Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Vít Kutnar při přebírání ceny Podnikatel roku Prahy a Středočeského kraje za rok 2019. Foto: Dan Materna / MAFRA / Profimedia
,

Zdražilo vše z kovu, ze dřeva, z plastu… Pro „domácí stavitele“ je to často neřešitelná situace

Růst cen stavebního materiálu má řadu nepříjemných dopadů. Na jedné straně pro stavební firmy, které například zvítězí ve veřejné soutěži, uzavřou smlouvu o dílo a následně zjistí, že ceny vstupů vzrostly v některých případech i o 100 procent. „Z pohledu běžného domácího stavitele je pak tato situace obzvláště tíživá a vytváří i velké napětí ve společnosti,“ říká Vít Kutnar, šéf a majitel největších stavebnin v Česku, společnosti DEK.

Situace na trhu stavebnin je podle Kutnara sice stresující, nicméně ne překvapivá. Podle něj ale neplatí, že by stavebního materiálu byl nedostatek: „Převažuje nabídka nad poptávkou, a to ve všech segmentech stavebnictví,“ říká muž, jehož firmy se stavebním materiálem vloni dosáhly obratu bezmála 23 miliard korun.

Připouští ale, že dodací lhůty jsou nyní delší než obvykle. Nejhorší je podle něj aktuální změna stavu, kdy během pandemie veškeré zboží stálo relativně méně a dodací lhůta byla krátká, a „nyní se musí mnohem lépe plánovat a objednávat třeba až půl roku dopředu“.

Vše se to sešlo…

„Zdražuje vše z kovu, ze dřeva a z plastu. Každá z těch oblastí je způsobená různými specifiky daného oboru. Vše se to ale sešlo najednou a je to navíc katalyzované covidovou situací. V jednu chvíli produkce primárních zdrojů nuceně zaspala, nebyl prostor pořádně produkovat, byla velká nejistota a na to pak narazil příchod silné poptávky,“ říká v ekonomickém podcastu MakroMixér (připravuje jej šéfredaktor HlídacíPes.org Robert Břešťan a hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš, pozn. red.).

Stavebnictví jako celek přitom nebylo koronavirovou krizí příliš zasaženo, míní Kutnar. Návrat k předpandemickým cenám sice podle něj není vyloučený, čeká ale spíše menší korekce. Na růst cen materiálů má a bude mít podle něj vliv i politika Evropské unie a růst cen energií i cena emisních povolenek.

„Je to proces, který prochází celým stavebnictvím a je to správně hnané nějakou ekonomickou úvahou. Materiál, který zatěžuje životní prostředí, je prostě dražší,“ dodává. Příkladem je cement, při jehož výrobě vzniká obrovské množství CO2.

„Pořád bych ale řekl, že se vyplatí stavět. Je to hodně tažené investory, kteří koupí prakticky všechno, co se postaví, a tím, že peníze jsou levné,“ říká Kutnar.

Poptávka je sice natolik silná, že developer si na současném trhu může říct o cenu, která plně pokryje náklady, které má i s nárůstem ceny materiálu, něco jiného je ale situace člověka, který si vzal hypotéku na stavbu domu a v průběhu stavby zjistí, že ceny vyskočily tak, že půjčená suma zdaleka nestačí. „Souhlasím, že to vytváří veliký tlak a napětí ve společnosti. Obecně nedostupnost bydlení je věc, která by se měla řešit.“

Snad to potomky bude bavit

Kutnar odmítá, že by si na rostoucích cenách stavebních materiálů prodejci zvyšovali své zisky: „Trh s distribucí stavebního materiálu je mnohem klidnější, než byl v minulosti, není to tak agresivní cenový boj, na který jsme byli zvyklí rok, dva, tři nazpět. Přesto je to ale tak konkurenční prostředí, že marže v procentech prakticky nerostou,“ vysvětluje.

Společnost DEK je rodinná firma, jejíž základy položil Kutnar už v roce 1993. Letos na jaře firma znatelně rozšířila své portfolio i do výroby poté, co od podnikatelského matadora Tomáše Březiny koupila jeho společnost Best, producenta betonářských výrobků.

Kutnara, otce šesti dětí, to prý ale podle jeho slov zatím nijak nevedlo k úvahám o tom, jak v budoucnu sám naloží se svou firmou.

„Nejsem úplně zajedno s tou tradicí rodinných firem, kdy jeden zakladatel něco velkého vytvoří a pak zatíží ty následné generace tím, že se o to musejí starat, vážit si toho a předávat to z pokolení na pokolení,“ říká podnikatel.

