Jak se staví jaderná elektrárna s Ruskem. Vývoj v Maďarsku je pro Česko varující
Jediná maďarská jaderná elektrárna leží zhruba pět kilometrů od města Paks ve středním Maďarsku, asi 100 km jižně od Budapešti. Elektřinu začala vyrábět v roce 1982, pouhé čtyři roky před jadernou katastrofou v Černobylu. Její jaderná historie má pokračovat i poté, co se původním jaderným blokům přiblíží konec jejich životnosti. Díky Rusku.
Premiér Viktor Orbán a ruský prezident Vladimir Putin podepsali v roce 2014 dohodu o spolupráci a dostavbě dvou nových velkokapacitních bloků elektrárny.
V současnosti jsou čtyři jaderné bloky elektrárny Paks zodpovědné za více než polovinu veškeré výroby elektřiny v Maďarsku. V provozu by podle předpokladů měly být přinejmenším dalších 12 let, očekává se, že vyřazování z provozu proběhne postupně v letech 2032 – 2037.
Třeba maďarská poslankyně Erzsébet Schmucková za maďarskou Stranu zelených (LMP) či Benedek Jávor, bývalý europoslanec za stranu Dialog pro Maďarsko (Párbeszéd), jsou přesvědčeni, že už nyní je jasné, že se dodávka dvou nových bloků zpozdí nejméně o šest až sedm let.
Současná maďarská vláda sice vyzdvihuje ruskou jadernou technologii jako „nejvyspělejší na světě“, kritici ale poukazují na to, že ruská dokumentace stále neodpovídá standardům Evropské unie a že nemusí zapadat do právního rámce požadovaného Evropskou komisí.
Ostatně ruská společnost Rosatom, která má nový Paks stavět, stále ještě nedodala potřebnou dokumentaci. I to je jeden z důvodů, proč se na staveništi stále nic neděje, i když stroje tu měly jet naplno už několik let. Místo toho je stále slyšet jen ujišťování, že stavba by měla začít už brzy.
Prostě to podepíšeme
Původním termínem spuštění dvou nových bloků na plný výkon byl rok 2026. To se zcela jistě nestane, v mezičase alespoň Rosatom slíbil, že nezbytnou dokumentaci dodá už brzy, do konce června.
Podobně jako v České republice, i v Maďarsku má jaderná energetika poměrně vysokou podporu veřejnosti. Významná část společnosti je přesvědčena, že bez jaderné energie se země v budoucnu neobejde a že nové bloky jsou i zárukou toho, že elektřina bude levná. Je to přesně v souladu s tím, co stále opakuje Viktor Orbán a jeho ministři: že pouze jádro zajistí Maďarsku levné, bezpečné a spolehlivé dodávky elektrické energie.
O jádru se v Maďarsku v podstatě nevede žádná smysluplná veřejná diskuse, vláda ji prostě – podobně jako v řadě dalších případů – v podstatě vůbec nepřipouští. Navzdory tomu se objevují i kritické hlasy ve vztahu ke stavbě nových bloků i angažmá Ruska: mezi opozičními politiky i nevládními organizacemi. Všemu ale vládne roky ověřená komunikační strategie strany Fidesz, kdy hlasy neziskových organizací a opozice pro řadu Maďarů nic neznamenají, bez ohledu na předkládaná fakta či vědecké expertízy.
Politici Schmucková i Jávor jsou přesvědčeni, že dostavba Pakse je zbytečná a extrémně nákladná investice jak ekonomicky, tak z hlediska ochrany životního prostředí i bezpečnosti země. Návratnost se dá očekávat jen za cenu vysokých výkupních cen elektřiny, kterou budou muset platit všichni spotřebitelé. Alternativou jsou podle nich stále se zlevňující a dosažitelné obnovitelné zdroje elektřiny.
Místo toho maďarská vláda náhle a v tichosti už v roce 2014 podepsala dohodu s Ruskem, bez jakékoli expertní debaty, bez studií dopadů, bez veřejného tendru, bez sebemenší snahy nechat si krok posvětit parlamentem.
