Viceguvernér Mojmír Hampl potvrdil, že kurzový závazek ČNB bude trvat „pravděpodobně až do konce příštího roku“. Při svém vystoupení na Exportním fóru Asociace exportérů znovu obhajoval intervence ČNB, jimiž centrální bankéři drží kurz koruny k euru nad hranicí 27 Kč.

Podle Hampla se i dva roky po zahájení intervencí objevují nové argumenty proti rozhodnutí ČNB. „Považuji za absurdní říkat, že něco co evidentně pomohlo nastartovat ekonomiku a vytvořit nová pracovní místa, mohlo uškodit občanům,“ říká Hampl.

Evropské fondy jako intervence

Jak zdůrazňuje, hospodaření ČNB je z definice odděleno od státního rozpočtu a není proto žádný problém s tím, že „až se koruna vrátí na trajektorii posilování“ bude ČNB vykazovat účetní ztráty z držby devizových rezerv vzniklých při kurzovém závazku.

„Se záporným kapitálem žila ČNB 13 let mezi lety 2000 – 2013 a nepamatuji si, že bych za tu dobu četl jediný článek, který by říkal, že je to problém. Taky to žádný problém nebyl a nebude. Neexistuje žádná povinnost státu řešit neuhrazené ztráty ČNB. ČNB si je uhradí z budoucích výnosů stejně jako kdykoli dříve,“ říká Mojmír Hampl.

Podobně odmítá i kritiku, že ČNB extrémně narůstají devizové rezervy. „Kdykoli česká vláda čerpá eurové zdroje z Bruselu, prodává je mimo trh do rezerv ČNB a ČNB proti nim vydává nové koruny stejným mechanismem jako když intervenujeme. Komu vadí, že zvyšujeme devizové rezervy, mělo by mu vadit to, že čerpáme evropské peníze,“ říká Hampl. Podle statistik ČNB narostly devizové rezervy ČNB jen kvůli evropským fondům o čtyři miliardy eur.

Statistikou argumentuje Hampl i při kritice toho, že ČNB oslabenou korunou zastavila inovace a příliv nových technologií do české ekonomiky. „Slyším námitky, že se přestalo vyplácet investovat a dovážet drahé technologie ze zahraničí. Tento argument především nesedí a datech. Zatímco v roce 2013 investice poklesly o 5 %, od 2014 vzrostly o 4,4 %. Meziročně tedy posun téměř o 10 % nahoru,“ říká Hampl.

Těžko se bude hanět…

Kritiku měnové politiky ČNB Hampl označuje za „nedorozumění a nepochopení toho, co je základním smyslem měnové politiky“.

„Rolí měnové politiky není jen bojovat s vysokou inflací, ale také s poptávkovou deflací. I to je forma cenové nestability, která způsobuje vážné problémy ekonomice,“ řekl Hampl.

Na jeho vystoupení na Exportním fóru reagoval i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Co by to bylo za člena bankovní rady, který by nám řekl, že rozhodnutí bankovní rady byla špatná.

U některých bývalých členů ale slyšíme zajímavé komentáře týkající se rozhodování ČNB i obav z exitu z intervencí,“ řekl Středula.

Odkazoval tím na nedávné vyjádření bývalé členky bankovní rady ČNB Evy Zamrazilové, nyní hlavní ekonomka České bankovní asociace. Podle ní bylo chybou, že ČNB vůbec k oslabení koruny přistoupila a že si předtím vystřílela všechnu svou munici tím, že snížila úroky prakticky na nulu.

„Je také škoda, že byly intervence prodlouženy za první čtvrtletí letošního roku i proto, že ekonomika v tu dobu rostla výrazně rychleji, než se původně čekalo, když se začínalo s intervencemi,“ řekla Zamrazilová v rozhovoru pro Hospodářské noviny.