Vít Vojta: Mluvit s Pekingem, nebo ho vyloučit? Pročínskou propagandu nepěstuji
POLEMIKA. Možná je to jen náhoda. Pouhý týden od uveřejnění statistického přehledu, že organizace Sinopsis ovládla v roce 2019 zpravodajství o Číně ve veřejnoprávních médiích, přišel otevřený protiútok na mne i mnou iniciovaný projekt Sinoskop – Institut pro současnou Čínu.
Autor se pustil do obsáhlého dovozování ve snaze prokázat souhru Komunistické strany Číny, našeho projektu a ideálně i skupiny PPF. Mým cílem má být – soudě podle vyznění článku – propracovaná propekingská propaganda.
Polemika je reakcí na tento text sinologa Ondřeje Klimeše.
Budoucnost ukáže, zda byl tento text Ondřeje Klimeše záměrně napsán jako „důkaz“ o mé podjatosti a cílené pročínské propagandě, se kterým budou operovat především lidé okolo platformy Sinopsis. Očekávám, že ano.
Přesto nebudu odpovídat stejnou mincí a například rozebírat, kdo všechno a proč financuje Sinopsis a jak se to projevuje v jejich textech. Rád bych nabídl druhý pohled na probíhající českou debatu o Číně a přispěl tak ke klidnější a věcné argumentaci, ať si může laskavý čtenář sám utvořit celistvý názor.
Po takovém obsahu je poptávka
Náš projekt Sinoskop – Institut pro současnou Čínu se řídí především českou zahraniční politikou, rozsáhlými znalostmi a dovednostmi našeho týmu autorů, mými třicetiletými zkušenostmi z pracovních pobytů v Číně a dvaceti lety práce s vrcholnými státními činiteli i podnikateli při kontaktu s ní.
Vycházíme také ze stále aplikované koncepce vtahování Číny do mezinárodního prostoru, iniciované už americkým diplomatem Henry Kissingerem ve službách administrativy někdejších prezidentů USA. Nově na tuto filosofii navazuje například uznávaný politolog Fareed Zakaria.
Naše práce má směřovat k dobré připravenosti dialogu mezi Českou republikou a Čínou na úrovni bilaterální, na úrovni EU, ale i prostřednictvím české účasti v mezinárodních organizacích. Se suverénní zemí a globální velmocí jako je Čína se z české pozice jinak ani jednat nedá. Snažíme se maximálně o to, aby náš projekt byl kvalitním zdrojem informací o Číně nejen pro politiky a diplomaty, ale také pro studenty, novináře a obecně širokou veřejnost. A myslím, že celá řada pozitivních reakcí našich čtenářů je důkazem, že po takovém obsahu je poptávka.
Ostatně právě Ondřeje Klimeše jsem oslovil již v červnu 2019 ke spolupráci na projektu Sinoskop, protože jsem si vědom jeho rozsáhlých znalostí ujgurské problematiky. A to i přesto, že náš pohled na současnou Čínu je rozdílný. Ondřej Klimeš se se mnou nicméně odmítl byť jen setkat. Jeho motivace k takovému chování, když jsme si nikdy nic zlého neudělali, nebyla tehdy ještě zcela zřejmá. Nyní, s využitím jeho vlastní metody práce – dovozování, se mohu domnívat, že Ondřej Klimeš zkrátka nechtěl drobit informační monopol na Čínu, držený projektem Sinopsis, se kterým on úzce spolupracuje.
Kde jsou další odborníci?
Jak jsem uvedl na začátku článku, uveřejnil jsem u nás na Sinoskopu kvantitativní přehled všech vyjádření odborníků k Číně ve veřejnoprávní České televizi a v Českém rozhlase. Na základě opakujících se nařčení z pročínské propagandy jsem totiž chtěl zanalyzovat, kdo dnes reálně určuje směr debaty o Číně v českém veřejnoprávním zpravodajství. Zároveň jsem si nechal zpracovat z veřejně dostupných zdrojů přehled českých institucí sdružujících odborníky na Čínu.
