Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Klimakemp 2018. Foto: Iveta Lhotská / MAFRA / Profimedia
,

Výroční zpráva NCOZ varuje před klima-aktivisty, prý porušují zákon. Detaily ale nenabízí

Levicoví extrémisté a radikální environmentalisté se v roce 2021 výrazněji neprojevovali, přesto ale pořádali akce, na kterých byl porušován zákon. Protimluv? Bez bližších podrobností se to můžeme dočíst ve výroční zprávě Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), vydané v těchto dnech. Popis údajného protiprávního jednání klima-aktivistů ovšem ve zprávě chybí. 

Zmínku o hnutích věnujících se boji proti fosilním palivům najdeme ve zprávě na jediném místě a zmínka je to krátká. V kapitole věnované terorismu a extrémismu se objevil následující odstavec: „Levicově-extremistické, anarchistické a radikálně-environmentální hnutí se rovněž výrazněji neprojevovalo.“

Vzápětí ovšem policisté tvrdí, že zase tolik nečinní aktivisté za klima nebyli.

„Radikální environmentalisté prosazují i nadále kampaň proti užívání fosilních paliv, všeobecný zájem veřejnosti podněcují i skrze akce doprovázené často protiprávním jednáním.“

Jaké protiprávní jednání mají policisté z NCOZ na mysli, se ve zprávě nedočteme. Není tak ani zřejmé, zda jde například o přestupky při narušení hranic důlních prostorů, nebo zda může jít dokonce o vážné trestné činy, zasluhující pozornost národní centrály pro boj s nejtěžším zločinem.

Co naopak víme daleko lépe: sama policie byla v posledních několika letech opakovaně usvědčena z toho, že proti klimatickým aktivistům nepostupovala v souladu se zákonem. HlídacíPes.org zmapoval v letech 2017 až 2019 několik případů, kdy se aktivistů musel zastat až soud.

Policie nemůže svévolně trestat

Typickou ukázkou jsou protestní akce zvané Klimakempy. Tři roky po sobě, v letech 2017 až 2019, byl během severočeských protestů ze strany policie porušován zákon. Týkalo se to jak diskriminace novinářů, tak protestujících ekologických aktivistů.

Až po pěti letech skončil spor o to, jestli policie postupovala nezákonně při zásahu proti dvěma účastnicím Klimakempu z roku 2017. Městský soud v Praze vyhověl žalobě slovenské aktivistky a řekl, že policie porušovala zákon.

Aktivistka Lenka Kukurová v žalobě popsala, že musela strávit více než sedm hodin v nočním transportu s pouty na rukou, stěžovala si na pobyt v horkém dni na přímém slunci bez dostatku vody, na urážky, ponižující jednání, nemožnost kontaktovat právní pomoc a vykonání malé potřeby jedině s pouty na rukou před zraky policistky. Podobně soud postupoval již dříve u obdobné žaloby, kterou podala další účastnice Klimakempu, a oba rozsudky jsou nyní pravomocné. 

K zajištění aktivistek došlo 24. června 2017. Tehdy 144 protestujících vstoupilo do dolu Bílina, kde požadovali konec těžby uhlí. Policie účastnice legitimovala a následně je rozdělila, podle toho, zda měly české občanství nebo ne. Účastnice, které neměly české občanství, byly následně spoutány a transportovány dohromady v jednom autobuse.

Soud potvrdil, že policie nemůže svévolně trestat protestující. V době, kdy politická reprezentace selhává v řešení klimatické krize, je nevyhnutelné usilovat o změnu i nenásilnými přímými akcemi, komentovala rozsudek Lenka Kukurová.

I když vás policie zajistí kvůli podezření z přestupku, neznamená to, že ztrácíte všechna svá práva a že s vámi může jednat, jak se jí zlíbí. Praktiky jako paušální používání pout trvající celé hodiny, přestože okolnosti nic takového neodůvodňují, jsou v dnešní době nepřijatelné,“ dodává advokát Jaromír Kyzour.

Klimakempy jako učebnice přešlapů

Už loni v říjnu Ústavní soud vyhověl stížnosti jednoho z návštěvníků Klimakempu v Louce u Litvínova z roku 2018. V jeho případě konstatoval, že policie nesmí preventivně zjišťovat totožnost účastníků shromáždění, dokud pro to nemá objektivní důvod. A ten musí kontrolovanému vysvětlit, a to nejen řečí paragrafů, ale právě s ohledem na konkrétní situaci.

