Titulek tohoto textu je výpůjčkou z populárního fantastického románu Julese Verna Číňanovy trampoty v Číně, který tímto – v rámci přehledu zpravodajství českého tisku o Číně – oficiálně doporučujeme prostřednictvím mluvčího Ovčáčka na seznam četby českého prezidenta.

Jednak pro jeho zálibu ve fantastických příbězích o Číně, jednak jako připomenutí, jak snadno v této velké zemi přechází realita ve fikci a naopak. Román byl přeložen do češtiny a je tedy srozumitelný i prezidentovu poradci pro Čínu, podplukovníku Tvrdíkovi.

Odlehčený tryskáč

Prezident Zeman odletěl do Číny – a zase se vrátil. Navzdory ústavní krizi schválila  Zemanovu cestu do ČLR vláda (proti byli lidovečtí ministři Herman a Jurečka).

Vládní speciál odletěl 11. 5. z letiště v Praze Kbelích, ale s lehčím cargem, než se původně zamýšlelo: tři sociálně-demokratičtí ministři se v době vládní krize rozhodli poslat místo sebe náměstky.

Předseda české fotbalové asociace Miroslav Pelta by letěl rád, ale pro podezření z dotačních podvodů se v době odletu nacházel namísto Kbel v ruzyňské věznici.

V delegaci nicméně nechyběli expremiér Petr Nečas, ani Petr Kellner s Jiřím Šmejcem, kteří jsou se svým Home Creditem pyšnými strůjci současné pročínské orientace.

V žádném letadle do Číny nesmí chybět Jaroslav Tvrdík a Jan Kohout, a připojili se i prezidentův (neoficiální) poradce Martin Nejedlý (s diplomatickým pasem) a (oficiální) kancléř Vratislav Mynář (bez bezpečnostní prověrky).

Jména většiny z dvou stovek pasažérů podnikatelského letounu zůstala utajena.

Memoranda na hedvábí

O velkolepých investicích se už zase tak moc nemluví. Český tisk místo toho v posledních měsících přetřásá fiasko naslibovaných projektů.

Relativně málo pozornosti naopak v česká média věnují zajímavé skutečnosti, že (mnohdy nevyslovené) jméno Petra Kellnera se vyskytuje prakticky u všech Zemanových obchodních jednání v ČLR.

Zemanova návštěva Nankingu, kde se poklonil památce obětí brutálního japonského masakru na čínských obyvatelích, se v rovině obchodní týkala dvou partnerů PPF a Home Creditu (HC) – společností Suning a Sotio.

Suning podobně jako HC poskytuje v Číně spotřebitelské úvěry, ale namísto konkurenčního boje obě firmy v této oblasti spolupracují. Hezký příklad čínského pojetí konceptu Win-Win  (pro nějž čínská ambasáda razí inovativní český překlad Výhra – Výhra).

Suning i HC také sponzorují čínskou fotbalovou ligu – škoda že se nankingského  jednání Výhra – Výhra nemohl účastnit zadržený Pelta.

Sotio je biotechnologická společnost náležející pod Kellnerovu PPF – sídla má v Pekingu, Moskvě, Bostonu a Praze.

Jen drobnou zmínku si v článku o konečném podpisu partnerství Prahy se Šanghají vysloužilo zajímavé memorandum podepsané Jaroslavem Soukupem, majitelem společnosti Médea Group, s čínskou firmou Shanghai United Media Group (mezi jejíž další spolupracovníky dle agentury Bloomberg patří kupříkladu Gazprom Media).

SUMG je jednou z největších čínských mediálních skupin s odhadovaným jměním kolem 5 mld USD. V souladu s oficiální čínskou politikou se snaží pronikat na otevřené zahraniční mediální trhy, například v Austrálii. Jaroslav Soupkup tak zřejmě ani po ohlašovaném stažení CEFC z Médey o čínský kapitál nepřijde.

Hlavním cílem prezidentovy návštěvy byl ovšem pekingský summit iniciativy Nové hedvábné stezky, později přejmenované, patrně kvůli nápadné podobnosti se stejnojmennou iniciativou tehdejší americké ministryně zahraničí Hillary Clinton v roce 2011, na Jeden pás a jednu stezku (i taj i lu 一带一路).

Dosavadní anglický překlad tohoto názvu One Belt, One Road (OBOR) vystřídal na summitu další novotvar „Iniciativa pásu a cesty“, Belt and Road Initiative, BRI.

Přílišný důraz na slovo “jeden” mohl podle pozorovatelů evokovat snahu o hegemonii. V čínštině zůstává název stejný, kosmetická změna je zjevně určena pro světovou veřejnost.

Iniciativa OBOR – BRI, ať už pod jakýmkoliv jménem, českému prezidentu prostě uhranula. Považuje ji za nejvíce fascinující projekt v novodobých dějinách – hned po Velké vlastenecké válce, jejíchž oslav se rovněž jako jediná hlava státu EU zúčastnil v Moskvě v roce 2015.

Ne všichni státníci jeho nadšeni sdílejí. Evropská unie se jménem svých 28 členských zemí odmítla připojit k podpisu společného prohlášení připraveného na závěr summitu, protože neobsahovalo požadované záruky transparentnosti, zejména při zadávání zakázek.

Pravda je ve víně

Dopadnou nově podepsané projekty ve vztahu k Česku lépe než většina předešlých?

Jedna z váznoucích investic, lázně v jihomoravských Pasohlávkách, do jejichž projektové přípravy již zahučela dobrá čtvrtmiliarda, byly snem někdejšího jihomoravského hejtmana Michala Haška.

Podle zdrojů MF Dnes se exhejtman snaží po svém volebním neúspěchu využít kontaktů z dob působení v čele kraje k poradenské činnosti u Jaroslava Tvrdíka v CEFC.

Tuto činnost označuje za soukromou a odmítá se k ní vyjadřovat. Z jeho čínských projektů v roli hejtmana zatím tak docela nevyšly ani lázně, ani investice China Development Bank, ani vývoz moravského vína.

Osud jedné bedny se vzorky zaslané kamsi do Číny zůstává zahalen rouškou tajemství. Někde v jasmínu loubí probíhá důkladná degustace za svitu kulatého čínského měsíce…

Kritika mučení jako kádrový škraloup

Pozornost českých médií vzbudila také skandální dohra podpisu ČR na neveřejné výzvě jedenácti diplomatů čínskému ministru veřejné bezpečnosti.

Výzva vyjadřovala znepokojení nad zprávami o mučení politických vězňů. Prezidentu Zemanovi se nelíbí, že podpis na dokumentu nebyl konzultován s Hradem (byť je zahraniční politika podle stále platné ústavy v gesci vlády a nikoliv prezidentské kanceláře).

Český velvyslanec v Pekingu, Bedřich Kopecký, tak upadl v nelibost (kterou na Hradě nevzbudilo před jeho jmenováním ani podezření na spolupráci s komunistickou vojenskou rozvědkou).

Profesní krk Kopeckému zatím zachránilo jenom to, že dokonce i Zemanovi by bylo hloupé odvolat během jednoho týdne dva diplomaty (viz kauza Karla Borůvky).

Kromě Kopeckého spadl kvůli podpisu z výsluní Zemanovy přízně také náměstek z ministerstva zahraničí Ivo Šrámek, který Kopeckého podpis schválil.

Jeho diplomatická kariéra je podle Lidových novin ohrožena. Při současných lhůtách na prezidentské úkony bude asi čekat na souhlas s odchodem do Vídně, kde se měl stát velvyslancem při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, nějaký ten pátek.