Výsledek? Až 60 procent všech výstupů ve veřejnoprávních médiích v loňském roce opanovala pětice lidí ze Sinopsis. Pokud k nim přičtu ještě Ondřeje Klimeše, spolupracovníka a odchovance Olgy Lomové, je to přes 65 procent. To už je slušná míra nevyváženosti ve veřejnoprávním zpravodajství. Paradoxní zároveň je, že ten jediný správný pohled na Čínu českému veřejnému prostoru většinou předkládají lidé, kteří do Číny léta nejezdí a současnou Čínu znají jen zprostředkovaně, z ideologických diskusí a z odborné literatury. Přitom co se týče dalších odborníků, napočítali jsme jich v různých institucích a neziskových organizacích přes 160.
A proč se vlastně tito odborníci nezapojují více do veřejné debaty? To je prosté: pociťují znechucení i obavy. Sám Ondřej Klimeš podle očitého svědectví vyzýval kolegy např. z Palackého univerzity v Olomouci, že si musí vybrat, na které straně (ideové) fronty chtějí stát. Jiný sinolog mi zase vyprávěl o varování, že pokud bude publikovat u nás na Sinoskopu, nebudou s ním už kolegové (ze Sinopsis) „přátelé“. To ale přece není žádná akademická diskuse, nýbrž ideologické vydírání. Připomíná mi to nátlakové chování soudruhů, proti kterým tato část sinologické obce tak bojuje.
Skutečná pomoc Ujgurům
Že Ondřej Klimeš jedná ve shodě se sinology z projektu Sinopsis, je zřejmé už ze skladby jeho argumentů. Není to totiž ani zdaleka poprvé, kdy čelím podobným útokům, jejichž cílem je znevěrohodnění mé osoby, mé práce i našeho projektu. Autor textu používá také zkratkovitou logiku Českých elfů. Ti užili v reakci na mé texty o dění v Hongkongu v podstatě stejný postup, jako nyní Ondřej Klimeš k tématu Ujgurů. V textu na Sinoskopu jsem v době eskalujícího konfliktu v Hongkongu mimo hlavního sdělení také konstatoval, že pořádková policie dělá svou práci, tedy udržuje pořádek, a že demonstranti hází zápalné lahve, což byla objektivní skutečnost, o které se tehdy u nás moc nemluvilo.
Stejnou informaci přineslo mnoho agentur, ale protože něco podobného zřejmě napsala i čínská ambasáda, Čeští elfové dospěli k jednoznačnému, ale velmi iracionálnímu závěru: Sinoskop slouží čínské ambasádě. Podobně dezinformační je i násilná zkratka Ondřeje Klimeše, že zvažováním všech přednesených faktů „používáme i argumenty čínské propagandy“.
Základní námitkou Ondřeje Klimeše je, že v mých textech jednoznačně neodsuzuji Čínu, ale zvažuji i argumenty čínské strany a tím odvádím diskusi jinam a vlastně tak sloužím čínské propagandě. Čínská záminka pro kulturní genocidu Ujgurů – rostoucí středoasijský terorismus – pro mě však nemůže být tabu, když mám upřímný zájem, aby s mými texty mohli pracovat všichni, kdo se dostávají do kontaktu s dnešní Čínou.
V Klimešových článcích na téma ujgurského problému ale řešení otázky provázanosti terorismu ve Střední Asii dlouhodobě chybí. Naopak se mu zdá, že kdokoliv jen zváží vliv této souvislosti, nutně papouškuje oficiální stanovisko (rozuměj propagandu) čínské vlády (rozuměj čínských komunistů). Jeho články prioritně budí emoce nad bezvýchodnou situací Ujgurů, kterou jsem já však nikdy nezpochybnil.
Nicméně, ať je pravda kdekoliv, od 11. září uplynulo osmnáct let a od událostí v Urumči deset, a za tu dobu mohl Ondřej Klimeš přinést do veřejné diskuse víc než jen emoce. Nikde jsem se od něj ale nedočetl, co kromě nenávisti k současné čínské vládě vlastně navrhuje. Jaká jsou jeho konstruktivní doporučení, jaké použitelné argumenty dává představitelům české a evropské zahraniční politiky pro diplomatická jednání s čínskými zástupci, aby tedy po letech emocí konečně došel k činům a Ujgurům skutečně nějak pomohl?
