Lesk a bída finančních dinosaurů aneb Hledá se banka budoucnosti
1. DÍL BANKOVNÍ SÉRIE. Tradiční finanční instituce, dlouho nezpochybnitelný středobod dominantního hospodářsko-politického systému, se otřásají v základech. Z jedné strany na ně totiž útočí ultranízké sazby a obecněji abnormální ekonomické prostředí, z druhé pak nová konkurence využívající moderních technologií. Takzvaný FinTech by přitom podle Goldman Sachs mohl ze stávajícího koláče bank, pojišťoven a spol. ukrojit zisky ve výši 470 miliard dolarů. Podrobnosti diskutovali analytik PPF banky Luboš Mokráš a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Nabízíme jejich hlavní teze doplněné o názory expertů.
Teze 1:
V budoucnu budou vedle sebe existovat tradiční finanční instituce i (současní) revolucionáři. Sektor se ale změní – a měnit se budou především dinosauři. Tlak ze strany inovátorů, revolucionářů je možná donutí spojovat síly. Stávající banky, pojišťovny, fondy, stavební spořitelny a další instituce zřejmě začnou fúzovat, což by dávalo ekonomickou logiku. Využily by tak úspor z rozsahu a určitých synergií. Tyto instituce přitom mají jednu velkou výhodu a tou je důvěra. Ta stojí jednak na tom, že jsou regulovány (centrální bankou, ministerstvem financí nebo specializovanou agenturou), a také na tom, že je střadatelé a investoři znají. Finanční revolucionáři pak budou přinášet změny, které nebudou pro všechny. Ne každý totiž nabídne své úspory prostřednictvím firem poskytujících peer-to-peer půjčky nebo zkusí crowdfunding, pokud nebude mít jistotu, že o své peníze nepřijde. Tyto služby, firmy a jejich produkty, jsou pro ty, kteří chtějí vyšší výnos a jsou ochotni akceptovat vyšší riziko.
[alter-eko-discussion thesis=“1″]
Teze 2:
Na banky dnes tlačí ultranízké sazby, pomalý růst č(i) vysoká míra nejistoty, to nastartované změny urychlí. Banky jsou dnes tlačeny nízkými úrokovými sazbami k tomu, aby změnily své chování, změnily svůj obchodní model a začaly hledat nové příležitosti. V této souvislosti je určitě zajímavé, že se mnoho bankovních služeb už dnes nabízí na internetu. Lidé, kteří kladou důraz na cenu, si tak mohou lehce srovnat jednotlivé nabídky. Banky proto budou muset časem nabídnout víc, budou muset přijít se “službou s příběhem.” Investor, který chce vložit do nějaké instituce větší obnos, totiž chce znát její příběh, její filozofii, a stejně tak nejspíš i příběh zvažovaného aktiva. A to prostě bude muset investiční poradce – nebo možná časem umělá inteligence – poskytnout. Klienti, které zajímá nejnižší cena, o něco podobného mít zájem nebudou. Ti se budou nejspíš orientovat na služby nových firem, revolucionářů. Banky pak napříště budou pro konzervativnější klienty a zároveň pro ty se zájmem o příběh.
[alter-eko-discussion thesis=“2″]
Teze 3:
Finanční sektor čeká podobná čistka jako technologie, některé zavedené značky padnou. Učíme se chybami, což platí i v ekonomice, kde jsou krize přirozenou součástí hospodářského vývoje. Před bankami dnes přitom stojí nelehký úkol přizpůsobit se nízkým úrokovým sazbám a zcela novým podmínkám na trhu. Zároveň se musí naučit některým úplně novým věcem. Kupříkladu transakce, které se dělají prostřednictvím platebních karet nebo internetu, jsou nositelem informací. Ty ještě banky neumí vytěžit, což se budou muset naučit – naučit se zpracovat dané informace a využít je k podnikání, tedy k tomu, aby lidem nabídly, co chtějí (a možná i to, co ani nevědí, že chtějí, ale chtějí to). Tento proces přitom nebude bez chyb. K jistému čištění trhu tak bude jistě docházet. Společnosti, které nezvládnou transformaci, nenaučí se pracovat s informacemi, prostě budou z trhu vytlačeny; a to je dobře. S tím pak také souvisí to, že budeme za deset, patnáct let častěji slýchat o kybernetických než úvěrových rizicích.
[alter-eko-discussion thesis=“3″]
Celou diskuzi analytika PPF banky Luboše Mokráše a hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské si můžete poslechnout ZDE.
Diskuze očima Luboše Mokráše
Možná se trochu občas zapomíná, že banky byly jedněmi z prvních velkých uživatelů výpočetní techniky. Jednak měly prostředky na koupi nebo nájem drahé výpočetní techniky a na tvorbu specializovaných programů a jednak prostě počítače potřebovaly, aby zvládly rostoucí objemy transakcí a přechod na masové bankovnictví.
