Zestátnění rozhlasu a televize, které navrhuje Okamura, funguje. V Barmě, Íránu či Turkmenistánu…
Netrvalo to ani tak dlouho a politika Tomio Okamury začala získávat ostřejší kontury. Jeho návrh zestátnit Českou televizi a Český rozhlas je sice evergreenem politických projevů, ale přesto si zasluhuje pozornost.
Čistokrevně státní média existují pouze v chudých, autokratických a nedemokratických zemích. V Evropě jsou pouze v Bělorusku a částečně v Ruské federaci.
Opíjení lidu novinářskou lží
Na americkém kontinentu se s nimi nesetkáváme takřka vůbec, a státní média tak ve větším měřítku existují pouze v některých afrických a asijských zemích a na Středním východě, konkrétně v Barmě, Etiopii, Číně, Íránu, Sýrii, Turkmenistánu, Uzbekistánu a samozřejmě není možno zapomenout na Severní Koreu.
Související články
ANO versus ti druzí. Poslanci zhodnotí, jak si vedou veřejnoprávní média
V demokratickém prostředí je státem vlastněná televize nebo rozhlas neznámým konceptem. Na druhou stranu je nutno konstatovat, že kupříkladu loňské podřízení polských veřejnoprávních médií ministerstvu financí je krokem velmi nebezpečným směrem.
Důvodem je to, že státní vlastnictví médií přináší nebezpečí manipulace s informacemi ve prospěch vlády, brání veřejnosti k přístupu k informacím potřebným pro kvalifikovaná rozhodnutí, a tudíž brzdí demokratické procesy.
Obecně platí, že čím menší je dohled státu, tím svobodnější je společnost. To samozřejmě za předpokladu, že stát zajišťuje své základní funkce.
Státní média se vyznačují vždy preferencí vládnoucích stran a potlačováním a ignorováním opozičních názorů. To si dobře uvědomovali diktátoři od Napoleona, přes Lenina a Hitlera až po Marcose, kteří z tohoto důvodu média podřídili státní moci.
V. I. Lenin zdůvodnil nutnost zestátnit média tím, že nestátní média pouze „opíjejí lid sprostou buržoazní novinářskou lží“.
Směrem k autokracii
S rozvojem internetu je státní cenzura médií mnohem složitější. Proto se stále objevují snahy cenzurovat neinternetovou část médií. V některých zemích tak dochází k paradoxu – cenzura rozkvétá přesto, že i chudé, nedemokratické a autokratické státy se nacházejí v informačním věku.
Související články
Aleš Rozehnal: Zrušit pořad Máte slovo? I pokleslé debaty do veřejnoprávní televize patří
Zestátnění médií je tedy instrumentem, který je sice účinný, ale relativně archaický. Politik Tomio Okamura by chtěl ale ve svých návrzích jistě jít dál; inspirací mu mohou být země jako je Venezuela, Pákistán či Turecko. Tyto země zavádějí i subtilnější a skrytější nástroje kontroly médií, než je jejich zestátnění.
NOVÁ EXKLUZIVNÍ PUBLIKACE HlídacíPes.org. Vůdce pro 21.století..
Jedním z těchto nástrojů je oprávnění telekomunikačního úřadu odpojit každou webovou stránku, jejíž obsah je v rozporu s veřejným pořádkem nebo zákonem. Tento rozpor je pak samozřejmě identifikován nějakým vládním úřadem.
Dalším oblíbeným instrumentem je zablokování serveru z důvodu jeho napojení na korupční kruhy.
Zmiňované státy také často využívají neviditelnou cenzuru, která spočívá v podpoře entit vzbuzujících dojem nezávislosti. Tyto entity, které jsou zdánlivě součástí občanské společnosti, pak diskreditují oponenty vládní garnitury, a to nejčastěji opět za pomocí jejich obvinění z korupce, praní špinavých peněz a obdobných nelegálních aktivit.
