Válka skončila, to nejhorší však mělo teprve přijít. Johanna Husche zavraždili po návratu domů
V květnu 1945 zatkli Johanna Husche ve východočeské obci Hroubovice u Chrudimi revoluční gardisté a spolu s místními „partyzány“ (ve skutečnosti šlo o kriminálníky a zločince) ho jako Němce a údajného kolaboranta brutálně zavraždili. V domě, kde Husch bydlel s židovskou manželkou Hedvikou a čtyřmi dětmi, dodnes sídlí obecní úřad, a dávná vražda stále rozděluje místní obyvatele.
Příběhy 20. století se tentokrát opírají o vzpomínky Johannova syna Richarda Husche, o archivní materiály a v neposlední řadě o práci historičky Alžběty Langové, která temný případ zmapovala a popsala v článcích pro Chrudimské vlastivědné listy a měsíčník židovských náboženských obcí Roš Chodeš.
Johann Husch se narodil v německé rodině v Maďarsku. Bojoval v první světové válce, po níž se dostal do Československa, oženil se s Bedřiškou Lamplovou z židovské rodiny z Hroubovic a připojil se k rodinné firmě Lamplových, specializované na obchod s ručními výšivkami od domácích švadlen.
V březnu 1927 zemřela Bedřiška při porodu a nepřežilo ani její dítě. Ovdovělý Johann se o dva roky později podruhé oženil s Hedvikou Weissovou z české židovské rodiny z Kameniček, která podnikala ve stejném oboru. Protože soužití s příbuznými první ženy bylo komplikované, vyjednal si Husch finanční vypořádání (nerozešel se s Lamplovými v dobrém), zařídil si vlastní živnost a koupil dům č. p. 51, kam se s Hedvikou nastěhoval. Měli čtyři děti: Richarda (1930), Ilonu (1931), Editu (1932) a Naděždu (1941).
„Chystejte koupel. Táta“
Po Mnichovu a především po nacistické okupaci v březnu 1939 začaly Huschovým potíže kvůli národnosti a kvůli norimberským zákonům. Žili v tzv. smíšeném manželství, Hedvika Huschová byla Židovka, vztahovala se na ni řada antisemitských předpisů, od září 1941 musela chodit s hvězdou.
Johann Husch se svými dvěma dětmi Richardem a Ilonou (Post Bellum)
Johann Husch se navzdory nátlaku odmítl rozvést a svou rodinu chránil. Huschovi doma mluvili česky, neměli státní občanství (Johann to své ztratil, neboť žil dlouhodobě mimo Maďarsko, Hedvika o ně přišla po sňatku), jejich děti nebyly zapsány v židovských matrikách, teprve po okupaci je rodiče nechali pokřtít.
V prosinci 1942 muselo nastoupit do transportu 42 hroubovických Židů. Huschovi podle historičky Alžběty Langové i podle Richardových vzpomínek pomáhali svým příbuzným i dalším židovským rodinám. V červenci 1944 dostal Johann jakožto manžel Židovky povolání k nástupu do tábora nucených prací v Bystřici u Benešova. V říjnu téhož roku musela Hedvika do internačního tábora na pražském Hagiboru a poté – v únoru 1945 – byla deportována do ghetta v Terezíně. O děti se starala firemní zaměstnankyně, paní Černohorská z Bělé.
Dne 2. května 1945 psal Johann Husch z tábora: „Moje milé, drahé děti a milá paní Černohorská! Dnes nám bylo úředně sděleno, že náš lágr bude rozpuštěn, a že podle transportu půjdeme domů. (…) Kdy přijdu já na řadu prozatím nevím, na každý pád ale tyto dny. I maminka přijde na ten samý způsob. Tak moji miláčkové, s pomocí boží zase se uvidíme všichni. Pokud to bude možné, ještě napíši, nebo zatelegrafuji, kdy přijdu, pak chystejte do vany koupel. Na shledanou. Táta.“
Samozvaní mstitelé
Historička Alžběta Langová píše, že za pár dní se Johann Husch vydal domů, hnán obavami o děti. Několik místních ho již cestou varovalo, aby se nevracel, že je tam divoká garda s partyzány všeho druhu. Na varování nedbal (neměl důvod se bát) a do Hroubovic přišel 9. května 1945. Následující události líčí Richard Husch:
Richard Husch jde do první třídy, před rodným domem s maminkou (Post Bellum)
„Tatínek přišel kolem půlnoci, šel domů, u nás tehdy bydleli nějací Petržálkovi. Rozmluvili mu, aby za námi do Bělé chodil, že stejně spíme. Otec si lehl na kanape a za chvíli přišli hroubovičtí občané, Krejčí vyrazil tatínkovi zub, jak ho budil. Odvedli ho do Wernerovy továrny do koupelny, a tam ho věznili.“
Husch byl zadržen příslušníky revolučního národního výboru jako Němec a údajný udavač, spolu s ním skončil za mřížemi i další údajný kolaborant František Kysilka. Na jejich uvěznění se podílelo několik samozvaných „národních mstitelů“, důležitou postavou byl Jaroslav Dolejší, první předseda Místního národního výboru v Hroubovicích a od roku 1945 člen KSČ.
Děti Huschovy o otcově návratu věděly, Richard vzpomíná, že mu se sestrou nosili do improvizovaného vězení jídlo. V noci z 10. na 11. května odvlekli revoluční gardisté Kysilku a Husche do sálu hospody U Křivků, kde se konal partyzánský a gardistický večírek.
