Velký bratr v Číně připomíná Spielbergovo sci-fi. Vina se má trestat ještě před zločinem
Už skoro rok platí v Číně nový zákon, který spustil klíčovou reformu systému zpravodajských služeb v oblasti veřejné a státní bezpečnosti. Hlavní změnou je centralizace doposud roztříštěných a nespolupracujících zpravodajských složek. S pomocí technologií umělé inteligence povede k dosud nevídanému využití velkých dat.
Čínské bezpečnostní zpravodajské služby se zájmu zahraničních médií těší poměrně zřídka, v posledních letech zato stále častěji slýcháme o masivních opatřeních čínského státu proti vlastním občanům – především v „problematických oblastech“, např. Sin-ťiangu a Tibetu.
Tam jsou mnohá opatření doslova testována na lidech – před plošným zavedením i pro zbytek obyvatel Číny. V zájmu veřejné bezpečnosti jsou po Číně instalovány kamery na každém rohu, zavádějí se vyspělé technologie umožňující uchování a analýzu ohromného objemu dat (např. rozpoznávání obličejů) apod.
Důležitou kategorií se stalo předvídání společenských hrozeb. V rámci národní bezpečnosti dosud hrály klíčovou roli Ministerstvo státní bezpečnosti a Lidově osvobozenecká armáda.
Nová reforma dává více prostoru zpravodajským složkám zaměřujícím se na veřejnou bezpečnost a může posílit politický vliv Ministerstva veřejné bezpečnosti na vedení státu.
Pouta v době svobody
V otázce předvídání hrozeb pro společenský pořádek čínští vůdci v poslední době několikrát zmiňovali možnost zapojení umělé inteligence.
Naposledy v září 2017 dosluhující šéf čínské státní bezpečnosti Meng Ťien-ču. Čínská vláda se snaží získat kontrolu nad vlastními občany v době, pro níž je příznačná možnost získávat a vyměňovat si informace prostřednictvím internetu, ale také více či méně „volně“ cestovat či obchodovat. (Tato „volnost“ však neplatí pro všechny občany ČLR, významné výjimky představují etnické menšiny, migrující chudina a také disidenti jakéhokoli druhu.)
Související články
Velký bratr v praxi: Čína testuje na Ujgurech, jestli se dá společnost absolutně kontrolovat
Nutnost vyrovnat se s novými podmínkami ČLR pocítila už krátce po zavedení Teng Siao-pchingových „reforem a otevírání se světu“ v 80. letech minulého století, relativně liberální dekádě, jež byla zakončena masakrem demonstrantů na náměstí Nebeského klidu v červnu 1989.
Dlouho se však nedařilo najít efektivní způsob kontroly nad „přelévající se a stále více informačně-technologicky gramotnou společností“, také proto, že Čína v té době ještě nedisponovala potřebnou technickou vyspělostí a měla k tomu nedostačují a zastaralý státní aparát.
Velká zeď a Zlatý štít
Už v roce 2003 však čínské Ministerstvo veřejné bezpečnosti představilo projekt tzv. „zlatého štítu“, sledovacího systému založeného na databázích digitalizovaných informací o každém uživateli. „Zlatý štít“ je někdy zaměňován se známější „Velkou internetovou zdí“, která se ze „zlatého štítu“ vyvinula spolu s tím, jak raketově přibylo uživatelů internetu, a je založená na filtrování obsahu, který se k lidem dostane.
Související články
Čína jako předvoj šmírovací společnosti: informační technologie ve službách kontroly lidu
O rok později pak byl v rámci ministerstva vytvořen centralizovaný bezpečnostní zpravodajský systém veřejné bezpečnosti, který měl spojit agendu do té doby prováděnou odděleně různými odbory v rámci Ministerstva veřejné bezpečnosti – od trestních složek přes hospodářskou kriminalitu až po boj proti terorismu státní bezpečností.
V původním systému nedocházelo ke sdílení informací mezi jednotlivými pracovišti, což ztěžovalo jejich analýzu a také syntézu pro potřeby úpravy legislativy a politických strategií.
Od roku 2008 byl „zlatý štít“ považován za základ budoucího centralizovaného systému bezpečnostních zpravodajských služeb veřejné bezpečnosti, jež mají být zapojeny v rámci „policejní práce řízené informatikou“.
Jedná se o původně britský model vymáhání práva, který postupně převzala většina vyspělých zemí včetně Spojených států. Bezpečnostní zpravodajské služby v rámci tohoto modelu stojí v centru veškerého strategického i operativního plánování a rozhodování daného státu.
Jako podle Spielberga
Při ministerstvu tak vzniklo „integrované zpravodajské oddělení“, jež využívá informace získané podřízeným provozním oddělením, jakož i statistické analýzy velkých objemů dat. Vzniká tak jakýsi „neprorazitelný kruh“, v jehož rámci jsou informace shromažďovány přímo z terénu, jsou analyzovány a prezentovány orgánům s rozhodovacími pravomocemi k posouzení.
Tyto orgány pak na jejich základě alokují zdroje a formulují strategie. Úředníci v terénu poté čerpají z těchto zdrojů a řídí se vypracovanými strategiemi, aby byli schopni tvarovat společnost a bránit nezákonnému chování.
Získané informace mají sloužit primárně ke zmíněnému předvídání společenských hrozeb, jde zde tedy o snahu eliminovat jakékoli zárodky občanské kriminality – a natvrdo řečeno neposlušnosti – hned v zárodku.
Čína je, jak se zdá, zase o krůček blíže nechvalně proslulému scénáři sci-fi Minority Report, Spielbergova filmu z roku 2002, v němž je „vina potrestána dřív, než ke zločinu vůbec dojde“.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 KčPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)
Čtěte též
BIS a NÚKIB opět důrazně varují před Čínou. Obchod používá jako zbraň
Čína tlačí na zvýšení porodnosti. Začne komplikovat rozvody
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
1 komentář
Pane/paní,Vaše analýza čínského vývoje je pro prostého občana nepochopitelná a proto také nediskutovatelná.Nechtěl byste nám ji přiblížit kratšími vstupy ke konkrétním a přitom rozhodujícím událostem ve vývoji Číny?I já bych se rád přiučil.