Bavorský premiér Markus Söder (CSU), Foto: Profimedia.

Volby v Bavorsku ukázaly vzestup extrému i pochybnosti o demokracii

Napsal/a Lucie Sýkorová 22. října 2023
FacebookTwitterPocketE-mail

Dvě spolkové země Německa, Bavorsko a Hesensko, si v říjnu zvolily nový parlament. V obou zemích posílila Alternativa pro Německo (AfD), jejíž některé frakce a přidružené organizace jsou německými úřady sledovány jakožto pravicově extrémistické. V Hesensku se AfD stala druhou nejsilnější stranou. V Bavorsku z parlamentu vypadává liberální FDP, v Hesensku Levice a Svobodní.

Přestože nedošlo k žádnému radikálnímu obratu, volby rozložením politických sil v obou zemích přeci jen zahýbaly. Jednání sice oficiálně stále probíhají, je ale již v podstatě jisté, že Bavorskému zemskému sněmu bude stejně jako v minulém období vládnout koalice křesťanských socialistů (CSU) a Svobodných, premiérem zůstane Markus Söder.

CSU získala 37 procent, což je o 0,2 procent méně oproti výsledkům v roce 2018. Svobodní si polepšili o 4,2 procent na 15,8.

Novináři objevili na Facebooku fotografii, na níž je zachycen nově zvolený poslanec hesenského zemského sněmu Sascha Herr spolu s vedoucím kádrem zakázané pravicové teroristické skupiny Combat 18 v hospodě

Strana zelených má v Bavorsku po ztrátě více než tří procent 14,4 % a liberální FDP, která přišla o více než dvě procenta, ze Zemského sněmu vypadává. Sociální demokraté (SPD) ztratili více než procento a dosáhli pouhých 8,4 %. AfD posílila o 4,4 procenta a s 14,6 % se stane opozičním lídrem v bavorském parlamentu.

Nový Bavorský zemský sněm se sejde na svém prvním zasedání 30. října. Následující den má být Söder znovu zvolen premiérem a o týden později chce nechat nový kabinet složit přísahu v zemském sněmu.

Kritizovaná migrační politika

V Hessensku zvítězili křesťanští demokraté (CDU), kteří se zde po deseti letech vrátili k výsledku přes 30 procent. Získali 34,6 procenta, což je o sedm procent více než před pěti lety, kdy naopak čelili ztrátě více než 11 procent. V hesenském zemském sněmu dosud vládla CDU v koalici se Zelenými. Ti naopak ztratili téměř pět procent oproti minulým volbám a nyní mají 14,8 procent.

Podobně také sociální demokraté (SPD) ztratili téměř pět procent a propadli se na současných 15,1. To je zhruba polovina hlasů, které strana získala ve volbách před deseti lety. SPD vede v Hesensku současná ministryně vnitra Německa Nancy Faeser.

Po neúspěchu v hesenských zemských volbách se na její adresu strhla vlna výzev, aby z pozice ministryně odstoupila. Hlavním důvodem je kritizovaná migrační politika Německa, která spadá právě pod její ministerstvo vnitra.

V roce 2017 sdílela podobiznu Adolfa Hitlera v chatovací skupině s komentářem: „Pohřešovaný od roku 1945 – Adolfe, prosím, hlaste se! Německo vás potřebuje!“

Liberální FDP se s pěti procenty těsně podařilo znovu se dostat do hesenského zemského sněmu. Oproti roku 2018 ztratila 2,5 procenta. Levice a Svobodní pětiprocentní hranici nepřekonali a musí tak parlament ve Wiesbadenu opustit.

Premiérem Hessenska zůstane Boris Rhein (CDU). Zatím není jasné, zda bude pokračovat koalice CDU a Zelených, nebo se Rhein domluví se sociálními demokraty. Nový zemský sněm Hesenska bude až ustaven 18. ledna 2024.

Adolfe, prosím, hlaste se

AfD si v Hesensku polepšila o více než pět procent a s výsledkem 18,4 % je nyní druhou nejsilnější stranou v zemi.

Hned těsně po volbách přitom měla co vysvětlovat – novináři deníku Frankfurter Rundschau objevili na Facebooku fotografii, na níž je zachycen nově zvolený poslanec hesenského zemského sněmu Sascha Herr spolu s vedoucím kádrem zakázané pravicové teroristické skupiny Combat 18 v hospodě.

Vedení strany jej následně z frakce vyloučilo. Sám Sascha Herr ale deníku sdělil, že se v každém případě ujme mandátu a v případě potřeby bude pracovat jako nezařazený poslanec zemského sněmu.

Frakce AfD v bavorském sněmu je mladší a ještě pravicovější, než byla v minulém období. Hned 19 z 32 poslanců AfD má blízko k radikálnímu táboru formálně rozpuštěného křídla kolem pravicového extremisty Björna Höckeho, upozornil web bavorského veřejnoprávního rozhlasu BR24.

Vedle několika bývalých členů mládežnické organizace AfD Junge Alternative, která byla rovněž prohlášena za pravicově extrémistickou, usedne v bavorském parlamentu za AfD také například ruská Němka z Norimberku Elena Roonová.

Ta novinářům letos v květnu řekla, že žádnou agresi ze strany Ruska nevidí. V roce 2017 sdílela podobiznu Adolfa Hitlera v chatovací skupině s komentářem: „Pohřešovaný od roku 1945 – Adolfe, prosím, hlaste se! Německo vás potřebuje!“

Úřady tehdy upustily od disciplinárního opatření s odůvodněním, že Roonová je nezkušená a nemá dokonalé jazykové znalosti, připomíná web BR24.