„Tam otce mučili. Zapálili mu vlasy a pak ho týrali. Nejdřív si musel zout boty, protože prý je už nebude potřebovat, ty si hned na místě zabral Josef Konrád. A pak tatínka odtáhli před hospodu a tam ho zastřelili. No, zastřelili… Zatáhli ho do takzvaného protileteckého krytu, tam přišel k sobě, a tak ho místní občané dotloukali a pak ho zahrabali,“ líčí Richard Husch. František Kysilka dopadl stejně. Vedle různých lidí z Hroubovic se na události podíleli „partyzáni“, především Emil Tomek a Karel Ferina (víc o nich níže).
Panenku nebudeš potřebovat…
Hedvika Huschová se vrátila do Hroubovic z ghetta v Terezíně 12. května 1945. Jak píše historička Alžběta Langová, přišla k rodinnému domu, našla ho však zamčený. Usedla na schody a poslala jakési dítě, aby doběhlo říct jejím dětem do Bělé, že je zpátky.
Téhož dne se od lidí dozvěděla, že byl její muž zastřelen. V dalších dnech jí o činu vyprávěli podrobnosti sousedé, potají, ve strachu z prozrazení. Hedvika Huschová se snažila získat od lidí svědectví, že její muž s Němci nekolaboroval, naopak lidem pomáhal. Podle Alžběty Langové mnozí svědectví vydali a byli pak vystaveni nátlaku národního výboru.
Obecní úřad v Hroubovicích (Post Bellum)
Dne 6. června 1945 členové MNV v Hroubovicích zařídili, aby byla Hedvika s dětmi odvezena do Chrudimi, do internačního tábora pro Němce. V dochovaných dokumentech popisuje, jak byli „zajišťováni“ a odváženi na nákladním autě: „Při zajišťování si chtěla čtyřletá Naďa vzít panenku, kterou jí Dolejší vytrhl z ruky se slovy: To zde nech, tam to nebudeš potřebovat. Panna zmizela. Byl to plaváček asi 25 cm velká.“ Huschovi zůstali v táboře několik týdnů, na svobodu se dostali s pomocí příbuzného, policejního strážmistra.
Důvodem internace zřejmě bylo, že Hedvika Huschová se nechtěla vzdát: žádala spravedlnost, vyšetření případu, nalezení mrtvoly svého muže, vrácení majetku. Byla nepohodlná a představitelé hroubovického MNV, který se usídlili v jejím domě, se ji snažili zastrašovat a ničit.
Nedostala osvědčení o národní spolehlivosti, nedostala občanství ani manželův úmrtní list. Neměla proto nárok na důchod ani na potravinové lístky. Musela se dívat, jak někteří hroubovičtí nosí části jejího a manželova oblečení, jak si malá příbuzná předsedy Dolejšího hraje s kočárkem její dcery. V roce 1947 bylo na Hedviku Huschovou podáno oznámení, že udávala za okupace, soud proběhl v listopadu a byla zproštěna všech obvinění.
Vyšetřování do ztracena
V květnu 1948, tedy nedlouho po komunistickém převratu, byla i s dětmi vystěhována do dvou železničních vagonů, umístěných na kraji lesa, kde pak Huschovi žili bez elektřiny a bez vody. V roce 1951 úřady Hedvice Huschové vyhrožovaly, že jí odeberou nejmladší dceru a umístí ji do dětského domova. Historička Alžběta Langová píše, že národní výbor především tlačil na dokončení konfiskace Huschova majetku – domek č. p. 51 označil za potřebný pro obecní úřad.
Richard Husch v roce 2019 (Post Bellum)
Hedvika Huschová stále psala stížnosti a žádosti, obrátila se také na prezidenta Klementa Gottwalda. V roce 1951 bylo zahájeno vyšetřování a provedena exhumace obětí. Nenašly se doklady, že by Johann Husch někoho udal, v Hroubovicích také po celou dobu okupace nebyl nikdo zatčen (s výjimkou deportovaných Židů), a to ani v období heydrichiády.
V archivní zprávě z vyšetřování Krajského velitelství Národní bezpečnosti (leden 1952) se píše: „Vznikl důvodný dojem, že tento postup (tedy vražda dvou jmenovaných) byl inspirován úmyslně lidmi, kteří byli sami zkompromitováni a tímto způsobem se chtěli zbavit nepohodlných svědků. Stykem s Němci zkompromitovaní lidé byli jak v partyzánské skupině, kterou vedl (Emil) Tomek, tak i v revolučním národním výboru. Velitel partyzánské skupiny v roce 1941 nabízel své služby gestapu a jen pro svoje mládí nebyl přijat. Přesto se však za člena gestapa vydával a provedl několik nezákonných prohlídek. Při jedné byl přistižen a odsouzen na dva roky do vězení.“
„Partyzán“ Tomek se dále účastnil vraždy šp. kapitána Havlíčka a přivlastnil si jeho uniformu, vedle Husche a Kysilky byli na jeho rozkaz zastřeleni i jiní lidé. Další člen partyzánské jednotky, Karel Ferina, „byl šoférem na vojenském letišti v Chrudimi a dle svědeckých výpovědí měl doma obraz Hitlera, opatřoval Němcům na letišti potraviny a s těmito se důsledně stýkal.“ Byl také „11x soudně trestán pro různé krádeže“.
