Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Tomio Okamura a Norbert Hofer. Foto: Tomio Okamura
,

Zfalšované prezidentské volby v Rakousku? Mýtus živený SPD a ANO žije – faktům navzdory

I když je letos mezi kandidáty na rakouského prezidenta i šéf tamní Strany přátel piva, už dopředu je jasné, že nedělní volby příliš vzrušení nenabídnou. Čeká se, že současný prezident Alexander Van der Bellen funkci obhájí, a to dost možná už v prvním kole. Minulé volby v roce 2016 se přitom i kvůli formálním chybám při sčítání korespondenčních hlasů musely opakovat. Někteří čeští odpůrci hlasování poštou to jako argument proti korespondenční volbě berou dodnes.

Když rakouský ústavní soud v červenci 2016 rozhodl o tom, že se 2. kolo prezidentských voleb, v němž nakonec i díky korespondenčním hlasům Alexander Van der Bellen těsně porazil Norberta Hofera, musí opakovat, například Tomio Okamura si to vyložil svérázně – jako důkaz volebního podvodu.

„Rakouské prezidentské volby byly zmanipulované a ústavní soud rozhodl, že se budou opakovat. Vyjadřuji v prvé řadě upřímnou soustrast probruselské lobby, které ani zfalšované korespondenční hlasy nepomohly k vítězství v rakouských prezidentských volbách,“ psal v roce 2016 Okamura na Facebooku a Hoferovi, jehož strana Svobodných je partnerskou partají SPD, přál v opakovaných volbách hodně štěstí.

To se nepodařilo a Van der Bellen porazil Norberta Hofera v opakované volbě jasně o sedm procent hlasů. Legenda v táboře „vlasteneckých“ stran o ukradeném volebním vítězství z první volby už ale byla na světě. Rakousko ostatně Tomio Okamura v debatě o zavedení korespondenční volby používá jako odstrašující příklad dodnes.

Soud: Žádné skutečné manipulace

Co na tom, že šéf rakouského ústavního soudu v roce 2016 naopak řekl, že žádný ze svědků, kteří se tehdy řízení zúčastnili, „nevnímal důkazy o skutečné manipulaci“. Čeští odpůrci korespondenční volby to vidí jinak, faktům navzdory.

„Také je problém, že nad tím lístkem ztratíte kontrolu během dopravy poštou. To vedlo k nepokojům v USA nebo se kvůli tomu opakovaly volby v Rakousku,“ tvrdil třeba letos poslanec za ANO Radek Vondráček. I Babišovo hnutí se staví proti korespondenční volbě.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


Ani Vondráček však šest let staré rakouské události „nečetl“ správně. Ve skutečnosti volební komise ve 14 rakouských okrscích v roce 2016 porušily formální pravidla pro sčítání hlasů, například je začaly sčítat dřív než předepisuje zákon, nebo u sčítání nebyly jen oprávněné osoby.

Možné pochybnosti se dotkly asi 77 tisíc odevzdaných hlasů, náskok Van der Bellena na Hofera byl tehdy jen 30 tisíc hlasů. Ústavní soud chtěl proto zabránit jakýmkoli pochybnostem o volebním výsledků a nařídil rozhodující kolo voleb opakovat. Důkazy o manipulacích však, jak bylo zmíněno, nezjistil.

Pokud se rakouské volební komise tentokrát budou striktně držet volebních pravidel a vyvarují se výše zmíněných formálních pochybení – i s vědomím toho, že jakoukoli chybu znovu využijí populisté a označí ji za falšování voleb, nemělo by právoplatnost výsledku voleb nic ohrozit.

Bez Trumpa, migrantů i Brexitu

Van der Bellen, kterému v lednu bude už 79 let, se uchází i o druhý šestiletý mandát. A cestu k obhajobě si ničím „nekomplikuje“ – například se neúčastní žádných předvolebních debat s ostatními kandidáty. Těch je šest a v rakouských volbách hlavy státu jde o historicky nejvyšší počet. Mezi kandidáty však letos chybí těžká váha, která by byla pro úřadujícího prezidenta skutečným vyzyvatelem.

Oproti minulým volbám tak ty letošní připomínají plavbu klidnými vodami, jakkoli se to při pohledu na válku na Ukrajině, energetickou krizi a inflaci může zdát paradoxní.

Když Van der Bellen zvítězil poprvé, dozníval v Evropě ještě šok z referenda o Brexitu, čerstvě zvoleným prezidentem USA byl Donald Trump a v rakouských městech a vesnicích se ještě stále usazovaly desetitisíce uprchlíků, kteří dorazili při migrační vlně o rok dřív.

Průzkumy dávají Van der Bellenovi šanci zvítězit už v prvním kole voleb, ostatně i to je v případě obhajujících prezidentů v Rakousku obvyklé.

Z českého pohledu je zajímavá i Van der Bellenova budoucí spolupráce s novým českým prezidentem nebo prezidentkou, který (případně která) vzejde z voleb na začátku příštího roku. S Milošem Zemanem si rozuměl maximálně v tom, že oba byli silní kuřáci. Zeman i směrem k Rakousku vytrvale lobboval za projekt kanálu Dunaj-Odra-Labe, což Van der Bellenovi coby bývalému šéfovi strany Zelených příliš dobře neznělo.

