„Nefotil jsem Havla jako panáka, ale jako člověka. A byla to jízda,“ říká Tomki Němec
FOTOGALERIE UVNITŘ. Někdejší osobní fotograf prezidenta Václava Havla Tomki Němec v rozhovoru pro HlídacíPes.org mluví o současné politice i o „velké jízdě“ počátku 90. let, o Václavu Havlovi a o knize, která vyjde mimo jiné i při příležitosti 80 let, jež uplynou od Havlova narození.
(Rozhovor s Tomki Němcem probíhal loni v červnu; publikujeme jej nyní znovu při příležitosti výročí narození Václava Havla, pozn. red.)
„Lidé mají dost důvodů, proč být naštvaní a frustrovaní. Těch nepočítaných afér a podvodů, které v posledním čtvrtstoletí na nás “ti nahoře” napáchali, věcí, které bijí do očí. Když si vzpomenete na to, co tu dělala svého času ODS a ČSSD, jejich zemanovsko-klausovská oposmlouva. A ačkoli se povedlo hodně dobrých věcí, je spousta těch, které se nepovedly, které lidi otravují, unavují a znepříjemňují jim život. Ze strany politiků, tedy těch, co žijí z našich peněz a mají pro nás pracovat, jsem spíš frustrovaný. Napříč všemi stranami, bohužel. Odraz pokřiveného zrcadla se odráží i ve společnosti – chováme se k sobě zbytečně zle,“ říká v rozhovoru Tomki Němec.
„A skončilo to přímou volbou, zvolením Miloše Zemana, který společnost štěpí a dělá mu to dobře. To už ten vřed prasknul a hnis vyhřezl. A my jsme od toho takoví upatlaní.”
- Když říkáte, že „vřed praskl a hnis vyhřezl”, co je podle vás za tím?
©©
Nemůžu nevidět roli Miloše Zemana. Myslím, že se ukazuje, že přímá volba prezidenta je nešťastným řešením. I když sám jsem pro ni byl. Pamatuji si, že někdy na počátku 90. let se Havel s Karlem Schwarzenbergem dívali na zdevastovanou krajinu severních Čech, a Havel říkal – krajina se dá dát do pořádku, ale to, co se dostalo do lidských duší, na to dvacet let stačit nebude.
Pokud si pamatuji dobře, Havel tehdy věřil, že čtvrtstoletí bude stačit na to, aby se něco změnilo. Svůj názor později poopravil. Ukazuje se, že duše je zraněná natolik, že to je v nedohlednu. Zemanovi se nedá upřít, že to, co dělá – dělá dobře. Za peníze daňových poplatníků objíždí republiku, pracuje na kampani a ono to vypadá, že je to takový hodný děda, který se stará a chápe a kývá hlavou…
Verbálně pozvrací své oponenty, jemu naklonění lidé se zasmějí a jede se na další štaci. Pro ně je Zeman miláček a mají radost, že je navštívil prezident, pohovořil s nimi… A věří, že se postará o jejich blaho. Pro mne je to člověk, kterého na Západě nikdo nebere vážně, respektive ho nikdo nikam ani nezve. Strašný kontrast ve srovnání s Václavem Havlem. Táhne nás na Východ. A tam nechci.
Havloid a pravdoláskař, je mi to jedno
- Čím si vysvětlujete, že řada lidí má i po smrti Václava Havla stále potřebu se vůči němu vymezovat?
Mám dostatečnou osobní zkušenost s Václavem Havlem, poznal jsem ho docela dobře. Byl to normální člověk z masa a kostí. Uměl si ze sebe dělat legraci, byl velmi slušný a tolerantní. Všechny ty reakce k jeho osobě, které jsem zažil směrem na západ od Aše, vypovídaly o tom, že nás dostal do prostoru, kde vítězí spíše normálnost. Dostal nás do NATO a Evropské unie. Ačkoli tyto “instituce” dnes procházejí evidentní krizí, zaplaťpánbůh, že tam jsme. O to usiloval a to se mu povedlo. Za sebe děkuji.
- A co nálepky až nadávky – pravdoláskař, havloid?
