ANALÝZA. Od poloviny roku 2016, kdy byl spuštěn registr smluv, do něho jednotlivé krajské úřady (bez Prahy) vložily přes 140 tisíc smluv za téměř 450 miliard korun. U téměř každé sedmé – konkrétně šlo o 18 120 smluv – nebyla uvedena cena. To je podle právníků jeden ze základních indikátorů možné korupce. Zadavatelé utajení většinou vysvětlují obchodním tajemstvím.

Vůbec nejpilnějšími vkladateli jsou úředníci Kraje Vysočina, kteří od července 2016 do letošního května naplnili systém úctyhodným počtem 31 895 smluv. Pro srovnání – v Karlovarském kraji je to sedmkrát méně, přesně 4 535 smluv.

Vysvětlení je jednoduché: zatímco na Vysočině činí celkový objem smluv při takto vysokém počtu něco přes 32 miliard korun, v Karlovarském kraji je to 19,2 miliardy. Jinými slovy na Vysočině vkládají smlouvy s nižší hodnotou nebo častěji zadávají menší zakázky. Odpovídá tomu i srovnání průměrných cen zakázky: na Vysočině je to něco málo přes jeden milion korun, v Karlových Varech 4,2 milionu.

Mimochodem – průměrná cena smlouvy vložené do registru od krajských úřadů činí 3,2 milionu korun.

Vysoké korupční riziko

To se ovšem týká pouze smluv, které cenu uvedenu mají. Podíl těch, kde tomu tak není, přitom vytrvale stoupá.

Právník Transparency International Jan Dupák upozorňuje, že narušování pravidla o uvádění ceny přirozeně zvyšuje korupční potenciál.

„Stává-li se u některých subjektů, že bývá cena zatajena častěji než u jiných, vypovídá to o tom, že tento subjekt považuje cenu za obchodní tajemství mnohem častěji nebo ji častěji než jiní nedokáže přesně určit. Na tomto by měl daný subjekt zapracovat, protože časté neuvádění ceny jde proti účelu registru smluv, což je jeden z účinných protikorupčních nástrojů,“ říká Dupák.

Za korupční riziko neuvádění ceny považuje rovněž zakladatel Hlídače státu Michal Bláha. Ten dlouhodobě s daty z registru smluv pracuje a nyní vytváří korupční index, který bude na základě řady charakteristik dostupných z veřejných dat hodnotit smlouvy zveřejňované v registru a posuzovat jejich korupční potenciál. Na vzniku K-indexu, který bude testován v Ústeckém a Karlovarském kraji, s Hlídačem státu spolupracuje i HlídacíPes.org.

Jak již bylo uvedeno: z celkového počtu 141 105 krajských smluv mělo 18 120 utajenu cenu. Jde o průměrný podíl 12,8 %.

Tento podíl stoupá: v prvním „zkušebním“ půlroce v roce 2016 činil 11,9 %, o dva roky později již šlo o 13,5 % smluv, loni sice poklesl na 12,5 %, ale za prvních pět měsíců letošního roku se vyšvihl až na 14,8 procenta. V praxi je tak každá šestá smlouva krajů buď utajena co se ceny týče kvůli obchodnímu tajemství, nebo úřad tvrdí, že se cena zjistit nedá.

„Cena za poskytnuté plnění je klíčovým údajem a zpravidla by měla být podle zákona o registru smluv uvedena. Případné opomenutí má za následek neplatnost celé smlouvy od počátku,“ říká Jan Dupák z Transparency International.

Připomíná, že zákon výjimky připouští. „K zatajení ceny tak dochází především z důvodu ochrany obchodního tajemství. Je nutné posuzovat vždy v konkrétním případě, zda je cenový údaj opravdu obchodním tajemstvím, jehož znaky blíže definuje občanský zákoník. Výjimku pro obchodní tajemství nelze uplatňovat, aniž by byly tyto znaky naplněny, jinak hrozí zmiňovaná neplatnost smlouvy,“ říká Dupák.

Druhým takovým případem je, že se cena nedá jednoznačně určit. „Ministerstvo vnitra ve své metodice radí, jak určit hodnotu smluv rámcových nebo na opakující se plnění na dobu neurčitou, takže skutečně nemožné to bude pouze v méně častých případech, například závisí-li celková cena na proměnlivé ceně určité komodity nebo není zřejmé, v jakém množství se bude plnit,“ tvrdí ale Dupák.

Podíly rostou ke 30 procentům

Když prozatím pomineme letošní neuzavřený rok, zasažený hospodařením za koronavirové krize, vůbec nejvyšší podíl smluv s utajenou cenou vykázal Zlínský kraj v roce 2019: utajil 368 smluv, tedy přes 22 %. Na dvacetiprocentní hranici se dostala i Vysočina v roce 2017, blízko k ní potom Ústecký a Plzeňský kraj v roce 2018.

Detailní údaje nabízí následující tabulka:

Zdroj: Hlídač státu – porovnání krajských úřadů

Letošní rok je pak z hlediska nárůstu počtu smluv s utajenou cenou vůbec nejhorší. Jihomoravský a Karlovarský kraj se přiblížily třicetiprocentní hranici – téměř každá třetí smlouva je utajena. Přes dvacetiprocentní hranici se dostalo sedm ze třinácti krajů.

Projekt HlídacíPes.org – Ústí nad Labem byl podpořen základním grantem projektu Active Citizens Fund.