Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Jak Andrej Babiš zakládal Národní frontu, proč se exsenátorka Gajdůšková převléká za plyšáka a kolik platil Václav Havel za kafe ve Slavii?

 -   - 

babis-lemuriZvířata nelžou, nekradou a jsou upřímná.” Autor: facebookový profil Andreje Babiše

Však jsme vám to říkali: vydržte do října, budou volby a pak bude klid. A je to. Dopadly tak, jak měly, takže si Babišovo hnutí ANO 2011 po komunální úrovni vyzkouší i v krajích, jaké to je rozmetat vládnoucí koalice během necelého roku, že nezůstane kobliha na koblize. Protože ANO čeká vyjednávání o devíti hejtmanech – a má k dispozici jediného. A ten má navíc platný kontrakt na Malé straně jako ministr financí, místopředseda vlády a poslanec.

  • Prostě takový už je ohňostroj lidských zdrojů, který pro krajské volby ANO nabídlo. Krizi komunálního vládnutí, která loni postupně zachvátila celou republiku, způsobili lidé bez zkušeností z politiky, zato s vyhraněnými názory tu na korupci, tu na zbytečnost parlamentarismu a zastupitelské demokracie vůbec. Dopadlo to, jak muselo: béčkoví politici zjistili, že ve skutečnosti mají vyhraněný názor i na Babiše, založili přesně 4 872 nových pidihnutí a pro krajské volby uvolnili místo politikům céčkovým. Ale zdá se, že to nikoho příliš nenervuje.

“Na krajích chceme dohlížet na to, jak se rozdělují peníze a jestli tam nevládne klientelismus. Samozřejmě v rámci vyjednávání se může stát, že někde skončíme v opozici. Cíl je ale prosadit náš program, ne mít za každou cenu devět hejtmanů.”
(šéf hnutí ANO Andrej Babiš na svém facebooku, sobota 8. října večer)

Je v tom udivující jednoduchost. Vítězové voleb nakráčí na hejtmanství a oznámí, že chtějí vládnout, což podle instrukcí šéfa znamená kontrolovat vládnutí. Ale že hejtmana mít nemusí, kdyžtak skončí v opozici, odkud by ovšem rádi prosazovali svůj volební program. Normální politici ze skutečných stran kolem kulatého stolu si poklepou na čelíčka, přítomní komunální a regionální psychiatři nabídnou receptíček na uklidnění, tam, kde to půjde, obejdou se bez ANO, a kde ne, tam to mají do Velikonoc.


Politici a další veřejně činné osoby se den co den „dopouštějí“ zaznamenáníhodných slov, jež je dobré uvést do patřičného kontextu. 


  • Ale on to pan velkopředseda vůbec nalinkoval zajímavě, jak ukazuje další ukázka z povolebního výronu síťově sdílené radosti.

A senát? Ten je taky důležitý, protože koaliční senátoři někdy nerespektují koaliční smlouvu.
(Andrej Babiš, tamtéž a ve stejnou chvíli)

Měli jsme tu Václava Prvního s nepolitickou politikou a blbou náladou (což prý v projevu z Rudolfina nezaznělo, věděli jste to?), Václava Druhého, Ale Ve Skutečnosti Většího, Takže Vlastně Taky Prvního s opoziční smlouvou, tolerančním patentem a zpětnými zrcátky (což prý nikdy neřekl, to my jsme tedy tak nějak věděli, ale ověřit se to nedá, protože tehdy ještě nebyl internet. Tedy byl, ale nic na něm nebylo.). Čili nápad na zavázání senátorů koaliční smlouvou se může ujmout, a to navzdory faktu, že senát nemá k vládě žádnou ústavní vztažnost, ale co už, když se robí henta politológia. Nezůstali bychom ale jen u senátu, ona se obecně koaliční smlouva málo ctí v komunále nebo právě na krajích. Jako celospolečensky přínosné se pak jeví zavázat rámcově vytyčenými úkoly po následujících dejme tomu pět let soudce, vládní i nevládní instituce (pokud nebudou dobrovolně samy nakonec rády muset být rozpuštěny) a samozřejmě pracovní kolektivy. Ty nesmějí chybět, s tím jsou dobré zkušenosti. Jen s tím zápisem do historie to bude mít AB asi těžké, názvy jako pětiletka i Národní fronta už tu byly.