To, že mi někdo může nadávat do pravdoláskařů nebo havloidů neřeším. Je to ztráta energie a frustrovaným jedincům stejně nic nevysvětlím. Řeší si svůj problém. Anonymita internetu a sociálních sítí umožňuje sdělit cokoli. To, že si někdo promítá sebe sama do někoho jiného a myslí si, že ten někdo ho spasí. Aby bylo jasno, v některých věcech se rozcházím s Havlovým vnímáním světa či s některými rozhodnutími. Nejsem žádný fanatik, který by měl zapotřebí ho adorovat. Nicméně těm, kteří na něj jen zvracejí bych rád řekl jediné: Havel nemůže za vaše nenaplněné životy.
UKÁZKY Z FOTOGRAFIÍ
publikujeme se souhlasem Tomkiho Němce (všechna práva vyhrazena)
další fotografie a informace ke knize najdete ZDE
- Popularita, jakou měl Havel v zahraničí, toho se asi žádný další český prezident nedočká.
Doma nikdo není prorokem, ale ve světě to bylo úplně zjevné. To není klišé. Byli jsme třeba v New Yorku a u Central Parku, kde prodával nějaký chlapík trička. Havel byl jak známo na trička, mikiny, na polévky a na ženské. Tak si jde koupit tričko, dává si ho na sebe a ten prodavač na něj kouká a nevěřícně říká – Mr. président Hável! V patnáctimilionovém městě vás to dostane. Když už nebyl prezidentem, chodily denně desítky pozvání od všech možných institucí, vladařů, prezidentů, univerzit z celého světa. Myslím, že prezidentu Klausovi a ani Zemanovi nikdo taková potěšení nedělá…
- Fotil jste ho pravidelně i poté, co přestal být prezidentem?
Nejdůležitější fotografie jsem udělal v rozmezí let 1989 až 1993. Poté jsem si dal pauzu. V roce 1997 jsem byl kanceláří kontaktován znovu, abych nafotil prezidentovu cestu do Ameriky. Pamatuji si, jak v Havlově prezidentování nastal zlom v době nástupu na post českého prezidenta. V té době se z něj stal opravdu ten prezident ve smyslu politik a úřad. Do té doby to byla z pohledu fotografa jedna velká jízda. Nijak jsem fotografie necenzuroval. Fotil jsme reálný život. Fotil jsem ne “panáka”, ale člověka. A Havel byl miláček davů a na fotografiích je to vidět. Začátek devadesátek byla taková doba utržená ze řetězu. A byla to jízda.
- A pak střih?
Abdikace, země bez prezidenta, rozdělení Československa, volba českého prezidenta a najednou koukáte, že přichází jakoby někdo jiný. Což je naprosto v pořádku. Vážnost prezidentského úřadu si to žádala. V roce 1997, kdy jsem se částečně vrátil, fungovaly v kanceláři jiné mechanismy, měl kolem sebe jiné lidi, než s kterými jsem se znal z prvního období, byl to úřad a jak známo ouřadové jsou všude dost podobní. Z mého pohledu se někteří zbytečně obávali, chtěli víc kontrolovat, co by se mělo a nemělo fotit apod. Z pohledu fotografa to bylo komplikované. Už to nebylo to, co jsem znal z 90. let. Vznikl také model střídání několika fotografů. Což chtěl tiskový mluvčí Špaček, asi měl své zkušenosti s fotografem, který nastoupil po mně a obával se víc, než bylo nutné a nechtěl stálého fotografa. Cítil jsem, že prezidentský úřad funguje jako úřad a že je těžké překonávat formální bariéry. Moc jsem nestál o to je překonávat… Nechal jsem prostor jiným kolegům a fotil jen nárazově. Definitivně jsem se tématu Havel přestal věnovat v roce 2003 po jeho odchodu z prezidentského úřadu.
- Čím ta knížka bude končit? Pohřbem?
Nechte se prosím překvapit.
Jde o fotky, ne rozbor života
- Vy sám jste překvapen tím, co jste nafotil? Jistě jste se ponořil dost hluboko do svých archivů…
Potvrzuje se mi, že v mém fotografickém vnímání světa je odstup a čas velmi důležitý. Co mi v roce 1995 připadalo obrazově nezajímavé, za deset patnáct let se na stejnou věc dívám jinak a divím se, jak jsem to mohl přehlédnout. S editací i výběrem, názorem na skladbu knihy, grafickou úpravou mi pomáhá Michal Hladík a Honza Zachariáš, dva osvědčení profíci a současně kamarádi. I oni vnímají z fotografií jakési posuny a přerody v osobnosti Václava Havla. Jsem zvědavý, jak bude kniha přijata, co lidem sdělí a jakou emoci vybudí.
- Plánujete vydání na podzim, k 80. výročí narození?