Nárůst ruského vlivu
Od té doby v Maďarsku také znatelně narostl vliv Ruska, vztahy obou zemí se mnohem více provázaly. Většinu Maďarů to ale nezajímá. Ostatně – významná část voličů strany Fidesz v průzkumech veřejného mínění vyjadřuje mnohem více sympatií Putinovi a Moskvě než Evropské unii a Bruselu. I na tom důsledně pracuje komunikační strategie Viktora Orbána, který se k Rusku stále více přibližuje.
Orbán se v posledních několika letech hned několikrát sešel s Vladimirem Putinem. Vloni na jaře se do Budapešti přesunula centrála ruské Mezinárodní investiční banky a získala k tomu i příslib, že zaměstnanci banky budou mít v Maďarsku diplomatickou imunitu.
Nárůst ruského vlivu lze ilustrovat i na stavbě plynovodu TurkStream, který má dodávat ruský plyn přes Turecko, Bulharsko a Srbsko až do Maďarska.
Pokud jde o jádro, maďarský opoziční politik Benedek Jávor je přesvědčen, že konečná cena za nové dva jaderné bloky bude nejméně o polovinu vyšší, než jak se kontrakt tváří nyní. Rosatom přislíbil cenu 12,5 miliardy eur (což odpovídá zhruba 160 miliardám korun za jeden blok, s prakticky stejnou částkou operuje v případě Dukovan i česká vláda, pozn. red.).
Investici dojednanou v eurech dále prodraží slábnoucí maďarská měna. Už nyní jen kvůli změně kurzu původní částka narostla z původních 3,6 bilionu forintů na 4,375 bilionu forintů. A třeba poslankyně Erzsébet Schmucková odhaduje konečnou sumu na deset bilionů forintů.
Maďarská vláda ale stále opakuje, že jde o stavbu na klíč a že ruská strana musí zakázku dokončit za původně vyjednanou cenu. Původní smlouva se ale už jednou měnila – zcela přepsat se musel kontrakt na budoucí dodávky jaderného paliva. Evropská komise konstatovala, že představa, že by měl Rosatom po dobu dvaceti let exkluzivitu, neodpovídá evropskému soutěžnímu právu.
Evropská komise je skeptická i k celé ideji financování stavby, kdy náklady má nést investor, tedy ruská strana. Maďarská vláda věří, že tenhle postoj zvrátí – mimo jiné tím, že se chystá významnou část subdodávek nabídnout německým a francouzským firmám.
Autor je redaktorem maďarského nezávislého webu Szabad Pecs.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč
Platbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)Čtěte též
„My vám to jádro postavíme.“ Ve hře je jeden až čtyři bloky, Dukovany i Temelín
Drahé energie: čím budeme topit, čím svítit? Zeleno-jaderná vize s meziplynem
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
27 komentářů
Po některé naše pro Ruské politiky a jaderné aktivisty je tato Maďarská akce evidentně vzorem (viz. stejně vylhaná cena), ale mělo by to být spíše varováním. Je to odstrašující případ pro ostatní. Už se těším až přiznají skutečnou cenu, jestli ji ovšem někdy veřejně přiznají.
„Návratnost se dá očekávat jen za cenu vysokých výkupních cen elektřiny, kterou budou muset platit všichni spotřebitelé. Alternativou jsou podle nich stále se zlevňující a dosažitelné obnovitelné zdroje elektřiny.“ Tomuto bych hrozně rád věřil, ale ukažte mi prosím obnovitelný zdroj (nebo jejich mix), který je dostupný na území Maďarska, má šanci dodávat elektřinu v podobném množství a stabilitě (!) jako JE a ještě bude ekologický. Ekonomická návratnost OZE (už) není žádný zázrak a to jsme stále na násobcích ceny oproti JE.