AfD je novou dělnickou stranou

V Bavorsku AfD přetáhla voliče všech ostatních stran, dokonce i 20 tisíc bývalých voličů Zelených, uvádí web BR24. Na 80 tisíc voličů přešlo k AfD od CSU, asi 30 tisíc od Svobodných.

CSU se podle Bavorského rozhlasu udržela na číslech z roku 2018 jen proto, že její voličská základna byla doplněna zleva. K CSU podle analýzy rozhlasu přišlo také 230 000 hlasů od bývalých voličů semaforové koalice (vládní koalice SPD, liberální FDP a Strany zelených, která od prosince 2021 vládne ve spolkovém sněmu Německa).

Celkem 46 procent příznivců AfD uvedlo, že stranu volí ze zklamání z ostatních stran, tedy z protestu. Toto číslo však klesá, v zemských volbách 2018 bylo ještě o deset procentních bodů vyšší.

Naopak o devět procent více voličů (47 procent) uvedlo, že volí AfD z přesvědčení. A 85 procent voličů AfD říká: Je mi jedno, že je AfD zčásti považována za krajní pravici, pokud řeší správné otázky, tvrdí průzkum.

AfD těžila ve volbách především z toho, že voliči jsou již obzvláště citliví na téma migrace, zjistil Bavorský rozhlas ve své analýze. Už v průzkumu BR24 BayernTrend ze září 2023 byla migrace označena za nejdůležitější problém občanů Svobodného státu.

Potvrdil to také předvolební průzkum společnosti Infratest dimap: 83 procent Bavorů by si podle něj přálo „zásadně odlišnou azylovou a uprchlickou politiku, aby k nám přicházelo méně lidí“.

Z dalších ukazatelů vyplývá, že AfD lze označit za stranu mladých lidí v produktivním věku. Nejlépe si vedla mezi lidmi ve věku 35 až 40 let (19 procent), 25 až 34 let (18 procent) a 18 až 24 let (16 procent).

AfD je novou dělnickou stranou, píše BR24. Ve skupině pracujících získala AfD o devět procent více hlasů oproti roku 2018, celkem 31 procent. Zároveň voliči AfD hodnotí ve 32 procentech svou osobní ekonomickou situaci jako špatnou, což je více než u kterékoli jiné strany.

Pohraničí je bašta AfD

Nejvíce hlasů obdržela AfD ve švábském městečku Günzburg, a to 23 procent; 19,9 procent získala v okrese Weiden in der Oberpfalz a dokonce 21,2 procent v okrese Cham. Oba okresy sousedí s Českou republikou.

Nad 18 procent měla i v dalších příhraničních okresech Hof a Tirschenreuth. Naopak nejméně hlasů, 4,5 procenta, získala AfD v okrese Mnichov-střed.

Söder mluví o „pochybnostech obyvatelstva o demokracii“. Varoval před tzv. výmarskými poměry a plíživým rozpadem základního demokratického řádu a posilováním radikálních křídel.

V česko-bavorském pohraničí mají zároveň nejhorší výsledky Zelení. Pohybují se zde mezi čtyřmi a sedmi procenty, zatímco jejich největší zisk v okrese Mnichov-střed dosáhl 44 procent.

Nejvíce se výsledky bavorských zemských voleb lišily od těch minulých v Dolním Bavorsku. Profesor Heinrich Oberreuter, politolog a bývalý ředitel Akademie pro politické vzdělávání v Tutzingu, pro to vidí dva důvody: Dolní Bavorsko je hospodářsky formováno automobilovým průmyslem a diskuse o budoucnosti automobilového průmyslu je vnímána jako destruktivní.

Oberreuter také předpokládá, že lidé v příhraničním regionu s Českou republikou a Rakouskem jsou obzvláště nespokojeni s migrační politikou. Existují zde politicko-kulturní výhrady, řekl webu BR24.

Varovné signály jako ve Výmaru

V návaznosti na výsledky a analýzy voleb do bavorského zemského sněmu vyzval bavorský premiér Markus Söder v pátek kancléře Olafa Scholze, aby ukončil tzv. semaforovou koalici a uzavřel nové vládní spojenectví s CDU/CSU.

„Potřebujeme novou vládu, země je přetížená,“ řekl Söder. Německo je podle něj migrační problematikou organizačně a emocionálně zahlceno a potřebuje zásadní obrat v migrační politice.

Söder svou nabídku zdůvodnil také rostoucími „pochybnostmi obyvatelstva o demokracii“. Varoval před tzv. výmarskými poměry a plíživým rozpadem základního demokratického řádu a posilováním radikálních křídel.

„Klíčová otázka zní: dokáže to vláda ještě zvládnout, má ještě sílu a obsah?“ vznesl Söder dotaz s tím, že o tom pochybuje: „Naše země čelí velkým problémům, demokracie je vystavena své nejtěžší zkoušce.“

V této souvislosti poukázal bavorský premiér také na chystané založení nové strany bývalou političkou Levicové strany Sahrou Wagenknechtovou. „Odstředivé síly z centra demokracie sílí. Existují počínající varovné signály, jaké jsme zažili ve Výmaru.“

Kancléř Olaf Scholz však zatím zřejmě zůstane u semaforové koalice, píše deník Die Welt. Vnitřní debaty, stejně jako současný Söderův tlak, mají sloužit k možné variantě za několik měsíců.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)