Ano, je to tak naplánované, pokud vše půjde jako na drátku. Říjen je ten měsíc, kdy kniha bude na světě. Měla by být i výstava, kde se přesný termín ještě ladí. Rád bych vydání a křest směřoval k této události.
- Nemáte nějaké problémy spojené se jménem Václav Havel ve smyslu užití ochranné známky?
Vím na co narážíte, ale v mém případě nepojmenovávám veřejná prostranství či ulice ani jinak neužívám jména coby ochranné známky. To určitě ne. Já nepracuji s žádným logem, značkou či jiným atributem, který by naplňoval podstatu ochranné známky. Ani srdíčkem či podpisem, který Václav Havel používal. Spíše odkaz Václava Havla nějakou formou propaguji, což je dnes pro mnohé lidi a běh událostí dost důležité. Někdo to dělá v literární formě, někdo filmem filmu, já ve fotografii.
- Bude kniha čistě fotografická, nebo tam budou třeba i nějaké vaše reportážní vzpomínky vázané k fotografiím?
Text tam určitě bude, ale nebude to nic ve smyslu rozboru života a díla Václava Havla. Žádný politik, historik či jiný expert na život a dílo Václava Havla v knize zastoupen nebude. Chtěl bych čtenáře dostat do obrazu, do fotografie, nabídnout mu jeho imaginaci a prostor, naladit ho. Je to fotografická knížka a to je vše. Měla by vypovídat něco o tom, jak jsem vnímal dobu, okolnosti a člověka Václava Havla v úřadě prezidenta. A skrze to i jak jsem dobu a jeho cítil já.
- U fotografií ale budou i popisky. Vedl jste si důkladný archiv s poznámkami?
Bohužel jsem neposlechl svého tatínka, který mi říkal – piš si deník. Já jsem mu říkal, že si deník píšu v obrázcích. Nesmí se zapomínat, že to byla doba, kdy nebyl internet, výstřelem techniky byl fax. S dnešními možnostmi by to bylo jednodušší. A hlavně jsem musel fotit, na psaní nebyl čas.
- To znamená, že jste u řady popisků musel hodně lovit ve vzpomínkách, dohledávat a ověřovat?
Naštěstí jsem si schovával všechny programy, listiny a takzvané minutovníky z cest, hotelové karty, visačky. Vše jsem uložil do krabic a do sklepa a jsem šťastný, že jsem jí nyní oprášil. Až knihu dokončím, věnuji je knihovně Václava Havla, nebo jiné instituci, pokud projeví zájem. Pro historiky to bude cenný materiál, nevím o nikom, kdo by to měl skoro kompletní. Když si čtete programy s odstupem dvaceti let, musíte se občas smát, co se také v programu prezidenta označovalo razítkem přísně tajné. Z roku 1990 bylo jako přísně tajné uvedeno třeba to, že jde prezident na polévku na Vikárku. Tedy v době, kdy na Hradě permanentně stály desítky lidí, aby prezidenta osobně na nádvoří pozdravili.
- Knihu si vydáváte vlastním nákladem?
Ano, nakonec jsem se tak rozhodl. Nenašel jsem vydavatele, který by do knihy chtěl investovat své prostředky. Představa, že vše zainvestuji a nesu veškerá rizika a vydavatel skoro žádná, to mi neimponuje. Veřejnou sbírku formou crowdfundingu jsme zavrhli, neb nám připadala s ohledem na téma ne příliš vhodná. Rozhodl jsem se přáteli, že riziko podstoupíme společně a pokud bychom neuspěli, nebudu muset nikomu nic platit. V opačném případě jim zaplatím a sám sobě také, ale jako poslednímu. Z jejich strany to cítím jako krásné a velkorysé gesto. A také, že chtějí na tomto díle o Václavu Havlovi být “přítomni”. Spustil jsem web, kde si každý může knihu předobjednat. Netušil jsem, jaký ohlas vyvolám. Nejedná se o sponzoring, každý si vlastně koupil knihu, jen jí dostane o několik měsíců později za výhodných podmínek. Tím bych také chtěl všem, kteří si jí doposud objednali poděkovat. Není vás málo.
- Víte, jaký bude náklad?