Hinkley Point C – 92,5 GBP/MWh (104 EUR/MWh)
Fotovoltaika v Německu – 50 EUR/MWh (posledních pár aukcí)
Fotovoltaika v Maďarsku – 60 EUR/MWh (prosincová aukce)
Půlnásobek je taky násobek, pravda…
JE nereaguje na poptávku o nic lépe, než OZE (musí běžet pořád, nedá se vypnout, změna výkonu je problematická), jen jsme na to prostě zvyklí.
JE musí v podstatě běžet pořád, proto bývají dva tarify (dražší, když je odběr, levnější, když je potřeba se elektrické energie zbavit). Jenže s pravděpodobností hraničící s jistotou elektrická energie v rozvodné síti prostě je.
Obnovitelné zdroje jsou především nejisté. Bude foukat a nebo dopadat světlo v době, kdy bude elektrickou energii potřeba, nebo když ne? A nebude foukat moc?
K cenám – není náhodou cena z obnovitelných zdrojů snížena o cenu příspěvku na obnovitelné zdroje? Obávám se, že i v Maďarsku a Německu si připlácejí za obnovitelnou energii předem, a ne zrovna málo.
Osobně bych se smířil s tím, že na televizi se budu dívat jen tehdy, když bude večer foukat přiměřený vítr, nebo po dobu, než se vybije akumulátor. Jenže elektrickou energii potřebuji i k práci – a pracovat podle toho, jestli je buď jasno, nebo fouká tak akorát – třeba od 6 do 6:30 a pak od 12:17 do 14:20 (dopoledna zataženo a před půl třetí microburst před bouřkovou frontou) – to bych si buď nic nevydělal, nebo by zkrachoval zaměstnavatel (a zaměstnáva tv této situaci sám sebe, tak šetřím na peacemaker – jen nevím, jestli na sebe, nebo na ekologisty).
Předem si připlácejí: Ale ty zdroje dodávají na trh za 0. Je cekově jedno, jestli plynovce zaplatíme 50€/MWh na trhu, nebo jestli FV dáme 50€/MWh ze síťových poplatků a pak na trhu jí dáme 0. Ale není jedno, jestli dám komukoliv 50€/MWh a nebo JE 105 €/MWh.
Krátokdobé ukládání elektřiny už je technicky dávno vyřešené, zbývá nasadit ve větším množství, aby padla cena, stejně jako padla u OZE.
Podobné zkušenosti s Rosatomem mají i Finové s elektrárnou Hanhikivi nebo firma GNF s ruským palivem TVS Kvadrat v USA. Rosatom se stále znovu a znovu projevuje jako nekompetentní a neseriózní obchodní partner, se kterým je lepší nemít nic společného. Škoda že se naši novináři nezajímají o katastrofální zkušenosti s ruskou firmou TVEL a jejím jaderným palivem TVSA-T na Temelíně.
pokud vím dobře, tak na Temelíně byly problémy s palivem od Američanů, kdy se jim bloky paliva prohýbaly jak banány a pak nešly vytahat z reaktoru při výměnách paliva.
Rusáci toto maj zmáknutý a tyto problémy s palivem od rusů nejsou…
PRoblém byl spíše s kompatibilitou ruské části a amerického paliva. Když dám k dobrému japonskému motoru dobrou škodováckou hlavu, tak to také dlouho nepojede (při troše štěstí tak dlouho, dokud bude startér točit proudem z akumulátoru).
moment…. pokud jsem dobře četl, tak náklady na stavbu má nést ruská strana…. pokud to tak je, pak je ideál s nimi stavět. Pevnou cenu těžko jinde seženete, ale slibů má konkurence vždy dost. To by mi nevadil ani lehký posun stavby…. ostatně kdo z konkurence reálně staví a staví včas?
a dokumentace…. slyšel jsem že Američani po 89 roce se vehementně cpali do dodávek paliva pro Temelín a po pár letech museli ustoupit, neb nebyli schopni dodržet kvalitu…. optejte se kdo dodává nyní palivo?? dodával „Westinghous“
dokumentace…. prý dovezli nějaké potrubí do Temelina a EU chtěla přesné složení materiálu a technologii výroby, ale na kvalitu potrubí a složitost jen čučeli…. pak se nedivím, že nedodávají „dokumentaci“ na věci, které jiný neumí…. tomu se říká know-how…. a to se neříká…..
