Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Foto: AFP PHOTO /UKRAINIAN PRESIDENCY PRESS OFFICE / Profimedia

Věčná cesta Ukrajiny do Evropy. Dvacet let revolucí, polovičatých reforem i ruského tlaku

Napsal/a Euractiv.cz 4. března 2022
FacebookTwitterPocketE-mail

V pondělí Ukrajina podala přihlášku do Evropské unie. Sebrat odvahu na tento krok trvalo Kyjevu skoro dvacet let, během kterých zažila země dvě revoluce a několik prezidentů neschopných či neochotných zemi skutečně reformovat. Navíc, čím více se Ukrajina k EU přibližovala, tím více Rusko dělalo pro to, aby jí v tom zamezilo.

Když v roce 2004 vyhrál prezidentské volby na Ukrajině podle oficiálních výsledků proruský kandidát Viktor Janukovyč, vzedmula se proti falšování voleb série protestů dnes známých jako Oranžová revoluce. V opakovaném druhém kole voleb zvítězil proevropský kandidát Viktor Juščenko. Ne všichni obyvatelé Ukrajiny, především ti na Krymu a Donbasu, však s Oranžovou revolucí souzněli.

Ukrajina začala usilovat o členství v EU, Evropská rada to ovšem odmítala. Místo nabídky členství v roce 2004 spustila EU novou Evropskou politiku sousedství, díky které se Ukrajina mohla s Unií integrovat alespoň částečně.


Text Adama Trunečky vyšel původně na serveru Euractiv, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje.


To mělo probíhat podle hesla „více za více“, tedy více integrace a výhod za více provedených reforem. V roce 2007 skutečně začalo jednání o asociační dohodě. Ve skutečnosti byly ale reformy provedené Ukrajinou pouze částečné a ani úroveň demokracie se příliš nezlepšila – i Juščenko po vzoru svých předchůdců utlačoval opozici. Ukrajina se navíc kvůli sporům prezidenta s proruskými stranami a později i premiérkou Julijí Tymošenkovou několikrát ocitla v politické krizi.

Od Majdanu k válce

Tyto krize nakonec vedly k Juščenkově drtivé porážce v prezidentských volbách 2010, které vyhrál samotný Janukovyč. Ten velmi rychle začal koncentrovat moc ve svých rukou. I přesto EU v jednáních o asociační dohodě pokračovala. Obávala se totiž, že by se Ukrajina odvrátila směrem k Rusku. Heslo „více za více“ tedy šlo stranou. V roce 2012 sice začala na reformách opět trvat, ale nakonec od svých požadavků ustoupila a naplánovala podpis asociační dohody na listopad 2013.

Janukovyč však den před podepsáním obrátil. Zároveň oznámil posílení vazeb s Ruskem, Ukrajina se měla stát členem Eurasijského celního svazu, ruské alternativy EU. Proti tomuto rozhodnutí se ozvala skupina Ukrajinců, která začala protestovat na Náměstí Nezávislosti v Kyjevě. Janukovyčův režim ale po několika dnech začal demonstrace násilně rozhánět.

Pokus zneškodnit protesty však vyvolal opačný efekt – hnutí vzrostlo a v důsledku revoluce, dnes známé jako Euromajdan, Janukovyč utekl do Ruska. Pár týdnů nato Rusko anektovalo Krym a poté sehrálo klíčovou roli v nezákonném odtržení Doněcké a Luhanské oblasti.

Zelenskyj a nová šance

Dne 27. června 2014 podepsal nový prezident Petro Porošenko asociační dohodu s EU, v platnost vstoupila o tři roky později. Podobné dohody uzavřela EU i s Moldavskem a Gruzií. Díky asociačním dohodám se tyto země ve vybraných sektorech podílejí na evropském jednotném trhu. Mezi EU a asociovanými zeměmi jsou tedy rušena cla a jiné restrikce, k tomu navíc přijímají tyto země část evropského práva. V asociačních dohodách však nebyla zakotvena perspektiva plného členství.

Ukrajina o něj i tak nadále usilovala. V roce 2019 byl dokonce schválen ústavní dodatek, který zemi zavazuje ke členství v EU i NATO. Na odmítavé pozici ze strany Unie to však nic nezměnilo. Porošenko i přes prozápadní rétoriku podobně jako Juščenko neprosadil mnoho reforem, a tak jej v prezidentském křesle v květnu 2019 po drtivém vítězství vystřídal herec a komik Volodymyr Zelenskyj.

Před několika dny provedlo Rusko plnou invazi na Ukrajinu. I přesto, nebo spíše právě proto, že ruská armáda stojí před Kyjevem, se Zelenskyj rozhodl pro historický krok a podepsal oficiální přihlášku Ukrajiny do Evropské unie. Dokonce volá po „okamžitém“ vstupu pomocí „nové speciální procedury“. Prezidenti osmi postkomunistických členských států včetně Miloše Zemana se vyslovili pro urychlený přístup. I předsedkyně Evropské komise kandidaturu Ukrajiny podpořila.

Výše popsaný vývoj však naznačuje, že i pokud se Ukrajina Rusku nakonec ubrání, čeká ji navzdory proklamacím ze strany EU ještě trnitá cesta k plnému členství.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)