Stěžovatel cestoval do obce Louka u Litvínova kvůli účasti na akci Klimakemp 2018. Ihned po svém příjezdu byl ještě v prostorách nádraží hlídkou policie vyzván, aby prokázal svou totožnost. Výzvě vyhověl a současně se ptal na její důvody. Policie svůj postup odůvodnila obecným odkazem na ustanovení, které policistu opravňuje vyzvat k prokázání totožnosti „při plnění jiného úkolu, je-li to nezbytné k ochraně bezpečnosti osob a majetku, veřejného pořádku nebo pro předcházení trestné činnosti“.

Jeden z policistů provádějících ztotožnění kromě odkazu na zmíněné ustanovení dále uvedl, že „je to k zabezpečení bezpečnosti veřejného pořádku, bezpečnosti osob a majetku“ a že není povinen stěžovateli sdělovat, jaký úkol v dané chvíli policie plní. Stěžovatel se pak obrátil na Městský soud v Praze s žalobou na určení nezákonného postupu.


Text nálezu Ústavního soudu včetně disentních stanovisek najdete  zde.


Soud ale žalobu zamítl, a to především na základě vyjádření žalovaného Ministerstva vnitra, v němž byly konkretizovány důvody ztotožnění stěžovatele. Podle ministerstva Klimakemp 2018 navazoval na obdobnou akci konanou o rok dříve, během níž docházelo k protiprávnímu jednání ze strany některých účastníků – blokování důlních zařízení v hnědouhelném dole Bílina. A Městský soud ve svém rozhodnutí skutečně uvedl, že zákonnost zásahu policie je třeba hodnotit v kontextu těchto skutečností. I Nejvyšší správní soud pak zamítl kasační stížnost stěžovatele s odkazem na rizikovost akce Klimakemp 2018 s ohledem na průběh jejího předchozího ročníku.

Stěžovatele se zastal až Ústavní soud, konkrétně senát předsedy Ludvíka Davida, soudkyně zpravodajky Kateřiny Šimáčkové a soudce Davida Uhlíře.

„Do práva pokojně se shromažďovat lze neústavně zasáhnout i prostřednictvím opatření s takzvaným odrazujícím účinkem. Ve stěžovatelově případě takovým opatřením bylo zjišťování jeho totožnosti ze strany policie,“ řekla při odůvodnění soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková. Soud dodal, že policie musí kontrolovaného člověka vždy poučit o důvodech svého postupu, a to tak, že nestačí jen odkaz na konkrétní ustanovení zákona o policii. „Policista je povinen právní důvod svého postupu vztáhnout na konkrétní okolnosti prováděného ztotožnění a náležitě jej vysvětlit, byť to nemusí být obsáhle,“ uvedla Šimáčková.

„Pátráme po pohřešovaných“

Klimakempy měly na podobné spory „štěstí“. Ústavní soud připomněl, že i z veřejně dostupné judikatury správních soudů vyplývá, že v minulosti byli účastníci akce k prokázání totožnosti vyzýváni na základě různých ustanovení zákona o policii. Třeba v roce 2017 policie vyzvala jednoho z návštěvníků k prokázání totožnosti nejdřív s odůvodněním, že v rámci dané akce provádí kontrolu všech osob, a až následně toto odůvodnění upravila tak, že ztotožnění provádí z důvodu pátrání po hledaných a pohřešovaných osobách.

Jiné účastníky, kteří na Klimakemp 2017 cestovali dvěma různými zvlášť objednanými autobusy, policie k prokázání totožnosti vyzvala s dvěma různými odůvodněními, a to z důvodu pátrání po hledané či pohřešované osobě a podruhé s ohledem na důvodný předpoklad, že se v autobuse zdržují cizinci bez oprávnění k pobytu.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


„Ústavní soud samozřejmě nijak nehodnotí postup policie v právě uvedených případech, to nyní není jeho úkolem. Uvedené příklady nicméně dokreslují širší kontext stěžovatelovy věci a zvýrazňují nutnost náležitého poučování osob, vůči nimž policie jako orgán veřejné moci postupuje a do jejichž práv zasahuje, tedy i poučování ztotožňovaných osob o materiálních, a nikoliv jen formálních důvodech ztotožnění. Při absenci takového poučení se nabízí vysvětlení, že policie výzvu k prokázání totožnosti nadužívá, respektive k ní přistupuje i v jiných, než zákonem taxativně vymezených situacích,“ uvádí se v nálezu Ústavního soudu z loňského října.

