Foto: DAN MATERNA / MAFRA / Profimedia

„Velký voči“ dua Ištvan-Šlachta. Rytířové smutné postavy z kauzy Nagyová po deseti letech

Napsal/a Robert Malecký 13. června 2023
FacebookTwitterPocketE-mail

KOMENTÁŘ. Rytíř smutné postavy Robert Šlachta, bývalý policista nyní statující v roli neúspěšného politika, dostal opět svých pět minut slávy. ČTK cituje jeho vzpomínky na deset let staré události, které 13. června 2013 vedly k zásahu policie na Úřadu vlády a k pádu kabinetu Petra Nečase. Kdyby chtěl dnes někdo znovu psát parodii na rytířský román, těžko by našel vhodnější hlavní postavu než právě Šlachtu. Což neznamená, že v příběhu planých nadějí tzv. protikorupční revoluce nebylo tragikomických figur víc.

Nebýt toho, že lidé milují výročí, kalendária a různé připomínky všeho možného, jako by naše realita nenabízela dostatek aktuálních příběhů i tak, nebyl by dnes žádný důvod se k onomu červnovému čtvrtku roku 2013 vracet. Všechno bylo tisíckrát omleto tam i zpátky a dá se shrnout pod hezký český termín „velký voči“. Lidé ale kalendária milují, a musí je tedy milovat i média.

Pro ČTK se Robert Šlachta usadil do své pózy nejoblíbenější, kterou je hystrionská dramatizace. „Bylo hrozně náročné to zorganizovat narychlo. Pamatuji si, že na instruktáži, když jsme našim lidem řekli, o co jde, tak jim spadly brady,“ říká nyní bývalý policista.

Škoda, že tehdy podlehli pojmu-dojmu, že musí zasáhnout rychle, protože se jeden z podezřelých chystá odjet na dovolenou. Třeba by se policistům z organizovaného zločinu podařilo akci připravit líp. Svá podezření líp vyfutrovat, aby pak uspěli u soudu.

Nebo třeba taky ne.

Asi je zbytečné připomínat, co z případu zbylo; vhodně to připomínají dnešní novinové titulky:

„Zásah na úřadu vlády podle politologů výrazně změnil českou politiku.“ To bezpochyby a k tomuto tématu se ještě vrátíme. „Kauzy vzniklé po razii na úřadu vlády vedly k několika podmíněným trestům.“ Tento aspekt milujeme a není titulek, který by tragikomedii lépe podtrhl.

A vůbec nejlíp se ke kauze postavila MF DNES ze svěřenského fondu Andreje Babiše, který se mediálním magnátem stal shodou historických náhod tehdy jen o pár dní později: „KVÍZ: Před deseti lety padla Nečasova vláda. Vzpomenete si na detaily kauzy?“

Ano, kvíz. Kauza, v níž se Šlachta s vrchním státním zástupcem Ivo Ištvanem hřáli ve světlech reflektorů s báchorkami o zadržených stovkách milionech korun a desítkách kilogramů zlata, se právem posunula k magazínové historce z hospodského kvízu.

Vlastně je to dobře.

Příležitost pro Zemana

Z dnešního pohledu je možná ještě tak zajímavé řešit otázku, zda byl zásah na Úřadu vlády skutečně pučem, jak před třemi lety v rozhovoru pro Českou justici tvrdil expremiér Petr Nečas. Policisté a státní zástupci se podle něj snažili svrhnout legitimní a legální vládu politicky motivovaným trestním stíháním.

Neexistuje pro to žádný důkaz. A už vůbec neexistují důkazy pro občasná tvrzení, že by duo Šlachta-Ištvan jednalo v nějaké shodě s nejvýraznějším beneficientem nastalé politické krize, kterým byl bezpochyby Andrej Babiš.

Podzimní předčasné volby pro něho byly startem raketové politické kariéry, volby sice ještě vyhrála ČSSD, ale Babiš už s ní zasedl ve vládě a během následujících osmi let ji prakticky zlikvidoval.

Dá se s jistotou říct, že předčasné volby Babišův úspěch urychlily, dočkal by se ale tak či tak. Možná musel s přípravami na volby trochu spěchat, ale dočkal by se i v těch řádných v roce 2014. A kauza Nečas ho nezrodila, to bychom se museli obrátit ještě o kus dál do minulosti, k opoziční smlouvě a k prostředí, které tady společná vláda-nevláda Zemanovy ČSSD a Klausovy ODS nastolila. Stejně jako z tohoto prostředí vzešli nejrůznější populisté a antisystémové strany, jako byl Okamurův Úsvit a později SPD nebo jeho předchůdci z Věcí veřejných.

Poté, co zásah policie vedl k pádu vlády Petra Nečase a jeho odchodu z čela ODS, se iniciativy chopil prezident Miloš Zeman. Tím se dostáváme snad k nejvýznamnějšímu dopadu Šlachtovy razie, shrnuté pod oním titulkem o dopadu na českou politiku. Zeman přes nesouhlas parlamentních stran jmenoval dočasnou úřednickou vládu Jiřího Rusnoka – navíc složenou ze svých stoupenců.

Přeloženo do srozumitelné řeči: prezident odstavil suveréna jmenování exekutivy ve státě, kterým je parlamentní většina, a zcizil si pro sebe moc, která mu nepatřila. Sněmovní většina (tehdy zahrnující i opozici) s tím svedla toto: vůbec nic. A v dalších letech se pak situace jen zhoršovala.

Připomeňme si, že 25. června 2013 oznámila ODS prezidentovi, že má 101 podpisů pro podporu případné nové vlády stávající koalice. Zeman ovšem týž den jmenoval premiérem nestraníka Jiřího Rusnoka, bývalého ministra financí své vlády. A učinil tak přesto, že s tím nesouhlasily strany bývalé vládní koalice ani opozice, a zároveň proto, že věděl, že si to může dovolit. Rusnokův kabinet prezident jmenoval 10. července a vláda pak bez důvěry v klidu vládla skandálního téměř půl roku.

Pokud bychom už chtěli použít slovo puč, hodilo by se daleko líp právě na tento případ.

Až bude další výročí

O událostech června roku 2013 se už moc nového nedozvíme. Podmínky byly rozdány, étos protikorupční revoluce se chvála bohu vyčerpal a vyprchal. Nejaktivnější orlové práva mají spoustu práce s kauzami, které rozjeli před dávnými lety a nic moc nového nerozjíždějí.

A když už, stíhají pomýlené dezinformátory. Ivo Rittig žije spokojeně v zahraničí. Ivo Ištvan jako vrchní žalobce skončil a bádá v trestním právu jako řadový státní zástupce na NSZ v Brně.

A Robert Šlachta pořád čeká na svých dalších pět minut slávy. Dá-li pámbu, zase je dostane za deset let, až bude nějaké to výročí.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)