Čínské firmy právně napadají studie odhalující jejich problematické praktiky a bezpečnostní hrozby spojené s provázaností soukromého a státního sektoru pod dohledem komunistické strany.

Čínský stát a nověji i soukromé subjekty stále intenzivněji usilují o cenzuru zahraničního výzkumu týkajícího se „citlivých témat“, jenž podle nich poškozuje jejich pověst a zájmy.

Řada badatelů v posledních deseti letech čelila osobním útokům a systematické kyberšikaně například v souvislosti s odhalováním masových detencí a perzekuce Ujgurů v tzv. deradikalizačních programech v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang.

Autorkou textu je Kamila Hladíková. Text vznikl v rámci projektu Sinopsis, se kterým HlídacíPes.org spolupracuje.

Terčem takových kampaní se stal například německý badatel Adrian Zenz nebo Australský institut pro strategickou politiku (ASPI), obviňovaný z „šíření protičínských nálad“.

Jejich publikace jsou však v obou případech založené převážně na studiu oficiálních čínských dokumentů a veřejně dostupných zdrojů, které badatelé překládají a analyzují.

S cíleným zastrašováním v souvislosti s odhalováním veřejně dostupných oficiálních informací v čínštině mají zkušenost i sinologové v České republice.

Česká inspirace

V roce 2016, krátce po svém příchodu na český trh, začala čínská společnost CEFC v čele s později zmizelým poradcem prezidenta Zemana Jie Ťien-mingem rozesílat předžalobní výzvy českým médiím, která zveřejňovala informace o jejích vazbách na čínskou vojenskou rozvědku.

Vše nakonec skončilo skandálem, Jie Ťien-ming byl začátkem roku 2018 v Číně „zmizen“ pro podezření z blíže nespecifikovaných prohřešků; o pár měsíců dříve byl zase v USA obviněn z rozsáhlé politické korupce šéf „neziskového křídla“ společnosti Patrick Ho.

CEFC definitivně ukončila svou činnost v roce 2020, ještě na podzim 2019 se však podobnou cestou pokusila cenzurovat nelichotivá odhalení o svém čínském byznysu česká společnost Home Credit spadající pod skupinu PPF.

Tu s CEFC spojovala hlavně postava Jaroslava Tvrdíka, který podle ředitele Sinopsis Martina Hály „odešel do Číny jako lobbista PPF – a vrátil se jako česká spojka CEFC“.

Právní zástupci PPF tehdy hrozili projektu Sinopsis žalobou paradoxně nikoli za autorský článek, ale za překlad zveřejněných čínských investigativních reportáží o praktikách společnosti na čínském trhu.

Text, původně zveřejněný na serveru Hlídací pes, Home Credit ve své tiskové zprávě označil za difamační. Nakonec se však ukázalo, že inkriminované „hanlivé výrazy“ jako „lichva“ a „vymahač dluhů“ jsou překlady čínských termínů používaných v čínských reportážích i materiálech samotné společnosti.

Západní variace

Deník The New York Times nyní zveřejnil reportáž o rozšíření těchto praktik čínských firem dál na Západ, včetně USA. Bylo zaznamenáno už více než deset případů, kdy čínské společnosti hrozily žalobou nebo přímo zažalovaly západní think tanky a univerzity, jejichž badatelé publikovali texty odhalující nekalé praktiky a pozadí fungování čínského byznysu.

Jedné instituci dokonce hrozí, že bude muset zaplatit kompenzace. Britská Sheffield Hallam University v roce 2021 zveřejnila studii odhalující napojení dodavatelských řetězců čínských oděvních firem na státní systém zneužívající nucenou práci Ujgurů při pěstování a sklizni bavlny v Sin-ťiangu.

V prosinci téhož roku tato studie posloužila jako jeden z důkazních materiálů při rozhodování tzv. Ujgurského tribunálu v Londýně. Ten shledal čínskou vládu vinnou ze spáchání zločinů proti lidskosti a z aktů genocidy v souladu s článkem 2 Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia vydané v návaznosti na rezoluci Valného shromáždění OSN 8. prosince 1948.

