Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Firmy si mezi sebou přetahují zaměstnance i metodami na hraně zákona

 -   - 

9093687371_fa27582ded_z Autor: dmitry_ryzhkov via Foter.com / CC BY-NC-SA

Nedostatek dělníků řeší v Česku firmy i tím, že si je vzájemně přetahují i za cenu porušení zákoníku práce. Stěžují si na to hlavně malé a střední firmy. Podle odborů je řešení snadné – zvednout mzdy.

„Menší podniky v regionech jsou brutálně okrádány velkými podniky se zahraničními vlastníky o své zaměstnance,“ říká Otto Daněk, místopředseda Asociace exportérů sdružující shruba stovku malých a středních, převážně regionálních, firem.

Běžně se podle něj stává, že velké podniky na nové zaměstnance nechtějí čekat, aktivně je přetahují a nutí je k nástupu bez ohledu na řádné ukončení předchozího zaměstnaneckého vztahu.

„Děje se to v rozporu s pracovním právem, pracovní poměr není řádně ukončen, ale nový zaměstnavatel ho zaměstná i bez zápočtového listu. Po třech dnech je nucen původní zaměstnavatel rozvázat pracovní poměr na základě hrubého porušení pracovní kázně, protože by jinak musel za tohoto zaměstnance ještě platit sociální a zdravotní pojištění,“ popisuje – prý poměrně častou – praxi Otto Daněk.

Odbory: Zaměstnancům se nelze divit

Velkými hráči, kteří zejména v regionech „vysávají“ pracovní sílu zejména nabídkou vyšších mezd, jsou podle Asociace exportérů například firmy jako je Škoda Auto, Siemens, Bosch a další. Zástupci těchto firem sice souboj o zaměstnance potvrzují, to, že by ale využívali i podobné problematické metody, ale odmítají.

„Boj o zaměstnance tu trvá už několik let, ale nechceme je přeplácet a roztáčet tak platovou spirálu. A byli bychom sami proti sobě, kdybychom například svého firemního partnera v dodavatelském řetězci vyrádali o šikovné lidi,“ říká Pavel Roman ze skupiny Bosch, jednoho jeden z největších investorů v České republice.

Podle předsedy Českomoravské komory odborových svazů Josefa Středuly se takové situace stávají, ale zaměstnancům se prý nelze divit.

„Nedivím se tomu, že se zaměstnanec rozhoduje podle peněz, v některých případech jde o rozdíl i 10 – 15 tisíc. Pokud pracujete za 17 tisíc hrubého a někdo vám nabídne 30, tak není co řešit. V regionech jsou mezi zaměstnavately sktečně velké rozdíly. Porušení pracovní kázně není samozřejmě dobrý postup, ale někdy se taková nabídka nebude opakovat,“ říká Středula s tím, že prvním krokem zaměstnance má být samozřejmě snaha o dohodu.

„Je to otázka seriózního přístupu obou stran. Ale když zaměstnanec naráží na bariéru a nikdo s ním nechce jednat… Nemyslím si, že jde o zlý úmysl na úrovni zaměstnanců, hlavní problém je ale ve mzdových podmínkách. Z našeho pohledu má vždy zaměstnavatel možnost reagovat, nabídnout vyšší mzdu, jiné pracovní podmínky,“ dodává Středula.

Za jakou cenu pracovat?

Zástupci zaměstnavatelů, Svaz průmyslu, Hospodářská komora, Asociace exportérů i například Česko-německá obchodní komora v posledním době shodně upozorňují na to, že v Česku je aktuálně poptávka zhruba po 100 tisících zaměstnancích, z toho 70 tisíc pozic se nabízí v dělnických profesích. Zájem ze strany zaměstnanců prý ale není.

„Problém je v tom, že zhruba 40 % absolbentů technických škol nenastupuje do technických pozic. Ovšem nedostatek se už netýká jen inženýrů, ale i dělnických profesí,“ říká Pavel Roman.

„Situace už překročila všechny meze, hrozí kolaps průmyslu, který může na dlouhou dobu poškodit celou naši ekonomiku. Už proto, že ČR má největší závislost ekonomiky na průmyslu z celé Evropy – 47 %,“ zdůrazňuje Otto Daněk.

Ani s tím ale nesouhlasí Josef Středula. „Jednoznačně je nutné zvednout cenu práce, je tu 460 tisíc nezaměstnaných, nyní je ten správný čas navýšit platy a pokud se tak stane, myslím, že bude mnohem více lidí akceptovat nabídku zaměstnání,“ říká Středula.

Zaměstnavatelé vidí řešení jinde – vyzývají vládu, aby uvolnila a urychlila vyřizování víz pro nábor pracovních sil ze třetích zemí jako je Ukrajina, Vietnam, Bělorusko nebo Rusko.


Čtěte též:  Druhá světová válka a 40 let komunismu: Česko nadále patří mezi země s nejmenším počtem cizinců

O autorovi

Autorem článku je Robert Břešťan

Komentáře

Komentářů (4)
  1. Richard napsal - dne 15.4.2016

    Přesně, proč by firmy měli dobře zaplatit svoje zaměstnance a získat si loajalitu, když jim můžou vyhrožovat ukrajincem nebo vietnamcem.. ubohé, jako celá cr..

    • Robert Břešťan napsal - dne 15.4.2016

      Nechci samozřejmě zobecňovat, reaguji na konkrétní případ – ale pokud má šička v regionální textilce nabídku na stejný plat jako učitelka, tak bych o tom, že lidé nejsou finančně motivovaní k práci, nemluvil…

  2. Petr Homoláč napsal - dne 16.4.2016

    Pan Středula to vidí jasně, ale jeho výrok “Z našeho pohledu má vždy zaměstnavatel možnost reagovat, nabídnout vyšší mzdu, jiné pracovní podmínky,“ je zcela mylný. Pan Středula je totiž přesvědčen, že všechny firmy pracují s přebytkem peněz a tedy mohou mzdy zvedat jak je libo. Bude se asi divit, ve vyspělé konkurenční ekonomice většina firem funguje na hranici rentability, jinak totiž bude drahá a přijde o zakázky. Firmy krachují z nedostatku peněz. Takže výrok pana Středuly je z říše pohádek.
    Stát si může přidat kolik chce, protože může pracovat s deficity hodně dlouho, to firmy nemohou a krachují.
    Je tragické, že 26 let po revoluci mají klíčové postavy našich odborů i politiky tak primitivní představy o fungování svobodného trhu a svobodné společnosti.

  3. Aleš Müller napsal - dne 16.4.2016

    Ono to chce obráceně, než lkají odbory – nikoliv zvýšit mzdy, ale především snížit cenu práce, tj. snížit sociální a zdravotní pojištění, o hodně procentních bodů. Snížení ceny práce sníží náklady na zaměstnance a pohne se hranice od jak velké mzdy se vyplatí pracovat a to jak pro zaměstnavatele i pro zaměstnance. A také snížit sociální dávky, tím se zase pohne hranice od kdy se vyplatí lidem pracovat.