Jak je vidět, můžeme se z dílny Tomia Okamury dočkat ještě mnoha návrhů, které Českou republiku posunou ještě více k autokracii, než jen návrhu na zestátnění veřejnoprávních institucí.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč
Platbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)
14 komentářů
Jenom by mě zajímalo, jestli se v těch jmenovaných demokratických státech také platí soukromé televizi koncesionářský poplatek, protože o to, myslím, jde…..
V ČR žádné soukromé televizi žádný koncesionářský poplatek neplatíte…
Ale no právě. Když vyjdeme z prostého dichotomického rozlišení a zeptáme se „není to soukromé a občané za to musí povinně platit státem určený poplatek, co to je :“, tak první odpověď asi bude „to ono je státní“. Hybrid typu „veřejnoprávní“ – tedy ne-státní a ne-soukromý se asi dost těžko vysvětluje,..
Nevím, co je na veřejnoprávním statusu hybridního a nepochopitelného.
Je na tom velice hodně „..hybridního a nepochopitelného.“, když se přejde od politicko-korektních frází ke konkrétním nepříjemným otázkám..
Protože, já bych i uznal potřebu veřejnoprávního zpravodajského kanálu, což je ale pokud vím, pouze ČT24. /Tedy i o jeho kvalitě nezávislého informování by šlo vést diskuzi, ale to teď pro zjednodušení přeskočme)
Ale nejde mi do hlavy čím obhajovat veřejnoprávní potřebu 5 kanálů ČT, včetně dětského a sportovního, když navíc při pohledu na hlavní program CT1 zjistíte, že spoustu jeho vysílání tvoří reprízy pořadů z dob socialismu, další část komerčně úspěšné filmy a při pohledu na sledovanost zjistíte že na to další co tam ČT produkuje a vysílá z vlastní tvorby už se nedívá skoro nikdo..
Pokud to vysvětlujete člověku slabému duchem tak určitě. Ale to pak je jedno co mu vysvětlujete.
Najděte si, za co se platí koncesionářský poplatek! Možná vám to dojde a přestanete plácat nesmysly!
Koncesionářské poplatky se platí „odjakživa“ (u nás od roku 1953 za televizi od roku 1921 za rozhlas), prakticky ve všech zemích! A platí se těmto institucím za povinnosti, dané jim zákonem …. je to specifikováno zákonem o ČT! Najděte si to!
Možná bych se měl zeptat, jaký je asi rozdíl mezi státní televizí a veřejnoprávní televizí, kterou kontroluje a jejíhož ředitele jmenuje Rada, kterou jmenuje parlament – tedy rozumějme většinová vládní koalice (s vládou, protože obvykle členové vlády jsou i poslanci)???
Jenomže ten problém je někde jinde, a Lenin ho popsal jiným svým citátem, „Kapitalista nám prodá i provaz na kterém ho pak pověsíme“. Jde o výprodej demokracie jako vůle lidu.
Kdyby totiž v demokracii byla televize státní, potom by i ta nesla zodpovědnost za to že nepravdivým vysíláním podporuje vládu- tedy po demokratických volbách by jí občany nová zvolená vláda mohla vyměnit.
Zatímco – jako u veřejněprávné televize je to ze zákona vyloučeno, a občané její vysílání a postoje nemohou – ani ve volbách, ani jinak změnit. i kdyby se jim jejich chování nelíbilo sebevíc..
Neboli, takto se veřejnoprávní ČT řadí k dalším takzvaně nezávislým institucím, které jsou sice hrazeny z daní občanů, mají na občany silný vliv, ale přitom jejich činnost nemohou občane nijak ovlivnit, byt by fungovaly sebehůře
Máme nezávislé soudy, nezávislé státní zastupitelství, nezávislou policii, nezávislou Českou národní banku, nezávislé úředníky (rovněž občany nevyměnitelné), nezávislé neziskové organizace (ale rovněž placené ze státních peněz), taky máme nezávislou ombusmanku (co se hrabe do něčeho co jí nepatří), nezávislé vysoké školy (které místo učení potřebných znalostí studenty indoktrinují), o to všem nezávisle informuje nezávislá ČT,
a všechno to funguje tak blbě, bez možnosti změny, že neomarxisté z toho musí mít upřímnou radost.