Koncepční vylučování Číny
Na začátku textu jsem psal o koncepci našeho projektu Sinoskop. Ta je odlišná od koncepce práce Sinopsis, jakožto vůdčí organizace pro druhou část sinologické obce a Ondřeje Klimeše, který se Sinopsis jedná ve shodě. Jejich koncepce je zcela opačná, nikoli však nelegitimní. Vychází ovšem asi ze zahraniční politiky jiného státu, než je Česká republika.
Tato druhá koncepce spočívá ve vylučování Číny z mezinárodního prostoru. V našem prostředí je realizovaná komplexní negací Číny ve veřejném prostoru, jakožto nebezpečné a agresivní diktatury, a drží bdělost a stín podezření proti všem, kteří s Čínou mají společnou jakoukoliv aktivitu. Konkrétní výsledek takového přístupu jsme mohli naposledy sledovat při mediální přestřelce mezi Martinem Hálou, duchovním otcem Sinopsis, a vicepremiérem Janem Hamáčkem z ČSSD.
Zmíněná koncepce vylučování Číny neodvratně vede k novému rozdělení světa a k nové formě studené války. Naproti tomu koncepce vtahování zachovává možnost mírového a konstruktivního dialogu. Vzhledem k neustále sílící pozici Číny ve světě se ale musí její partneři na takový dialog neustále připravovat a to je těžký úkol, určený právě odborníkům. Česká republika musí umět volit, jaká témata je efektivní řešit napřímo bilaterálně a která prostřednictvím EU nebo mezinárodních organizací.
Diskuse o tom, která koncepce je pro Českou republiku vhodná, by se neměla realizovat intelektuálním terorem, zastrašováním a dehonestací odborníků s jinými názory. To je daleko za hranicí kritického myšlení, dobrých mravů a demokratických zvyklostí. Neslouží ke cti lidí kolem Sinopsis, včetně Ondřeje Klimeše, že tyto prostředky záludného obviňování, pomluv a útoků přes třetí osoby systematicky nasazují.
Nemůže je omluvit ani jejich případný dobrý úmysl. Stejně tak, jako když lidé ze Sinopsis tři roky neoprávněně označovali svůj soukromý projekt za projekt Univerzity Karlovy, dokud na to neupozornili novináři a univerzita se od oficiálního spojení distancovala, neměl by ani Ondřej Klimeš vtahovat českou Akademii věd do svých ideologických sporů. Odborníci by měli veřejné diskusi sloužit, nikoliv ji vládnout a obzvláště ne potlačováním jiných názorů.
Autor je zakladatelem platformy Sinoskop – Institut pro současnou Čínu
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Strach z „očipování lidstva“ vystřídaly obavy z čínského vlivu
5G sítě pokrývají už 97 procent Česka. Konspirace vystřídal strach z čínského vlivu
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
13 komentářů
Pane Vojta už jenom tento článek je propaganda ve prospěch Číny. Na mezinárodní vztahy máme Ministerstvo zahraničí. Případně další politiky, kteří vzešli z voleb. A né nějakého Vojtu a zájmové skupiny , kteří se dělají svoji skrytou politiku někde v závětří a tichosti. Ne každý je anální horolezec velmoci. Čína, která do světa vypustila nebezpečný vir, který ničí svět a teď má ještě drzost posílat zdánlivou humanitární pomoc , označenou svými emblémy. Věřit zemi, která dokázala zmasakrovat vlastní studenty tanky nelze.