Předseda revolučního MNV v Hroubovicích Jaroslav Dolejší se po příchodu Němců stal vedoucím v kanceláři v arizované fabrice a „jest zde důvodné podezření, že udržoval styky s Němci.“ Vyšetřování přesto skončilo do ztracena – spravedlnosti stály v cestě komunistické zájmy. Nikdo nebyl odsouzen a potrestán.
Kauza dodnes živá
Příběh nemá happy end. Po pádu komunismu se Huschovi nedomohli vrácení majetku. Soudili se – a dozvěděli se, že konfiskace jejich domu nebyla úředně nikdy dotažena do konce, že podle jakéhosi rozhodnutí z roku 1953 jim měl být jejich dům tehdy navrácen. Nikdo z Národního výboru ani jiného úřadu však Hedviku Huschovou ani později její děti o tomto rozhodnutí neinformoval. Po roce 1990 proto soudy konstatovaly, že dům propadl jakožto majetek, k němuž se nikdo nehlásil.
Historička Alžběta Langová píše: „Na případu je zarážející, jak živá kauza v Hroubovicích dodnes je. Část obce se stále domnívá, že Husch byl kolaborant. Na výstavě o židovské komunitě v obci v roce 2012 nebyla mezi oběťmi – osobami, které prošly jako židovští občané nacistickou perzekucí – Hedvika Huschová vůbec zmíněna.“
V roce 2017 byl na místě bývalé synagogy odhalen pomník se jmény všech židovských obyvatel, kteří lágry prošli. „Zde již Hedvika, zásluhou starosty obce, mezi přeživšími uvedena je. I za to se mu však dostalo negativních komentářů a zpochybňování, že ´nikde nebyla´, ačkoli v terezínské pamětní knize je snadno dohledatelné, kdy nastoupila do Terezína, v dalších pramenech pak i její pobyt v pracovním táboře v Hagiboru,“ dodává Langová.
Na podzim roku 2019 se v Hroubovicích konala beseda, které se Richard Husch zúčastnil a po dlouhých letech mluvil s místními lidmi – došlo k tomu téměř 75 let od konce války a vraždy jeho otce.
Autor textu Adam Drda působí v projektu 
Paměť národa – jedinečné rozsáhlé sbírce vzpomínek pamětníků, kterou řadu let buduje nezisková organizace Post Bellum se svými partnery – Českým rozhlasem, Českou televizí a Ústavem pro studium totalitních režimů. Ve sbírce je shromážděno víc než pět tisíc výpovědí. Z Paměti národa vznikají každý týden rozhlasové dokumenty Příběhy 20. století. Jde o subjektivní vzpomínky pamětníků, které nemusejí vždy zcela odpovídat skutečnému průběhu historických událostí.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Plátno ztratilo rám a obraz se stal mapou. Miloš Šejn nenašel u komunistů pochopení
Když Krkonoše připomínaly polomrtvou ještěrku bez ocásku a přežily svou smrt
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
60 komentářů
komunisticti vrazi.
porad zijou mez nami, nebo jsou v hlavach jejich obdivovatelu
Ve 45. tu byl určitě samý komunista , přestaňte blbnout !
z clanku:
…Na jejich uvěznění se podílelo několik samozvaných „národních mstitelů“, důležitou postavou byl Jaroslav Dolejší, první předseda Místního národního výboru v Hroubovicích a od roku 1945 člen KSČ. …
…Při zajišťování si chtěla čtyřletá Naďa vzít panenku, kterou jí Dolejší vytrhl z ruky se slovy: To zde nech, tam to nebudeš potřebovat. Panna zmizela. Byl to plaváček asi 25 cm velká…
…Musela se dívat, jak někteří hroubovičtí nosí části jejího a manželova oblečení, jak si malá příbuzná předsedy Dolejšího hraje s kočárkem její dcery…
…Předseda revolučního MNV v Hroubovicích Jaroslav Dolejší se po příchodu Němců stal vedoucím v kanceláři v arizované fabrice a „jest zde důvodné podezření, že udržoval styky s Němci.“ Vyšetřování přesto skončilo do ztracena – spravedlnosti stály v cestě komunistické zájmy. Nikdo nebyl odsouzen a potrestán….
shrnuto: komunista dolejsi byl zrejme kolaboroval s nacisty a ten samy komunista dolejsi se pak mstil na lidech, kteri se vratili z koncentraku aby ukazal, jaky to byl „odbojar“ …
A kdo byli ti ostatní ? Po válce nebyl ministrem spravedlnosti komunista !
tuhle konkretni vrazdu spunktoval jeden konkretni komunista
jiny vrazdy spunktovali zase jini komunisti
Spíš když byli nacisté u moci, tak kolaboroval s nimi, když se k moci drali komunisté, tak se dal k nim.
MMCH na Hitlerův osobní příkaz byli bývalí němečtí komunisté přijímáni do NSDAP bez zkušební doby, která platila pro exčleny jiných politických stran. Prostě komunisté i nacisté byli v podstatě to samé.
Typický příběh z malé české obce nedaleko Chrudimi, typický projev „lidové kultury“ hrdinných Čechů, českých reků bez bázně a hany. Je mně někdy z toho národa na zvracení.
