Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Další oslava nucené kolektivizace. Časopis Českých drah vzpomínal se svými čtenáři na JZD

 -   - 

kolektivizaceDěvčata, voláme vás na traktory!” Autor: ustrcr.cz

Jak daleko za hranice nevkusu se dá zajít při surfování na retrovlně vzpomínek na dobu nesvobody? Časopis státních Českých drah ukázal, že to pod hlavičkou čtenářských příspěvků jde hodně daleko. V zářijovém čísle vyšla pětistrana sestavená z fotografií, ukázek z dobového tisku a vzpomínky čtenáře na Jednotná zemědělská družstva, jednu z nejtemnějších kapitol českého venkova.

Sedlácká rodina Mastných hospodařila na statku v Úboči na Domažlicku od poloviny 17. století. Až do 18. března 1952. Ten den k nim na statek vtrhli komunisté v doprovodu esenbáků. Důvod – rodina odmítla vstoupit do JZD.

Tresty vynesl domažlický soud za několik měsíců – 10 let pro hlavu rodiny Josefa Mastného, 8 pro manželku, tři synové si odnesli od tří do deseti roků vězení, dohromady 39 let. Příběh rodiny Mastných odvysílal v neděli večer Český rozhlas Plus v rámci cyklu Příběhy 20. století.

„Tím, že jsme uskutečnili případ s Mastným, uspíšíme socializaci vesnice. …Po tomto zralém zákroku, který se stal dnešního dne, oddychnou si funkcionáři MNV i veřejnost, kteří souhlasí s lidově demokrat. zřízením,“ citují autoři cyklu zápis ze schůze družstevníků, uspořádané krátce po razii na statku rodiny Mastných.

Ten příběh je jen jedním z mnoha. Historici odhadují, že v padesátých letech, ale i později, skončily stovky sedláků v koncentračních a pracovních táborech, výjimkou nebyly ani rozsudky smrti. V celém Československu bylo z rodinných usedlostí násilně vystěhováno minimálně 16 tisíc lidí. Důvody bývaly různé, společným jmenovatelem ale vždy byl odpor proti násilné kolektivizaci venkova.

Retro táhne

retro1Časy strávené pod hlavičkou Jednotných zemědělských družstev se dnes ale stávají i předmětem nostalgického vzpomínání různých “retro” rubrik. Problém nastává ve chvíli, kdy se tak děje prvoplánově, bez odstupu a patřičného historického kontextu. A za státní peníze.

Časopis Českých drah ČD pro vás věnoval podobnému vzpomínání pět stran svého zářijového čísla. Téma uvozuje vzpomínání čtenáře Michala Louče na jeho dědečka Josefa, předlistopadového předsedu JZD Vítězný únor ve Strakách na Nymbursku. “JZD, to je hlavně tvrdá práce,” říkával prý dědeček Louč. Rád se prý například chlubil, že jeho přispěním v obci vyrostl kulturní dům s obchodem.

Ne, že by jakýsi stín minulosti článek nezmiňoval. Dědečkovi rodiče prý do družstva vstoupili pod tlakem, o jejich rodný dům měl prý zájem zasloužilý komunista a oni se do něho po svatbě směli nastěhovat právě pod podmínkou vstupu do JZD. Z dědečka se stal družstevní kočí, který jezdil s “vlastními” koňmi. “Situace to nebyla jednoduchá, ale on si jako pragmatik dovedl poradit,” vzpomíná Michal Louč.

Pokud text ještě vyvažují jisté historické “paradoxy”, jak píše sám autor, grafický doprovod je už jen propagací krásných a ničím nerušených let budování socialistické vesnice. Vévodí mu průkazka delegáta sjezdu JZD z dubna 1979, podepsaná, považte!, samotným dnešním předsedou severokorejského parlamentu Kim Jong-Namem.

retro2Zbylé čtyři strany jsou pak sestaveny ze čtenářských fotografií, zachycujících život kolektivizované vesnice. Člen ÚV KSČ Vasil Biĺak na návštěvě v JZD Straky, pracující z měst pomáhají rolníkům ničit amerického brouka, družstevníci jedou vlakem do Moskvy na poznávací zájezd, ženy-družstevnice v lánech žlutého zlata a podobný kýč. To vše v nákladu přes 130 tisíc výtisků rozdávaných zdarma v režii státních Českých drah.