Američani prý nikdy nepřistáli na Měsíci a slyšel jsem, že Země je plochá a NASA nám lže.
Rád bych znal detaily, ale nemáte něco, co by nebylo „prý“ nebo „slyšel jsem“?
Nemohu samozřejmě tvrdit, že to co tvrdíte, se nemohlo stát, ale na důvěře tvrzení to moc nepřidává.
Významná část společnosti je přesvědčena, že bez jaderné energie se země v budoucnu neobejde a že nové bloky jsou i zárukou toho, že elektřina bude levná. Je to přesně naopak ! Náklady na vybudování,dostavění,zabezpečení a zprovoznění,případné opravy jsou tak obrovské,že v žádném případě se nemůže jednat o levnou energii !!!
A jak se staví jaderná elektrárna s Francouzi? Zeptejte se ve Finsku.
Hlavně když to nedopadne jako v Germanystánu, kde fungl novou jadernou zbourali elektrárnu jen tak, protože jim nepřipadala dost ekologická.
Jen bych dodal, pokud si vybavuji, v Německu se takový obecnější a výrazný odpor proti jaderné energetice zvedl už pod vlivem té havárie ve Fukušimě v roce 2011. Co na tom, že Německo není země zdaleka tak ohrožená zemětřeseními a tsunami jako Japonsko, že… Tak jistě, to taková Ukrajina (narážím na Černobyl v roce 1986) taky ne, ale… (???) Tady v tom roce 1986 sami Rusové (SSSR) často poukazovali na havárii, ke které došlo předtím, v roce 1979, v USA (Three Miles Island v Pensylvanii). Příznačná tam byla asi také zřetelná snaha tehdejšího SSSR dokázat, že nejsou o nic horší než Američané, když povážíme, že ta havárie té elektrárny v Three Miles Island (únik radioaktivity) neměla zdaleka takový katastrofální dopad jako tomu bylo v případě Černobylu, ale je fakt, že už i ta jistý otřes, jako do té doby největší katastrofa v civilním využívání jaderné energie, přinášela… Prostě celkově tady v těch rizicích tkví asi ty úplně nejprvotnější obavy z toho ekologického hlediska. Jistě, otázka jaderného odpadu je další věc…
Neplete si to s Rakušákama?
Co myslí soudruh Jávor „zlevňujícími a dosažitelnými obnovitelnými zdroji elektřiny“? Osít pusztu řepkou/biomasou, pokrýt HU černozem FVE panely a větrníky (kolik dnů v roce je v Uherské nížině dostatečně větrno?), postavit nové vodní elektrárny (s vodními přehradami!) na Dunaji a Tisze, obnovit těžbu hnědého uhlí v těch několika téměř vytěžených HU dolech, setrvat v závislosti na ruské ropě a plynu? Vrátit se k energeticky nenáročnému životnímu stylu starých Avarů? Nebo už se soudružkou Schmuckovou vynalezli perpetuum mobile?
Jasně, s Rusáky to Orbán ostudně zvoral. Dalo čekat, že do země ani nekopnou. Paradoxně ale jde o nejlepší řešení – Maďaři mohou smlouvu vypovědět a zakázku svěřit spolehlivějším partnerům. Že budou náklady vyšší než odhad, to je ve světě normální – platí i pro každou novou bruselskou/štrasburskou budovu EU, stejně jako pro FVE, větrníková pole a jiné zařízení na zelené experimenty. Ve srovnání s tím, nač EU přijde Uršulin Green Deal zabalený do post-koronového ekonomického plánu, stojí jedna JE pakatel – a na rozdíl od fantasmagorií EK je už historicky prokázáno, že opravdu dokáže vyrábět elektřinu 24/7 v množství mnohem větším, než jen na udržení vlastního provozu.
