VIDEO. Dezinformace nemusí vždy pracovat jen s negativními emocemi jako strach, frustrace či nenávist. Existují i zdánlivě pozitivní „fake news“. Jejich nebezpečí je v tom, že lidem v krizích dávají falešnou naději a vystřízlivění může přinést ještě větší apatii a rezignaci. Některá videa s údajně pozitivním příběhem zase vznikají trápením zvířat.

„Díky koronaviru je v Benátkách čistší voda. Gondoly stojí a do města se vydávají zvědaví delfíni,“ zněl titulek serveru iRozhlas z 19. března 2020. Byl publikován v době, kdy v Evropě naplno propukla pandemie onemocnění covid-19 a státy začaly zavádět přísná opatření v podobě lockdownů.

Příběh o návratu delfínů do benátských kanálů se tehdy sociálními sítěmi i médii šířil s komentáři jako „příroda si bere zpět, co jí lidstvo vzalo“ nebo „aspoň něco pozitivního na té pandemii je“. Lidé museli být doma, nevěděli, co je čeká, a taková zpráva řadě z nich dodala naději, že to, co se děje, má alespoň nějaký pozitivní efekt.

Jenže to nebyla pravda, jak vzápětí upozornil časopis National Geographic. Virální video s delfíny nebylo pořízeno v Benátkách, ale poblíž Sardinie stovky kilometrů daleko.

@hlidacipes Slyšeli jste příběhy o opilých slonech a o tom, že se delfíni vrátili díky pandemii do Benátek? Bohužel, tyto příběhy jsou “too good to be true”. #FactFeed #fyp ♬ původní zvuk – HlídacíPes.org

Zdánlivě neškodné „fejky“

Vytváření těchto pozitivní falešných zpráv či jejich sdílení je mnohdy jen honbou za senzací a větší popularitou na sociálních sítích. V době krizí ale taková sdělení lidem dávají falešnou naději a můžou způsobit ještě větší frustraci či rezignaci.

„V době, kdy jsou všichni opravdu osamělí, je lákavé se držet příběhů, které lidem dávají nějakou naději a smysl, že to, čím procházíme, se děje z nějakého důvodu,“ řekla tehdy pro National Geographic Erin Vogelová, sociální psycholožka ze Stanfordovy univerzity.

Na druhé straně následné zjištění, že dobré zprávy nejsou skutečné, může být podle Vogelové ještě více demoralizující „než to, že je neslyšíme vůbec“.

Krutost skrytá za falešné dobro

Samostatným typem rádobypozitivních nepravdivých informací jsou falešná videa „zachráněných“ zvířat. Jde o videa, na kterých je vždy nějaké roztomilé zvíře, často mláďata koček či psů v nesnázích – typicky mládě ve videu někde uvízlo, je raněné, nebo bojuje s nějakým na první pohled silnějším predátorem.

„Šťastnou shodou okolností“ je však vždy přítomen i zachránce, který zvíře osvobodí a dostane do „bezpečí“. Než to však udělá, vše podrobně natočí a dá si záležet na tom, že jsou záběry pořízené ze správného úhlu.

Ve skutečnosti je na těchto příbězích často jen pramálo pozitivního. Místo dobročinnosti při natáčení mnohdy dochází k týrání a omezování zvířat. Jak upozorňuje mezinárodní organizace na ochranu zvířat World Animal Protection, tato videa jsou v řadě případů zinscenovaná.

„Falešné záchrany zvířat jsou novým druhém kruté zábavy na internetu. Na záběrech jsou zvířata umístěna do předem připravených situací, které mají připomínat jejich nelehký život ve volné přírodě, včetně soubojů‚ predátorů a jejich kořisti s tím, že je tam vždy nějaký ‚náhodný kolemjdoucí‘, který zvíře včas ‚zachrání‘,“ upozorňuje organizace.

Statisíce podobných videí pak kolují sociálními sítěmi, mají miliony zhlédnutí, reakcí i sdílení. Rapidně se tak zvyšuje popularita profilů, kterou pak tvůrci mohou snadno zpeněžit. Stačí změnit název účtu a začít na něm již s vybudovanou základnou sledujících propagovat nějaký produkt nebo jej využít k jiným komerčním účelům.

Zmíněné podvody shrnuje i krátké video HlídacíPes.org: 

@hlidacipes Pozor na falešná videa zvířecích záchran. Často jde o týrání zvířat. Příště si ukážeme, jak je odhalit. Sleduj nás. #factfeed#stars4media ♬ původní zvuk – HlídacíPes.org

Projekt „Žurnalistikou na TikToku proti dezinformacím a informačnímu chaosu“ vzniká s podporou Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.