Takové příběhy objasňují, proč jsme tam kde jsme nechtěli být a kvůli tomu jsme chodili v listopadu 1989 po protestech a zvonili líči. Ta část hroubovických, co jsou dodnes antisemity, skrývající svůj antisemitismus za odboj proti německým nacistům, s tím, že Židé mluvili německy, to jsou dnes ti, co protestují proti opatřením na omezení pandemie a kvůli kterým na covid-19 zemřely už tisíce jiných. To je ta pravá tvář českého národa, jak ji prezentují na př. dnešní Starostové a nezázávislí, či Piráti.
Pane uz to nekurte – nedela vam to vazne dobre!!!
Z ani jedne fotografie nebo zaznamu nejake pomatene demonstrace proti vladnim opatrenim jsem si nevsiml ze by mela podporu kohokoli od techto stran co jste vyjmenoval. Nikde ani slovo. Zadny dukaz nemate, ale obvinujete. V podstate jste ve vasem „zvracecim“ prispevku spachal to same jako ti „hrdinni“ cesi ze kterych je vam spatne od zaludku!!!
Prosim zamyslete se priste nez nas opet obdarujete tak skvelym svetonazorem.
Potrefená husa?
Spíš někdo, kdo upozornil na vaše nesmyslné konstrukce.
V roce 2017 nároky nakonec odmítl Nejvyšší soud s tím, že „i kdyby bylo možno přisvědčit a uznat, že jim byla konfiskací způsobena křivda, šlo by o křivdu způsobenou před 25. únorem 1948, a takové křivdy se podle ustálené judikatury neodčiňují“.
Krádeže posvěcené Nejvyšším soudem ČR – jde, mimo jiné, o židovské a šlechtické majetky zkonfiskované Němci za Protektorátu.
Jestli je to typické pro vaši rodinu, tak do toho nezatahujte všechny. Chroničtí nadávači vašeho typu jsou už trapní.
Nejde o jediný případ takového zločinu. Viz Wikipedie: heslo Masakry Němců na jaře a v létě 1945.
3 Masakry
3.1 Lanškroun
3.2 Brněnský pochod smrti
3.3 Postoloprtský masakr a koncentrační tábor v bažantnici
3.4 Doupov a Tocov
3.5 Podbořany
3.6 Chomutov
3.7 Masakr na Švédských šancích
3.8 Krnov
3.9 Domažlice
3.10 Ústecký masakr
3.11 Loděnice u Berouna
3.12 Lom na Mostecku
3.13 Dobronín
3.14 Vitorazsko
3.15 Suchdol nad Lužnicí
3.16 Leština
3.17 Náchod
Nejde o nadávání, jde o konstatování skutečností, písemně nezpochybnitelně doložených.
Abyste se nemusel obtěžovat vyhledáváním, dovolím si ocitovat z Wikipedie aspoň jeden případ:
„Masakr na Švédských šancích
Nádraží v Přerově
Podrobnější informace naleznete v článku Masakr na Švédských šancích.
Masakr prováděli příslušníci 17. pěšího pluku z Petržalky (bývalí příslušníci 1. československého armádního sboru) vedení poručíkem OBZ Karolem Pazúrem a osvětovým důstojníkem Bedřichem Smetanou u Horní Moštěnice na návrší Švédské šance v noci z 18. na 19. června 1945. Zmasakrovali zde 265 obyvatel Dobšinej, Kežmarku, Gelnice, Mlynice a Janovej Lehoty pri Žiari nad Hronom. Povraždění byli hlavně Karpatští Němci a Maďaři, bylo však mezi nimi i několik Slováků. Naprostou většinu povražděných tvořily ženy a děti.[33][34][35] „
Popírám snad tyto masakry, píšu, že se nic nestalo?
Jste to vy, který z toho dělá něco typického pro Čechy jako celek. V tom případě bych se zeptal, na kterém masakru měli podíl vaši předkové (vy sám už asi ne), některý z nich to dle vaší logiky musel být.
Lidi jako vy si akorát tak ventilují svoji životní frustraci obviňováním všech ostatních.
To myslíte opravdu vážně, že citace z Wikipedie by mohla být ventilováním životní frustrace?
Nikoliv citáty z Wikipedie, nýbrž vaše ubohé obviňování národa jako celku. Pochlubte se konečně , ve kterém masakru účinkovali právě vaši předkové.
Ti lidé měli smůlu, protože po porážce bojovníků SNP ve svých bydlištích vodili po svých sousedech dům od domu trestné oddíly SS a udávali, že spolupracovali s partyzány nebo povstalci. A jejich vlak se v Přerově zastavil zrovna vedle vlaku, ve kterém jeli (a jakožto vojáci ozbrojení) příbuzní jejich obětí.
Prostě, byla to odveta ve smyslu onoho biblického „oko za oko, zub za zub“. A ty trestné oddíly SS děti také nešetřily, když jsme u toho.
Může se nám to nelíbit, ale nejsem si jist, kdo by odolal, nalézt takto vraha svých blízkých a moci (technicky) na něm vykonat pomstu. Pokud jste v takové situaci byl a odolal jste, můžete soudit; jinak ne.
K tomu „brněnskému pochodu smrti“ (během kterého nikdo nezemřel). Brno bylo silně obsazeni Němci, kteří dělali „východní osadníky“ a po útěku z Ukrajiny a Ruska bydleli v německých rodinách. Pokud se o takových dozvěděli sověti, tak je prostě vystříleli i s hostitelskou rodinou (Brno osvobodili vojáci z Ukrajiny, jejichž rodiny byly vystaveny represím právě ze strany těchto osadníků, a tak je zuřivě nenáviděli).
