Foter.com, zdroj

Zaplaťte deset tisíc, pak se na to podíváme. Vloni přišlo na Antimonopolní úřad už jen 93 podnětů

Napsal/a Robert Břešťan 2. května 2018

Spolu s novým zákonem o veřejných zakázkách platí od podzimu 2016 i „lex Skuhrovec“, tedy povinnost platit Antimonopolnímu úřadu poplatek 10 tisíc korun za každý podnět týkající se veřejných zakázek.

Kritizují ho neziskové organizace, proti zavedení poplatku bylo i ministerstvo pro místní rozvoj, které má veřejné zakázky ve své gesci.

„Zásadně jsme nesouhlasili se zavedením poplatku za podnět při schvalování. Šlo o poslanecký návrh, poplatek v návrhu MMR nebyl,“ říká mluvčí ministerstva Veronika Vároši.

Přesto díky poslaneckému návrhu desetitisícová platba prošla – a má své jasné výsledky.

Zatímco v roce 2016 na úřad dorazilo 1305 podnětů k prověření konkrétních veřejných zakázek a o rok dříve 1014 podnětů, vloni se už zavedení poplatku zřetelně promítlo: Úřad na ochranu hospodářské soutěže prověřil jen 93 podnětů spojených s poplatkem 10 000 Kč.

Desítka za kus

„To považuji za zásadní problém. Ukazuje se, že poplatek výrazně snižuje kontrolu veřejnosti,“ říká ředitel protikorupční organizace Transparency International David Ondráčka.

Poplatek je nevratný a v případě, že jej úřad nedostane, se ÚOHS podnětem nezabývá.

„Zákon mluví jednoznačně: poplatek ve výši 10 000 Kč za každou veřejnou zakázku, „ve vztahu k jejímuž zadávání je v podnětu uvedeno pochybení“. Je to v zásadě šito na míru pro znemožnění podnětů na více zakázek, jaké jsme podali my,“ říká expert na veřejné zakázky z organizace EconLab Jiří Skuhrovec.

Právě on a jeho kolegové ÚOHS opakovaně upozorňovali na řadu problémů spojených se zadáváním veřejných zakázek v Česku.

Poslední pomyslnou kapkou, která vyústila v poslanecký návrh na zavedení poplatku, byl podnět Jiřího Skuhrovce a organizace Oživení. Ti našli zhruba půl milionu různých chyb ve zveřejnění zakázek – nejčastěji chyběly ceny, dodavatelé, anebo zakázky vůbec nešly dohledat.

„Naše představa byla, že náš podnět Úřad v lepším případě podnítí k potrestání nejproblematičtějších zadavatelů, v případě horším podnět zahodí (nebylo by to poprvé..). Úřad se k věci rozhodl postavit nad očekávání čestně a všechna možná pochybení prověřit, aby následně konstatoval, že takový krok hraničí s lidskými možnostmi stávajícího personálu,“ popsal Skuhrovec na svém blogu.

Na stránkách ÚOHS stále visí tisková zpráva, jež Oživení viní ze zahlcení úřadu více než dvaceti tisíci podněty: „Na zpracování podání od Oživení bude muset ÚOHS vyčlenit významnou část svých kapacit, neboť běžně je schopen ročně prošetřit stovky, maximálně jednotky tisíc pochybení ve veřejných zakázkách,“ píše zde.

Připravte si pár milionů

ÚOHS se také nijak netají tím, že zavedení vysokého poplatku, který do připraveného zákona vtělili v rámci druhého čtení zákona poslanci, přivítal.

„V poslaneckém návrhu jsme viděli zejména nástroj, jak předejít hromadným podnětům, které zásadním způsobem zahlcovaly jeho kapacity. Například v roce 2016 jeden takový podnět namítal přes 267 000 pochybení a na řadu měsíců zcela vytížil sekci veřejných zakázek,“ říká předseda ÚOHS Petr Rafaj.

Kdyby nyní chtěl někdo podat podnět třeba kvůli podlimitním zakázkám, jež pravidelně vypisuje řada tuzemských nemocnic na nákup materiálu, musel by si připravit miliony korun.