V demokratickém právním státě ovšem nelze podle soudců připustit, aby policie ke ztotožňování, jenž může být zásahem do práva pokojně se shromažďovat a zpravidla je zásahem do práva na soukromí a na informační sebeurčení, přistupovala bez ohledu na zákonem vymezené podmínky a užívala jej k účelům, jež zákon nedovoluje, například k manifestaci své moci.

Nechte novináře natáčet

Další případ se týkal novinářů. Městský soud v Praze loni na konci září rozhodoval o případu novinářky Saši Uhlové, která byla v roce 2019 zadržena na Klimakempu v dole Vršany na Mostecku. Podobně jako při jiných blokádách tohoto typu, i tehdy část demonstrantů vnikla do dolu a byla na místě zajištěna. Spolu s nimi i novinářka Uhlová, která měla reflexní vestu a prokazovala se novinářským průkazem.

Policie posléze vyzvala aktivisty i novináře, aby opustili lom. Když Uhlová policejní výzvu neuposlechla, byla policií přenesena k zajištěným demonstrantům. Uhlové pak bylo zabráněno i v tom, aby pokračovala v pořizování videozáznamu s odůvodněním, že tak nemůže činit, neboť je omezena na svobodě, popsala události Česká justice.

Uhlová ve své žalobě argumentovala, že se policie dopustila výzvou k odchodu, jejím zajištěním a posléze i zákazem pořizování záznamu po zajištění nezákonného zásahu. Na samotném protestu se nepodílela a jednala prý ve veřejném zájmu na dokumentaci případných excesů. „(Žalobkyně) má za to, že její přítomnost na místě byla nezbytná z důvodu veřejného zájmu na informování veřejnosti jak o postupu policie vůči demonstrantům, tak o chování účastníků protestu a jeho samotném průběhu. Tohoto účelu přitom nebylo možné dosáhnout jinak, jak dokládají výstupy jiných médií, jejichž zástupci se k překročení hranice lomu neodhodlali,“ uvedla v žalobě.

Podle ministerstva vnitra naopak nelze akceptovat plošný pardon pro neomezenou činnost novinářů v místech, kde dochází k protiprávnímu jednání a k zákrokům policie, a to ani z důvodu činnosti ve veřejném zájmu. To by prý mohlo vést k tomu, že by novinář měl mít zajištěnou přítomnost i u těch nejrizikovějších policejních zákroků, např. při zásazích vůči pachatelům zvlášť závažných trestných činů nebo teroristických útoků.

Soud konstatoval, že k nezákonnému zásahu došlo. Vykázání reportérky z místa demonstrace nebylo nezbytné, a to právě s ohledem na to, že se protestu neúčastnila, vykonávala svoji práci a byla jako novinářka také viditelně označena, napsala Česká justice. Soud zdůraznil, že i podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva je nutné přísně posuzovat jakýkoliv pokus vykázat novináře z místa protestu, neboť jejich práce mj. přispívá k tomu, aby se zabraňovalo excesům při zásazích policistů.

Jako nezákonný zásah naopak soud nevyhodnotil samotné zadržení Uhlové, neboť se odmítla podrobit výzvě a její pasivní odpor byl překonán odpovídajícími prostředky, když byla přenesena. Policie jí ale měla umožnit dál pořizovat videozáznam, což neučinila. „Policisté nejenže neměli žádný zákonný podklad pro vyslovení zákazu pořizování videozáznamu žalobkyní po dobu jejího zajištění, ale v dané situaci takový zákaz zjevně nebyl ani nezbytným opatřením, neboť k němu policisté neměli žádný objektivní důvod. Strohé odůvodnění, že žalobkyně natáčet nesmí, protože je omezena na svobodě, postrádá jakoukoliv racionalitu,“ uvádí se v rozhodnutí soudu.