Přibližně. Plánujeme i samostatnou verzi v angličtině. Dělám si tím radost, uzavírám životní kapitolu s Václavem Havlem a už se k tomu nehodlám vracet. Žádné dotisky, prostě konečná. Proto jsem v číslech opatrný, nemůžu si dovolit přestřelit, je to velmi nákladné po všech stránkách. Do distribuce jí dávat nechci. V knihkupectvích nebude. A někdy méně může být opravdu více. Kdo si ji koupí, bude ji mít.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)
30 komentářů
90.léta s Havlem byla skvělá, s odstupem překvapivě ještě skvělejší, když člověk vidí, kde jsme a kam směrujeme dnes. 90.léta v Česku to jsou taková malá 60.léta. Příval svobody o jaké se nám dnes už jen sní.
Byl jsem tehdy spíše Klausovec, on měl tehdy plnou hubu Západu a thatcherismu, Havlovi se neskonale omlouvám za své tehdejší poblouznění těmi kecy toho Putinova šaška.
Z dnešní totální mizérie mezi Chovancovým policejním státem nebo Babišovým státem řízeným jako firma čemuž se dá říkat fašismus eventuálně ještě Zemanovým poloautoritativním Poloruskem si teprve člověk naplno uvědomí, kam jsme to my Češi dopracovali, když jsme Havla považovali za „snílka“. On měl přitom daleko větší přehled o běhu světa než mají všichni tihle naši dnešní vládní šašci či grázlové dohromady a vydobyl nám ve světě takové renomé, které si coby národ evidentně nezasloužíme neb zprzníme na co sáhnem.
Rozhovor mi přijde velmi pozitivní a tak z něj mám radost. Už se těším na knížku a ráda si jí koupím. Ve své podstatě je to i má minulost 😀
Myslím si, že taková kniha by měla vyhodnotit dobré i špatné – obojího je dost.
K náízoru na prezidenta Zemana: Úkol „sjednocovat“ si vymysleli ti, kteří se nesmířili s tím, že jej lidé zvolili.
Platí přece to, co říklá on – že se cítí být prezidentem desaeti milionů lidí.
Toho špatného jsou velehory. To doblé nenajdete ani pod lupou.
demokraté k pohledání, tihle sluníčkáři… ještě že vás máme… vy přece nejlépe víte, co je vhodné si myslet a co ne… nebo se snad mýlím?…
Mýlíte. Myslet si pan Němec může co chce. Stejně jako vy.
Na kterém webu si můžu knížku „předobjednat“??
Přímo v textu rozhovoru jsou odkazy – prokliky na stránky Tomkiho Němce.
Nemusíte.Brzy si ji můžete najít ve sběrnách papíru.
O V. Havlovi už doma několik knih mám a rozmýšlel jsem se, zda si kupovat další. Po vašem příspěvku jsem si jí už objednal a do sběrny papíru si pro ní nebudu muset chodit. Přijde mi domů.
Ze strany Havlových obdivovatelů slýcháme, že bývalý prezident porazil komunismus, mírově rozdělil Československo, dovedl nás do NATO či EU a nespočet dalších omylů a mýtů. Václav Havel byl osobností plnou rozporů. Jak mu věřit ideály, o kterých mluvil, když se tak hodně rozcházeli se skutky? Začnu citátem z roku 1989 „Dvacet let tvrdila oficiální propaganda, že jsem nepřítelem socialismu, že chci v naší zemi obnovit kapitalismus, že jsem ve službách imperialismu,…“1990 „Připravujeme koncepci důkladné ekonomické reformy, která nepřinese sociální stresy, nezaměstnanost, inflaci a jiné problémy, jak se někteří z vás obávají.“ Později se v politické oblasti se zabýval hlavně zahraniční politikou a integrací České republiky do EU a také NATO, které ještě roku 1990 žádal rozpustit. Stal se z něj nadšený podporovatel co nejhlubší evropské integrace a politiky USA a NATO ve světě. Jeho obhajoba lidských práv ve světě spojená s politikou dvojího metru. “Domnívám se, že během zásahu NATO v Kosovu existuje jeden činitel, o kterém nikdo nemůže pochybovat: nálety, bomby, nejsou vyvolány hmotným zájmem. Jejich povaha je výlučně humanitární,…“
O českém národním povědomí rád hovořil posměšně, jako o malém provinčním čecháčkovství. Lidem bylo a je vtloukáno do hlav, že všechno české národní, či slovanské je nízké a primitivní. Další citát „Žijeme ve světě prostředníků a prostředníků prostředníků, ve světě lobbyistů, konzultantů, PR agentur, kdekdo je někým placen za to, že někoho seznámí s někým, kdo mu poradí, jak vydělá na něčem, co vytvořil někdo jiný…“ Vůbec nechápal, že tyto nepravosti jsou součásti daleko větších nepravostí spojených s globální ekonomikou.
