Vesty pro NASA, kontroly trupů letadel i vývoj robotů. Česká firma chce do světové špičky
Mladá česká firma chce se svými rentgenovými detektory prorazit do světa v řadě oborů – od vědy a medicíny přes výstupní kontroly letadel až po vesty pro astronauty NASA.
Politici i zástupci byznysu často opakují, že budoucnost českého průmyslu leží ve vysoké přidané hodnotě, vědě, výzkumu a orientaci na nové špičkové technologie. I když tuzemská ekonomika stále stojí převážně na průmyslu s vyšším podílem manuální práce, prorazit se snaží i inovativní firmy.
Trojici vzájemně propojených firem Advacam, InsightArt a Radalytica spojuje speciální čip vyvinutý i díky práci českých vědců z ČVUT ve švýcarském CERNu.
Licenční smlouvu na jeho využití získala česká firma Advacam a začala řešit, jak s unikátním čipem dále pracovat a jak jej využít v praxi. Výsledkem je detektor pracující s již přes 100 let známým rentgenovým zářením.
„Zdroj záření se prakticky nezměnil, co se ale změnilo, je zobrazovací část. My máme novou generaci plně digitálních detektorů, které umožňují měřit vlnovou délku částice jinak než dosud. Dosud šlo jen o odstíny šedi, my do toho vnášíme barvy, umíme tím třeba rozpoznat různé materiály,“ říká ředitel Advacamu Jan Sohar.
„Je to jako když se díváte v kostele na vitráže. Kdyby byly šedivé, moc byste se v nich neorientovali, ale když jsou barevné, tak ty výjevy jasně vidíte,“ vykresluje příklad.
Pozdrav z vesmíru
Firma sídlí v pražských Holešovicích, má 22 zaměstnanců, roční obrat zatím kolem 50 milionů korun, pobočku v Helsinkách a velké budoucí cíle.
Sama si dnes vyvíjí veškerý hardware i software, podílí se na vývoji nejnovější generace čipů (stále ještě je nakupuje od CERN, ale plánují vývoj vlastních) a řeší, jaké najít aplikace detektoru a jak jej dostat k zákazníkům.
„Jsme certifikovaným dodavatelem americké NASA. Náš detektor je součástí mezinárodní vesmírné stanice ISS, slouží ke kontinuální kontrole záření a jeho působení na člověka,“ říká Jan Sohar.
NASA podle něj s využitím čipů a detektorů firmy vyvíjí i speciální vestu pro astronauty pro kontrolu vesmírného záření a jeho vlivu na člověka. „Je to díky vědeckým kontaktům z CERN,“ vysvětluje Sohar.
Kromě toho nabízí zatím malá česká firma tři druhy využití. Detektory, které vidí pod povrch, slouží k analýze obrazů a dalších uměleckých děl (tématu spojenému například s objevem dosud neznámého díla Vincenta van Gogha jsme se věnovali zde).
Zařízení „prosvítí“ například i laboratorní zvířata, v budoucnu by mohlo sloužit pro klinické účely i v medicíně.
„Je to velká budoucnost i pro humánní medicínu, ale tam vede dlouhá cesta. Pevně ale věřím, že i tam se naše technologie dostane. Z našeho pohledu je jedno, jestli je to člověk nebo letadlo,“ říká Sohar.
Letadla jako příklad neuvádí náhodou. Třetím typem využití je totiž kontrola povrchů různých materiálů.
Pilotním projektem je výstupní kontrola dílů u tuzemského výrobce letadel Orličan. Advacam chce ale proniknout i k největším světovým hráčům jako je Airbus a Boeing.
„Boeingu jsme už naši technologii prezentovali, chtějí ale aplikaci a reference. Airbus si vzal dva naše detektory do vývojového centra. To je sice dobře, ale spíše než vědce by to chtělo, aby to dostali do ruky praktici,“ říká Sohar.
„Každopádně reference z Orličanu nám pomohou a tahle malá česká firma bude mít lepší výstupní kontrolu než celý Boeing a Airbus,“ dodává.
Budeme jako Intel
Firma dojednává dodávky detektorů pro špičkové elektronové mikroskopy americké společnosti Thermo Fisher Scientific, má i projekt na kontrolu tlakových nádob pro norskou ropnou společnost Statoil.
Nyní prochází certifikací na to, aby se mohla zapojit do práce vývojového centra dánského výrobce robotů Universal Robots, zejména jde o další využití robotů pro rentgenové zobrazování.
„Nejde říct, co považujeme za nejslibnější, jsou to všechno spojené nádoby. Každá z firem má něco unikátního a každá má šanci být světovou špičkou. Nejsme limitováni hranicemi, stavíme to jako celosvětovou firmu,“ říká Sohar a dodává:
„Moje vize je taková, že by čip od nás byl běžnou součástí zařízení používaných v oboru. Jako máte na počítači Intel inside, bylo by u nás Advacam inside.“
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Ivan Pilip: Oklepat se z neúspěchu, smát se s Patrikem Hartlem a doufat v lepší Česko
Jak Národní muzeum neuctilo Karla Kryla a ten pak skončil ve sklepení
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)