„Já doufám, že ve skupině mých potomků se najde někdo, koho to bude bavit a bude to dál rozvíjet. Kdyby to ale nemělo nastat, tak je lepší převést to na majetek, který se nemusí řídit a částečně rozdat na pomoc v nějakých oblastech společnosti,“ konstatuje Vít Kutnar.


Článek je textovou verzí ekonomického podcastu MakroMixér, který připravují hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš a šéfredaktor HlídacíPes.org Robert Břešťan. Podcast najdete ve všech běžných podcastových aplikacích: SpotifyApple PodcastsSoundCloud a Google Podcast.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

8 komentářů

  1. wenkovan napsal:

    Obecně k růstu cen: správnější by asi bylo říci, že peníze ztrácejí na hodnotě, protože inflace. Růst cen je následkem pumpování dalších a dalších peněz do oběhu.

  2. Libor napsal:

    To mi někdo vysvětlete. Proč k tomu došlo? Suroviny jsou stejné, nic moc se nezměnilo. Tak proč tak drastické zdražení?

    • Jan1453 napsal:

      Vždyť Vám to v článku píší… Produkci materiálu přerušilo částečně covidové období, tedy materiálu je méně, tím pádem má vyšší cenu, poptávka ale vzrostla a své také udělala inflace.

  3. williams napsal:

    Pan Kutnar nám nastínil současný stav, ale pravé příčiny a důsledky nám neodhalil. Když je stále dobře stavět i z drahým materiálem, kdo bude ty stavby kupovat, mám namysli konkrétně byty, když ceny ve výsledku musí být horentní. Jestliže je materiálu dost a prodražuje se jen delšími dodacími lhůtami tak tady něco smrdí.

    • Dr. B napsal:

      Budou to kupovat zase stejní lidé, jako dříve. Zadluží se, pořídí si hypotéky na 50 let a pod tlakem reklamním i politickým se uvrtají na celý život do dluhů. A ekonomika nám pojede na steroidech, banky si budou mnout ruce ………
      Jen se nesmí stát to, co již známe z minulé krize. Jen nám nesmí ona uměle nafouknutá bublina zase prasknout. Ale jsme ochotní na to vsadit svou budoucnost? Bohužel nejspíš opět ano.
      Lidé jsou nepoučitelní, zvlášť když jde o luxus na dluh. Jsou jako indiáni, kteří měnili zlato za bezcenné korálky. Hlavně, že se to blýská a můžu se tím chlubit před ostatními. A budoucnost? No nějak to dopadne, že?
      Někdy mě udivuje, že zde tolik odmítáme muslimy, když se často chováme stejně fatalisticky 😉

  4. František Balco napsal:

    Konkrétní podnikatelé zdražují, protože se chtějí po stagnaci co nejdříve zahojit. Stagnaci způsobil buď spontánní, nebo řízený výskyt C-19. To ať si zjišťuje ten, kdo na to má. Aby stagnace nevyvolala sociální nepokoje, asanovaly to banky. A banky chtějí peníze co nejdříve zpátky. Inflace je tu bez ohledu na stav ekonomiky nepřetržitě proto, aby tu byl prostor pro tu pochybnou a stále diskutovanou část ekonomiky, kterou s chutí provozují „bílí heterosexuálové“. No a nyní jsem vážně ohrozil demokracii. Alespoň tak, jak ji oni chápou.

  5. Honza napsal:

    Na přelomu let 2019 a 2020 jsem realizoval drobnou rekonstrukci půdy. Tři hlavní položky dřeva (KVH hranolky, palubky a OSB desky) za cca 38,5 tis. Kč. Když jsem si to vyjel podle aktuálních cen ta to hodilo 113,5 tis. Kč. Nechtěl bych v současnosti stavět.

  6. Blanka Hrubá napsal:

    Na konci dubna jsem zadala firmě výrobu a výměnu oken v řadovém domě. Firma mi vypracovala rozpočet na 140 000 Kč. Ale smlouvu jsem ještě neměla. V červnu mi přišel nový rozpočet. Na 175 000 Kč.
    Je mi 67 let, starám se o manžela ZTP P. Ušetřit 140 000 není snadné pro dva důchodce. Nechápu tak prudký nárůst cen.
    Máte všichni pravdu, že navýšení důchodů o 300 Kč si nezasloužíme. Blanka

Přidávání komentářů není povoleno