Foto: Se souhlasem Petra Zemánka

Z Postoloprt do Žatce potřetí. Pochod uctí památku obětí poválečného násilí

Napsal/a Robert Malecký 28. května 2024
FacebookXPocketE-mail

V pondělí 3. června se uskuteční třetí ročník připomínkového studentského pochodu z Postoloprt do Žatce k uctění památky obětí poválečného násilí. Organizují ho studenti pražského Gymnázia Jana Keplera a lounského Gymnázia Václava Hlavatého. Tento rok se poprvé účastní i česká a německá veřejnost.

Studenti středních škol z Loun a Prahy pořádají již 3. ročník připomínkového pochodu z Postoloprt přes zámek Stekník do Žatce jako vzpomínku za všechny zbytečně umučené a týrané oběti postoloprtského masakru na přelomu května a června 1945. Pochod je otevřený pro kohokoli ze zájemců z řad veřejnosti.

Trasa pochodu a plán doprovodných akcí

Účastníci se sejdou v pondělí 3. června v 10 hodin u vstupu do zámeckého parku vedle kostela Nanebevzetí Panny Marie v Postoloprtech. Pořadatelé vyzývají všechny účastníky, aby si s sebou tradičně přinesli kolíček na prádlo a kus kartonu, na který napíší jedno ze jmen obětí, pod kterým budou cestu absolvovat. Po krátké zastávce na místě bývalých kasáren a u Kříže v levonické bažantnici pochod vyrazí přes zámek Stekník do Žatce, kam by měl dorazit kolem 15. hodiny.

Žatecký okrašlovací kolektiv pořádá návazně ve stejný den v 17.30 hodin na náměstí Svobody v Žatci pietní shromáždění k uctění památky obětí poválečného násilí, kterému byli vystaveni spoluobčané německé národnosti. Společné setkání uctí a vzpomene vyhnané sousedy, kteří v Žatci, Postoloprtech a v jejich okolí po konci 2. světové války ztratili nejen své domovy, ale mnozí i své životy.

Modlitbu za smíření mezi národy v českém i v německém jazyce povede duchovní správce Liběšické farnosti P. Vilém M. Štěpán.


Co byl masakr v Postoloprtech?

Postoloprtský masakr se stal v červnu 1945, kdy vojáci Československé armády zabili bez soudu několik set internovaných civilních obyvatel německé národnosti z Postoloprt a okolí. Masakr si připsal největší počet obětí v severních Čechách v poválečné historii a byl druhou nejtragičtější událostí při živelných násilnostech při takzvaném divokém odsunu Němců. Více lidí přišlo o život jen v souvislosti s tzv. Brněnským pochodem smrti.

O postoloprtském masakru pojednává například dokument Jiřího Padevěta ze série Temná doba na Mall.tv.


Jako motto letos pořadatelé zvolili slova chartisty Ondřeje Kohouta z rozhovoru pro Paměť národa: „Lidé přestávají vnímat historii a totálně blbnou.“

„Společně se chceme postavit proti uplatňování kolektivní viny, lži, nenávisti a zášti proti těm, kteří mluví jiným jazykem nebo jinak vypadají. Společně se chceme postavit bílým místům v naší historii. Chceme nazývat věci a události pravými jmény,“ uvádějí pořadatelé pochodu.

Na nejbližším zasedání zastupitelstva města Žatce hodlají předložit petici za zřízení pamětní desky obětem vyhnání, kterou zatím podepsalo na 400 obyvatel a návštěvníků města Žatce. Pamětní deska by podle jejich představ měla být odhalena v příštím roce k 80. výročí událostí končící války.

Před 79 lety, 3. června 1945, bylo v Žatci vyhlášeno soustředění všech mužů německé národnosti ve věku od 13 do 65 let. Kdo se nedostavil, měl být zastřelen. Na náměstí se dostavilo 4 tisíce až 5 tisíc lidí, kteří byli kontrolováni a tříděni příslušníky místních správních orgánů, příslušníky Revolučních gard, ale hlavně vojáky z Žatce a Postoloprt. Toto třídění bylo provázeno fyzickým a psychickým násilím.

Poté byli muži ve skupinách odváděni do Postoloprt nebo do čtyř táborů v Žatci. Mezi zadrženými byli katoličtí kněží a premonstráti, a to i českého původu. Během této vojenské operace, při níž bylo město zcela obklíčeno, byl nasazen i pancéřový vlak Uhříněves a zabiti dva muži. Těla dalších tří byla nalezena po několika dnech. Několik mužů zemřelo během cesty do Postoloprt. Většina zastřelených byla pochována u jižní zdi městského hřbitova.

V postoloprtských kasárnách byli muži ze Žatecka vystaveni krutému zacházení ze strany vojáků čs. armády, které vyvrcholilo zavražděním nejméně 763 lidí. Jak uvádějí pořadatelé pochodu, toto číslo s největší pravděpodobností neudává konečný počet obětí, ale odpovídá počtu exhumovaných ostatků během vyšetřování masakru v roce 1947. Své muže následovaly do shromažďovacích táborů ženy a děti. Němečtí a čeští historici dnes evidují více než 1600 obětí.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)