„Kdybychom chtěli napadnout třeba tyto zakázky Nemocnice Na Homolce, museli bychom si na poplatek pro ÚOHS připravit přes sedm milionů korun. Mimochodem – v návaznosti na naše zjištění Evropská komise potvrdila, že takovéto nákupy jsou obcházením směrnice o zadávání zakázek, a tedy z pohledu evropského práva nelegální,“ říká Jiří Skuhrovec.

„Nepřiměřeně vysoká výše poplatku budí dojem, že se zákonodárce snaží znemožnit veřejnou kontrolu vynakládání veřejných prostředků,“ okomentoval změnu už loni na serveru ePrávo advokát Tomáš Kessler.

Rafaj ale odmítá, že by se tím snížila kontrola nakládání s veřejnými financemi. Úřad se prý zabývá i některými podněty, které nebyly zaplaceny. „V případě, že se najdou indicie nezákonného jednání, jsou předmětné veřejné zakázky zařazeny na plán kontrol,“ říká Rafaj.

Jisté je však to, že úřad může, ale nemusí – pokud poplatek zaplacen není, úřad podnět ze zákona nevyřizuje.

 

Čtěte též

Reklama

7 komentářů

  1. petrph napsal:

    Jenomže je to tak jak říká pan Rataj „nutnost předejít hromadným podnětům, které zásadním způsobem zahlcovaly jeho kapacity.“ To není výmluva, to je fakt.

    Žel, není to tak, jak si asi pan Skuhrovec a jeho lidé představovali že pošlou na ÚOHS textový soubor s tisíci chybami generovaných z webů se zakázkami, a ÚOHS je bude v nějakém super zrychleném režimu vyřizovat,. Asi snad že by rovnou z toho souboru generoval automaticky rozhodnutí o pokutách, které by zase automaticky posílal přes datovou schŕánku přislušným zakázky zadávajícím úřadům?
    ÚOHS skutečně musí s každým takto obviněným zadavatelem zavést poměrně časově právně i administrativně složité správní řízení, které může trvat i několik měsíců, a hlavně často potom ještě pokračuje soudním řízením, pokud se subjekt proti pokutě odvolá.

    Jaké je řešení? Přiznat, že při takovém počtu závad (překročení zákona) už to nejsou izolované případy, ale systémový problém, který by se mel politicky řešit, tudíž ty stížnosti adresovat někam jinam. na nadřízené orgány těch subjektů, nebo rovnou do parlamentu či do vlády… (Jen taková poznámečka – v kontrolních radách těch subjektů sedí obvykle poslanci, nebo zvolení zástupci městkých rad)…
    A je velice přetěžká otázka co dělat , pokud by se pak tyto stížnosti na tisíce nedostatků politicky neřešily (a vlastně neřeší, protože politici o nich vědí).
    Odpověď možná nalezneme i ve zde publikovném článku „Čeští trollové často čelí exekuci……“ Nakunec aby byl snad pan Skuhravec označen za trolla placeného Moskvou, který nemístnou kritikou destabilizuje naše politické zřízení, jehož jediným a zásadním úkolem je obrana proti ruskému bolševismu :))))))

    • Pat Cash napsal:

      Pan Skuhrovec a další pánové z Oživení prostě nemají páru o tom, co je to správní řízení v detailu a jaké může mít následky. Ono nejde jen o to, že oněch 20 000 podnětů od Skuhrovce by zahltilo ÚOHS, ale oněch X 000 případů by v druhé fázi zahltilo i správní soudnictví, protože v ČR si kdekdo zvykl svoje bolístky prohánět skrze soudní řízení. Netřeba psát o tom, že soudní řízení je výrazně dražší než správní řízení před ÚOHS.

