Žíznivý atom. Sucho a stále teplejší řeky ohrožují i provoz jaderných elektráren

Napsal/a Milan Smrž 23. května 2018
FacebookTwitterPocketE-mail

KOMENTÁŘ. Jádro je ze všech způsobů výroby elektřiny největším konzumentem vody. Spotřebovává jí víc než uhelné i plynové elektrárny, protože při chlazení je třeba odvést větší množství tepla.

Obnovitelné zdroje, kromě tepelných výrob, potřebují malé množství vody na omytí panelů v případě fotovoltaiky;  vítr vodu nepotřebuje vůbec.

Někdy krátce po roce 2000 na konferenci v Berlíně prohlásil Herman Scheer (1944 – 2010), německý politik, iniciátor a konstruktér německé „Energiewende“, ale i evropské a světové energetické proměny, že má silný argument pro obnovitelné zdroje. A to vodu potřebnou pro provoz tepelných elektráren.

Dobře se pamatuji, že sál nezašuměl překvapením. To, že je voda potřebná pro chlazení tepelných elektráren, jsme všichni věděli. Ale pádný argument? Při diskuzi o přestávce jsem žádný významnější souhlas s touto tezí nezaznamenal.

Hermann Scheer byl realistický vizionář, který již v roce 1988 prohlašoval, že je možné úplné zásobování obnovitelnou energií. Pakliže se pokusíte v České republice vyrukovat s touto tezí, i když to v některých místech na světě je realita, sklidíte posměch.

Příliš teplé řeky

Vodní krize byla před patnácti lety vzdálenou skutečností. Dnes, jak je se situace s deficitem srážek stále zhoršuje, je to realita.

Většina evropských jaderných elektráren je chlazena říční vodou, jen asi jedna pětina, celkem 17 elektráren ve Francii, Švédsku, Finsku, Španělsku a Spojeném království, stojí na mořském břehu a je chlazena mořskou vodou.

V USA a v Evropě se vyrábí v současné době okolo 90, resp. 70 procent elektrické energie termickým způsobem, jenž přímo závisí na dostupnosti a teplotě vodních zdrojů pro chlazení.

Během teplých a suchých lét bylo několik tepelných elektráren v Evropě a jihovýchodních Spojených státech nuceno snížit výrobu v důsledku nedostatku chladicí vody.

Termoelektricky generovaná elektřina, především fosilní a jaderná, je ohrožena změnou klimatu v důsledku kombinovaných dopadů nižších letních průtoků řek a vyšších teplot říční vody.

Modelování teplot v kombinaci s výrobou elektrické energie ukazuje na letní průměrný pokles kapacity elektráren o 6,3 – 19% v Evropě a 4,4 – 16% ve Spojených státech v závislosti na typu chladícího systému pro klimatický scénář v období let 2031-2060.

V minulých letech se již několikrát stalo, že v obdobích s nedostatkem vody bylo nutno některé západoevropské jaderné elektrárny odstavit.

„Přehřáté“ elektrárny

Zvyšující se teplota chladící vody snižuje účinnost elektrárny, přispívá k růstu řas a sinic v okruzích chladící vody a při nedostatečném průtoku je nutno elektrárnu odstavit. Když se podíváme na zvyšující se srážkový deficit, bude tato situace u vnitrozemských tepelných elektráren stále častější.

Tepelné a především jaderné elektrárny vodu nejenom spotřebovávají, ale také ohřívají a odpařují. Voda pod velkými elektrárnami, především těmi jadernými kvůli jejich velikosti, obsahuje s ohledem na zvýšenou teplotu nižší množství rozpuštěného kyslíku, což se podle intenzity může projevit nárůstem anaerobních procesů a potlačením života v řece.

Problémy s chlazením tepelných elektráren nejsou specifické jen pro jižní Evropu a USA. Veliké problémy má rovněž Indie a jižní Afrika.

Případy neplánovaných odstávek jaderných elektráren způsobené nedostatečným průtokem řeky, z níž se odebírá chladící voda pro chladící okruh, zásadně zpochybňují funkci jaderných elektráren jakožto zdrojů pro zajištění základní spotřeby.

V následující tabulce jsou uvedena průměrná rozmezí spotřeby vody na jednotku vyrobené energie:

Energetický zdroj  a spotřeba vody
(v m³ na gigajoule vyrobené elektřiny)
příprava jaderného paliva (centrifugy): 0,018 – 0,312
jaderná výroba elektřiny:                          0,378 – 0,705
jádro celkem:                                               0,396 – 1,017
výroba elektřiny z uhlí:                              0,308 – 0,742
výroba elektřiny z větru:                            0
fotovoltaika:                                                 0,001 – 0,027

Z dat v tabulce je patrné značné rozmezí spotřeby vody nutné na provoz jednotlivých zdrojů elektřiny, které je dáno různou konstrukcí chladicích systémů a rovněž závisí na termodynamické účinnosti elektrárny.

Budoucnost jádra? Na vodě…

Pro náš pohled je ale rozhodující rozdíl mezi spotřebou vody fosilně jaderných zdrojů a obnovitelných zdrojů zastoupených fotovoltaikou a větrnými elektrárnami.

Jaderné elektrárny mají v každém případě vyšší spotřebu, než je tomu v případě elektráren fosilních. Je to další argument, proč je nestavět a energetické investice směrovat do fotovoltaiky a větrné energetiky, rozšíření sítí a do akumulace.

Zastánci jaderné energie tvrdí, že tento energetický zdroj je nezbytný k omezení klimatické změny. Dave Lochbaum z Union of Concerned Scientists, expert přes jadernou bezpečnost, tvrdí ale pravý opak:

„Musíme vyřešit globální oteplování, pakliže chceme používat jadernou energii. Důvodem je právě veliká spotřeba vody pro jaderné elektrárny, protože zvýšení teploty představuje bezpečnostní riziko. Když se řeky a jezera, jež jsou zdrojem chladící vody, ohřejí díky klimatické změně či dokonce vodní zdroje vyschnou, bude to pro provoz jaderných elektráren představovat veliké problémy. Může to vést k snížení výkonu nebo jejich úplnému odstavení.“


Autor je zakladatel a předseda sdružení Eurosolar – národní sekce evropského sdružení pro obnovitelnou energii, viceprezident evropské organizace Eurosolar

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)