Byly doby, kdy banky byly skutečně pouze pro bohaté, kteří do nich jednak měli co uložit a jednak byli schopni využít jejich služby. S bohatnutím populace a příchodem produktů typu kreditních karet se situace měnila a banky by bez IT nebyly schopny tuto změnu zvládnout.
Pro banky tato historie znamená dvě věci: historickou zkušenost se zaváděním progresivních technologií a problém nutnosti modernizovat stávající modely a IT infrastrukturu. Nově vznikající společnosti naproti tomu nejsou svázány břemenem existující infrastruktury, na druhou stranu nemají zkušenosti a mohou proto při svých projektech vycházet z naivních a nerealistických předpokladů, což se ukáže až v praxi a pro takovou firmu to bude většinou osudné.
Problémy bitcoinu jsou reálnou ukázkou takové situace. Existující, zaváděné i budoucí technologie přinášejí do finančního odvětví vlnu kreativní destrukce. Bude znamenat mnoho zásadních zlepšení především pro klienty bank a dalších finančních společností, zároveň je ovšem nutné v rámci možností zajistit, aby v rámci této kreativní destrukce nedošlo k příliš velkým škodám.
Jak zaznělo i v diskusi, je rozdíl mezi například softwarovým startupem, jehož krach bude mít pouze omezený dopad a krachem fintechového startupu (například peer-to-peer půjčování) pracujícího s úsporami mnoha lidí.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Digi realita dneška? Velký a ještě větší bratr
Jan Lamser: Bitcoin je skok do neznáma. Ale nabízí řadu výhod
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
11 komentářů
Klientské informace jsou jistě cennou devizou, ale neměly by se stát předmětem obchodu. Na mysli je nějaké hypotetické zpracování informací o druhu, četnosti, místě nákupů apod. nebo o charakteru finančních transakcí, které mohou leccos vypovídat o materiálních potřebách a preferencích klientů. Takové výstupy mohou mít hodnotu průzkumů trhu, ne-li větší. Neměly by se proto stát základem nějaké novodobé větve bankovního byznysu a pokud vím, tak tomu zatím ani tak není, nicméně přiznávám, že nejsem v tomto ohledu osobou plně zasvěcenou. Banky by takový prostor měly využívat jen z pohledu nabídky a rozvoje finančních služeb.
Až začnou lidé používat více lokální (paralelní měnu, založenou na důvěře v rozvoj komunity) peníze, až pak se bude dát hovořit o revoluci.
Bude to ale těžké, plutokrat by přišel o moc, kdyby se zbavil instituce soukromé lichvy. Proto budou takové pokusy kriminalizovány.
Dneska se dá koupit soudce, senátor, poslanec…koupit data je tak maličkost.
No jo, jasně. S hackery , kteří naznačili, jak plutokratova hydra vysává společnosti, je třeba zatočit. Kam bychom přišli kdyby věděli obyčejní lidé o plutokratovi to, co plutokrat běžně ví o nich. To by se tenhle systém rozpadl dřív než je žádoucí.
Jestli bych si dovolil odporovat,otázka stojí zda je to tak jak píšete, že lidé používají více paralelní měnu, díky důvěře v rozvoj komunity. Jestli to není spíš tak že lidé používají paralelní měnu jen proto že to je levnější (třeba rychlejší, anonymní) – ovšem v předpokladu že jejich finanční prostředky a transakce v této paralelní měně budou mít stejný stupen ochrany státem jako u té hlavní,
Abych dal příklad první a zatím jediný zveřejněný případ finančního podvodu s bitcoiny s Františkem Fukou. Jestlipak se obrátil s požadavkem na pomoc a řešení na bitcoinovou komunu, aby ten případ řešila? I kdepak, pan Fuksa to „z principu“ řešil přes státní soud, který pro něj měl tu legitimní pravomoc řešit spory.
Neboli, je to pravě naopak,stačí aby ten Váš plutokrat prohlásil že ho transakce v bitcoinech (či jiné paralelní měně) nezajímají a nebude řešit spory v nich (ani podvody či jiné zločiny) řešit -a celá komuna paralelní měny se rozpadne jako domeček ze sirek
Ve Woerglu ale zasáhl plutokrat ne proto, že by ho paralelní měna nezajímala, zasáhl proto, aby ji zakázal z principu svého plutokradství. Komuna úspěšné paralelní měny se rozpadla po zásahu centrální banky.
Bitcoin, stejně jako virtuální komunity , mě nezajímá. Zajímají mě komunity skutečné.
Dovolil bych si jednu antitezi o které by zejména novináři měli popřemýšlet.
Totiž, tihle finanční revolucionáři jsou formou současné vlny startupů, podobně jako v IT.
A – statistická čísla říkají že v IT je 90 procent startupů neúspěšných. A skutečně velmi úspěšný který prorazí na trhu je tak jeden ze sta, jeden z tisíce.
