Z Postoloprt do Žatce potřetí. Pochod uctí památku obětí poválečného násilí
V pondělí 3. června se uskuteční třetí ročník připomínkového studentského pochodu z Postoloprt do Žatce k uctění památky obětí poválečného násilí. Organizují ho studenti pražského Gymnázia Jana Keplera a lounského Gymnázia Václava Hlavatého. Tento rok se poprvé účastní i česká a německá veřejnost.
Studenti středních škol z Loun a Prahy pořádají již 3. ročník připomínkového pochodu z Postoloprt přes zámek Stekník do Žatce jako vzpomínku za všechny zbytečně umučené a týrané oběti postoloprtského masakru na přelomu května a června 1945. Pochod je otevřený pro kohokoli ze zájemců z řad veřejnosti.
Trasa pochodu a plán doprovodných akcí
Účastníci se sejdou v pondělí 3. června v 10 hodin u vstupu do zámeckého parku vedle kostela Nanebevzetí Panny Marie v Postoloprtech. Pořadatelé vyzývají všechny účastníky, aby si s sebou tradičně přinesli kolíček na prádlo a kus kartonu, na který napíší jedno ze jmen obětí, pod kterým budou cestu absolvovat. Po krátké zastávce na místě bývalých kasáren a u Kříže v levonické bažantnici pochod vyrazí přes zámek Stekník do Žatce, kam by měl dorazit kolem 15. hodiny.
Žatecký okrašlovací kolektiv pořádá návazně ve stejný den v 17.30 hodin na náměstí Svobody v Žatci pietní shromáždění k uctění památky obětí poválečného násilí, kterému byli vystaveni spoluobčané německé národnosti. Společné setkání uctí a vzpomene vyhnané sousedy, kteří v Žatci, Postoloprtech a v jejich okolí po konci 2. světové války ztratili nejen své domovy, ale mnozí i své životy.
Modlitbu za smíření mezi národy v českém i v německém jazyce povede duchovní správce Liběšické farnosti P. Vilém M. Štěpán.
Co byl masakr v Postoloprtech?
Postoloprtský masakr se stal v červnu 1945, kdy vojáci Československé armády zabili bez soudu několik set internovaných civilních obyvatel německé národnosti z Postoloprt a okolí. Masakr si připsal největší počet obětí v severních Čechách v poválečné historii a byl druhou nejtragičtější událostí při živelných násilnostech při takzvaném divokém odsunu Němců. Více lidí přišlo o život jen v souvislosti s tzv. Brněnským pochodem smrti.
O postoloprtském masakru pojednává například dokument Jiřího Padevěta ze série Temná doba na Mall.tv.
Jako motto letos pořadatelé zvolili slova chartisty Ondřeje Kohouta z rozhovoru pro Paměť národa: „Lidé přestávají vnímat historii a totálně blbnou.“
„Společně se chceme postavit proti uplatňování kolektivní viny, lži, nenávisti a zášti proti těm, kteří mluví jiným jazykem nebo jinak vypadají. Společně se chceme postavit bílým místům v naší historii. Chceme nazývat věci a události pravými jmény,“ uvádějí pořadatelé pochodu.
Související články
Jan Urban: Proč Češi potřebují mýty víc než pravdu. A nejvíc ty o vůdcích
Jak se mají strážci komunistických hranic z Cínovce? Hlídají sochu pohraničníka a republiku Ukrajině nedají
Černý květ našich dějin. Putování po stopách postoloprtského masakru
Před 79 lety, 3. června 1945, bylo v Žatci vyhlášeno soustředění všech mužů německé národnosti ve věku od 13 do 65 let. Kdo se nedostavil, měl být zastřelen. Na náměstí se dostavilo 4 tisíce až 5 tisíc lidí, kteří byli kontrolováni a tříděni příslušníky místních správních orgánů, příslušníky Revolučních gard, ale hlavně vojáky z Žatce a Postoloprt. Toto třídění bylo provázeno fyzickým a psychickým násilím.
Poté byli muži ve skupinách odváděni do Postoloprt nebo do čtyř táborů v Žatci. Mezi zadrženými byli katoličtí kněží a premonstráti, a to i českého původu. Během této vojenské operace, při níž bylo město zcela obklíčeno, byl nasazen i pancéřový vlak Uhříněves a zabiti dva muži. Těla dalších tří byla nalezena po několika dnech. Několik mužů zemřelo během cesty do Postoloprt. Většina zastřelených byla pochována u jižní zdi městského hřbitova.