Proruské experimenty? Raději ne

Zeman navíc ve volbách v roce 2016 otevřeně podpořil Van der Bellenova protikandidáta Norberta Hofera a přijal ho i na Pražském hradě. Zemanovi, vzhledem k jeho prezidentskému stylu, také nepochybně konvenoval Hoferův výrok v předvolební debatě, kdy s odkazem na „testování hranic“ pravomocí prezidenta v případě svého zvolení prohlásil: „Budete se ještě divit, co všechno je možné.“

Rakušané se v následujících skutečně nakonec divili, „co všechno je možné“, i když úplně jinak, než jak to Norbert Hofer myslel. V roce 2019 smetla rakouskou vládu i s Hoferovou stranou Svobodných kauza Ibiza.

Německý deník Süddeutsche Zeitung a magazín Der Spiegel tehdy zveřejnily video, na kterém tehdejší rakouský vicekancléř a šéf Svobodných Heinz-Christian Strache vypadal jako korupčník.

Strache totiž na nahrávce z vily na španělském ostrově Ibiza nabízel údajné příbuzné ruského oligarchy například lukrativní státní zakázky výměnou za finanční nebo mediální podporu jeho strany před volbami. I když šlo o past a bohatá Ruska nebyla tím, za koho se vydávala, Strache na videu působil dojmem, že by za vítězství ve volbách Rakousko klidně prodal i do ruské sféry vlivu.

Ostatně, Rusko velmi okrajově promluvilo i do letošní prezidentské kampaně. To když jeden z kandidátů-outsiderů Michael Brunner za stranu MFG (vznikla jako strana sdružující odpůrce očkování proti covidu, pozn. red.) vzkázal, že jeho první cesta v případě zvolení by vedla právě do Ruska.

Podle průzkumů se ale zdá, že Rakušané po podobných experimentech vůbec netouží. A že v Hofburgu, vídeňském sídle prezidenta, zůstane i dalších šest let vše při starém.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

15 komentářů

  1. Miroslav napsal:

    O prosazení korespondenčiho hlasování v ČR, mají zájem lidé, kteří dobře vědí, že jiným způsobem se moci nechopí. Nejde o nic jiného, než o podvod. Takové podvody, dříve či později lidé trestají.

    • Jiří Choun napsal:

      Korespondenčnímu hlasování brání ty strany, které vědí, minimálně podle výsledků hlasování na našich ambasádách, jak by při uzákonění korespondenčního hlasování dopadly.

      • A.S. Pergill napsal:

        Problém vidím v tom, že by lidé, kteří trvale žijí mimo ČR, neměli mít možnost ovlivňovat životy lidem, kteří žijí zde. Už proto, že když zvolí ti polocizinci špatně, tak důsledek své volby nijak nepocítí, zatímco zde žijící občané zcela jednoznačně ano, a proto také volí daleko odpovědněji.
        Osobně bych podpořil i to, aby neměli právo volit a být voleni ani lidé s nějakým dalším občanstvím než českým, a to z toho samého důvodu: Zvolí v důsledku své blbosti a neodpovědnosti něco špatného (případně to špatné udělají coby zastupitelé), vytáhnou ze šuplete cizí pas a „adié, Česká republiko!“ A my, normální lidé, si tu jejich hloupost a nezodpovědnost budeme muset vyžrat do dna.

        Druhým aspektem tohoto problému je, že lidé zde trvale nežijící mají informace o dění v ČR v naprosté většině případů totálně zmatečné (výjimky jistě existují, ale je jich velice málo). Vícekrát jsem se setkal s emigranty, žijícími trvale v zahraničí, takže vím, o čem píšu. Z toho důvodu je logické, že volí naprosto jinak než zde žijící lidé, kteří mají informace o dění v tuzemsku komplexní a věcně správné.

        • wenkovan napsal:

          Já bych šel dále. Právo volit by neměli mít lidi, kteří jsou placeni z veřejných peněz. Důvod je naprosto jasný – o veřejných penězích by měli rozhodovat lidi, kteří je tvoří.

          • A.S. Pergill napsal:

            Bylo to tak za první republiky. Dědeček byl policista a volit nemohl.

  2. Tomáš napsal:

    Stávající rakouský prezident Van den Bellen je stary muž a Rakousko potřebuje nového prezidenta a nejen ono,ale i sousední nástupnické státy zaniklého R-U mocnářství .Na Ukrajině probíhají speciální válečné operace Ruska,které mají dopady hlavně do stř.Evropy a Německa.Starý cisář FJI podepsal mobilisační rozkazy a v 11/1916 zemřel a Velká valka byla v polovině. Za každé válečné situace se dějí neobvyklé jevy,viz propašování Lenina ze Švycarska do Petrohradu,Brest-litevský mir,dobití Bělehradu a Bukurešti vstup USA do války,Galiopolijská operace.Takové přemety lze očekávat i nyni ,viz útok na NSI a II a úmrtí Alžběty II. Pokud si to Rakusané sesumíruji ,tak zvoli někoho mladšího za nového prezidenta Rakouské republiky a přeji jim štastnou ruku ve volbě.Nás to čeká v  za pá měsíců a bude to také sila.Všichni politologové světa se shodují,že XXI stoleti je čínské století,taková je nejistá budoucnost,tu drží naše minulost pod krkem.