Nepovažuji se tedy za nějakého, a nejsem, nějaký odborník na čínské reálie, ale je pravda, že přece Ujgursko (Sin-ťiang), podobně jako např. Tibet, patří v rámci ČLR k pěti autonomním oblastem, mimo standardní provincie, které mají takový status právě kvůli tomu, že jde o oblasti obývané převážně nebo primárně, původně etnicky nečínským obyvatelstvem. Možná se může naskýtat otázka, proč obdobného postavení nedosáhli Mandžuové na severovýchodě Číny (a dost pravděpodobně tam hrají roli i nějaké historické důvody, protože mandžuského původu byla jednak poslední čínská císařská dynastie Čching, která sama dobyla v 17.století Čínu na dynastii Ming a jejíž vláda je vnímána jako vlastně faktická mandžuská nadvláda nad Číňany/Chan, nehledě samozřejmě na období japonské expanze od roku 1931, kdy Japonci využili právě posledního bývalého čchingského císaře Pchu-iho jako svoji faktickou loutku vládnoucí v Mandžusku). Ale… Ale je asi zjevné, že primárním pohnutkou pro ty státní represe v Sin-ťiangu bude opravdu ten ujgurský, více či méně islamisticky laděný terorismus… Tak z těch ostatních čínských autonomních oblastí, a pomineme-li tedy Tibet jako zase jiné specifikum, jsou nějaké zásadnější problémy třeba kolem Mongolů v tom tzv. Vnitřním Mongolsku nebo třeba Čuangů v té jejich autonomní oblasti na jihu Číny…???
Ostatně, už v 90.letech se občas predikovalo např. to, a právě v odkazu na Sin-ťiang, že se západní společenství v čele s USA a Čína mohou stát spojenci proti radikálnímu islamismu…
Jenom když čtu ty pobouřené komentáře, mířící na autora článku, tak bych dodal, že já jsem tím rozhodně nemínil obhajovat ten systém tzv. převýchovných táborů, který Čína v tom Sin-ťiangu zavedla, jako něco snad eticky ospravedlnitelného nebo nějak tak, to proboha ne… Ale že je na to prostě nutno nahlédnout také v kontextu té konfliktní situace tam. Jasně, z té ujgurské strany nejde jen o islamismus, ale i prostě národní hnutí, řekněme (a tak to Čína právě taky dost zásadně hodnotí) separatismus… Na druhou stranu je ale taky nepochybně jasné, že tu jsou právě důsledky už předchozí čínské politiky, počínaje přinejmenším obdobím maoismu, jako dost důležitý výchozí faktor té situace…
Měl byste si uvědomit, že Vámi vyvyšovaná komunistická Čína Ujgury likviduje, to ničím neokecáte. Stejně tak jako likviduje např. Tibeťany.
Historie prokázala, že cokoli zavání komunisty, vede k likvidaci, a je úplně jedno, jaký na sebe momentálně vezmou háv. Viz Stalin, viz Gottwald, viz Pol Pot, viz Mao, viz náměstí Nebeského klidu 1989, viz Světlá stezka (Peru), viz 1968 (Československo), viz 1956 (Maďarsko), viz smlouva mezi Stalinem a Hitlerem o rozdělení Polska (1939). Mám pokračovat dál?
Kdybyste věděl co se děje v Sin-ťiang a kdybyste měl srdce v těle, nebudete rozmělňovat stav a halit komunistický tlak do kluzkých relativizujících slov. Komunisti čínští Ujgury likvidují, to je snad dost jasně prokázané, a tím si v nich vychovávají protivníky.
Ohledně Vaší poznámky o vylučování Číny z mezinárodního prostoru. Komunistická Čína sama se vylučuje ze slušné společnosti tím, jak zachází nejen se svými menšinami, ale i se svými občany.
Vy to jistě všechno víte, ale jste pravděpodobně lhostejný k lidskému utrpení. Amen
Ještě doplňuji: Napsal jste: „Naproti tomu koncepce vtahování zachovává možnost mírového a konstruktivního dialogu.“
Myšlenka v obecné podobě správná.
Jen si dovoluji upozornit na dva příklady:
1) Před válkou se snažila Británie a Francie vtáhnout Hitlera do pozitivního jednání. Jak to dopadlo – víte ze školy.
2) Za války si dělala Amerika (Británie méně) naděje, že Stalina vtáhne do pozitivního uspořádání světa. Jak to dopadlo taky víte. (Možná o tehdejší naivní představě USA a Británie ale nevíte.)
