Na letošní Čínský nový rok dostal darem od Strany vyhazov Lu Wej, kdysi jeden z nejviditelnějších aparátčíků. Bývalý šéf čínské kyberbezpečnosti se stal další z vlivných obětí Si Ťin-pchingovy protikorupční kampaně.

Lu Wej, původně novinář ve státní tiskové agentuře Xinhua, se stal v roce 2011 místostarostou Pekingu. To nastartovalo jeho hvězdnou kariéru, která zcela změnila povahu čínského režimu.

Je samozřejmě sporné, zda je to skutečně jeho přičiněním, ale když Lu Wej v roce 2013 nastoupil do funkce šéfa Informační kanceláře Státní rady (Lu ji následně přejmenoval na Čínskou správu kyberprostoru), úřadu zodpovědného za správu čínského internetu, nastala zásadní změna.

Do té doby byli čínští komunisté vůči internetu spíše skeptičtí v obavách ze schopnosti uživatelů organizovat se pomocí sociálních sítí k demonstracím, jako byl protest proti cenzuře médií v samotné Číně téhož roku, kdy se Lu ujal nové funkce.

Naučil komunisty milovat síť

Lu však dokázal čínský internet zkrotit a zavést tak přísnou cenzuru a kontrolu pohybu ve virtuálním světě, že něco jako sebeorganizace protestů skrze sociální sítě je vlastně nepředstavitelné.

Svým způsobem je tedy Lu Wej zodpovědný i za změnu postoje aparátčíků. Dnes totiž můžeme v KS Číny mluvit o technooptimismu, tedy důvěře v prospěšnost technologií na poli kontroly populace a ekonomiky.

To je důležitá součást digitálního leninismu, který se stává nevyslovenou doktrínou Si Ťin-pchingovy éry. Státostrana ovládá veškerou internetovou infrastrukturu, cenzuruje obsah na síti a sbírá data o všech jejích uživatelích.

V roce 2016 ale nadmíru úspěšný Lu ze své funkce nečekaně odešel. Někteří komentátoři očekávali, že rezignoval, aby mohl být povýšen. Vloni v listopadu však bylo vůči Luovi zahájeno disciplinární řízení, ještě horší proces než policejní vyšetřování. A disciplinární komise dospěla k jasnému závěru: Lu byl vyloučen ze Strany. Nyní ho čeká soud, ale o jeho vině již bylo rozhodnuto.

„Rozhněval masy?“

Podle zjištění komise Lu Wej podvedl úřady „přehnaným souhlasem ale skrytým odporem“, ignoroval zavedené pořádky a choval se bezcharakterně, na nevhodných místech mluvil o ústřední politice, mařil vyšetřování ústředních autorit, dával průchod osobním ambicím, snažil se za každou cenu propagovat vlastní osobu, choval se naprosto amorálně, když například anonymně křivě obviňoval ostatní.

Vytvářel vlastní „kliku“. Porušoval 8 pravidel střídmosti (mj. je třeba zůstávat v kontaktu s lidem, snížit počet oficiálních dokumentů na co nejmenší, atd.), chodil do soukromých klubů a snažil se pro sebe získat privilegia. Bez špetky integrity využíval své moci k vynucování sexu. Zneužil svého postavení k braní úplatků.

Postrádal každé ze Čtyř vědomí (tj. vědomí ideologie, celku, jádra a linie), porušil každou z Šesti velkých disciplín (ve skutečnosti je jich víc, takže jen namátkou – zákaz komentovat státní opatření bez jejich důkladné znalosti, zákaz hraní golfu, obžerství, vytváření politických klik, atd.).

„Tato koncentrace závažných prohřešků rozhněvala masy a je názorným učebnicovým příkladem vzájemného propojení politických a ekonomických problémů, extrémně pokřiveného charakteru a závažných specifik,“ píše se ve zprávě komise.

Stačí špatný pohled

Krutý vládce čínského internetu končí jako sexuální predátor a neposlušný straník. Stal se dalším z vysoce postavených pohlavárů, kteří padli za oběť Si Ťin-pchingově „protikorupční kampani“.

Ta už má na svědomí kolem 1,5 milionu lidí, kteří dostali různé tresty: od pokut až po doživotní vězení. Zkorumpovanost úředníků a papalášů je sice skutečným problémem, Si Ťin-pchingova kampaň je ale spíše nástrojem, jak se zbavit politických soupeřů.

V Lu Wejově případě není ani po víc než roce jasné, proč vlastně odstoupil ani proč je nyní vyšetřován. S největší pravděpodobností kolem sebe ale skutečně vytvářel vlastní frakci. Nebo se jenom špatně podíval na „doživotního generálního tajemníka“.