ecotist on Foter.com, zdroj

Životní prostředí zabije ročně statisíce Evropanů, může i za sedminu úmrtí v Česku

Znečištěné ovzduší, nebezpečné chemické látky v půdě či vodě, hluk, ale také změna klimatu mají ze své podstaty negativní vliv na lidské zdraví. Evropská agentura pro životní prostředí vyčíslila, že se stav životního prostředí v Evropě podílí na 13 procentech úmrtí. V Česku je to ještě o dvě procenta úmrtí více.

„Těmto úmrtím je možné se vyhnout,“ konstatuje studie, která se opírala o data Světové zdravotnické organizace. Z nich mimo jiné vyplývá, že stav životního prostředí v roce 2012 mohl na území Evropské unie smrt 630 tisíc lidí. Hlavním viníkem je zejména znečištěné ovzduší, které je podle výzkumníků zodpovědné za zhruba 400 tisíc předčasných úmrtí v EU.


Text Anety Zachové vyšel původně na serveru Euractiv.cz, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje.


Dalším faktorem je nadměrný hluk, který dlouhodobě přispívá k srdečním infarktům, dále chemikálie a také antibiotika obsažená v pitné vodě a v půdě.

Chudí to odnesou víc

Data ukazují také na velké rozdíly v úmrtích spojených se životním prostředí mezi státy západní a východní Evropy. Největší podíl úmrtí v souvislosti se špatnou kvalitou životního prostředí (v přepočtu na 100 tisíc obyvatel) je podle dat agentury EEA v Bosně a Hercegovině (27 procent), ze zemí EU v Rumunsku (19 procent).

Naopak nejmenší podíl je v Norsku a na Islandu (9 procent), ze členských států pak ve Švédsku a v Dánsku (10 procent). V České republice se kvalita životního prostředí podílí na zhruba 15 procentech úmrtí.

Studie upozorňuje, že na lidských životech se podepisuje nejen znečištění ovzduší, ale i extrémní počasí a další dopady klimatických změn. Největším „zabijákem“ jsou vlny veder, kvůli nimž například v roce 2003 zemřelo 70 tisíc lidí.

Hrozbou jsou také časté povodně či bouře. Jejich oběťmi jsou přitom zejména lidé z chudších regionů. Ti také trpí mnohem větším znečištěním ovzduší. Obzvláště citlivé jsou na to děti, senioři nebo nemocní lidé.

„Chudoba jde často ruku v ruce s životem v nepříznivých environmentálních podmínkách a se zhoršeným zdravím,“ říká šéf Evropské agentury pro životní prostředí Hans Bruyninckx.

Koronavirus a kvalita ovzduší

Vliv životního prostředí na zdraví lidí se podle agentury prokázal i během pandemie koronaviru. EEA odkazuje na již existující studie, podle nichž se v oblastech s vyšším znečištěním ovzduší šířil virus rychleji. Některé výzkumy dokonce naznačují, že existuje korelace mezi kvalitou ovzduší a počtem úmrtí na koronavirus.

„Pandemie Covid-19 je dalším výstražným signálem, abychom si jasně uvědomili vztah mezi našimi ekosystémy a naším zdravím a nutnosti čelit faktům – způsob, jakým žijeme, spotřebováváme a vyrábíme, má negativní vliv na klima a dopad na naše zdraví,“ říká eurokomisařka pro zdraví a bezpečnost potravin Stella Kyriakidesová.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

6 komentářů

  1. Johanka napsal:

    Pokud se to týká především chudých, potom to není vliv klimatu, jelikož klima neuznává hranice. Je to vliv nekvalitních potravin, které jsou chudí nuceni kupovat. Takže náhražky a chemicky ošetřené plodiny (bohatí si samozřejmě koupí bio).

  2. Oskar (hanák z Hané) napsal:

    Bez uvedení kritérií na základě kterých se ty vlivy posuzují je studie značně nevěhodná. Dále je pomíjen také faktor, uváděný mnoha odborníky jako zásadní, který laicky lze vyjádřit sloganem : „Jsi to, co jíš“. Potraviny, plné různých éček (jen výjimečně přírodních) a reziduí z používání chemikálií v současném zemědělství, jsou, podle mých celoživotních profesních zkušeností, výrazně účinějším činitelem podílejícím se na míře úmrtnosti, než ony, v článku uvedené vlivy.

  3. Jiří napsal:

    A bude hůř až se budou likvidovat následky korona virus. Zůstane po něm min.milion tun plastů z roušek,rukavic,obleků, respiratorů a testovacích sad. A auta s motorem do sekačky problém ovzduší a znečištění prostředí nevyřeší. A přitom je to jednoduché-co nejrychleji odbourat igelitky,mikroten sáčky a vše plastové jednorázové. Snížit rozumně spotřebu oblečení, obuvy .Zákaz světelných reklam. Zelené střechy a zeleň k silničním,zelené plochy do měst. Ale v době kdy dynamiku ekonomiky táhne spotřeba je téměř nemožné některá opatření prosadit,neboť dokud se budou moci bohatí odstěhovat do lepšího životního prostředí nebudou mít zájem o plošné řešení. Raději vymyslí a budou vnucovat filtrační zařízení na okna a časem možná přímo na obličej neboť to vydělá. Rovnovážný a udržitelný stav ekonomiky a přírody je podle mně v nedohlednu.

    • Oskar (hanákz Hané) napsal:

      Bohužel, máte naprostou pravdu. Dokud bohatí budou stále bohatnout, tak skutečně nelze čekat zlepšení čehokoliv, kromě výše jejich zisků. To není nic levicového, to je prostá pravda. Prostí lidé jsou bez šancí, jejich příjmy rostou, ale za víc peněz si zpravidla koupí méně nezbytných životních potřeb a zboží vůbec. A ekonomové svými scestnými teoriemi ty bohaté podporují v jejich proti lidem směřující činnosti, protože je platí lépe než ostatní vykořisťované zaměstnance. Náprava nemůže přijít, dokud se každá snaha o skutečnou rovnost lidí, bude v médiích vydávat za „zrůdný komunismus“.

  4. Dvořák napsal:

    Ať se paní komisařka s naší Jourovou zasadí za stejně kvalitní potraviny,jaké jedí na západ od nás.Zatím jsme slyšely jen fráze a nic se nezměnilo(ani nezmění)jde v první řadě o peníze.Nekonečný růst a spotřeba je svatý grál této doby.Nadnárodní korporace v zájmu globálního zisku na jednotlivé státy kašlou a řada politiků jim jde na ruku.Pořád slyšíme o péči o životní prostředí,ať se zboží nevozí po celé planetě sem a tam(zisk),ať to poví nadnárodním korporacím,my s tím nic moc neuděláme.Třídíme plasty a vozíme do Asie a tam je hází do moře,západ je pokrytecký,včetně svých představitelů,kteří za výborný peníz těmto korporacím jsou na ruku.

  5. A. S. Pergill napsal:

    Vzpomínám, jaký se dělal cirkus kolem ŽP v severočeském kraji. Faktem je, že nakonec se ukázalo, že jen výrazně vyšší výskyt kuřáků mezi tamními obyvateli (oproti celorepublikovému průměru i srovnávacím okresům) by většinu těch rozdílů v úmrtnosti vysvětlilo. Navíc se tam častěji (oproti srovnávacím lokalitám) vyskytovali i kuřáci bezohlední, kouřící v přítomnosti malých dětí nebo těhotné partnerky. Proto se takovým výzkumům, které berou v potaz jen jeden, nebo jen několik málo ukazatelů, nedá moc věřit.

Přidávání komentářů není povoleno