Spojené státy a Evropská unie již dříve z těchto důvodů uvalily na ČLR sankce a USA zakázaly dovoz produktů obsahujících bavlnu ze Sin-ťiangu. Studie však odhalila, že se tato bavlna navzdory sankcím i nadále dostává do globálních dodavatelských řetězců.

Čínská firma Smart Shirts, která je dodavatelem předních světových značek, univerzitu v loňském roce zažalovala a v prosinci britský soud předběžně rozhodl o nároku na odškodné.

Společnost tvrdí, že její žaloba směřuje proti chybám a nepřesnostem ve zveřejněném výzkumu, které podle ní poškodily její reputaci, a nikoli proti samotnému zkoumání dodavatelských řetězců. Podobně se politické aspekty celé situace snažila v minulosti zakrýt masivní kampaň na podporu „bavlny ze Sin-ťiangu“, při níž docházelo k bojkotu západních oděvních značek odmítajících její používání.

Efektivní využití právního systému

Reportéři NYT David McCabe a Tripp Mickle zmiňují výhružky žalobami proti institucím v Evropě, Spojených státech a Austrálii. Metoda je to poměrně účinná, protože může vést k omezení financování takto citlivého výzkumu.

Otázce se už v září loňského roku věnoval i podvýbor americké Sněmovny reprezentantů pro Komunistickou stranu Číny v rámci jednoho ze svých slyšení. Jeho předseda, republikán John Moolenaar, prohlásil, že „americký právní systém je tímto způsobem zneužíván čínskou komunistickou stranou k umlčení těch, kteří na americké půdě pomáhají odhalovat [její praktiky].“

Nejčastěji se jedná o výzkum zaměřený na perzekuci Ujgurů a dalších muslimských menšin v Sin-ťiangu nebo na bezpečnostní hrozby spojené s využíváním nejnovějších technologií.

Studie mimo jiné pomáhají odhalovat navázání soukromých čínských subjektů na státní aparát, komunistickou stranu či armádní instituce. Čínské firmy si na tyto žaloby najímají západní právníky a řízení probíhají v zemích, kde daní badatelé působí.

Dusná atmosféra

Nepočítáme-li zmíněnou českou zkušenost, jednou z prvních takových kauz byla podle NYT hrozba žalobou telekomunikačního gigantu Huawei proti australskému think tanku ASPI v roce 2019.

Spor se týkal tvrzení v reportu ASPI, že internetové servery, dodávané společností Huawei africkým státům, posílají data zpět do ČLR. ASPI, který je jedním z hlavních terčů čínské ofenzivy, v posledních letech vynakládá značné prostředky na právní služby a boj proti těmto útokům.

Předžalobní výzvu od právníků dostal i Eric Sayers z amerického think tanku American Enterprise Institute. Stál za ní čínský výrobce dronů Autel Robotics, který požadoval stažení článku, v němž Sayers označil čínské drony za bezpečnostní hrozbu.

Badatelka z Centra pro bezpečnost a nové technologie při Georgetown University Anna Puglisiová zase loni v květnu publikovala zprávu popisující čínskou ekonomiku jako „hybridní“, kde dochází ke stírání rozdílů mezi soukromým a státním i civilním a vojenským sektorem. Jako příklad zmínila napojení biotechnologické společnosti BGI na čínskou vládu coby klíčový faktor pro její globální vzestup. Společnost BGI výzkumnici obvinila z pomlouvačných tvrzení a požadovala stažení reportu, k právním krokům však v tomto případě nepřistoupila.

Využívání legislativy daných zemí a zastrašování vytváří silný psychologický i finanční tlak na badatele, kteří se v obavách o sebe i své instituce mohou uchýlit k autocenzuře.

Sami vědci se shodují, že o to důležitější je aktivně bránit výzkum a akademickou svobodu před nelegitimním ovlivňováním – zvláště v otázkách, které jsou „citlivé“.