“Téma nemá širší ambice”

Šéfredaktor drážního časopisu Zdeněk Ston říká, že retro témata nacházejí u veřejnosti příznivou odezvu. K samotnému textu o JZD ve Strakách dodal, že jde o autorský text, který byl sice redakčně upraven, za věcnou stránku nicméně odpovídá autor. “Právě z pohledu autora a jeho vlastního prožitku glosuje vyhlášené téma a nemá širší ambice. To platí i o pro zaslané fotografie, které dokumentují dobu z pohledu čtenářů,” uvedl Ston.

retro3Žádná fotografie či vzpomínka dokumentující násilí páchané na sedlácích se prý v časopise neobjevila proto, že čtenáři žádnou neposlali. “Fotografie nucené kolektivizace se neobjevily, možná i proto, že bylo vyhlášené téma “JZD” a ne “nucená kolektivizace” a čtenáři to pochopili tak, jak vidíte na obrázkách. Pokud za tím něco hledáte, bohužel marně,” napsal redakci HlídacíPes.org Zdeněk Ston.

Za oslavu vzniku JZD sklidil kritiku i ministr

V červnu pobouřil sedláky sdružené v Asociaci soukromého zemědělství ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) svou návštěvou a osobní záštitou, kterou udělil oslavě založení JZD v Oprostovicích na Přerovsku. Právě ASZ sdružuje sedláky ze starých rodů, kteří byli komunistickým útlakem postiženi nejhůř.


Psali jsme: Sedláci: Jurečka oslavoval vznik komunistického JZD. Urazil oběti kolektivizace

Kauza kolektivizace: Bělobrádek drží Jurečku. Ten tvrdí, že logo ministerstva bylo zneužito

Kauza kolektivizace: Starosta Oprostovic bere vinu za lživou publikaci na sebe


Pod hlavičkou ministerstva zemědělství dokonce vyšla publikace, která zcela mimo historický kontext překrucovala fakta o násilné kolektivizaci československého venkova. “Vzhledem k tomu, že mnoho mladých lidí po druhé světové válce odešlo z vesnic do měst pracovat do továren, což se  projevilo na vesnici značným úbytkem lidí, tak si rolníci začali vzájemně vypomáhat, ale tyto výpomoci moc neřešily zvláště sezónní práce, a tak se postupně různými způsoby začala zakládat zemědělská družstva, která byla vybavována moderními traktory a kvalitnější sklizňovou technikou a spolehlivější stájovou mechanizací,” psalo se například v brožuře s oficiálním logem ministerstva.

Ministerstvo se od ní po upozornění redakce HlídacíPes.org distancovalo, logo ministerstva prý  bylo zneužito. Vina na sebe vzal starosta Oprostovic Karel Dudík.

O autorovi

Autorem článku je Robert Malecký

Komentáře

Komentářů (3)
  1. J.Němec napsal - dne 5.10.2015

    Když komunisti kradli dědovy koně, tak je bičem zmlátil i s esenbákem. Večer přijela jednotka jiných a dědu zmlátili do bezvědomí. Možná kdyby ho zavřeli, tak by se neupil k smrti.

    • L. Matějka napsal - dne 6.10.2015

      Nejhorší je, že se nikoho z těch bolševických grázlů nepodařilo po r. 1990 dostat za mříže…

  2. petrph napsal - dne 5.10.2015

    Mimochodem,zrovna nedávno se i tady právně prokazovalo že stát přece nemůže na něco vydat peníze pokud to není již schváleno zákonem. Tudíž předpoklad že by stát měl dávat ČD peníze aby ve svém časopise prováděla politickou osvětu na téma násilná kolektivizace v 50.letech je nesprávný.
    A správný je ten předpoklad že ČD učinily ze svých marketingových fondů jako odlehčené retro téma JZD .
    Mimochodem, vzhledem k tomu že na všech našich TV stanicích včetně veřejnoprávní ČT výrazně dominují socialistické seriály retro odlehčeně popisující tutéž dobu, ani neměly jinou ekonomickou volbu.
    Ale s tím se dá těžko něco dělat,spustit nyní (po čtvrt století) protikomunistickou cenzuru by současnému “jakž takž a jen občas demo režimu” příliš neprospělo.