Takze tohle vsechno nas ceka, az Rosatom „vyhraje“ soutez na dostavbu jadernych bloku v CR? Nejvyssi cas premyslet o emigraci do nejake normalni zeme.
Škoda, že alespoň termínově a finančně ,nejsou zveřejněny všechny (nebo alespoň stavby uchazečů o dostavbu u nás) probíhající stavby AE. Když už si dal někdo tu práci ukázat jednoho, mohl ukázat i další. Pak bych to chápal jako objektivní. Takto je to pouze pomlouvačné a zavádějící. Možná, že je to půda pro nastávající rozhodování.
Dnes existují jen dvě, tři, země schopné postavit funkční jaderný reaktor pro mírové účely v konečné ceně i kvalitě. Jsou to Francie a Ruskoa možná Jižní Korea. Usa (Westinghouse) už dlouho nic pořádně (krom vojenských projektu, nepostavilo. Jelikož maďarská vláda má blíže k Rusku, volba je jasná. Nebezpečnosti, přičemž část je deklarovana tím, že dokumentace není dle EU, se věnuje několik vět, obsahují nejasné hlášení. Vliv Ruska zabral několik odstavců. Tak to napište hned, že vadí to Rusko. Ekonomika provozu je prý špatná. Ale dlouhodobě se ví, že jaderná energetika je nejvýhodnějsi ve všech ohledech.
S poslední větou nemohu souhlasit. Pokud by to byla pravda, tak by ČEZ nechtěl po státu záruky výkupní ceny. Když JE byla výhodná ve všech ohledech, tak se přece nebude bát volného trhu s elektřinou.
V našem národním zájmu je zavádění nejvyspělejších technologií. Rusko dlouhodobě exceluje pouze v letech do vesmíru.
Necháme si tedy od Rusů postavit kosmodrom a rakety? Za výnosy z dopravování kosmonautů, bychom mohli kupovat „čistou“ elektřinu třeba z Německa, ale museli bychom počítat s tí, že když nebude večer foukat, tak nebudeme svítit.
Než se začnete ptát Maďarů, doporučuji se obrátit s otázkou na Slovensko, jak Italové pokračují s výstavbou AE Mochovce…
A v Japonsku, jak jsou spokojeni s JE od Westinghouse ve Fukušimě.
Ve Fukušimě jadernou elektrárnu zničilo zemětřesení a tsunami, ne Westinghouse. V Černobylu zničil sovětskou jadernou elektrárnu mizerný sovětský materiál a hloupost sovětských odborníků.
Pokud jsem četl správně, tak problémy jsou hlavně s tím, že EU má podmínky, kterým se nedá pořádně vyhovět. A to jak v požadavcích na dokumentaci, jak fstavbu financovat, tak v tom, odkud se může a nemůže brát palivo, na jak dlouho se může soutěžit atd. Očividně by se Maďarsku bez EU dýchalo lépe.
Ať se na to člověk kouká zleva zprava, drtivá většina JE budovaných (plánovaných) v Evropě má značné problémy s termíny a rozpočtem. Kde berou naši příznivci dostaveb jistotu, že se zrovna nám podaří udržet proklamovanou cenu, která je navíc hodně podseknutá? Navíc kalkulace vycházejí z cen elektřiny za 20 let…kdo prosím vlastní tu křišťálovou kouli? Potřeboval bych natipovat Sportku 🙂
JE je obrovsky rizikový podnik a je logické, že za rizika se platí. Proč by se měla vláda zavázat k tak obrovským výdajům, když vědecká pracoviště po celém světě i u nás nabízí nové nadějné technologie ? Nedávalo by větší smysl podpořit je a pomoct jim s přechodem do provozu?
Dostavba JE na našem území je jen další tunel, který se tady připravuje. Jste vážně tak naivní, že si myslíte, že tentokrát to bude jinak?