Vláda Petra Fialy při představení návrhu důchodové reformy a balíčku konsolidace veřejných financí. Foto: Petr Hloušek/ Právo/ Profimedia

Zahraniční politika volby nerozhoduje. A v ekonomice vláda tápe

Napsal/a Robert Břešťan 12. července 2023
FacebookTwitterPocketE-mail

ANALÝZA. Válka na Ukrajině změnila všechno. Na jedné straně ukázala českou vládu jako nebývale akceschopnou a orientovanou v zahraniční politice, na straně druhé prohloubila ekonomické problémy Česka. Ale jak známo, zahraniční politika volby nerozhoduje. Prostě platí ono okřídlené „It´s the economy, stupid.“ A právě v ekonomice tahle vláda tahá za hodně krátký konec.

Česká ekonomika stagnuje, potvrdila data z konce června. Meziroční srovnání ukázalo, že tuzemské hospodářství pokleslo o půl procenta. Tenhle „nerůst“ opravdu není dobrá zpráva.

Nadále platí, že Česká republika rok a půl v podstatě stagnuje a je spolu se Španělskem jedinou zemí, která svým ekonomickým výkonem stále nedosáhla předcovidové úrovně. Třeba sousední Polsko je na úrovni o zhruba deset procent vyšší než před pandemií.

Přidat i ubrat zároveň

Mohli bychom se tu bavit o tom, jaký stav země a rozpočtu zdědila tato vláda po Andreji Babišovi, a jak tvrdě nás zejména v energetice zasáhl dopad války na Ukrajině, jenže na tohle už se prostě nikdo neptá. Rozhodně ne volič, který žije teď a tady a v příštích volbách se bude rozhodovat – nijak překvapivě – podle stavu ekonomiky, respektive své peněženky.

Potvrzuje to třeba i čerstvý průzkum agentury Median pro Český rozhlas: Dopadů vysokých rozpočtových deficitů se podle něj bojí 72 procent Čechů. „Naprostá většina lidí si myslí, že stát by si měl, jak se říká, „zamést před vlastním prahem“. Šetřit hlavně na výdajích za státní správu, pro zefektivnění jejího chodu je podle průzkumu skoro 90 procent Čechů,“ zjistili výzkumníci.

A jaká je realita? V květnu dosáhl schodek státního rozpočtu rekordních 271 mld. Kč, i když v červnu naopak překvapilo plnění státního rozpočtu pozitivně: deficit klesl o 56 miliard na (stále nezanedbatelných) 215 miliard korun. Vliv na to ale měly i účetní operace, respektive příjmy z rozpočtu Evropské unie ve výši 47,3 miliardy korun.


Důvěra vládě Petra Fialy se před rokem a půl nerodila snadno. Rekordně dlouhá diskuse, která se nakonec přehoupla až přes půlnoc jako by předznamenala problémy, s nimiž se vláda bude potýkat.
V noci z 12. na 13. ledna 2022 nakonec pro vládu hlasovalo 106 ze 193 přítomných poslanců a poslankyň.


Na výdajové straně je to pořád zmar. Náklady na sociální dávky meziročně vzrostly o 62,5 mld. Zásadní roli zde hrají vyšší důchody, respektive jejich letošní mimořádná valorizace, stejně jako loňská navýšení. Mimořádná opatření spojená s řešením vysokých cen energií vyšla rozpočet na 44,4 mld.

Jako pominutí smyslů pak vypadá – tím spíše u vlády, která deklaruje, jak musí šetřit – rozhodnutí přidat k důchodu příspěvek 500 Kč za vychované dítě, což je nějakých 19 miliard ročně navíc a každý rok…

Z podobné pomyslné „kategorie UFO“ je nápad změnit sazby DPH tak, že výnos z výběru této daně klesne o šest miliard ročně.

V druhé polovině roku si stát pomůže jednorázovým příjmem z mimořádné dividendy ČEZu (54 mld.) a také příjmem z windfall tax (též prakticky jen z ČEZ), který ale bude – jak už ministerstvo financí přiznalo – výrazně nižší, než si namalovalo do rozpočtu. Inkaso „daně z nadměrných zisků“ bude oproti plánovaným 85 mld. o desítky miliard chudší.

Vláda prostě jede v módu akce a reakce. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury prý kabinet své hospodaření vyhodnotí a pak (asi ještě v průběhu července) rozhodne, zda bude nutné ve druhém pololetí přistoupit k úsporným opatřením. To ale s promyšlenou strategií moc společného nemá a stěží půjde o opatření, která by dlouhodobě omezila kriticky nabobtnalé mandatorní výdaje státu.

Vláda každopádně poslala do sněmovny „návrh legislativního znění ozdravného balíčku, který obsahuje soubor novel celkem 62 zákonů“. Cílem má být „zlepšení salda státního rozpočtu systémovým a dlouhodobě udržitelným způsobem v následujících dvou letech o celkem 150,7 mld. Kč.“ Pořád ale nevíme třeba to, v jakých národních dotačních programech vláda bude škrtat.

Spotřeba vlády narostla

Celkově vláda na letošek plánuje schodek 295 mld. Kč, podle analytiků je to ale pořád dost optimistický předpoklad a státní rozpočet může snadno skončit okolo 350 mld. Kč v mínusu.

S tím souvisí i položka „Obsluha státního dluhu“, která aktuálně činí 37,5 mld. Kč a meziročně povyskočila o 14,5 mld. Kč (především z důvodu vyšších úrokových sazeb a proplácení výnosů protiinflačních dluhopisů prosazených vládou ANO).

Podle vzoru čím hůř, tím líp, se raduje opozice, tedy hnutí ANO a SPD, jež podle potřeby do mixu kritiky přimíchávají obvinění vlády za to, že může za inflaci, či že místo pomoci „našim lidem“ nadmíru pomáhá Ukrajině a Ukrajincům. To je ale jiné téma.

Lid je též citlivý na symboly a na zajímavý nesoulad mezi hospodařením domácností a vlády upozornil nedávno ekonom CERGE Marek Kapička. Ten spočítal, že za současné vlády spotřeba domácností klesla téměř o 10 % a naopak spotřeba vlády o 10 % narostla.

Jak píše autor studie: „Ve srovnání s obdobím bezprostředně před pandemií je tedy naše skóre následující: HDP a investice jsou přibližně na stejné úrovni, soukromá spotřeba minus devět procent, vládní spotřeba plus deset procent.“ A jak dodává – Česká republika je na prahu recese již několik čtvrtletí a situace nevypadá o mnoho optimističtěji než na podzim. Spíše naopak.

Nesoulad s ekonomickou realitou

Uznejme, že to vláda od svého nástupu nemá lehké. Významným prvkem je vedle mezinárodní situace i fakt, že v uplynulých letech v Česku obrovsky narostl pocit nárokovosti a představa (živená vytrvale zejména Andrejem Babišem) významné části společnosti, že stát je tu od toho, aby neustále něco někomu dával a pokud možno zároveň snižoval daně.

I když by politická přirozenost a populistický ohled na příští volby velely opak, buďme rádi aspoň za to, že vláda projevuje snahu nesoulad mezi výdaji a příjmy vyrovnávat.

Což jednoduše řečeno znamená zvyšovat daňové příjmy a omezovat výdaje. A to i za cenu popření předvolebních slibů, jež nebyly – jak to tak už z historie tuzemské politiky známe – v souladu s ekonomickou realitou.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)