Pouštět se do hodnocení politiky a jejich tvůrců bývá mnohdy jízdou na tenkém ledě. Václav Havel byl, dle mého názoru, nejvíce přeceňovaným politikem u nás. Jeho image neoddělitelně patří k tzv. Sametové revoluci, z čehož dokázal žít celých dalších 20 let. Stejně jako Havlovy umělecké kvality přesto, že jak kritika, tak běžní čtenáři netají u mnoha jeho děl pocit průměrnosti.
Všechny Havlovy změny v názorech které jste snaživě vyjmenoval, udělal Havel zcela správně a dnešek to plně potvrzuje! Vámi zmiňovaný socialismus je dnes jen Kuba nebo Venezuela, nebýt dnes v EU či NATO byli bychom na tom dnes nějak jako Ukrajina či Moldávie atd. atd.
Dnes je jasně vidět, že Havel nás de facto zachránil i před Rusáky. Samozřejmě, jestli zase sami nestrčíme hlavu do chomoutu.
Havlovi za to neskonalé díky, z tohoto pohledu je to pro mě větší politik než Masaryk. A mám pro to zásadní důvod – díky Masarykovi se stal prezidentem Beneš, charakterově pochybný člověk, který nás v podstatě předal Stalinovi, udělal z Československa totalitní stát. Ovšem charakter se ukazuje v krizích, Masaryk asi nemohl vědět, co se z pracovitého diplomatického úředníka Beneše stane bude-li vystaven silnému tlaku.
Díky Havlovi jsme tu hlavu do chomoutu strčily a je to daleko horší diktatura než pod SSSR. Havel společně s KSČ která ho zvolila prezidentem zdevastoval a rozkradl ČR.
Republiku předtím ze 100% ukradla a vlastnila KSČ. Lidi byli ubožáci, co si nemohli koupit oběd v hospodě když se dostali náhodou jednou za život na Západ. Když jsme před 25 lety překročili hranice do světa, rozdíl mezi Československem a Západem byl propastný. Ve všem – auta, domy, oblečení, průměrný věk života, na co si vzpomenete ve všem jsme byli hluboko pod západními sousedy. Dnes je rozdíl snesitelný, respektive není to taková pecka do hlavy když přejedete hranice do Rakouska či Německa. A to je oč tu běží, vážený pane.
Bludy o rozkradené republice si vykládejte podobně mozkově postiženým.
—Váš obzor v tomto směru je zřejmě omezen.-Ekonomika vše neřeší.-Pokud budou ve státě paraziti,dotud bude pro buržoasii platit nebezpečí zničení.-A v současnosti je v Česku parazitů víc než dost.-
Pane Janečka, podle vás těch parazitů u nás před rokem 1989 bylo méně?
Oslavy Václava Havla nabírají rozměry přímo Kim-Ir-senovské. Nějak se zapomíná, že velká část lidí má názor dost odlišný a nesdílejí všeobecný jásot nad jeho působením v politice a už vůbec ho nevažují za arbitra morálky. Těmto názorům se však prostor ve sdělovacích prostředcích pochopitelně nedává.
Přitom Havel byl ve vězení kvůli svým názorům na politiku a chtěl svobodu slova. Ta svoboda názorů trvala od 17 listopadu 1989 do 30 listopadu 1989. Ten den KSČ se souhlasem Moskvy zvolila Havla prezidentem a svoboda slova a demokracie skončila. Havel je hlavní viník že KSČ dál vládne a devastuje ČR. Je zavedena cenzura horší jak za Husáka.
Těmto názorům se však prostor ve sdělovacích prostředcích pochopitelně nedává. Konec citátu. Jak to, že se těmto názorům prostor nedává, když takový názor na jednom ze sdělovacích prostředků právě čtu?
Nejskvělejší Havlovo období byla doba, kdy přišel na to, že i on byl zrazen těmi, jimž věřil a že ti, kterých si vážil, toho nebyli hodni; doba kdy došel k názoru, že u nás v ČR se, místo zdravého tržního hospodářství, konstituuje mafiánský kapitalizmus a začal to nahlas, bohužel zbytečně, říkat.