Dostat tyhle lidi z Brna a setřít jejich skutečnou identitu znamenalo pro řadu z nich záchranu života.
Kolaboranti s nacisty dodnes brání otevření údajného hrobu obětí tohoto pochodu, protože jsou si vědomi, že tam ve skutečnosti jsou spojenečtí letci, internovaní v Pohořelicích a před příchodem fronty kompletně povraždění.
Tato nespravedlnost se děje i v 2021
honziku, za rizeni zeme zodpovida vlada, za vladu premier. jestlize je vlada neschopna, mela by skoncit.
premier nas vyzyva, abysme sedeli doma na zadku, ale sam jel na dovolenou do recka. a ted si jeho manzelka s dcerou uziva teplo nekde u arabacu.
prymula nam zakazal hospody a sam do hospody s pravou babisovou rukou faltynkem sel.
to same babisuv poslanec hnilicka a policejni sef v hospode se socanskym mafianem bendou a bejvalym socanskym premierem paroubkem.
tahle vlada kaze vodu, ale labe vino.
nikdo se nemuze divit, ze i normalni clovek si chce toho vina aspon obcas usrknout, zejmena kdyz ti co vladnou teto zemi jdou „prikladem“.
srovnatelne rakousko ma necelych 8tis mrtvych s cinskym virem. my pres 17tis.
rozdil 9tis mrtvych jde jednoznacne za touhle vladou a jejim premierem
…a nejste náhodou potomek z jedněch z těch tamních sviní? Ono totiž nezáleží na názvu organizace, ani na politické příslušnosti, záleží především na lidech. A jsou lidi dobří a ku-rvy. A ty vy-ch-cané kurvy se dokáží přizpůsobit jakémukoliv období i politické situaci. tudíž se nejedná ani o komunistu, ani o fašistu, ani o socana, či kapitalistu..je to jen prostě lidská hyena, ku-rva… vo tom to je. A pokud je někdo vychováván v těchto bludech, sám se to hyenou a svi-ní stává.
Naprosto stejné případy se děly i v dalších státech osvobozených od nacistické okupace. Faktem je, že tam, kde území osvobodili západní spojenci, ustanovili osvoboditelé vojenskou vládu, která nejhorším excesům dokázala zabránit. U nás sověti ihned po osvobození předávali moc místním komunistům a nechávali jim zcela volné ruce.
Nicméně je třeba konstatovat, že těchto excesů by nebylo, kdyby před nimi neproběhla brutální šestiletá okupace. A kdyby Němci nezlikvidovali (nebo alespoň neodvozili do lágrů) prakticky všechny příslušníky prvorepubličních elit, takže tím otevřeli cestu právě takovýmto zjevům.
Byla to divná doba. Matka se po anšlusu vracela z Rakouska a na hranicích jí čeští Němci obrali o věci. Česká svině prý nic nepotřebuje.
Helemese, virovo alter ego fantazíruje.
Jak víte, že jde o fantazírování?
Jestli má bacil/virus něco proti mému názoru, nechť se ozve. Nebo ses už stihl převtělit do další osoby, vire?
Mimochodem, bylo téměř důsledně dodržováno, že odsun Němců byl prováděn stejným způsobem jako pomnichovský odsun Čechů z pohraničí (stejné podmínky, co si smějí či nesmějí vzít s sebou apod.). A v potravinách se dávaly Němcům příděly, které za protektorátu měli Židé.
. je mi smutno z podobného sebemrskačství – jen vzpomeňme na takové francoze , belgičany ,nory atd. Žádná změna režimu se neobejde bez bývalých přisluhovačů. Máme v rodině hrdiny z jedného réžimu a padouchy neuvěřitelných rozměrů – a co můžete dělat – jen si dát bacha !!!!!
Jan zřejmě patřil k udavačům a ti druzí ho předbíhali.Nakonec nenašel odvahu se s nimi spojit.Pro informaci-takto uvažuje on.Nedochází mu,že každý režim dělají lidé.Když tolik vychvaluje Němce,asi měl s nimi něco společného.Ono se v podlední době tvrzení o české brutalitě zveřejňuje,ale o brutalitě za protektorátu se taktně mlčí.Nakonec 360 000zavražděných obřanů protektorátu nic neznamená,protože to dělali Němci.
Milan napsal:
7.2.2021 (12:29)
Tento národ vždy se snažil každého okrást , na kdekoho se přísát a pak ho zákeřně podrazit , povaha národa je vidět i na naší současné vládě , ti co ji volily by mněly odevzdat veškeré majetky aby částečně snížily škody které Babiš a jeho sebranka napáchaly a pokud to nebude stačit tak !!! jeho voliči by měly rozprodat své organy protože jsou spoluviníci
„ti co ji volilY by MNĚLy… co slovo, to perla…
Opravdu dle vaší rodiny neposuzujte všechny. A vraťte , co jste dle vašich vlastních slov nakradli a omluvte se těm, které jste opět dle vašich vlastních slov podrazili.
My jsme byli, celá rodina, mimo území Protektorátu i Evropy, takže Vaše invektivy jsou zcela mimo.
A ted bych chtěl slyšet druhou stranu! jinak je to jedna pani povídala!
