Rakousko, náš vzor? Český premiér v demisi Andrej Babiš se k našim jižním sousedům hlásí až nečekaně často. V jeho loňské předvolební knize O čem sním, když náhodou spím, se jméno Rakouska objevilo v různých souvislostech mnohokrát. Babiš jako premiér hodlá spolupracovat s novou rakouskou vládou, ve které je i strana Svobodných blízká krajní pravici. Zatím se ale nezdá, že by to kabinetu ANO nějak překáželo.

Česko v roce 2035? Podle Andreje Babiše země plná dobrých nápadů, které už úspěšně fungují jinde. Z Rakouska si třeba vypůjčil inspiraci v sociální a paliativní péči, ekologii, odpadovém hospodářství, regulaci exekucí i dostupnosti kultury pro všechny obyvatele.

Tak to alespoň stojí v Babišově zhruba třísetstránkové knižní vizi nadepsané jeho jménem.

Po loňských parlamentních volbách se taky Babiš nechal slyšet, že by Visegrádská čtyřka (tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko) měla hledat další spojence a posilovat spolupráci třeba právě s Rakouskem.

Tyhle úvahy ale tehdy čerstvý vítěz voleb a dnes nový rakouský kancléř Sebastian Kurz rázně utnul. Rakousko podle něj prosazuje spolupráci s Německem a Francií a do Visegrádské čtyřky rozhodně vstupovat nechce.

Babiš jako otazník

Právě dobrými kontakty na šéfa rakouských lidovců, nejmladšího šéfa vlády v Evropě, jednatřicetiletého Sebastiana Kurze, se přitom předseda hnutí ANO dlouhodobě chlubí.

Můžou tyhle známosti a „manažerský“ přístup českého premiéra postrčit dopředu některé česko-rakouské projekty, které ze strany ČR spíš váznou (hlavně infrastrukturu, dostavbu silničního a modernizaci železničního spojení obou zemí)?

Babiš má každopádně na co navazovat. Rakušané si ho totiž už dávno „proklepli“.

„Hnutí ANO jako nová politická formace představovalo po volbách (2013) pro sousední Rakousko velký otazník,“ vzpomíná pro HlídacíPes.org Jan Sechter, bývalý velvyslanec ČR ve Vídni, který na post ambasadora nastoupil na přelomu let 2013 a 2014, tedy ve stejné době, kdy se českým ministrem financí ve vládě Bohuslava Sobotky stal Andrej Babiš.

Rakouská vláda tehdy vzhledem k rozsahu investic rakouských firem v Česku chtěla vědět, s čím může od nového ministra financí v Praze počítat.

„Velvyslanectví (ve Vídni) proto uspořádalo sérii prvních návštěv a rozhovorů – s rakouskými ministry financí, hospodářství a také zahraničí. Následně rakouský ministr financí pozval Andreje Babiše na Ples v Opeře a setkání ministrů financí se pak uskutečnilo v letech 2014-2017 velmi mnoho,“ vypočítává Jan Sechter.

Renesance nejen na kolejích

„Všichni ministři ANO podobně jako ministři ČSSD se velmi aktivně chopili kontaktů s Rakouskem a v rámci svých resortů dosáhli významného pokroku, respektive odblokování vztahů. Řada věcí běží; vlaky Railjet, dálnice Linec – Praha a Brno – Vídeň se prioritně projektují či staví v úsecích, kde jen je to možné,“ popisuje bývalý velvyslanec éru, kterou exministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) označoval jako „renesanci česko-rakouských vztahů“.

„Jsou i nové plány, například rychlostní silnice Vídeň – Znojmo (Jihlava) a modernizace bývalé dráhy Františka Josefa, která by zkrátila cestu z Prahy do Vídně vlakem na tři hodiny,“ dodává Sechter.

Ten také chválí tehdejší spolupráci ministrů spravedlnosti na obou stranách (za Česko Helena Válková a po ní Robert Pelikán, oba za hnutí ANO) a ministrů životního prostředí (za Česko Richard Brabec, hnutí ANO), kteří podle něj ukončili „nekomunikaci“ a začali po letech věcně spolupracovat i přes neshody v oblasti jaderné energetiky.