Ještě dodávám:Stejně jako jistá právnička si myslím už mnoho let, že Václav Havel nikdy nepochopil, že život není divadlo, a za sebe dodávám, že možná nepochopil ani to, že není ani herec a ani geniální režisér toho divadelního kusu. A také si myslím, že mnou shora uvedené, jeho nejskvělejší, nebylo pro něho nejradostnějším životním obdobím. Byl z toho, co se dělo asi nepříliš šťastný, ba spíše nešťastný a jako každý nešťastný člověk, řečeno slovy jedné postavy z Brdičkova románu Limonádový Joe, chřadl a chřadl a chřadl, až uchřadl docela. A proto přesto: Čest jeho památce.
Jako kovaný volič ODS si pana Havla vážím. Spojen s STB a komunisty byl skoro celý národ. Ale ten, kdo nechápe Opoziční smlouvu nerozumí politice. To, že momentálně je u nás horší situace než za vlády komunistů, není vina pana Havla ale příznivců spolku ANO s panem Babišem a bolševiků v ČSSD včetně řady novinářů.
V necenzurované internetové anketě kdo byl nejhorší prezident vyhrál Havel dostal 79 % hlasů. Ovšem neziskovka jménem Pes to nemůže zveřejnit protože by přišla o štědré dotace a poslušně píše co nařídí cenzor. Havla si vybrala za prezidenta KSČ a to v roce 1986 se souhlasem SSSR. Bylo dohodnuto že Havel bude zvolen prezidentem roku 1990. Studenti svou stávkou vše trochu pozměnily a Havla KSČ zvolila prezidentem 30. 12. 1989. To jsou fakta které jsou v trezoru ale jednou se to národ dozví. Trezory budou otevřeny a doufám že to bude na podzim 2017.
Vy jste zjevně příznivec alternativní historie. Nevím, jestli jste tu na těch správných stránkách…
Máte pravdu v tom, že bychom se neměli unášet alternativní historií. Bohužel některé skutečnosti, o kterých se nesmí mluvit, pouze vypadají jako alternativní historie. Faktem je, že právě 10. listopadu probíhal v KSČ vnitrostranický puč vedený Rudolfem Hegenbartem. Kdo řídil následující události? Můžete věřit tomu, že byly spontání, ale ani na vteřinu nevěřte, že se na nich nepodílela StB, KGB a tajné služby dalších zemí. Zatímco občané omámemí nabytou svobodou zvonili na náměstích klíči a zpívali Ach, synku, synku.., v kuloárech už běželo na plné pecky dělení státního majetku. Václav Havel začal jako lidový hrdina, ale postupně převažovala jeho sebestřednost a slavomam, obklopoval se jako filmová diva dvorními fotografy a filmaři, aby každě jeho slovo a úsměv byl, po patřičném prostříhání, zachován pro historii. Tvrdil, že nebude nezaměstnanost. Lhal. Tvrdil, že mu nejde o majetek a opět lhal. Tvrdil, že bude prezidentem jen do svobodných voleb a skončil jako volební podvodník, když nechal před prezidentskou volbou zavřít Sládka. Skončil jako morální troska podporující „humanitární bombardování“ a neštítil se vymámit dotaci na film o sobě, který je neshlédnutelný. To není alternativní historie.
Jestli o tom všem (dění v létech 1980 až 1992) víte všechno, ven s tím. Všichni nedočkavě čekáme, až se jednou dovíme jak to vlastně bylo doopravdy.
Projděte naivko internet.Třeba Strožovi články v BL. atd KOechera.
Dík za zařazení. Konečně vím, na stará kolena, co jsem. Internet procházím, ale věřím jen málo čemu. Ledacos pamatuju, ledacos jsem zažil a zbytek se dá snadno logicky vydedukovat…
A ten pravopis, Bubo. Pravopis!
Pane Zdenek v trezorech nic není, vše důležité je v dnešním Rusku a ti si dají sakramentský pozor aby nic neuniklo na veřejnost. To co dokázal pan Havel ve státě proslulém svou zbabělostí, kolaboranstvím a prošpikovaném komunisty s estébáky je zázrak.
Je ale pravda, že na polistopadových chybách se hodně podílela naše média. Například největší zloduch je pan Kožený, přitom na něm lidé vydělali 10 000 Kč. Kolik asi Kč vydělali lidé na fondu YSE s pane hercem Bartoškou, který se nás zubí v TV.
Tenhle fotograf je obdivem nemocný poskok k HAvlovi. Chová se stejně trapně jako Švorcová k tehdejší elitě Husákovi či Brežněvovi.