V postoloprtských kasárnách byli muži ze Žatecka vystaveni krutému zacházení ze strany vojáků čs. armády, které vyvrcholilo zavražděním nejméně 763 lidí. Jak uvádějí pořadatelé pochodu, toto číslo s největší pravděpodobností neudává konečný počet obětí, ale odpovídá počtu exhumovaných ostatků během vyšetřování masakru v roce 1947. Své muže následovaly do shromažďovacích táborů ženy a děti. Němečtí a čeští historici dnes evidují více než 1600 obětí.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Když Krkonoše připomínaly polomrtvou ještěrku bez ocásku a přežily svou smrt
„Underground pro mě znamená žít mimo struktury,“ říká fotograf Jan Ságl
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
15 komentářů
Každé zbytečné násilí na civilistech musí být připomínáno, lhostejno, jaké jsou národnosti. Dnešní utrpení palestinských civilistů ze strany Izraele bude jednou také námětem na vzpomínkové pochody. Jen ta naše vševidoucí vláda nic nevidí a podporuje a omlouvá terorismus a genocidu.
V Palestině jsou jen teroristé, kteří se odmítají vzdát, a používají žen a děti jako živé štíty. S těmi se nic jiného, než co dělá Izrael, reálně dělat nedá. Prostě, collateral damages v přehuštěné městské zástavbě nacpané civilisty musí být zákonitě vyšší, než v případě bitky jen mezi ozbrojenci obou stran někde v přehledném terénu. A tento charakter boje je dílem teroristů z Hamasu.
Prokristapána, hůř už to ani zorganizováno být nemohlo.
Takže to, co se navrhovalo i tady na HP, asi tak před měsícem, že by se udělala jedna společná vzpomínková akce na oběti, v Lidicích i Postoloprtech, a na ní se společně účastnili nejvyšší politici obou zemí, a společně – skutečně a jednotně na důkaz smíření o tom referovala média, tak to se ani letos nedohodlo.
Takže zase každej svojí akcí , bude vzpomínat na ty svoje oběti a propagandou nadávat na zločince na druhé straně a média se na tom budou přiživovat.
Dobře tedy,a čeho má být dosaženo ? Sudeťští Němci se vrátit můžou,všichni jsme v EU,takže si klidně můžou koupit na našem území vše co je na prodej,tím pádem Landsmanšaft ani nic jiného nepotřebují.
Moje matka byla ze Sudet,tu hnusnou dobu zažila a její otec nešel do odsunu jen proto,že byl jako kolaborant v kriminále.Šikana trvala až do revoluce.
Možná to šikanování Češi potřebovali k podpoře své státnosti,takže výše zmíněnými akcemi si ten stát zase demontují.Nelogičnost je pro Čechy typická (citát Jung: Češi a Němci 1932 ). I já jsem Čech,proto nad tím kroutím hlavou co to zase bude za výplod.
Vzhledem k tomu, že za „Brněnského pochodu smrti“ nezemřel nikdo, alespoň vidíme, jaké lži hustí vlastizrádci studentům do hlavy.
V tom Brně byli před pochodem samotným zastřelení nějací Němci, u nichž byla nalezena funkční zbraň (vesměs pracovníci gestapa, „lidových soudů“ a podobně „zasloužilí“).
Do Pohořelic byli následně dovedeni všichni živí.
Co s nimi dělala okupační správa a Pohořeličtí Němci, to už je mimo rámec této akce. Faktem je, že byli ubytováni v barácích po zajatých spojeneckých letcích (těsně před příchodem fronty povražděných), a že tam řada z nich dostala skvrnitý tyfus, který patrně Němci na těch zajatcích testovali jako bojový biologický prostředek.
Je ostatně dost nápadné, že prakticky ve všech větších německých vězeňských zařízeních vypukla před osvobozením, nebo krátce po, epidemie této choroby. Asi největší na našem území byla v Terezíně, kde zahynulo nejen velké množství osvobozených vězňů, ale oběti byly i v řadách mediků a zdravotních sester, kteří tam byli po osvobození nasazeni na její zvládnutí.
MMCH, volby do krajů, provozujících střední školy, spolurozhodnou i o tom, zda bude takovéto vymývání studentských mozků nacistickou propagandou podporováno, tolerováno, nebo aktivně netolerováno.
No,máma říkala něco jiného.Ve Vojkovicích pohřbívali Němce za živa a ty hromadné hroby z toho pochodu taky nesvědčí o zdravotní procházce.
V Deklaraci jsme se k těm vraždám i přiznali,bylo jich ,těch přiznaných tuším 40 tisíc,takže radil bych mlčet.
To, že je kdosi přiznal v jakési „deklaraci“ na faktech nic nemění.
ČT kdysi presentovala coby „povražděné Němce“ obyvatele z domů Na Zelené Lišce (Praha), které Němci vyvlekli z bytů nebo krytů a postříleli na ulici. V té době ještě žili pamětníci, a tatínek příslušné fotky poznal, protože je povstalci pořídili jako doklad německého vraždění. Tatínek tam totiž za války bydlel a ti lidé byli jeho sousedé. Paradoxně ho zachránilo to, že v té době bojoval na barikádách na Starém městě. A zcela jistě ty fotky byly v archivu popsané, takže šlo ze strany ČT o vědomou lež.