      • Jan Nevyjel napsal:

        Páru o správním řízení a sřs máme, díky za starost. Smyslem podnětu nebylo doufat v to, že ÚOHS prošetří všechny případy (ostatně na zahájení správního řízení z moci úřední neexistuje nárok) ani jej paralyzovat, ale že konečně SYSTÉMOVĚ zareaguje na dlouhodobé flagrantní porušování zákona a neefektivní výkon správního dozoru na úseku veřejných zakázek. Je opravdu tak nereálné si představit jeden centrální věstník profilů zadavatelů administrovaný ÚOHSem se strojově čitelnými údaji, ze kterých by ÚOHS mohl generovat správní rozhodnutí, která jsou po skutkové stránce vskutku banální? Tohle by již mělo být v 21. století trochu samozřejmost. Pokud Vás stát dlouhodobě ingnoruje a neposlouchá, tak v jeden moment mu prostě musíte všechno vpálit, aby se konečně probudil. Bohužel ÚOHS to vzal jako útok na svůj úřad a pak bezskrupolózním lobbyingem ve Sněmovně s pomocí zatmívačů jakými byl například poslanec Pleticha, si protiústávní poplatek prosadil. Sere pes, že je v rozporu se základními zásadami činnosti veřejné správy a správního řádu, čl. 18 Listiny i Ústavou garantovaného práva občanů se podílet na správě věcí veřejných. Nebylo ale poprvé, co ÚOHS něco podobného udělal. Prostřednictvím Jana Chvojky také v ústavněprávním výboru PS proloboval vynětí trestní odpovědnosti právnických osob za trestný čin porušování pravidel o ochraně hospodářské soutěže podle § 248 (2) alinea 2, který dopadal právě na zakázky. Vzhledem k tomu, že nový zákon o zadávání veřejných zakázek už neupravuje správní delikty (dnes již přestupky) dodavatelů, tak dnes není možné žádným způsobem (ani správním, ani trestním) postihnout dodavatele za porušování zákona o zadávání veřejných zakázek. ÚOHS je prostě tady pro Vás občani!

  2. Petr Kaminsky napsal:

    Tahle urednicka zpupnost nepomuze nikomu. Proc jeden urad (parlament) vychazi vstric jinemu uradu (UOHS) vic nez obcanum? Ve finale oboje plati obcane. Vubec bych se nedivil, kdyby tohle byl dalsi duvod k vseobecnemu vybuchu vzteku.

  3. teufel3424 napsal:

    A co teda soudruzi úředníci teď dělají? Ubylo jim 90% práce, takže považuji za samozřejmé, že propustí 90% úředníků. Pokud ne, je něco hodně špatně.

    • petrph napsal:

      Ale vůbec ne, když si přečtete tu větu pořádně, tak zjistíte že se tam manipuluje se dvěma různými údaji, jednak počet přijatých podnětů, a jednak počet prověřených podnětů, což je samozřejmě rozdíl.
      Navíc když se podíváte přímo do výročních zpráv ÚOHS, tak tam navíc uvidíte naprosto jiná (a jistě ofcialní čísla),
      rok 1996 :
      počet obdržených podnětů :454
      počet zahájených řízení : 61
      počet vydaných rozhodnutí : 64
      rok 1997 :
      počet obdržených podnětů :207
      počet zahájených řízení : 57
      počet vydaných rozhodnutí : 49
      Takže vidíte, že o tolik méně práce neudělali

  4. Filip napsal:

    Stojí za to připomenout, že od poplatku nejsou osvobozeny ani státní orgány atd. Přitom podle zákona o odpovědnosti za přestupky jsou orgány policie a jiné správní orgány povinny činit oznámení o přestupku příslušným orgánům. Toto oznámení je speciálním druhem podnětem podle § 42 správního řádu (aby to náhodou někdo nezpochybňoval, ÚOHS si k tomu prosadil do důvodové zprávy k souvisejícímu změnovému zákonu výslovnou zmínku). Tzn., že např. PČR je povinna přestupek ÚOHS oznámit, ale pokud nezaplatí poplatek (možná to dělá, nevím), ÚOHS jej nevyřizuje (úprava odložení věci podle zákona o odpovědnosti za přestupky je v jeho případě taktéž vyloučena).

    Už jsem se ale setkal s názorem, že „nevyřízení“ podnětu neznamená, že ho ÚOHS vůbec neřeší. Prostě jen nepostupuje podle § 42 správního řádu, ale jinak to pro něj je tak jako tak skutečnost, na jejímž základě by měl v odůvodněných případech v souladu se zásadou oficiality správní řízení zahájit (což by ostatně potvrzovalo i to Rafajovo vyjádření na konci článku). S tím nějaké zkušenosti nejsou?

Přidávání komentářů není povoleno
Reklama
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies