Zahynul Petr Kellner. Zásadnější a tragičtější zpráva na poli českého byznysu už přijde jen těžko
Jak informoval americký deník New York Times, při nehodě vrtulníku na Aljašce zahynul i nejbohatší Čech Petr Kellner. Zprávu posléze potvrdila sama PPF. V šestapadesáti letech se tak nečekaně naplnil osud muže, který výrazně – ačkoli pro většinu společnosti poměrně nenápadně – ovlivňoval život v Česku.
Nejbohatší Čech se na veřejnosti ukazoval nerad a málo, rozhovory takřka vůbec neposkytoval a když už se jeho tvář a průvodní slovo objevily v nějaké nové tiskové zprávě, byl to pro řadu médií svátek.
Muž, jehož bohatství má prazáklad v kupónové privatizaci a Prvním privatizačním fondu, se vzhůru vyšvihl zejména po manažerském a následně i akcionářském ovládnutí České pojišťovny v 90. letech.
Zahynul v sobotu večer, když na aljašském ledovci havaroval vrtulník, který vezl skupinku lyžařů. Při nehodě zahynuli i další čtyři lidé. Okolnosti neštěstí bude prověřovat americký Národní úřad pro bezpečnost dopravy.
KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG
Nejviditelnějším Kellnerovým obchodem poslední doby byl nákup televize Nova, respektive celé skupiny CME. I proto o něm v posledních letech v tuzemsku bylo slyšet častěji než obvykle, ačkoli významné těžiště byznysu Kellnerovy skupiny PPF stále zůstává mimo Evropu – prostřednictvím firmy Home Credit především v Číně, východoasijských zemích a také v Rusku.
Z politických vazeb, lobbingu a obratu české politiky směrem k Číně (na níž měla PPF neoodiskutovatelný podíl) nakonec po letech předchozích snah Home Credit v Číně raketově vyrostl (jakkoli se tam vlivem koronaviru v loňském roce firmě tolik nedařilo). Sami zástupci Home Creditu ovšem připouštěli, že význam Číny na ziscích společnosti bude postupně klesat. Aktiva celkově spravovaná PPF i tak dosahují zhruba bilionu korun; v posledních letech se zvyšoval důraz na investice skupiny PPF v Česku a v Evropě.
Osobní majetek Petra Kellnera, otce čtyř dětí, odhadl americký časopis Forbes na 15,5 miliardy dolarů, díky tomu se pohodlně řadil do první světové stovky dolarových miliardářů.
Výše uvedená Pavučina byznysu (z března 2019) ještě nezahrnuje zmíněný nákup skupiny CME a pokrývá tuzemské aktivity PPF.
Aktivit PPF v Evropě v posledních letech postupně přibývalo. Kupříkladu v únoru 2019 skupina završila převzetím srbské Telenor Banky transakci, v níž v přepočtu za 72 miliard korun získala mobilní operátory v Maďarsku, Bulharsku, Černé Hoře a Srbsku.
Zásadní pro podnikání PPF jsou vedle finančního sektoru právě i telekomunikace. Ovládla kupříkladu O2; konsorcium společností CzechToll/SkyToll spoluvlastněné PPF provozuje v Česku mýtný systém. Aktuálně PPF nevzdává snahu o propojení Air Banky a Moneta Bank. Firma je aktivní na poli strojírenství, biotechnologií, pojišťovnictví či nemovitostí.
Petr Kellner byl i filantrop, prostřednictvím své rodinné nadace podporoval hlavně vzdělávací a kulturní projekty.
To je jen rychlý a jistě ne úplný obrázek podnikání PPF a Petra Kellnera. Kellner byl hybatelem byznysu PPF, jeho hlavou, 98,93% vlastníkem a stratégem. Jak jeho nečekané úmrtí změní domácí byznysovou mapu, o tom lze nyní jen spekulovat. Pokud si nějakou spekulaci tedy můžeme dovolit, nabízí se například možnost vzniku svěřenského fondu ve prospěch Kellnerových dědiců, kdy ve správě impéria PPF budou pokračovat stávající osvědčení manažeři.
Ekonom Lukáš Kovanda nabízí analogii se situací, v níž se ocitla společnost Apple po úmrtí svého spoluzakladatele Steva Jobse: „Přišla o nenahraditelného vizionáře s nezastupitelnou zakladatelskou autoritou, avšak navázala na svůj úspěšný rozvoj z doby jeho života. I proto, že kontinuitu zajistili klíčoví pracovníci Applu, kteří byli s to alespoň částečně vycházet z Jobsova know-how, díky letité blízké spolupráci s ním. Stejně tak i ve skupině PPF jsou lidé, kteří mají potenciál zajistit kontinuitu a její další rozvoj.“
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Pavučiny byznysu Karla Janečka: Moje finanční situace je přímo skvělá
Co zbylo z čínského hurá. Ani pohrobkům CEFC se v Česku moc nedaří
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
26 komentářů
Smrt Petra Kellnera je velmi špatnou zprávou a velkou ztrátou pro Miloše Zemana (financování volebních kampaní) a Václava Klause staršího (financování institutu Václava Klause) a Václava Klause mladšího (financování Trikolóry). Zmínění pánové budou muset nyní hledat jiné zdroje. Kéž by je nenašli. Nebo že by se zmíněných institucí a osob snad ujal Andrej Babiš až přestane být předsedou vlády a vrátí se do Agrofertu?
Byl jsem překvapenýa znechuceny nenavistnymi komentáři v serveru v Hlavne zpravy. PK dal stamiliony na charitu a sport, podporoval nemajetne studenty. Neúprosne jsou cesty Prozretelnosti, jen zůstáváme v ohromení. Pokud by to byl lidský čin, bude následovat něco nevyhnutelneho a musíme se obávat následků.
Nevím Tomasi, kolik peněz věnoval Petr Kellner na charitu, sport a nemajetné studenty. Jsem si ale jist, že zisky ze sponzorování volební kampaně Miloše Zemana, institutu Václava Klause, sponzorování Trikolóry a dost možná i SPD, této šedé eminenci české politické scény prostředky věnované na charitu, sport a nemajetné studenty bohatě vynahradil. Smrt Petra Kellnera nebyla lidským činem. Já bych to prostě nazval Božím řízením.
Nic ve zlém, ale kdo má peníze je samozřejmě nepřítel.
Nic proti, známe z historie.
Jsem projektant, dělal jsem technologii do staveb pro pana Kellnera, cca tak desítka staveb. Například na Babicích jsem se účastnil.
Neznal jsem ho osobně, jen přes architekty a stavaře. Hodně mu křivdíš, buď lepší nežli on, ukaž to všem….
… a jinak, napsat do příspěvku své plné pravé jméno je asi osobní problém 🙂
Pro člověka manipulujícího v zákulisí českou politickou scénou a sponzorujícího lidi, strany a hnutí prosazující směřování naší země k Rusku a k Číně si nemám proč vážit a nebudu si o něm nic dobrého myslet. Nezávidím mu jeho peníze, nelíbí se mi jen, na co část svých peněz vynakládá. Ze směřování naší země na východ jistě Petr Kellner prospěch měl, drtivá většina občanů téhle země však nikoliv. Drtivá většina přispěvatelů, a dost možná že všichni, zde své pravé jméno neuvádí, proč to tedy chcete právě ode mě?
On si ty stamiliony doma vyráběl? Spíš využil Klausova podvodu zvaného privatizace a penízky vybral od důvěřivých občanů. Potom už není problém si pořídit svatozář a rozdávat milodary.
Nejvíc budou jeho smrt oplakávat všichni (řádově snad desetitisíce), které přivedl Home Credit do exekucí, na nichž nehorázně vydělal. Sekundovat jim budou lidé, sedící v domácím vězení, zatímco on si mohl dovolit odletět zemřít na Aljašku. 🙂
neb USPECH se v Cesku nepromiji…..Ze se nestydite
Jeden můj známý dělí lidi podle schopností na tři skupiny
– neschopné
– schopné
– všeho schopné
Obávám se, že právě praktiky Home Creditu jasně ukazují, že tento pán patřil do té poslední skupiny. Můžeme leda platonicky zavzdychat, že je špatná, špatně nastavená, společnost, v níž mohl někdo takový nadělat miliardy.
A zákony (i ten lockdown) by měly platit pro všechny stejně. Pro Kellnera stejně jako pro dojičku z kravína. A pokud si necháme zbohatlíky přerůst přes hlavu a nechat je ty zákony ignorovat, tak bude v důsledku toho bita celá společnost.
Mimochodem, už jsem zase viděl v této souvislosti vytáhnout Disraeliho výrok (40. léta 19. století), že budou existovat jen dva národy, bohatí a chudí, a mezi nimi nepřekročitelná propast.
A dovoluji si připomenout na Wellsův román „Stroj času“, v němž poutník v čase v budoucnosti nachází lidstvo rozdělené na dva odlišné druhy, morloky (z pracujících tříd) a eloi (z bohatých), Průšvih ovšem nastal tím, že morlokové našli pro svou výživu perfektní zdroj masa – eloi. A podobný motiv najdete i v „Novém Guliverovi“ od Bohumila Říhy.
Tyhle dvě knížky opravdu stojí za přečtení. A čestně prohlašuji, že mě neplatí ani jejich autoři, ani překladatelé či vydavatelé (ani jejich dědicové).
Člověk, když se dívá na takovéhle týpky, tak může litovat, že je obětí onoho kantovského „mravního příkazu v nás“, protože intelektuálně by na to, co dělají, měl taky.
Myslím si, že ne, protože to jemné předivo v nás je cennější, než nějaké miliardy. Ale to už píšu skoro jako ta pranýřovaná pirátská poslankyně. (Ale ne, že by mi to vadilo.)
Myslím si, že každý člověk „funguje“ na něco, co je „palivem“ pro jeho duši. A za tím pak, v ideálním případě, jde. Pro někoho jsou to peníze, majetek, moc, pro jiného třeba poznání nebo nějaký druh lásky. Kdybychom to lidem vyměnili, nefungovali by, nevydali by ze sebe to, proč sem (na tento svět) přišli.
Neměl bych nic proti úspěchu Petra Kellnera, ale jde tu o něco jiného: na čí úkor bylo toho úspěchu dosaženo? Jestliže je možné si takovou otázku klást v případě pana Bakaly, proč by nebylo možné si tutéž otázku klást i v případě pana Kellnera
O tom jsem psal na začátku tohoto vlákna diskuse.
Reagoval jsem na příspěvek nicku bohemia, ne na příspěvek váš.
Napsal pravdu, a i kdyby se mýlil, je to jeho názor. Není žádný důvod, proč by se měl stydět za to, že jej vyjádřil.
Můj názor zase je, že Váš příspěvek je příkladem pokryteckého pranýřování lidí za to, že si vůbec dovolují nějaký, svůj vlastní a nezávislý, názor mít.
Stejně tak, pokud jde o to vyjádření pirátské poslankyně, která sice není úplně podle mého gusta, ale ta hysterie, že si dovolila mít názor, který nebyl v duchu hromadného kvílení nad jedním miliardářem, je tisíckrát horší. Kolik jiných lidí tragicky zahyne, zanechají po sobě nezaopatřené děti, ale tito pokrytci si jich ani nevšimnou. Petra Kellnera ani neznali, ale hlavní je se připojit k davu.
To masové pokrytectví a stádnost dělá život v této společnosti už téměř nesnesitelný. Ale dejte si pozor, nejen revoluce, ale i různé další totalitní manýry, vyznačující se přesně stejnou stádností, často požírají své děti…
Tak pro srovnání (připomínám to kvůli těm následujícím reakcím), je to opravdu jen několik málo týdnů, co podobně, tj. také při nehodě vrtulníku, zahynul francouzský také miliardář a navíc poslanec Olivier Dassault. Samozřejmě o tom informovala i naše média a na Novinkách.cz to někteří asi s trochou černého humoru komentovali tak, že těm chudším se jen tak nestane už to, že by zahynuli při havárii vrtulníku. A to v jeho případě se to neštěstí nestalo někde v dalekém zahraničí, ale pro něj na domácí půdě, ve francouzské Normandii…
O mrtvých jen dobré…. takže to je vše co mohu napsat..
O mrtvých jen dobré…. je jeden pohled.
Od malička trpím tím, že se ptám „proč“ na vše, co mi přijde zvláštní, podivné, nesmyslné atd. Někdy to je bráno dobře, jindy špatně a někdy to bylo bráno jako úmyslná provokace.
Nikdo mi ještě nevysvětlil proč by se mělo o mrtvých hovořit jen dobře. A platí to úplně o každém?
A platí to i přesto, že ten člověk dobrý nebyl? Proč?
A rozhodně je rozdíl, když se komentují činy daného člověka – konstatování a nebo jeho osobnost, tedy on sám aneb jak se říká nesuď člověka, suď jeho činy (protože soud člověka člověku nenáleží).
Valná většina asi namítne, že mrtvý se nemůže bránit. Jenže větší nesmysl jsem neslyšel. Když o Zemanovi u piva (potažmo kdekoli) řeknu, že je pomstychtivý stařec, tak se taky nebude bránit. Ale můžeme si počkat, jestli neprojde dveřmi a nebude se mnou o tom diskutovat….
Úcta k mrtvému? A platí to o všech stejně? Kde je ta hranice, kdy už to neplatí?
Při sledování mediálních reakcí na Kellnerovu smrt by člověk neznalý okolností snadno nabyl pocitu, že zemřel nějaký svatý. To pan Kellner opravdu nebyl, takže bych spíš uvítal obecné vyjádření soustrasti, stejně jako nad každou smrtí kohokoli jiného. Ale dělat z této události pomalu národní tragédii mi přijde poněkud pitomé. Když si uvědomím, kolik osobních tragédií stojí za jeho úspěchem, nemám pocit, že jeho donátorství by bylo schopno toto beze zbytku napravit.
Takže upřímnou soustrast jeho pozůstalým a trošku škodolibé radosti nad přicházející finanční nejistotou jím sponzorovaných politických „osobností.“
Všem ostatním přeji hezký den.
Možná jednu drobnou poznámku: Udělal ten člověk vůbec něco užitečného pro společnost jako takovou?
Obávám se, že třeba takový profesor Knuth, který vymyslel TeX a dal ho zdarma všem lidem, toho udělal pro lidstvo nespočítatelně víc. A podobných lidí, kteří dělali a dělají spoustu užitečných věcí, aniž by měli pocit, že se za to musí koupat ve zlaťácích jako strýček Skrblík z Kačerova, je dost a dost. A jsou to právě oni, a ne Kellnerové, kteří táhnou lidstvo kupředu. Ti druzí se jen vezou.
Po přečtení posledních zpráv na zpravodajských serverech (na př.Ve vrtulníku, v němž zemřel Kellner, se narychlo měnil pilot) a některých upozornění (smrt Dassaulta a s ní evidentně související následný odklon Francie od Huawei) na možné souvislosti, je opravdu dost podnětů k zamyšlení, nad činností bezpečnostních institucí v USA na Aljašce. Mnohé napovídá i náhlé, skoro okamžité zmizení článku o posledním vývoji pátrání po příčině nehody vrtulníku s Kellnerem na palubě na serveru Novinky.cz.
Ten článek, kde se psalo kdy a kde startoval ten vrtulník (14:30 a ne před hotelem, kde bydleli), kdy bylo zaznamenáno poslední spojení s ním (18:35 ?), kdy to zaregistrovala bezpečnostní letecká služba, kdo má ten vrak vrtulníku snést do údolí a další unformace, opravdu zmizel z Novinek, jako by ani nikdy nebyl.
Ten článek jsem nakonec našel, omlouvám se.
U smrti osoby s tak velkým politickým i ekonomickým přesahem budou taková podezření prakticky vždy (pokud to nebude naproasto jasná a nezpochybnitelná událost). A, bohužel, ne vždy to budou jen plané konspirace.