Jaksi se zapomíná , co se dělo předtím , Němci měli na svědomí 2.sv. válku s cca 70 miliony mrtvých ! Sudeťáci s výjimkou antifašistů byli odsunuti a buďme rádi , jinak by už dnes žádná Česká republika neexistovala !
zapominas na to, ze 23.8.1939 se dohod nacista hitler s komunistou stalinem na rozdeleni polska a evropy, nacez 1. zari napadli nacisti polsko od zapadu a 17. zari komunisti od vychodu. a svoje spojenectvi utuzili spolecnou vojenskou prehlidkou v okupovanem polskem brestu, kde ruku v ruce pochodovali vojaci wermachtu a rude armady. a pak skoro cele 2 roky CCCP dodaval nacistum obili, ropu a nerostne suroviny, aby se nacistum v Zapadni evrope lepe valcilo a to napr. i v dobe, nacisti bombardovali civilisty v londyne.
A ty zase evidentně zapomínáš na to, co se stalo 22. června 1941.
A také to, že Polsko po Mnichovském diktátu zabralo Těšínsko a rovněž pakt Piłsudski-Hitler ti zřejmě nic neříká…
To o tom Polsku je nový a nyní používaný výklad ke genezi „vzniku“II.sv.války…
Smlouva mezi SSSR a Německem byla podepsána až poté co žádný z tzv.záp.spojenců nechtěl podepsat se SSSR smlouvy o pomoci. Polsko bylo „nepřítel“ jak pro Německo tak i pro SSSR ( a i nám tak bylo Polskem zabráno „Těšínsko“ po tzv.Mnichovu). V době napadení Polska SSSR už v podstatě jako stát Polsko neexistovalo a SSSR se „zastavil“ na území, které mělo Rusko před I.sv.válkou (Curzonova linie) . Tehdy Lenin „postoupil“ území s tím, že vystupuje Rusko z I.sv.války ( ale s podotknutím, aby v budoucnu bylo nožno toto území zpět získat). Polsko -jako takové- skoro 200 let, až do výsledku I.sv.války, de iure neexistovalo, a SSSR si „vzal“ území převážně dnešní Ukrajiny a Běloruska – tam bylo Polsko cizí…
tezko moh nejakej Zapadni demokratrickej stat podepsat dohodu s teroristickym komunistickym CCCP, kterej od VRSR do zacatku ww2 mel na svedomi cca 20mil lidi, a jen v letech 1937-1939 tam zrovna probihali Velke cistky, pri kterych nechal stalin povrazdin prinejmensim 3/4 milionu lidi a miliony lidi byly v gulagu.
pro srovnani – v hitlerovych koncentracich byly v te dobe desetitisice lidi, koncentraky tehdy nebyly likvidacni, a svedomi mel hitler radove tisice lidi.
rozhodne se neminim zastavat masovyho vraha hitlera, ale ani masovyho vraha stalina. ale v predvecer vypuknuti ww2 byl hitler vedle stalina jako vlk vedle dabla.
kazdopadne kdyby se stalin nespojil s hilerem a skoro cela 2 roky s nim nekamaradil, valka by mela uplne jiny prubeh uz treba jen proto, ze hiler by nemel ani dost benzinu do tech svych tanku ani dost obili, aby nakrmil wermacht.
a k tomu polsku – polsko melo s nemeckem standardni smlouvu jako mnohe jine zeme (CCCP uz od roku 1922 z rapalla, ktera se pravidelne prodluzovala), konflikt na tesinsku byl jen lokalni, ze svetoveho pohledu nevyznamny konflikt. po velke valce (1.svetova), ziskalo polsko jen cast uzemi, ktere mu rusaci ukradli pri trojim deleni o 120 let drive
Ty tzv.západní demokracie měly v té době mnoho kolonií po celém světě a tam místní obyvatelstvo si žilo jako v ráji, že..?
josefe, ktera Zapadni demokracie nechala v predvecer ww2 povrazdit 3/4 milionu svych obcanu, jako to udelali sovetsti komunisti?
to martin
Nebylo to v předvečer WW2, ale Brity způsobený „bramborový hladomor“ v Irsku měl několik milionů obětí. A koncentrační tábory byly použity Brity pro obyvatele přepadených Búrských států, ještě před WW1, Hitler tenhle nápad jen okopíroval.
USA vyvraždili původní obyvatele Indiány a to dávno před 2 světovou válkou, dokonce i už před 1. světovou válkou, které říkáte stupidní zkratkou ww2, abyste se předvedl, jak jste in. Jen bych poznamenal, jestli jste si nevšiml, tak jediný jazyk legitimní v ČR, je čeština.
23.8.1939 už neexistovalo Československo, ale Protektorát Čechy a Morava. Pro nás už bylo rozděleno.
