Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Inovuj, nebo zemřeš. To platí pro českou ekonomiku i soukromý byznys

 -   - 

4 DÍL SÉRIE DIGI HROZBY. Pokud Česku ujede digitální vlak, tvrdě na to doplatí. Postupující digitalizace kupříkladu v průmyslu, na němž je naše ekonomika bytostně závislá, totiž mění zažitá pravidla hry. Kdo to nepochopí, respektive se tomu nepřizpůsobí, může se už brzy ocitnout v ofsajdu. Shodli se na tom hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská a Pavel Csank, hlavní analytik Jihomoravského inovačního centra. Opět nabízíme jejich hlavní teze doplňované o expertní ohlasy.

Teze 1:

Od kvantity ke kvalitě. Výnosy z rozsahu, různé aglomerační efekty, zapojování žen do ekonomiky a podobně jsou pohony extenzivního ekonomického růstu. Charakteristikou toho současného, intenzivního je pak mimo jiné přechod od společnosti zaměstnanosti k mnohem dynamičtější společnosti, kde se každý z nás v zásadě stává podnikatelem. To je dáno rychlostí technologických změn a mnohem širším spektrem podnikatelských příležitostí. Jak se vyhnout rizikům, která jsou s tím spojena? Je potřeba zásadně změnit vzdělávací systém a připravit lidi na to, že se celý život budou muset vzdělávat a nacházet si kompetence, které jim umožní využít nových příležitostí; kompetence, které jim umožní být flexibilnější a anticipovat nadcházející změny a příležitosti s nimi spojené. Pokud k tomu nedojde, budou převažovat obavy z rizik – a pak tady bude docházet k věcem, jaké teď sledujeme v politice, kde se reflektují pocity velké části lidí, kteří se cítí být znevýhodněni.

Komentáře

Teze 2:

(Ne)připravené Česko. My na zítřek jsme i nejsme připraveni. Naše velká výhoda tkví v tom, že jsme jednou z nejprůmyslovějších zemí světa. Takzvaná čtvrtá průmyslová revoluce je pak hodně o tom, co se bude dít v organizaci výroby. Právě organizace výroby, přestože klesá její podíl na celkové zaměstnanosti, je přitom místem, odkud přicházejí impulsy pro inovace a změny; a je i místem, kde vznikají produkty, v nichž jsou promítnuty znalosti, protože každá země musí exportovat, zejména ty malé jako je Česko. V tomto ohledu si myslím, že máme velkou výhodu a jsme z hlediska struktury ekonomiky připraveni. Naopak mezi naše slabší stránky patří podnikatelská kultura. Padesát let se zde nesmělo podnikat a nevznikaly tu velké firmy, které by dnes mohly být tahouny a mentory začínajícím firmám. Druhou slabinou je nepochybně vzdělávání, které je velmi rigidní. (Kupříkladu můj syn je ve druhé třídě na základní škole a podle učitelky je největším problémem jeho škaredé písmo, říká Csank.)

Komentáře

Teze 3:

Česko 4.0. Musíme v sobě najít podnikavost a kreativitu; a také musíme mít vzory, musíme si vážit podnikavosti jako síly, která nám otevírá dveře nových obzorů a nových řešení, které nám usnadňují život. A určitě také musíme zásadně změnil financování škol. Financování podle počtu studentů totiž vede do ekonomického pekla. Co se pak celé inovační politiky týče, je třeba se zaměřit na nové obory a interdisciplinarizaci vzdělávání. Zároveň, je třeba si uvědomit, že když se bavíme o podpoře vědy, výzkumu a podobně a hádáme se o to, zda rozpočet ve výši 30 nebo 35 miliard zvýšíme o 2 nebo 3 miliardy, je to zavádějící. Musíme si uvědomit, že dokud jsou platy učitelů takové, jaké jsou a image učitelů taková, jaká je, tak můžeme přihodit na výzkum klidně 50 nebo 100 miliard a stejně to dlouhodobě nemusí vést k tomu, co potřebujeme. Stručně, potřebujeme lidi, kteří si věří a chtějí se prosadit v globálních podmínkách, kde ten, kdo bude pasivní, bude tím, na koho dopadnou negativa.

Komentáře

  1. Petr Gapko, Moneta Money Bank - 6.12.2016

    V Česku neexistuje nic, co by se podobalo americkému snu. Vysněný cíl, který by populaci motivoval k podnikavosti a inovacím. Pokud nemáme cíl, nevíme, kam směřujeme, bohužel. Navíc v našich podmínkách ani školství příliš nepomáhá rozvíjet podnikavost, kritické myšlení a spolupráci při realizaci myšlenek. To je poměrně výrazný handicap v době, kdy se část ekonomiky digitalizuje a v mnoha odvětvích se stupňuje mezinárodní konkurence. Na druhou stranu je potřeba připomenout, že navzdory zmíněnému na tom nejsme vyloženě špatně. Vzdělanost národa je na slušné úrovni a stejně tak i svobodný přístup k informacím a vzdělávání. Samostudiem a vzděláním na vlastní náklady tak dokážeme dohánět manko z veřejného systému. Stát v tomto výrazně nepomáhá, ale ani zásadně nebrání. Máme tak základ, na kterém můžeme stavět. Teď už jen získat onen vysněný cíl, ke kterému se budeme snažit přiblížit.