A hlavně je nutné tu tvrdost vůči Němcům chápat v kontextu předchozích šesti let, což oni odmítají.
A, MMCH, hned po osvobození byly Němcům sníženy příděly na úroveň židovských.
Jsou nacisti a jsou Němci.To není totéž ,takže prohlásit ,že co je německé je nacistické vede ke genocidě a to je právě to,proti čemu se v té době ozvali i spojenci.Ty dávky pro Němce byly sníženy pod německé vězeňské dávky. Oficiálních protestů bylo proti Čechům už tehdy dost. Češi navíc stříleli německé válečné zajatce pro zábavu,takže ze zajatců přežila jen třetina .Prostě hnus na kvadrát .Nemělo by se o tom mluvit,ale pachatele ,žijí-li je třeba potrestat.
Němci, kteří nebyli nacisté, šli do koncentráku, nebo do první linie a na konci války už jaksi došli.
A budu hodně zlý: Bezprostředně na konci války, kdy byli Němci vykrmení svými speciálními dávkami pro „panskou rasu“, bylo správné jim ubrat a krmit ty, co byli na pokraji smrti hladem.
Mimochodem, taková čísla jako 40 000 zabitých sudetských Němců (někdy i řádově vyšší čísla) se sice často publikujou, ovšem uz se obvykle neuvádí, že tyhle počty jako potvrzená zabití po válce a při odsunu nemaj.
Tahle čísla je – se lze dočíst vycházej ze statistického (navíc dosti nepřesného) srovnání počtů sudetských Němců před válkou a po ní..
Ty skutečné potvrzené počty zabitých budou mnohem nižší,
Ono skutečně na našem území k řadě ´útokům na ně docházelo. Ale – těch případů kdy byly potvrzené obětí v počtech stovkek či vyšších, těch případů bylo jen pár.
Němci zavraždili okolo 360 000 občanů Československa. Kolik pochodů na jejich památku studenti uspořádali?
Z těch údajných 360 000 obětí, bylo 270 000 Židů, kteří se nevrátili z koncentračních táborů a kteří se díky zbabělosti československé armády 1938/39, zbabělého prezidenta Beneše a zbabělého parlamentu ČSR, dostali do spárů nacistů bez boje.
Před tím je ovšem „slavné československé“ obyvatelstvo, ještě před příchodem nacistů 1.10.1938-14.3.1939, udělalo občany 2. kategorie, když Židy vyhodilo ze státních služeb, lékařských a právnických komor. Československo se ke svým židovským spoluobčanům zachovalo stejně, jako nacisté v Německu.
Vzhledem k tomu, jak se v Československu lhalo a v ČR lže dodnes, bych moc tomu celkovému počtu 360 tis. nevěřil.
Území osvobozeného Československa, nebylo spojenci ani zařazeno do seznamu zemí, těžce poškozených válkou. Protektorát Böhmen und Mähren byl pohodovým místem v Evropě. I říšský protektor Reinhard Heydrich jezdil do práce na pohodu v otevřeném kabrioletu pouze z řidičem bez ochranky, což si nedovolil žádný německý správce na okupovaném území v Evropě…
Tomu číslu věřit můžete.
Nelze věřit blábolům nacistických agitátorů, kteří berou obyvatelstvo Sudet před válkou a po ní, takže mezi „oběti českého řádění“ zařazují i ty sudeťáky, kteří padli, protože hned jak Hitler vyvolal válku, narukovali (a Ne,ci je brali, jako superloajální, ale rasově méněcenné. A, pochopitelně, touto „metodikou“ se mezi těmi „oběťmi“ ocitnou i Němci, zahynulí při spojeneckém bombardování, i ti, co šli proti Koněvovým tankům, spěchajícím na konci války do Prahy. Němci obsadili i část původních československých opevnění, ale sověti skrze ně projeli jak horký nůž máslem. Plamenomety apod. Ty pečené Němce apod. počítají nacisté taky mezi „oběti Čechů“.
MMCH, kdyby Němci válku vyhráli, byli by sudetští Němci, až na výjimky, vystěhováni do německého vnitrozemí, a jako rasově méněcenní vykastrováni a dostali by k výchově „rasově čisté“ válečné sirotky, případně děti, vyprodukované v rámci projektu Lebensborn.
Za to, že Československo nebojovalo, nese vinu anglické vedení. Ne naše armáda, prezident, parlament, obyvatelstvo…
Souhlas. A je veliká škoda, že to od Němců neschytali víc, než v reálu. Zasloužili by si to.