Z ruského platebního systému Mir couvá i Egypt. Bojí se o půjčky z Mezinárodního měnového fondu
Egypt odložil připojení k ruskému platebnímu systému Mir, které původně plánoval na září. Podle zdrojů blízkovýchodního serveru Al-Monitor zevnitř egyptské Národní banky se vláda lekla případných amerických sankcí a také ohrožení jednání o půjčce od Mezinárodního měnového fondu. Přijímat bankovní karty Mir chtěl Egypt především kvůli zvýšení turistického ruchu se zaměřením na klientelu z Ruska. Užívání ruského platebního systému pozastavily koncem září také turecké státní banky.
„Sankce uvalené na Rusko ze strany Spojených států a evropských spojenců přinutily egyptské rozhodovací orgány zrušit svou podporu systému Mir,“ řekl serveru Al-Monitor zdroj z egyptské Národní banky. Podle něj se Egypťané začali obávat, že když umožní Rusům platit v Egyptě v rublech, můžou se sami dostat na americké sankční seznamy a případně ztratit možnost půjčit si u Mezinárodního měnového fondu.
Mir je platební schéma, které funguje nezávisle na západním finančním systému, umožňuje zemím provádět transakce s ruskými bankami mimo systém mezibankovních plateb SWIFT a umožňuje ruským občanům provádět digitální transakce.
Kromě Turecka v minulosti ruský platební systém Mir přijalo deset zemí. Většina z nich už ale jeho používání zablokovala. V současné chvíli ho mají používat banky v Bělorusku, na Kubě, v Kyrgyzstánu, částečně v Tádžikistánu a ve Venezuele.
Rubly jako záchrana?
Egypťané plánovali připojení k ruskému platebnímu systému od září. „Očekáváme prudký nárůst počtu ruských turistů přijíždějících do Egypta během nadcházející zimní sezóny. Nemají teď, pokud jde o cestovní destinace, moc možností. Když budou moct v Egyptě platit v rublech, bude pro ně cestování sem mnohem atraktivnější,“ řekl Al Monitoru koncem léta Ehab Wahdan, ředitel egyptské turistické společnosti, která se zaměřuje na ruskou klientelu.
Platby v rublech měly pomoct nejen turismu, ale také obchodování země s Ruskem, na němž je Egypt do velké míry závislý především v dovozu pšenice.
„Nákup ruské pšenice bez nutnosti utrácet za ni v dolarech zmírní tlak na egyptské devizové rezervy. Egypt potřebuje získat novou půjčku od Mezinárodního měnového fondu a platby v rublech ušetří dolarové hotovostní rezervy,“ uvedl začátkem září rovněž pro Al-Monitor předseda Egyptského fóra pro ekonomická a strategická studia Rashad Abdo.
Podle zdrojů Al Monitoru z největší egyptské státní banky je to ale právě strach ze ztráty půjčky od Mezinárodního měnového fondu a hrozba případných amerických sankcí, co plány na připojení k ruskému platebnímu systému zarazilo.
Ruští turisté vs. americké sankce
Odrazující příklad mohli Egypťané sledovat v Turecku, jehož některé banky ruský platební systém přijaly v létě a už koncem září jeho používání zastavily. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan to okomentoval slovy: „Ať už se nám to líbí nebo ne, budeme muset podniknout kroky k nalezení alternativy k systému Mir.“ Jako důvod stopky pro ruský systém uvedli turečtí představitelé západní sankce.
Spojené státy zasahují proti těm, kteří jsou obviněni z napomáhání Moskvě v obcházení sankcí a podle agentury Reuters v západních zemích rostlo znepokojení nad prohlubujícími se ekonomickými vazbami mezi Tureckem a Ruskem.
Ačkoliv se Turecko v otázce války na Ukrajině staví do pozice „neutrálního“ státu a odsoudilo ruskou invazi na Ukrajinu, kam také prodává své bojové drony Bayraktar, nepřerušilo obchodování s Ruskem a nesouhlasí se západními sankcemi.
Ankara ale koncem srpna obdržela 6,3 miliardy dolarů od Mezinárodního měnového fondu v rámci tzv. zvláštního práva čerpání (SDR) a turecká ekonomika, která trpí 80% inflací, si teď nemůže dovolit případné sankce ze strany západních zemí.
Egypt je na tom podobně. Inflace egyptské libry se sice pohybuje kolem 14%, země ale kromě jiného trpí i nedostatkem devizových rezerv. I Egypt v současné době jedná s Mezinárodním měnovým fondem o půjčce na podporu své ekonomiky a jak uvedl server Al Monitor, právě Spojené státy mají při rozhodování o půjčkách významný hlas. Americké ministerstvo financí dalo v souvislosti s používáním ruského platebního systému Mir jasně najevo, že banky, které ho přijmou, riskují sankce například v podobě zákazu používání amerických dolarů.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
2 komentáře
Jak říká staré přísloví, nejde sloužit dvěma pánům. Do určité míry to lze, pokud se zachovává přísná neutralita. Ale jak se ti páni nahoře poškorpí mezi sebou, tak to ti sedláci dole odnesou jako první.
Ostatně neškodí připomenout, že na tomto principu byla i Ukrajina ještě za Janukovyče poměrně dobře a dokázala brát výhody z obou stran.. Ale pak se rozhodla že je Západě jí bude lépe..??
Jen tedy disclaimer, toto samozřejmě nijak neospravedlňuje ruskou invazi, hovoříme čistě o finančních a diplamatických dopadech takového rozhodnuti..
Podobně na obě strany to svého času hrála i Jugoslávie a jak dopadla? Tato strategie může být možná výhodná krátkodobě, ale ne dlouhodobě. Jsem zvědavý, jak dopadne Orbánovo Maďarsko.