Tehdy ale bylo Babišovo hnutí součástí proevropské a prozápadní koalice ČSSD, ANO, lidovci a v Rakousku vládla velká koalice lidovců a sociálních demokratů.

V nové vládě od konce loňského roku je ale partnerem lidovců strana Svobodných, kvůli které se Rakousko na přelomu tisíciletí ocitlo takřka v mezinárodní izolaci, když Svobodní vytvořili koalici s lidovci poprvé.

„Jako přehlídka SS“

Ve vedení Svobodných mají silný vliv krajně pravicoví buršáci (členové spolků, které například tajné služby v Rakousku a Německu považují za extremistické), zástupci Svobodných se zúčastňují akcí krajní pravice a nevynechají jedinou příležitost, jak zabrnkat na starou „velkoněmeckou“ notu.

Třeba při nedávném zahájení předvolební kampaně v Tyrolsku šéf strany Heinz Christian Strache nastupoval na pódium za zvuků bubnů a v takové celkové atmosféře, že to německému politikovi za Zelené Jürgenu Trittinovi připomnělo „jednotky SS“.

Kvůli účasti Svobodných ve vládě a jejich krajně pravicovým i antisemitským excesům například izraelská vláda odmítla s rakouskými ministry za Svobodné spolupracovat.

A jak se v téhle situaci zachová Andrej Babiš? Zatímco s kancléřem Kurzem se zná, kontroverzní strana Svobodných je pro něj nový partner. Podle bývalého velvyslance Sechtera česká diplomacie během minulého volebního období žádné kontakty mezi hnutím ANO a Svobodnými neorganizovala.

České ministerstvo zahraničí vedené nově Martinem Stropnickým (ANO) ale nepřipouští na adresu Svobodných ani náznak kritiky.

„Budování dobrých sousedských vztahů České republiky s Rakouskem je dlouhodobou prioritou české zahraniční politiky. I přesto, že se v dnešní době často překreslují „tradiční“ politické mapy v mnoha evropských zemích, přistupujeme k našim partnerům vždy na základě jejich konkrétních činů, nikoliv na základě někdejší reputace. Totéž platí i pro stranu Svobodných v Rakousku,“ napsala na dotaz HlídacíPes.org Irena Valentová z tiskového odboru MZV.

Učebnice, o které ještě uslyšíme

Ministři za hnutí ANO se v rámci svých jednání s resortními protějšky budou potkávat například s Norbertem Hoferem (současný ministr dopravy, někdejší kandidát na prezidenta a člen buršáckého spolku Marko Germania), Herbertem Kicklem (současný ministr vnitra, označovaný jako „šéf-ideolog“ Svobodných, nedávno například vyvolal kontroverzi výrokem, že by se žadatelé o azyl měli na některých místech „koncentrovat“) nebo Karin Kneisslovou (současná ministryně zahraničí, v Izraeli musela vyvracet kritiku, že srovnala sionismus s nacismem).

Otázku, jaký postoj má ke spolupráci se stranou Svobodných česká vláda jako celek, zaslal HlídacíPes.org mluvčí kabinetu Barboře Peterové. Ta ale odkázala jen na zmiňované stanovisko ministerstva zahraničí.

Bývalý velvyslanec Jan Sechter potvrzuje, že resorty řízené nyní nominanty strany Svobodných (například zahraničí, vnitro a obrana) mají s Českem rozvinutou dobrou spolupráci. „Nemám žádné poznatky o tom, že by je chtěli noví ministři na rakouské straně revidovat,“ říká Sechter.

Babišova (nebo jakákoli jiná příští česká) vláda ale možná ještě o Svobodných uslyší z jiného důvodu. Před dokončením je právě česko-rakouská učebnice dějepisu. Ta byla návrhem rakouské strany, jak odblokovat slepou uličku debaty o poválečném řešení německé otázky v Evropě, vysídlení Němců a restitucích majetku.

„Obě nové vlády se snad s výsledkem budou identifikovat. Otazníkem jsou trochu Svobodní. Jde o to, jak knihu přijme širší veřejnost. Sudetským Němcům se asi líbit některé části nebudou, jejich vliv na stranu Svobodných je ale relevantní, mohou si na knihu i stěžovat,“ odhaduje bývalý český velvyslanec ve Vídni.