i tak jsme dopadli mnohem lip nez polaci, ktere napdli od zapadu nacisti a od vychodu komunisti a zniceni polska oslavili spolecnou vojenskou prehlitkou wermachtu a rude armady v okupovanem polskem brestu
Tento národ vždy se snažil každého okrást , na kdekoho se přísát a pak ho zákeřně podrazit , povaha národa je vidět i na naší současné vládě , ti co ji volily by mněly odevzdat veškeré majetky aby částečně snížily škody které Babiš a jeho sebranka napáchaly a pokud to nebude stačit tak !!! jeho voliči by měly rozprodat své organy protože jsou spoluviníci
Honzíku, zapomněl jsi i si změnit nick 🙂
František Říha, který na mrchovišti postřílel 14 spoluobčanů z Tuště, mezi nimiž byl jen 1 Němec, a potom několik dní chodil opilý po vesnici a vykřikoval, že on to je, „kdo postřílel tu holotu“,Vychodil 4 třídy obecné školy, přičemž patřil k největším darebákům a báli se ho i učitelé. Dorostl výšky 165 cm a učil se pekařem, ale nevyučil. Dojížděl pracovat do škrobárny v Gmündu, kde pracovali také francouzští zajatci, kteří dostávali balíčky potravin, léků apod. od Mezinárodního červeného kříže. Říha patrně tyto balíčky kradl, a když ho 26. února 1943 skladník napomínal, Říha vytáhl nůž a hrozil skladníkovi (*1883) probodnutím. Skladník to oznámil svému nadřízenému, který zavolal policii a Říha byl poslán do koncentračního tábora v Mauthausenu.Po návratu z Mauthausenu 20. května 1945 se Říha vydával za politického vězně a odbojáře. V roce 1949 byl přijat do služeb StB. Tam byl zaměstnán až do 80. let, kdy šel do důchodu. S StB ovšem spolupracoval i nadále jako informátor na pražském Hlavním nádraží. Po roce 1989 Říha jako bývalý vězeň z Mauthausenu dostal od německé vlády odškodnění ve výši 250.000 Kč .
Je potřeba se zeptat také očitých českých svědků, proč k potrestání vlastizrádců a vrahů českého lidu při jejich odsunu došlo. Mému tehdy desetiletému tchánovi tito zrádci a vrazi zlomili klíční kost jen proto, že se šel podívat, jak se chystají k odsunu. Dnes se píší jen historky z německé strany. Kdyby bylo při odsunu zabito 360 000 Němců jako bylo zavražděno Čechů, kdo by byl větším viníkem?Ten, kdo vraždil první, ten kdo vyháněl Čechy z pohraničí první, ten, kdo vraždil české četníky v pohraničí, nebo ten, kdo by jen následně trestal zločiny. Ani to se nestalo. 90% sudetských Němců volila Henleina, milovalo Hitlera, který plánoval vyhlazení našeho národa. Příslušníci gestapa byli převážně sudetští Němci. Jejich odsun bylo velmi shovívavé gesto za jejich zločiny. Místo, aby Němci zpytovali svědomí, snažili se alespoň částečně napravit svoje zločiny třeba jen tím, že by se zasadili o zaplacení reparací, tak dále rozeštvávají (viz. Merklová, která si dovolila říct, že k odsunu nebyl důvod). Po válce Němci museli navštěvovat koncentrační tábory, aby viděli hrůzy svého zběsilého řádění. Bohužel to němečtí tatíci a mamky už nepopsali svým dětičkám a ty se dnes snaží přepsat historii.
Přesně tak a na antifašisty se odsun nevztahoval ! Dnešní západní poskoci lezou Němcům do zadku a nechtějí vědět , že po 89. kapitalisti náš stát zničili , rozkradli , zadlužili , zdevastovali český průmysl , zemědělství , školství , většina velkých podniků patří cizím kapitalistům , jsme jen nesoběstačná , obrovsky zadlužená bruselská a německá kolonie !
Teda nestačím se divit, jak si tady jdete po krku. Hotová diskuze na novinkách. A to jsem se tady vždy rád zastavil, protože většinou byly všechny debaty vedeny alespoň na nějaké úrovni a relativně slušně. I přes rozdílné názory debatujících.
Přitom pravda je tak prostá. Hnusy, co se děly za války nijak neospravedlňují hnusy, co se děly po válce. Na tom se asi vesměs shodneme. Že se děly podobné případy po celé zemi dneska asi také nikdo nezpochybňuje. Že se tato svinstva děla jak pod taktovkou nacistů, tak i komunistů asi také nikdo nemůže popřít. Myslím, že ten podstatný závěr je takový, že bychom měli konečně říct, že se napáchalo mnoho zla a postavit se k tomu bez argumentů typu „ale oni si začali.“ Ono totiž bez přiznání toho, že i v našem národě se v té době děla spousta zla, se nikdy neposuneme dál. Němci se se svými skutky museli vypořádat a postavit se jim, protože nešly ignorovat a bagatelizovat a nakonec to z nich udělalo lepší společnost. Tak proč ne my? On totiž každý posun k lepšímu trošku bolí, ale stojí to za to.
Přes to, že za všemi úchylnými devianty, kteří toto páchali, stála často nějaká ideologie, šlo v první řadě o zvrácené lidi a příliš nechápu, že může někdo omlouvat kohokoliv z nich, ať už se těchto zvěrstev účastnil na jakékoliv straně.
Tak už si konečně připusťme, že svět nikdy nebyl černobílý. A že zlo je zlem, ať se schovává za sebeušlechtilejší myšlenky.
Nemáte pravdu, je mi líto. Pořád platí ono „příčina vyvolává následek“. Bez brutální šestileté okupace a povraždění více než třetiny milionu našich spoluobčanů by se tyhle věci dít nemohly. A nebyl by pro ně ani sebemenší důvod.
Já netvrdím, že věci se nedějí v příčinné souvislosti. To, že se spousta lidí po válce mstila proto, že na nich samotných či jejich blízkých bylo pácháno nějaké zlo během války, je pravda. O tom nijak nepolemizuji. Já jsem chtěl pouze říct, že je vlastně jedno, proč lidé konají zlé skutky. Že to zlo je stále zlem i když je zapříčiněno jiným, předchozím zlem. Že můžeme chápat, proč se tyto věci dějí, ale současně je stále musíme odsuzovat, ne omlouvat.
