Zpravodajské informace před soudem? Je to nebezpečné a zbytečné, varují advokáti
Poslanci dostanou v úterý k projednání novelu zákona o policii a spolu s ní i průlomovou změnu: jako důkazy by mohly v trestním řízení sloužit i informace od zpravodajských služeb, například odposlechy. Proti se postavila padesátka advokátů a právních expertů, kteří změnu odmítají jako nebezpečnou a zbytečnou.
Získávání zpravodajských informací tajnými službami se neřídí trestním řádem ani zákonem o policii, a jako takové dosud nemohou být pro trestní řízení využívány. Chybí například jejich důkladná kontrola.
Navrhovaná změna by ovšem přinesla i další dosud nevídanou možnost: aby policie měla pravomoc shromažďovat citlivé údaje o komkoli, nemuselo by přitom jít ani o podezřelého.
Celkem nenápadná novela
Více než padesátka právníků z řad advokátů, ale také akademických expertů na ústavní či trestní právo proto poslancům poslali otevřený dopis, v němž před přijetím novely varují.
Mezi signatáři jsou například ústavní expert Marek Antoš nebo advokáti Petr Kočí, Jiří Mikš, Petra Buzková či Lucie Vaverková. K dopisu se připojilo 56 právníků, podpořila ho i Unie obhájců.
„Tato celkem nenápadná novela dává velkou moc v možnostech kriminalizace různých nepohodlných skupin,“ říká právnička Helena Svatošová z nevládní organizace Iuridicum Remedium, která otevřený dopis iniciovala.
„Máme svěřit policejním složkám pravomoc vytvářet složky s citlivými údaje, na kohokoli si vzpomenou, i když má policie ve své skříni takové kostlivce jako akci Fénix? V ní se snažila vyprovokovat teroristický útok, který by přivedl skupinu mladých lidí do mnohaletého vězení,“ připomíná Svatošová.
Zásadní změna u tajných služeb
Signatářům vadí rovněž možnost používat informace od Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace či Vojenského zpravodajství služeb v trestním řízení.
„Jde o zásadní změnu ve využívání informací od tajných služeb, která může dostat do vězení prakticky kohokoli,“ říká Václav Vlk, člen prezidia Unie obhájců.
Bezpečnostní expert z brněnské Masarykovy univerzity Tomáš Šmíd zase mluví o džinovi vypuštěném z láhve, který se bude těžko navracet zpátky.
Naopak Ministerstvo vnitra i tajné služby změny vítají. Mluvčí vnitra Ondřej Krátoška před časem pro Aktuálně.cz uvedl, že se významně změnily možnosti policie reagovat na aktuální hrozby.
„Proto vznikla potřeba provést změny v postupech a oprávněních policie, které se týkají reakcí na nové či velmi rychle se rozvíjející hrozby. V tomto případě jde o terorismus a s tím spjatou radikalizaci osob nebo skupin,” vysvětlil Krátoška.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Více z HlídacíPes.org
Čtěte též
Antisemitismus. Počátky nejstarší nenávisti v dějinách přetrvávají dodnes
Proč Západ selhává a roste moc internetového fašismu
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
6 komentářů
Zrovna v případě vlády a prezidenta by to bylo potřeba jako soli.
Jenže to spíš potrefí Vás, stačí jen touha nějakého policajta mít ve statistice další vyřešený případ, vem kde vem.
Kdyz tohle ctu, napada me okamzite „1984“. Takhle patrne skoncime ve jmenu boje s „novymi hrozbami“. Staci fakt malo – budete s kamarady zertovat, jak byste nejradeji nalozili s Babisem a Emanem.
Když občas vyplavou na povrch některé případy, kde zjevně policie, st.zastupitelství nebo soud se všemožně a bezohledně snaží prosadit si svou, tak je spíš potřeba udělat pravý opak toho, než jím do rukou dát další nástroj, jehož zneužitelnost plyne už z jeho podstaty a je celkem snadná.
Tyto orgány i tak už mají dost rozsáhlé možnosti a pravomoci a mnohdy se ukazuje, co s nimi dokážou učinit…
Dalo by se říct, že to opatření udělá skutečně víc škody než užitku. Pokud v tom nebyl přímo záměr – vyhrožovat lidem že se za protistátní zločiny (zfízlované tajnými službami) můžou dostat do kriminálu.
tak to v našem soudním prostředí nemá naprosto žádný význam.
Protože – i když se povolí tyto důkazy předkládat, nijak se tím neumenšuje pravomoc soudců, aby při jejich přijímání i hodnocení používali vlastní právní výklad. A to i v případě, že formální právní podmínky přijatelnosti důkazu splněny předem budou. |(jak ukázal dejme tomu případ dr. Ratha.)
Tož i nadále zůstane v pravomoci soudců aby i takto získané důkazy tajnych služeb odmítaly – a samozřejmě i obhájci budou toto ve všech případech požadovat a podávat kvůli tomu odvolání – a budou to hnát až k Ústavnímu soudu.
A k tomu tedy přidejme riziko, že kvůli tomu ty bezpečnostní služby budou muset odhalit své zdroje, což se jim taky nebude chtít.. Jenže bez toho „a na čestné slovo důstojníka tajné služby“ jim ani u soudu věřit nemusí..
Ano, hodnotit „důkaz“ může soud i dnes, a to samostatně a i v souhrnu v kontextu s ostatními důkazy. Problém je dost o tom, že soudy (ne všechny soudy) „důkazy“ policie, které soudu st.zástupce předloží, berou jako bernou mincí a dost často tvrdošíjně a neústupně i když v odvolání nebo dovolání je takový jejich postup předmětem kritiky nadřízených soudů. Naopak důkazy předložené obhajobou jsou často bagatelizovány až zpochybňovány. A za tohoto stavu ještě jim do rukou dát takovou možnost, aby si vykládali po svém informace (důkazy) získané tajnou službou při buhvíjaké operativní činnosti…???