Výroky o tom, kolik živnostníků a drobných podnikatelů muselo skončit kvůli zavedení elektronické evidenci tržeb, nemohou vycházet z žádných objektivních a veřejně dostupných dat, upozorňují datoví novináři z projektu Samizdat.

Řekli to při představování nového projektu, kdy shromáždili data o malých podnikatelích a firmách do 50 osob a vytvořili interaktivní mapu nabízející unikátní přehled o tom, kde a v jakých oborech malí podnikatelé v celém Česku působí.

V České republice je podle posledních dostupných dat 1,1 milionu ekonomicky aktivních firem a podnikatelů do padesáti zaměstnanců. Velká většina z nich – téměř 860 tisíc – jsou živnostníci bez zaměstnanců.

Interaktivní mapa

Z mapy kupříkladu plyne, že v Česku lze najít i třítisícová města, v nichž není žádný obchod s potravinami či samoobsluha (spadající do segmentu podnikání do 50 osob).

„Osobně mne zaujalo, že na sedmé příčce, co do nejčastější činnosti v segmentu malého podnikání, je v Česku výroba destilátů,“ podotýká Tomáš Ryšavý, ředitel strategie společnosti T-Mobile, která vznik mapy v rámci projektu Rozjezdu zaměřeného na rozvoj malého podnikání, podpořila.

Celkem se výrobě destilátů věnuje 5196 malých firem či živnostníků.

Mapa může podle autorů například pomoct začínajícím podnikatelům zacílit své podnikání, případně najít díru na trhu v dané lokalitě.

Polovina byznysu v Česku

Mapa zahrnuje 81 vybraných oborů. Plyne z ní i to, že jednoznačně nejpopulárnějším odvětvím pro malé podnikání je pohostinství. Při hledání v mapě lze narazit na očekávané i překvapivé výstupy.

Například nejvíce bazarů a zastaváren je v chudších regionech Česka; málokdo by pak očekával, že v okolí Prahy je evidováno poměrně velké množství chovatelů koz a skotu.

Nejčastější obory pro malé podnikatele a živnostníky v Česku

• 1. Restaurace a stánky s občerstvením 50 711

• 2. Kadeřnictví a kosmetika 32 421

• 3. Samoobsluhy a obchodní domy 27 421

• 4. Wellness 12 041

• 5. Truhláři 8596

• 6. Prodejny smíšeného zboží 6320

• 7. Výroba destilátů 5196

• 8. Bazary a zastavárny 3744

• 9. Ostatní vzdělávání 3350

• 10. Mateřské školy 3184

Podnikatelé do 50 zaměstnanců tvoří polovinu všech evidovaných ekonomických subjektů v Česku.

Autoři mapy připouštějí, že mapa má nutně i svou chybovost. Ta je daná například tím, že sídlo firmy není vždy totožné s místem provozovny.

„Je tedy možné, že někdo má sídlo v Říčanech, ale restauraci provozuje v Českém Brodu. Plus každý podnikatel může mít zapsáno neomezené množství oborů, ale jen jeden je vykazován jako hlavní a data dostanete jen o těch hlavních. Snažili jsme se ale dát dohromady nejlepší dostupná data,“ říká datový novinář Petr Kočí.

Zdroji jsou obchodní rejstřík Ares, Registr živnostenského podnikání a Registr ekonomických subjektů. „Všechny by v zásadě měly obsahovat to samé, ale není to tak,“ podotýká další autor mapy Jan Cibulka.

Jak už dříve upozornil HlídacíPes.org, státní správa slibuje, že data z podnikatelských rejstříků začne zveřejňovat v průběžně aktualizované, přístupnější a strojově čitelné podobě.

PSALI JSME: Chystá se nová porce otevřených dat. Dostupné budou miliony údajů o firmách a lidech

Vyčíst z údajů cokoli o dopadech EET a zániku živností a drobného podnikání nejde. To, že data v mapě jsou aktuální k druhé polovině roku 2016, je však jen menší z důvodů. Jak upozorňuje Jan Cibulka, objektivní informace o dopadech EET ani z obchodních rejstříků za současného stavu zjistit nepůjde ani do budoucna.

„Změny se v rejstříku objevují s prodlevou. Pokud navíc někdo s podnikáním skončí, ale živnostenský list si nechá na vedlejší činnost, v databázích se to neprojeví,“ podotýká s tím, že výroky o tom, kolik firem kvůli EET muselo zavřít, se nemohou opírat o žádná relevantní fakta.

„Jediný, kdo se to objektivně dozví, je Česká správa sociálního zabezpečení. Tam totiž podnikatelé a živnostníci ukončení podnikání či přechod na vedlejší činnost skutečně poctivě hlásí. ČSSZ ale tyto informace nezveřejňuje, neb jde o citlivý údaj týkající se výše příjmů,“ dodává Cibulka.