  • Ale my se tu nepouštíme do sofistikovaných politologických úvah samoúčelně, jen abychom čtenáři sebechvalně ukázali, kdo tady vládne perem a je schopen popsat libovolný počet řádek na libovolné téma, a to kdykoli a v termínu jen nepatrně přečuhujícím přes uzávěrku. My jsme si takto vytvářeli půdu, abychom nenásilně uvedli skutečného mistra, tomu se my nemůžeme vůbec rovnat. Co rovnat? Ani pomyslet, jen se pokorně těšit, že smíme vůbec se takových slov dotknout jejich citací.

“Hejtmani ČSSD sice své pozice neobhájili, ale vládní koalice vedená ČSSD jednoznačně vyhrála a opozice i extrémisté propadli. Jako sociální demokratka teď nevím, zda mám brečet nebo si říci, že to je za polovinou funkčního období vlády významný úspěch. I jako abstinentka mám pocit, že to je tak na panáka.”
(volební maskot ČSSD převlečený za exsenátorku Alenu Gajdůškovou, sobota 8. října hodně večer)

Zde jsme svědky celého provázaného komplexu jemného intelektuálního přediva, kde je prvoplánový flusanec na opozici nebo onen konvenčními rozumovými prostředky neuchopitelný pokus ukrást hnutí ANO volební vítězství a vydávat ho za svoje jen umělou mlhou k uspokojení mentální spodiny a jejího odrazení od dalšího čtení. Ale my, znalci subtilních vzkazů a občasní experimentátoři se světem “far beyond”, kam oko střízlivého nikdy nedohlédne, my dobře vidíme třeba tu luxusně konstruovanou časovou smyčku, v níž si paní maskot Gajdůšková nejprve na poslední otázku odpověděla kladně, a to “i jako abstinentka” zjevně hned několikrát, a pak ji teprve formálně položila. Dokonalé, geniální, hravé. Bravo! A my jsme rádi, že jsme zde minule vychválili Jiřím Paroubkem zavedený kurs politické grotesky s “povinnou” političkou ve vedení strany, jehož je Alena Gajdůšková rovněž úspěšnou absolventkou.

  • Hermetická poučka, kterou jsme právě vymysleli, praví, že kde je veselo po volbách, bylo veselo i před volbami. A je to poučka dobrá, univerzálně platná. Hele:

“Za komunistů, za komunistů chodil do Slávie každej, i nezaměstnaný Havel tam chodil!”
(senátorský kandidát Pavel Franěk (KSČM) v předvolební diskusi DVTV, středa 5., října)

A bylo toho daleko víc. Franěk střízlivě odhadl své šance na jakýkoli možný postup do druhého kola, o senátu nemluvě, a co jiní trousí léta, on nastrkal do posledního, protože jediného živého vystoupení své zbytečné politické kariéry. A tak jsme se dozvěděli, že díky komunismu máme rozvinutou prodejní síť, sice trochu haprovalo zdravotnictví, ale že by někdo nesměl studovat, s tím se tedy soudruh nesetkal stejně jako s nutností cestovat na tzv. výjezdní doložky, tedy pod kontrolou a se svolením státostrany. Říkáme to pořád; politika tady nenajdeš, ale kašparů s omračujcí schopností udělat ze sebe trotla během dvaceti vteřin, a ještě o tom nevědět, těch se zase urodilo.

Tak s klidnou myslí zas u příštích voleb, nebojte, budou už za rok. Pokud tedy Ištvan nechystá nějakou změnu fahrplánu.

Follow @malecak

O autorovi

Autorem článku je Robert Malecký

Komentáře

Komentářů (2)
  1. nováček napsal - dne 10.10.2016

    Ano, dávný nápad s Národní frontou, znova ožívá v ANO 2011. Drobný rozdíl tu ale je. Původně tam byli členové všech možných stran, sdružení, hnutí i různých spolků a byli uváděni jako příslušníci mateřských stran, spolků, svazů – družstev spotřebních i nespotřebních (zemdělských, bytových, výrobních a pod.),- svazů zahrákářů, rybářů, myslivců i nemyslivců, mladeže školou povinné i školu už nepovinné, – sportovců, – umělců štětce i dláta, filmového plátna i prken co znamenají svět, atd.,atd., zatímco po novu se to týká jen politických stran jejich členové (bývalí, viz níže)jsou vedeni přímo jako členové inovované NF-ANO 2011. Je to jednoduché, z původní strany, odejdou, či uprchnou, přitom ta (to, ten) nezanikne a i bez nich může dále existovat samostatně, takže je to demokratické a k politickým stranám i ohleduplné.

  2. Ante.hantek napsal - dne 14.10.2016

    PAN kOMÁREK SE VŽDY trefil!