Kde jste přišel ke vzdělání? Na dle vašeho vyjadřování to vypadá jako na škole kouře za zrcadlem.
To, že všude nacpete slovo nezávislé nemá nic společného s tím, jak věci doopravdy fungují. Toto popisuje pouze všeobecný účel určité organizační struktury. Tedy jen v pár případech z vámi vyjmenovaných organizací. Myslet si, že například Policie může být nezávyslá je tak hloupé až je to zábavné.
Pro to abyste se seznámil s tím, jak věci fungují si stačí přečíst zákon případně stanovy té které organizace.
Není to zas tak těžké to pochopit, tedy pokud nejste slabý na duchu.
Pokud nechcete působit jako slabý duchem nebo lhář je dobré se s tím seznámit před tím, než začnete komentovat.
Protože jinak je váš komentář snůška nesmyslů, neznalosti a lenosti.
Já mám dojem, že se mýlíte Vy. Já jsem třeba ten Zákon o policii velice dobře četl, a vyplývá mi z něj naprostá nezávislost police a široké možnosti jejího rozhodování, proti kterým je občan naprosto bezbranný.. Což nakonec potvrzují i případné rozsudky soudů v případech kdy občané mohou prokázat (třeba videem) že policisté porušili zákon..Ty rozsudky jsou směšné…
A pokud se týče třeba vzdělání, o tom že naše vzdělávání je v krizi a daleko za světem, snad víte sám (nebo ne?) Jenomže, už jsem to tu psal nedávno v jedné diskuzi, ftip je v tom, že dnes nikdo nemůže rozkazovat univerzitám co mají studenty učit – a jak to mají učit..Takže mi to vychází, že za to mohou zcela nezávisle samotné. Jak to vidíte Vy?
Neříkejte „nezávislé“ říkejte „Z boží milosti“ to zní lepší.
Doplním ještě – snadno manipulovatelné samosprávy a jejich, leckde v rozporu s Ústavou ČR samostatnou působnost. Rozhodovací pravomoc v ČR mohou mít jen v dem. svob. taj. ale hlavně – přímo zvolené orgány. A těmi jak je známo Rady obcí. měst, městských částí nejsou! Přesto jim komunální zákony část pravomocí dávají, – a dnes stále častěji Rady uzurpují navíc nespecifikované pravomoci tzv. zůstatkové a zbytkové! Známe to všichni, – konkrétní případ závěrem: V jedné MČ Prahy si radní dokonce uzurpují právo rozhodovat, zda bude všem občanům a paradoxně i zastupitelům prozrazen přesný obsah doporučení vlády ČR, A absurdita na závěr: To vládní doporučení se týká přijetí Etického kodexu všemi zástupci občanů. Takže radní brání kolegům/ zastupitelům se stejným mandátem, aby se svobodně rozhodli, zda vzorový Etický kodex chtějí přijmout, řídit se jím – de facto řádně vykonávat svůj mandát! Co myslíte bude se HP někdy věnovat i tomuto problému, který přinesly novely komunálních zákonů v roce 2000?
Já když nejsem s nějakým zbožím spokojená, tak ho nekupuju, když se mi nelíbí nějaká kniha, tak ji nečtu, když nemám ráda bulvár tak nekupuju jeho plátky a nesleduju jeho pořady. Je to velmi jednoduchá selekce, je to otázka zaměření se, pokud to udělá každý, dotyční, kteří produkují zmetky zkrachují, pokud je nebude někdo podporovat, otázka je kdo by to dělal a proč, ale to je věc vyspělosti lidí