    • A.S. Pergill napsal:

      Nezbývá než připomenout, že první světová válka začala také „policejní akcí“ proti „zločineckým živlům“, kterou provedlo Rakousko-Uhersko proti Srbsku. Tedy velmi podobně jako akce Ruska proti Ukrajině. To. že ze strany mnoha účastníků se drží ten současný konflikt na úrovni „proxy války“, je dáno existencí jaderných zbraní. Kdybychom je neměli, už by pravděpodobně bojoval prakticky celý svět proti „centrálním mocnostem“ Rusku a Číně a pár jejich satelitům.

    • Jiří Choun napsal:

      Váš postoj byl jasný už při použití ruského narativu, který označuje válku eufemistickým kremelským výrazem speciální válečná operace. Pokračovat ve čtení příspěvku bylo už tedy vcelku zbytečné. Přesto jsem to učinil – Váš svérázný přístup k české gramatice mě pobavil, vykreslil mně Vás plastičtěji a děkuji za pobavení. 🙂

      • A.S. Pergill napsal:

        On ten „narativ“ má význam mj. v tom, že neumožňuje Putinovi vyhlásit řádnou mobilizaci (protože by musel napřed přiznat, že je to válka). Pro nás to má ten význam, že je tím Rusko dost omezeno.

  3. A.S. Pergill napsal:

    Jakékoli distanční hlasování je problematické v tom, že není zaručena autenticita volícího a tajnost jeho hlasování. Od tohoto neoddiskutovatelného faktu je ke konspiračním teoriím už jen velmi malý krůček.

    • Jiří Choun napsal:

      Možná byste neměl zůstávat v půli cesty a navrhnou zrušení jakýchkoliv voleb, když volební urny nejsou přes noc střeženy prověřenými ozbrojenci, na které dohlížejí prověření dohlížitelé atd, atd. 🙂

      • A.S. Pergill napsal:

        Urny, pochopitelně střeženy jsou a místnosti, kde jsou přes noc uloženy, jsou, pokud je mi známo, i pečetěny. I samotné urny jsou až do začátku sčítání hlasů zapečetěny.
        Prostě, osobní volba s prokázáním totožnosti s osobou na seznamu voličů je něco, k čemu se žádná distanční forma nedokáže ani přiblížit.
        Volba po internetu (mají ji kdesi v Pobaltí) dokonce umožňuje vytvořit jmenný seznam voličů s tím, jak hlasovali. Což poněkud připomíná „volby“ u nás za komunistů. Pamatuji, jak jeden kolega, který za minulého režimu místně poslancoval, dostával po všech volbách od volební komise seznam lidí, kteří ho škrtli.

        • petrph napsal:

          Že bych upozornil
          „volby po internetu by pochopitelně neměly v žádném případě spojovat voliče a jak hlasoval. Tomu se dá odpomoci právě tím, že identita voliče se použije jen pro přihlášení do systému (a zaeviduje se, aby nemohlo dojít k duplicitě), ale vlastní hlas se zaeviduje samostatně- Z hlediska programového řešení triviální. Volba po internetu (mají ji kdesi v Pobaltí) dokonce umožňuje vytvořit jmenný seznam voličů s tím, jak hlasovali
          Teď je právě jen o to, jak zaručit že to tak skutečně je a že to tam někdo přece jen nepropašoval. Čili,zveřejnit to jako opensource – že každý /tedy hlavně počítačoví odborníici) si mohou prohlédnout zveřejněný zdrojový kód toho programu. A to druhé je CRC, kontrolní funkce, díky je dá ověřit ten používaný program někdo nezměnil..´
          Nakonec, ono to nemusí běžet ani na státních serverech, ale každý majitel datacentra jim může pro hostování nabídnout vlastní prostor – a ten se v tom hrabat nebude, protože ta data jsou tam šifrpvaná..

          Tohle jsou tedy přístupné technologie, kterými to důvěryhodně garantova lze – a záleží na politicích, poslancích, zda takové řešení zvolí a dají do zákona – čili jestli oni sami o tu důvěru racionální voličů v této fázi stojí. Ono totiž je možná ne, a že naopak počítají s jinými voliči, kteří budou mít radost, že nemusí chodit do volební místnosti, ale že si můžou poslance lajknout rovnou z mekáče. nebo kam to chodí. a podrobnosti je nezajímají

          • A.S. Pergill napsal:

            Mají totiž možnost, že volič přijde do volební místnosti a oni zjistí, jak hlasoval a on to může změnit. Tím pádem je tajnost volby v (koncovém otvoru trávícího ústrojí). A bez tajnosti voleb nemáte demokracii.

  4. wenkovanw napsal:

    Ověřená zkušenost říká, že je-li možno něco zneužít, zneužito to bude a to se týká i (především) státu, resp. těch u moci.

Přidávání komentářů není povoleno