  2. Filip Přibáň, AKCENTA CZ - 6.12.2016

    Podnikavým a kreativním lidem nesmíme svazovat ruce. Bohužel již na škole jsou mladí lidé často více hodnoceni na základě přesně naučených definic či postupů, místo snahy o kreativitu a vytvoření si vlastního, nezávislého názoru. Inspiraci v tomto ohledu můžeme hledat například ve Skandinávii. V porovnání s námi se třeba ve Švédsku klade mnohem větší důraz na pochopení látky, kreativitu a individuální přístup. Na vysokých školách pak studenti mají mnohem větší volnost, flexibilitu a lepší možnosti výběru předmětů, které se liší obsahem, formou, náročností, či délkou kurzu. To jim dává větší svobodu a podporuje je to v samostatném, nezávislém a kreativním uvažování. Na základě takového vzdělání, pak tamní mladí nemají problém přijít s inovací či novým přístupem, produktem, nebo službou. Každý si tak může zvolit vlastní cestu, která mu vyhovuje. Společně s lepším vzděláním je pak důležité, aby stát napříště příliš nesvazoval podnikatelům ruce, neboť tím zhoršuje konkurenceschopnost a současně snižuje kreativním lidem chuť podnikat.

Celý rozhovor hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské s hlavním analytikem Jihomoravského inovačního centra Pavlem Csankem ZDE.


Předchozí díly série Digi hrozby:

Digi realita dneška? Velký a ještě větší bratr

Česko není kybernetický banánistán 

Válka 4.0: Špioni a manipulátoři v zájmu mocných jedou na 120%

O autorovi

Autorem článku je -pes-

Komentáře

Komentářů (5)
  1. Oskar (hanáh z Hané) napsal - dne 2.12.2016

    Prohlášení, že všichni, my lidé, jsme si rovni, neznamená, že jsme stejní a protože nejsme stejní je naprosto hloupé myslet si a tvrdit, že všichni můžeme být podnikatelé. Že všichni musíme všechno inovovat. Už z doby budování socializmu se přišlo na to, že každý výrobek (dnes produkt) snese v průměru max. 3 zlepšení (dnes se říká inovace) a že po čtvrtém zlepšení – inovaci, už výrobek nemůže sloužit původní funkci a většinou se stane nefunkčním zcela. Článek a autoři jsou typickým produktem (ne výrobkem) současného školství, vysokého zvláště. Všechno se “okecá”, proloží několika výzvami, které “nelze odmítnout”, jako třeba těšme se na vánoce, na jaro (léto, podzim, zimu) a hned je uděláno. Jenže, tím se nikdo nehřeje, toho se nikdo nenají, ba ani neuhasí žízeň, jde jen o zbytečné a blbecké bla, bla, bla, … A za to jsou autoři placeni (neříkám, že v tomto případě, ale obecně), z toho okecávači žijí a to na úkor všech.

    • martin napsal - dne 2.12.2016

      zkuste se nejdriv podivat z ceho jsou placeni a co je za nima za praci….

  2. petrph napsal - dne 3.12.2016

    Mimochodem, smutné je že se jim “podařil” ten nádherný titulek “Inovuj nebo zemři” právě na rozjezd Babišovej VSDB (neboli Velké Státní Digitální Buzerace). Protože – na současné digitální technologii byla výhodná a zajímavá právě ta jej´í pružnost. Každý si z ní mohl vybrat právě a jen to a tolik kolik pro něj bylo výhodné. Jestli třeba pro řemeslníka “stačilo” mít starý mobil, kam mu lidi volali objednávky na poruchy, no tak stačilo. Jestli nějakej týnejdžr “nutně” potřeboval mít supr mobil s tím internétem aby se mohl neustále “sdílet” na x sociálních sítích současně, byla to jeho věc.Jestli nějaká big firma “nutně ” potřebovala mít online “přehled” kolik právě vyrobila a vyfakturovala svých produktů, no tak si nechala zavést nějakej ten SAP.
    Jenomže, tahle etapa “volnýho digitalismu” právě končí, nyní začínají o tom co má občan digitálně používat rozhodovat a nařizvat politici a úředníc. Ona to není jen tahle EET – připomeňme třeba pár let starý pokus zákonem vnutit všem nezaměstnaným speciální karty aby mohl stát kontrolovat co si za sociální dávky kupují (přičemž v další etapě měli tutŕž kartu dostat všichni důchodci)..Ale nejsme v tom sami – co jsem se teď nedávno dočetl “..India’s Prime Minister Narendra Modi has outlined his controversial plan to make India a cashless society….”I want to tell my small merchant brothers and sisters, this is the chance for you to enter the digital world.””…

    Tohle jsou ty vaše inovace? Tak proč potom nadávat na komunisty, tohle jsou přesně jejich metody..