Vydávání novin nemůže být vnímáno pouze jako byznys nebo jako nástroj ochrany zájmů vlastníka média. Hodnota médií totiž přesahuje zájmy jednotlivců a společností, které je vlastní. Pokud média slouží komerčním nebo politickým zájmům svých vlastníků, nemohou hrát svoji ústavní roli realizátora svobody projevu a kontrolora politické moci, píše právník Aleš Rozehnal.

Marek Dospiva ze skupiny Penta označil koupi vydavatelstvím Vltava-Labe-Press za investici, která má sloužit mimo jiné také jako „atomový kufřík, štít“, který bude skupinu bránit před iracionálními útoky.

Na první pohled by se mohlo zdát, že úmysl Penty používat, jí vydávané noviny, tedy její majetek, na obranu svých zájmů je legitimní, protože je na svrchované vůli vlastníka rozhodnout, jak se svým majetkem naloží. Takový přístup vychází z přesvědčení, že vlastník média má právo určit editoriální linii média, což vyplývá ze samé podstaty vlastnického práva.

Kdy noviny přestávají být svobodné

Hodnota médií však přesahuje zájmy jednotlivců a společností vlastnících média. Produkce masových médií nemůže být vnímána pouze jako byznys nebo jako nástroj ochrany zájmů vlastníka média.

Svobodná média jsou základní komponentou demokracie a proporce úspěšného byznysu jsou zcela jiné než proporce úspěšné demokracie. Pokud budou média založena na právu vlastníka určovat obsah média v reakci na různé skutečné či domnělé útoky, není možné takové médium považovat za svobodné ve smyslu žurnalistické editoriální svobody založené na konceptu lidského práva na svobodu projevu.

Pokud média slouží komerčním nebo politickým zájmům svých vlastníků, nemohou hrát svoji ústavní roli realizátora svobody projevu a kontrolora politické moci.

Co říkají oligarchové

Dalším vydavatelstvím, které je napojeno na silné podnikatelské uskupení, je MAFRA náležící do skupiny AGROFERT ministra financí Andreje Babiše. Ing. Babiš vehementně popíral jakékoli vlivové či politické zájmy při nabytí tohoto vydavatelského domu a argumentoval tím, že se jedná pouze o finanční investici.

Pohled na hospodářské výsledky skupiny MAFRA činí tuto motivaci málo uvěřitelnou. I kdyby to však byla pravda, média vydávaná společností, kterou ovládá politik, ztratila svůj společenský smysl. Tato média nemohou ze své podstaty být hlídacím psem politické moci, protože se stala její součástí. Tato média jsou ze své podstaty nedůvěryhodná.

Vlastník vydavatelství ECONOMIA Zdeněk Bakala, který je rovněž význačným podnikatelem v oboru nesouvisejícím s médii, se k motivaci vlastnictví médií nijak silně nevyjádřil, což platí i pro průmyslníka Daniela Křetínského a bankéře Patrika Tkáče, kteří ovládají vydavatelství Czech News Center.

Noviny v rukou velkého byznysu

Ohledně jejich záměrů tedy můžeme pouze spekulovat. U médií napojených na podnikatelská uskupení však vždy bude existovat jejich pokušení ovlivňovat jejich obsah a tudíž ekonomický, podnikatelský, hospodářsko-soutěžní, ale i politický vývoj v zemi.

Takové ovlivňování pak ničí základní funkci média, které má sloužit veřejnému zájmu a nikoli oportunistickým zájmům silných podnikatelských konglomerátů. Existence svobodných médií prostých kontroly vlastníka je veřejným statkem, tedy benefitem většiny, dokonce i těch, kteří jsou občansky pasivní a z média vnímají pouze jako zdroj zábavy.

Jediným vydavatelstvím nespojeným s významnou průmyslovou či finanční skupinou je vydavatelství Borgis vydávající deník Právo, který však má zřetelnou politickou orientaci, i když se nevyhýbá ani bulvárním tématům.

V České republice tedy v současné době neexistují až na výše uvedenou výjimku vydavatelství nespojené se světem velkého byznysu. Je to dáno tím, že český mediální trh je relativně malým trhem, příjmy z reklamy jsou rovněž relativně malé, a tudíž jsou média snadnou kořistí velkých korporací.

Kromě nebezpečí ztráty editoriální svobody je výsledkem i bulvarizace tiskových médií způsobená komerčním tlakem na trivializaci jejich obsahu. Signifikantním je také absence seriózního titulu, pro který není v České republice stále dostatečně bohatý trh.

Nové základy svobodného tisku

Český mediální trh tiskových médií prošel několika stádii, která vždy vzbuzovala spíše obavy. Prvním stádiem byla etapa divoké privatizace počátkem devadesátých let, která byla často eticky i právně pochybná, ale byla symbolem změny společenských poměrů a proto byla veřejností kladně přijímána.

Další etapou byla koncentrace vlastnictví tiskových médií v rukou německých a švýcarských vlastníků, která byla provázena znepokojením z očekávaného rozdmýchávání národních svárů. Vstupem Penty do vydavatelství Vltava-Labe-Press byla zřejmě dokončena další fáze, a to koncentrace tiskových médií v rukou silných českých a slovenských podnikatelských skupin.

Není vyloučeno, že tato fáze znamená konec nezávislých tiskových médií a svobodný mediální trh bude nutno budovat na nových základech.