Projekt HlídacíPes.org – Ústí nad Labem byl podpořen základním grantem Active Citizens Fund.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

26 komentářů

  1. wenkovan napsal:

    Já bych tedy řekl, že v článku je uvedeno příkladů nezákonného jednání aktivistů víc než dost, ještě autor zapomněl na přilepovače na silnicích. Pokud policie při zásahu porušuje zákon, neznamená to, že se tím stává jednání aktivistů zákonným.

    • T. Zelený napsal:

      Máte pravdu. Nejspíš se řada z nich dopustila přestupku. Jenže otázka je, proč takové aktivity sleduje státní složka, která je zřízena k účelu rozkrývání obchodu s lidmi, bojem s terorismem, organizovaným zločinem, rozsáhlými korupčními kauzami atd. Klimatičtí aktivisté jsou organizovaný zločin?

      • A. S. Pergil napsal:

        Terorismus, korupce, ohrožování lidských životů. To vše je ekologie.

        • T. Zelený napsal:

          Plácáte nesmysly. To, že nemáte rád ekologii, neznamená, že ekologové naplňují skutkovou podstatu nějakého trestného činu. Pokud víte o nějakých skutečnostech, které naplňují skutkovou podstatu uvedených trestných činů, máte zákonnou povinnost to nahlásit orgánům činným v trestním řízení, jinak sám pácháte trestný čin nenahlášení trestného činu. Ovšem pokud byste skutečně něco věděl, tak už by jste běžel. Ale vy opravdu jen tak plácáte. 🙂

          • A. S. Pergill napsal:

            „Ekologická“ likvidace Šumavy. Bylo to opakovaně nahlašováno místními lidmi, nic se neděje. Protizákonné aktivity ekologů proti uhelným dolům a elektrárnám. Dostali jen bagatelní tresty a náhrada škod nevymahatelná.
            Clý ten humbuk kolem „antropogenního globálního oteplování“ je založen na podvodech. Atd.

          • T. Zelený napsal:

            A. S. Pergill: Šíříte nebezpečné dezinformace, protože Šumavu likvidovali především developeři napojení na politiky. Antropogenní změna klimatu je vědecky prokázaná a existuje na ní vědecký konsenzus. Rozhodovat o tom, kdo má být sankcionován, by měli soudy a správní orgány a nikoliv šiřitelé dezinformací v diskusích pod články. Vlastně by měli demokratické instituce proti takovým dezinformátorům a extremistům jako jste vy bojovat a odstranit je v rámci zachování liberálně demokratických hodnot.

          • A. S. Pergill napsal:

            Šumavu jednoznačně zlikvidovalo prosazení tzv. bezzásahovosti, které znamenalo totální likvidaci několika set let starých lesů, jako např. Trojmezný prales, porosty kolem pramenů Vltavy a mnoho dalších. Na Šumavě převažovaly hospodářské lesy, vysazené po „Klostermannově“ kalamitě v 19. století, které nejsou žádný prales, a tak je kůrovec bez příslušných hospodářských zásahů zlikvidoval, a jeho přemnožení potom zlikvidovalo i ostrůvky původního lesa, které přežily tu kalamitu za dob Klostermanna (protože se tehdy proti kůrovci zasahovalo), které naši předkové zachovávali pro nás a naše potomky, a ne pro sežrání kůrovcem na befél zločinců typu zelených.

            Antropogenní globální oteplení prosadil „vědec“ Pachaurí, vzděláním železniční inženýr, navíc živicí se přeprodejem emisních povolenek (proti jeho konfliktu zájmů je lidmi jako vy ostouzený Babič příštipkář). Klima se jistě mění (jako se měnilo od dob, kdy se konstituovala Země jako astronomické těleso), ale antropogenní vliv na to je velice malý.
            Významná část odborníků na klima tézi antropogenního (antropogennosti coby dominující příčiny) oteplování odmítá, pouze jsou cenzurováni a do mainstreamových médií je nepustí – na rozdíl od duševně nemocné švédské záškolačky.
            Drastický pokles produkce CO2 v souvislosti s covidovými restrikcemi se nijak nepromítl ani do změn teplot, ani do změn koncentrace CO2 (což obojí musí duševně normálním lidem stačit jako argument, potvrzující výše uvedené.
            Tato fikce není nic jiného než kšeft, stejně jako blekotání o pánbíčkovi.