Dovedu pochopit, že sadistický sériový vrah často páchá svoje skutky proto, že byl v dětství sám týrán, zneužíván a podobně, ale stejně to jeho skutky neomlouvá a je třeba je odsoudit. To je nakonec i princip trestního práva již minimálně od dob Chamurappiho zákoníku. Trestáme zlo bez toho, abychom ho omlouvali předchozím bezprávím. A to bylo gró mého příspěvku. Neměl jsem rozhodně v úmyslu zlehčovat zvěrstva páchaná nacisty na okupovaných územích.
Ignorování předchozího bezpráví, případně předstírání, že k ničemu takovému nedošlo, je jednoznačně linie nacistické propagandy. Už proto by měla být brána jako vadná.
Pokud lidi šest let (a něco) bestiálně mučíte, tak jejich reakce vůči vám v momentě, kdy už nemůžete, je vcelku jednoznačná. A na tom mučení se podíleli prakticky všichni Němci. V Brně se rvali např. o lístky na vraždění v Kounicových kolejích.
Navíc se to celé dělo v prostředí bez zákona (navozeném Němci). A, buďme upřímní, komu z Němců se podařilo ty dny bezprostředně po osvobození přežít, ten měl vysokou šanci, že nijak potrestán nebude. Bohužel.
..ještě bych si dovolil komentář Dr.B dovézt do dneška. Připadá mi to dohadování kolem věcí, které se staly tak nějak k ničemu. Ale co mě na takovýchto příbězích, jako v tomto článku napadá, je otázka zda by se něco takového mohlo stát i dnes nám? Ti patologičtí jedinci (ať už na kterékoliv straně) se neobjevili z čista jasna a nikam také nezmizeli. Říkám si, co by se asi stalo, kdyby zase přišla špatná doba (myslím opravdu špatná) odkud by zase vylezli tito různí kápové, mstitelé, funkcionáři, revolucionáři, práskači, dozorci a podobní, kteří by si zase začali vybírat své oběti. Jsou tu, žijí mezi námi. Jen zatím nemají příležitost škodit tak zásadně. A co mě děsí nejvíc, nemohl bych to být já, nebo nedej Bože moje děti? Myslím, že tohle bychom si z historie měli vzít, to poučení. Až mě z toho mrazí. A že je dnes jiná doba? To si naši předci také mysleli a jen mi (generálové po bitvě) dnes víme jak se mýlili. Cítím se být českým vlastencem, jen to nedávám najevo skákáním, ale snahou nedělat tomuto národu ostudu, Ale když vidím tu infantilní sebestřednost a bezohlednost mnohých kolem mě ve válce s rýmičkou která sice zabíjí jen tisíce našich blízkých, ale i tak, umíte si představit, že by přešel zase podobný konflikt jako ve 38? A poslední poznámka: Náš národ tvoříme my ne nějací politici. My jsme si je zvolili (a nevolit je také volba – nechat to na druhých) a z nás oni jsou a našim touhám naslouchají i nám by se měli zpovídat 1x za 4 roky. My jsme jejich zaměstnavatelé a je naše chyba, že si necháme kálet na hlavy…… čtu takovéto články a přemýšlím jak to zase nedopustit. Jak mohu dnes zajistit, aby něco podobného nemuseli prožít naše děti? Hádky co bylo jsou k ničemu. Přeji všem hezký den 🙂
Dnes, obávám se, najdete tyhle lidi v organizacích, jako je ANTIFA. Případně mezi radikálními ekology. Dost se jim blížili i členové nechvalně známé Kliniky v Praze a jejich podpůrci.
Jediným způsobem je poučit se z historie a neopakovat chyby našich předků. To je však dost složité, dokud budeme jedny ohavné činy odsuzovat a jiné glorifikovat, či třeba jen omlouvat. A tento přístup se stále nepodařilo z výuky dějin odstranit. Protože patologických jedinců, kteří své zlé já odhalí nejčastěji ve vyhrocených situacích, je mezi námi stále mnoho. A když se k tomu přidá ještě pocit beztrestnosti (který měli za války jak příslušníci nacistické ideologie, tak na jejím konci a po ní ti ostatní), máme zaděláno na další malér.
A jak píšete, hádky co bylo jsou opravdu k ničemu. Jenom v lidech vyvolávají pocit, že zlo jde omluvit, přehlédnout a svést na druhého.
Německé válečné zločiny nebyly dílem nějakých patologických jedinců. Jednalo se o dílo systému, jehož součástí byli všichni Němci (s výjimkou antifašistů v kriminálech), jako dobře namazaná kolečka jednoho stroje. Chtít nějaké „cílení“ je asi totéž, jako kdybyste požadoval, že se při střelbě na tank smí střílet jen na dělo a kulomety a zásahy všech ostatních částí tohoto stroje (včetně těch, jejichž zničení je nejefektivnější) jste striktně zakazoval.
Hoď kamenem, kdožs bez viny.
Hrozná doba. Jak bych se zachoval já, kdybych tehdy žil ? Jak bych se zachoval, kdybych se narodil v německé (židovské, české, německé antifašistické) rodině ?
Přeji si, abych na sebe mohl být hrdý!