Čínští komunisté se nedají vtáhnout do jakéhokoli pozitivního uspořádání celku, jde jim pouze a jenom o získání vlivu na úkor ostatních – dokázali to vícekrát ve svém projektu Nová hedvábná stezka, kdy rozvojovým zemím půjčují prostřednictvím korupce vlád nevýhodně půjčky, čímž si země přivazují. Dokázali to i např. svými aktivitami v Jihočínském moři. Jistě o těchto záležitostech víte.
Jedna věc je s Čínou komunikovat, druhá pak jim nelézt do řitního otvoru.
Doporučuji Vám, abyste se seznámil s historií Tibetu a Sin-ťiangu, doporučuji Vám, abyste se seznámil s historií komunistické Číny. Je to velmi poučná záležitost. Mohl byste si případně dostudovat, jak nenápadně se Evropa propadla do vlivu Hitlera, později Stalina.
jo je to presne tak..pan Vojta je bud naivni, nebo navedeny, nebo oboje..Cina je totalitni rezim naprosto bezpochyby a jeste k tomu barbarsky..pokud jim budeme stale podlezat, nedopadne to dobre
Zkuste si přečíst romány o Číně od Američanky Pearl S. Buckové, nositelky Nobelovy ceny za literaturu za rok 1938, která ve svých románech popisuje Čínu v době přerodu z císařství na komunistickou republiku. Když jí byly tři měsíce, přestěhovali se její rodiče v souvislosti se svým novým misijním posláním do Čen-ťiangu v Číně, kde následně strávila s několika přestávkami věnovanými studiu v USA téměř čtyřicet let a lze předpokládat, že byla s místy kde žila a s lidmi mezi kterými žila, více obeznámená, než všichni čeští sinologové dohromady a současně byla, na rozdíl od nich, nezávislá.
Mohl byste si pak ledacos, co byste si přečetl v románové podobě, porovnat prostudováním historických pramenů, pokud možno netendenčních a nezávislých, osvojit.
Pochopil byste také, že Číňané se velmi značně odlišují svým myšlením od Evropanů a od zbožňovatelů Západu zvláště (i těch, co se považují za sinology).
Je to dáno nejspíše víc než dvoutisíciletým, prakticky nepřetržitým, kulturním vývojem.
Přál bych si, aby ta vaše klidnější a věcnější debata přispěla k tomu, že Čína začne konečně dodržovat mezinárodní úmluvy, lidská práva a nebude krást patenty a intelektuální vlastnictví především „západních“ firem. Myslím, že jakmile se toto stane, nikdo nebude mít problém přizvat Čínu ke společnému jednacímu stolu.
Je nutno, přes mnohé výhrady, poděkovat HP.org za zveřejnění polemického článku Víta Vojty, jako reakce na článek Ondřeje Klimeše. Přečetl jsem si pečlivě oba několikrát a musím souhlasit s tím, že Klimešův článek mně silně připomíná články z doby, které říkáme dnes totalita. A to na rozdíl od Vojtova článku.
1) Pan Vojto, za koho mluvite, kdyz hovorite v 1. osobe mn. cisla? Jste kral/vladar? Nebo za Sinoskop (myslel jsem, ze tu propagandu pisete Vy sam)? Nebo za C&B RM? 2) To co predvadite je manipulace od prvniho do posledniho pismenka. Uz jen to neustale poukazovani na Sinopsis – je potreba ukazat na nepritele, ze? 3) Proc se vlastne snazite o „vyvazovani“? To uz prece v dostatecne mire dela KS Ciny. U nas samozrejme lobbiste, napr. Tvrdik.