          • A. S. Pergill napsal:

            Developer, na rozdíl od ekologa, potřebuje co nejatraktivnější přírodu. Ten les nezničí, protože by si tím učinil své dílo neprodejným (spousta věcí se developerům dá vyčítat, ale devastace krajiny nikoli).
            Je to ekolog, zejména v nadstandardním vztahu k Německu, který potřebuje zlikvidovat českou část Šumavy, kde leží sníh déle a ve vyšší kvalitě, takže je nepříjemnou konkurencí destinací na jižních svazích (směrem do Bavorska). Nic jiného za likvidací lesů (a krajiny obecně) v české části Šumavy nehledejte než boj za cizí, nám nepřátelské, zájmy.

          • A. S. Pergill napsal:

            A, mimochodem, ti zelení, kteří nedostávají peníze z Německa, je dostávají od Putina, protože „záchrana planety“ na úkor naší ekonomické a energetické soběstačnosti je v zájmu Ruska (tedy to zničení naší energetiky a ekonomiky, aby bylo jasno, o žádnou „záchranu planety“ ekologům, ani těm, kdo je platí a řídí, nejde a nikdy ani nešlo).

      • petrph napsal:

        Ale no prave. Uz kdyz si prectete tu citaci nahore, tak zjistite ze NCOZ konstatuje ze se takove protipravnj aktivity aktivistu deji – ale vubec nepise ze by je vysetrovala, nebo sledovala jak pisete. To je ten rozdil..NCOZ zkratka neni – ani BIS co si muze jako podezrele nepratele statu sledovat koho chce. Jenomze NCOZ nejsou ani obycejny policajti aby nekde honila ty ekoaktivisty po lese…Ani to ne:))

  2. petrph napsal:

    Ale no jasně, v případě kritiky, proč se tedy vůbec ve zprávě zmiňují o tom že „..„Radikální environmentalisté ..(atd) -když toto NCOZ nevyšetřovala, to už je otázka na formu tvorby takových výročních zpráv, , ala „aby subjekt vypadal důležitě“ – možná by novináři měli vědět, kde je to (tiskové mluvčí, manažery, politiky, právníky ale i aktivisty, ideology, atd..) vlastně učí.

    Nicméně, a bohužel, ty případy co popisovány dále, svědčí spíše o prachmizerném právním stavu našeho státu celkově. Může se samozřejmě stát, že policie při zásahu poruší práva občanů – ovšem a právě proto by tyto případy měly být řešeny co nejrychleji.. Jak jsem dokonce četl v jednom doporučení, protestující občan by měl okamžitě urgovat nadřízený orgán a domáhat se okamžitě (okamžitě) nápravy.

    Že nemá žádný smysl, aby se to potom řadu let protáčelo na odvolacích soudech. kde má navíc každý z těch soudců na to zcela jiný právní názor – ale rozhodující je „ten poslední, protože je poslední“, a výsledkem je pouze informace že „policie konala protiprávně“ – a nic víc. Tak právě toto žádný smysl nemá.

    Že jsem si vzpomněl na jednu žártovnou povídku z dob totality, i tehdy se jednomu občanu takto podařilo vyhrát po letech svou stížnost na jistý orgán – no a výsledek byl, že mu pak odepsali, že onen provinivší se soudruh už u nich dávno nepracuje, a že za jeho hloupost se oni omlouvat nebudou.. :))))

  3. A. S. Pergill napsal:

    Klimaalarmističtí aktivisté naprosto jednoznačně porušují zákon. V civilizovaných státech by je mohla ochranka po vstupu na cizí pozemek a následném destruktivním chování jednoduše postřílet. Nevidím důvod, proč by mělo být „porušením zákona“ zjištění jejich totožnosti, potřebné při vymáhání škod, které způsobili. Maximálně vidím silné nadržování zločincům ze strany soudců. Což by by při časté komunistické minulosti soudců ÚS nemělo být překvapivé.
    Opravdu je třeba navodit vznik státu „tvrdé ruky“, kdy takovíto aktivisté budou státní moci, nebo majitelem, v momentě, kdy začnou narušovat práva majitele pozemku provozovat své legální aktivity, násilně odstraňováni a klidně i stříleni. Nikoli jako „trest“, ale jako bránění jejich protiprávnímu jednání.