Podotýkám že v IT to nevadí, tak jsou startupy míněny,autoři oželí pár týdnů duševní práce u počítačů (kór když mají jiné příjmy), a klienti si nebudou příliš zoufat když o jejich „úžasnou“ službu příjdou, obvykle na ní nejsou bytostně závislí.
Jenže, v případě finančních startupů kde klienti příjdou v případě krachu o peníze je tu rozdíl, ohromný rozdíl,že?
Tak jestli novináři měří všem stejně.Když padne jedná kamenná finanční instituce ze sta, spustí ohromný řev, a velkými titulky informují o počtech poškozených klientů. Když padnou v krizi dvě tři banky, už píší o zhroucení celého odvětví a požadují aby stát zasáhl a situaci stabilizoval.
Ehm a když padne 9 finančních startupů z 10,napíšou o tom média vůbec? Nebo pro ně bude mediálně zajímavý ten desátý či stý který vydělal milijóny,slyšíte lidi milijóny. ??
na rozdíl od energetiky a telekomunikací, ve kterých došlo v posledních letech k rapidním změnám v podobě unbundlingu. Banky historicky plnily tři funkce: přijímaly vklady, poskytovaly úvěry, prováděly platební styk. K tomu je možné přičíst čtvrtou – málo zmiňovanou – transformaci splatností peněz. Zatímco první tři funkce mohou být relativně jednoduše nahrazeny nebankovními subjekty (revolucionáři či Fintechem), transformace splatností peněz zatím jednoduše nahrazena být nemůže.
Podle výsledků naší studie je a bude podle bankéřů v Česku kybernetické a strategické riziko nejvýznamnější jak v současnosti tak i v roce 2025. Z mého pohledu je přitom strategické riziko, tedy riziko spojené s otázkou jaký obchodní model má banka aplikovat, v současné době to nejvýznamnější. V případě špatně nastaveného obchodního modelu totiž nebude napříště banka schopná obstát v konkurenčním prostředí ostatních bank a nebank.
Fintech (a s ním přicházející konkurence) by měl stávající banky inspirovat k tomu, aby začaly nabízet jednoduché a levné služby. Něco podobného bezpochyby může v případě bank narážet na obecně mnohem náročnější požadavky na bezpečnost a náklady s tím spojené. V důsledku toho by se pak jednoduché a levné služby mohly stát dalším zdrojem eroze ziskových marží. I přesto se ale nakonec tato cesta může z pohledu bank ukázat jako velmi prospěšná.
Postupně budou tlačeny k tomu, aby výrazněji odlišily – poplatkově a stylem obsluhy – základní bankovní služby a služby vyžadující buďto hlubokou znalost klienta nebo nutnost využití bankovního kapitálu. Základní bankovní produkty budou nabízeny jenom elektronicky, protože jiná forma se bankám nákladově nevyplatí. To samé bude platit pro produkty investičního typu – tam bude tento trend posílený přísnou vnější regulací. Banky se v čase změní na „IT firmy s bankovní licencí“ a naučí se efektivně využívat obrovského množství dat o svých klientech, jimiž disponují. Současné pobočky se změní na „self-help“ místa, vzroste efektivita obsluhy a mnoho bankéřů přijde o práci.
Zmínka o určité podobnosti vývoje v energetice a bankovnictví je v tomto případě na místě. Stejně jako se nyní energetika rozděluje na dvě části s odlišnou dynamikou: velké centrální zdroje výroby elektřiny (místo pro tradiční výrobce) a nové decentralizované zdroje a služby (silná konkurence nových hráčů), to stejné čeká i banky. „Staré“ bankovnictví bude tam, kde jsou klíčové fenomény velkých čísel a úspor z rozsahu (transformace splatnosti peněz, pojištění a jemu podobné služby). „Nové“ bankovnictví bude pro banky znamenat hrozbu (ztráta tržního podílu na úkor nových hráčů), ale i příležitost (banky budou poskytovat novým hráčům platformy, know-how).
Stále přemýšlím, čím to asi bude, že experti bezpečně vše vědí a já ňouma, nevím stále nic, případně se mi zdá, že to bude přesně opačně než věší experti.
Všíchni se shodují, že se budou muset banky změnit, tudíž se jaksi mimoděk předpokládá, že budou i nadále.
25% české populace žije z ruky do úst a trend se rozšiřuje. Předpokládají experti, že právě tato sorta bude oním startem bankovní změny?
Další početná střední skupina 50% populace mírně spoří. Že by tato skupina lidí měla vyfutrovat banky a nově vznikající FinTech? Jaksi se mi nechce věřit, že právě tato početná skupina těsně nad bídou bude zářit štěstím, že ten nový FinTech jim nabídne služby o které nestojí a ani dokonce neví, že nestojí? Nebo očekávají, že se ještě víc zadluží a rozšíří již tak početnou skupinu jež exekutorská mafie připraví o poslední příjmy?
No a těch 25% vskutku bohatých bude virtuálně bojovat s virtuálními penězi ještě ve víc virtuální finanční realitě. Těm to bezesporu přeji.