No ono je to ale naopak. Tady kdo převážně předvádí své výstupy k Číně v silně negativistickém náhledu je právě Sinopsis. Už jen to množství výstupů, vstupů, mediálních pravd, polopravd a lží na téma Čína od nich je skoro pandemie. Ti snad s tím musí usínat, v noci se potit a ráno se probouzet nevyspalí s tím, že vůbec Čína existuje. Relativně nedávno v televizi na ČT 24 v pořadu Historie.cs vystupovali 3 zúčastnění a to jedna emeritní sinoložka z Náprstkova muzea (příjmení jsem pozapomněl, ale jméno mělo Zlata), dále pak český obchodník působící v Číně a jako třetí pak sinoložka Olga Lomová – ta měla vždy nejširší prostor ke svým komentářům a i velice často vstupovala pánu obchodníkovi do jeho příspěvků, že je většinou ani nedomluvil. V porovnání s ní naopak velice rozumně mluvila o Číně ta paní sinoložka z Náprstkova muzea. A ještě na závěr, bylo by dobré vědět kdo tedy financuje Sinopsis.
Nějaké hledání nepřítele na ideologickém základě státního zřízení je dle mne určeno pro masy nedostatečně myslících a obecně vzdělaných, kteří asi nemají čas se babrat v detailech. Zbraně vzájemného hašteření jsou různé a různě faktické, tedy pravdivé a já si myslím, že maršálové ideologických bojů musí vědět, že kdyby se taková Čína vedená v současnosti komunisty z nějakého důvodu odvrátila od tohoto způsobu vedení státu a přešla na ryzí kapitalistické řízení společnosti a ekonomiky, tak by se za nějakou generaci stala nezpochybnitelným světovým obrem a jedničkou a kde by byli dnešní kritici? Nejspíše by se museli učit poslouchat jiného šéfa světa. Proto bych radil moc do toho nevrtat, třeba se posmivat, bránit Číňanům v opisování, nedovolenému kopírování všeho, spionáži všeho druhu, ale jinak bych je nechal spát a rochnit se v tom, co se jim líbí. Je jasné, že nejvíce štěkají malí psi, ale musí si dávat bacha na ty velké, ti mají silnější skus. Čínský „pes“ je zatím za ideologickým plotem, vytvářet falešné naděje malým psům, že se bát nemusí není dobrou cestou, i cvičený pes někdy udělá neobvyklé a nepředvídané hlouposti.
Opravený text :
Vezmu-li v potaz průběh současné pandemie COVID-19, pak si dovolím pochybovat o tom, že „…kdyby se taková Čína vedená v současnosti komunisty z nějakého důvodu odvrátila od tohoto způsobu vedení státu a přešla na ryzí kapitalistické řízení společnosti a ekonomiky, tak by se za nějakou generaci stala nezpochybnitelným světovým obrem a jedničkou …“. Pochybnosti vzbuzuje především skutečnost, že Čína komunistická se mnohem efektivněji vypořádává s pandemií, než země ss „ryze kapitalistickým způsobem řízení společnosti. Stačí jen porovnat šíření nákazy (vyjádřené počty zjištěných nakažených a počty obětí). Příklad za všechny – USA 189 633 nakažených a 4081 zemřelých, Čína 82 308 nakažených a 3316 zemřelých, při výrazně nepříznivějších demografických ukazatelích, a to v USA z počtu obyvatel 327 652 694 a hustotě zalidnění 35 ob. / km², v Číně pak z počtu obyvatel 1 412 408 771 a hustotě zalidnění 137 ob. / km² ( to je při téměř 4 x větší hustotě obyvatel). Čínští komunisté, i v případě spekulace, že oficiální čísla jsou ponížena na polovinu a skutečná čísla by byla dvakrát vyšší, jsou nepoměrně úspěšnější v ochraně svých občanů, než západní státy s tím ryzím kapitalistickým řízením společnosti a ekonomiky. A to v případě některých států EU (Itálie, Španělsko a další) jsou čísla mnohem pochmurnější. Je to jako při požáru, svobodná diskuze jak hasit, způsobí pouze to, že než je dodiskutováno, tak už není co hasit, nebo jinak, kdyby Marie Terezie demokraticky diskutovaka se všemi zainteresovanými o povinné školní docházce, konce diskuze by se určitě nedožila a možná by dizkuze probíhala ještě dnes.
Omlouvám se, zřejmě si budu muset konečně zvyknout, příspěvek před odesláním přečíst a opravit.