    • T. Zelený napsal:

      Těmi civilizovanými zeměmi myslíte Čínu, Rusko a Brazílii? Nic Vám nebrání se odstěhovat. Jsem rád, že tady stále ještě rozhodují soudy o tom, co je po právu a nikoliv individua, jako jste vy.

      • A. S. Pergill napsal:

        USA.

        • petrph napsal:

          To se právě bojím, že ani v USA by se proti nim policie nedovolila zasáhnout.
          Právě tam mají aktivisté tu podporu, jak masmédií, tak i právníků, silnou..

          • T. Zelený napsal:

            Tak to dá rozum, že podobné akce jsou v USA mnohem rozšířenější a tolerované podobně jako v Evropě. Naopak v zemích jako je Brazílie nebo Rusko se stává, že podobné aktivisty někdo jen tak postřílí.

          • A. S. Pergill napsal:

            Asi záleží jak to je stát od státu. Nicméně obecně je ochrana soukromého vlastnictví v USA na vyšší úrovni než v EU. Pokud někdo vstoupí na cizí pozemek a nereaguje na výzvy, musí počítat s tím, že dostane do těla trochu olova. A plným právem. V USA by klimacampisté riskovali životy. Což je naprosto správné a takový režim by měl být i u nás.

        • T. Zelený napsal:

          Máte velmi legrační představy o USA. Byl byste velmi překvapen, co si tamní klimatičtí dovolí. V USA si bezpečnostní složky rozmyslí rozfofrovat 12 milionů za zbytečně předimenzovaná opatření, uvažují zda to dává právní a ekonomický smysl.

          • A. S. Pergill napsal:

            V USA zastřelil majitel pozemku japonského turistu, který na pozemek vstoupil a netreagoval na výzvy. Byl osvobozen.

      • Jiří Frodl napsal:

        Jestliže někdo vnikne na můj pozemek, mám právo se bránit. Soudy mně v tom nepomůžou.

  4. Viktor Havel napsal:

    Z rozsudku vyplývá, že od teď může každý zadržený, například i z cely, natáčet co se kolem něj děje. K tomu účelu tedy musí mít i technický prostředek, typicky mobil a policie musí zadrženému umožnit natáčet a nechat mu mobil…takhle to soud myslel, nebo si jen dělal alibi., aby se vlk nažral a koza zůstala celá? A jinak se domnívám, že aktivistický klimakemp měl být rozehnán jako každá jiná protistátní sekta.

    • Radmila napsal:

      Natáčet může ne každý zadržený, ale novinář.

    • petrph napsal:

      Jestli se nepletu, tak slo o pravo reporterky pri vykonu jeji prace , coz asi v kriminale veznum trpet nebudou..

    • T. Zelený napsal:

      Vykládáte si to špatně. To, co píšete vy, soud nekonstatoval. Ostatně si to můžete vyhledat v databázi Nejvyššího správního soudu, tam je znění rozsudků veřejně přístupné.

  5. Emil Kalabus napsal:

    Názory na ekologii můžeme mít různé, ALE sám za sebe mám obavy z ideologie, která po pláštíkem ekologie má snahu dirigovat životy jednotlivců, potlačovat jakýmkoli způsobem názory odporující jejich ideologii, aktivizmus příznivců této ideologie jdoucí až k omezování práv ostatních (agresivní blokády silnic, elektráren např.). Jde tedy o EKOLOGISMUS, kdežto ekologie je seriózní vědní obor kde je přirozené trvale rozumově zkoumat a přehodnocovat poznatky. Ekologismus tohle nepřipouští, chová naprosto stejně jako marxismus po VŘSR. Jsem hluboce přesvědčen, že demokratická společnost má POVINNOST se totalitním ideologiím bránit.

    • A. S. Pergill napsal:

      Ekologie, bohužel, už dávno zapadla do marasmu ekologismu, že její oddělení od sajrajtu lživé ideologie asi ani nebude možné. V podstatě i část toho, co se tváří jako seriózní vědecké práce, vedle vědy ani neleželo a jen to podporuje ideologické zadání. Řada ekologicky orientovaných časopisů už ani skutečně seriózní vědeckou práci nepřijme a spíš otiskne nějaký blábol typu „globální oteplování způsobuje předčasnou ejakulaci u mravenců“.

Přidávání komentářů není povoleno