Egypt by se mohl zařadit na seznam prostředníků mezi Západem a Ruskem při možných jednáních o míru na Ukrajině. Egyptský ministr zahraničí Sámeh Hasan Šukrí jednal tento týden se svým americkým i ruským protějškem. Egypt si od možné role prostředníka v mírových jednáních slibuje ekonomickou pomoc z ruské i americké strany. Třetina Egypťanů žije pod hranicí chudoby a zemi trápí rekordní inflace.

Diplomatické cesty jsou často klikaté. Zatím roli „neutrálního“ prostředníka mezi Západem a Ruskem ohledně války na Ukrajině plnil turecký prezident Erdogan. Jeho obstrukce při rozšiřování NATO o Švédsko a Finsko mohly ale západní diplomaty vést k úvahám o tom, kým Erdogana případně nahradit.

Po schůzkách, které v tomto týdnu absolvoval egyptský ministr zahraničí Sámeh Hasan Šukrí, se zdá, že na seznamu „neutrálních zemí“ v ukrajinském konfliktu, tedy i potenciálních vyjednavačů, by se mohl ocitnout Egypt.

Káhiru začátkem týdne navštívil v rámci blízkovýchodní cesty americký ministr zahraničí Antony Blinken. Jednání s egyptským prezidentem Sísím a šéfem diplomacie Šukrím bylo dlouho plánované, Blinkenova cesta byla zaměřená především na blízkovýchodní témata a palestinsko-izraelský konflikt. Politici se ale netajili tím, že projednávali také ukrajinský konflikt a vztahy s Moskvou. To mohl Šukrí zúročit hned v úterý při své návštěvě Ruska.

Rusko-americká přetahovaná o Egypt

Jak napsal egyptský státní server Al-Ahram, Šukrí svému ruskému protějšku Sergeji Lavrovovi „doručil zprávu ze Spojených států“. Čeho konkrétně se týkala, už server nezmínil. Naznačil ale, že by „Rusko mělo zastavit ofenzivu na Ukrajině, aby jednání uspěla“. Server ještě zmínil reakci Lavrova, který měl americký „návrh“ označit jako nedostatečně seriózní. Zároveň prý Lavrov vyzdvihl „vyváženou“ zahraniční politiku Egypta. V prohlášení, které k egyptsko-ruskému jednání vydalo ruské ministerstvo zahraničí, Lavrov uvedl:

„Vždy jsme oceňovali odpovědný a vyvážený postoj Egypta k různým regionálním a mezinárodním problémům,“ citoval Lavrova Al-Ahram s tím, že Rusko bude pokračovat v jednání s Egyptem v otázkách kolem Ukrajiny. „Zůstaneme v kontaktu. A věřím, že to bude v zájmu přátelství mezi oběma zeměmi,“ uvedl Sergej Lavrov.

Zajímavé přitom je, že postoj Egypta k válce na Ukrajině pochválil i šéf americké diplomacie Antony Blinken, i když ve zcela jiné souvislosti. Pochválil Egypťany za to, že se v rámci hlasování v Organizaci spojených národů za odsouzení ruské invaze postavili proti Moskvě:

„Odmítnutí pokusů Moskvy ilegálně anektovat části Ukrajiny bylo silnou demonstrací podpory zásad, které jsou jádrem Charty Organizace spojených národů, kterou obě naše země dodržují, včetně práva každého národa na respektování jeho územní celistvosti. Když se Egypt postaví za sdílené zásady, země po celém světě si toho všimnou,“ citovalo Blinkenův projev během egyptské návštěvy americké ministerstvo zahraničí. Ani šéf americké diplomacie neopomněl zmínit vzájemnou ekonomickou spolupráci, která by se mohla v budoucnu ještě rozvinout.

To vše může být důsledek amerických obav, že Moskva začíná mít co do vlivu v Egyptě nad Spojenými státy navrch, jak ve své zprávě z loňského června napsala americká organizace Atlantic Council.

Ruské obilí a americké peníze

Sergej Lavrov zmínil ve svém projevu vojenskou spolupráci mezi Egyptem a Ruskem a poukázal na společné námořní cvičení, které se podle ruské agentury TASS konalo v prosinci.

Egypt také k Rusku váže úzké obchodní spojení. Před začátkem války na Ukrajině se podle serveru Statista.com dováželo z Ruska a Ukrajiny do Egypta přes 80% obilí, které Egypťané spotřebují. Kvetl i turistický ruch. Egypťané se obojí pokusili udržet i po začátku ukrajinského konfliktu, když se s Moskvou dohodli, že za obilí budou platit v rublech a v zemi zavedou ruský platební systém MIR. Od toho ale nakonec na nátlak Washingtonu ustoupili.

Jakkoliv je pro Egypt Rusko z hlediska zásob obilí doslova strategickým partnerem, objem celkového obchodu se Spojenými státy je mnohem vyšší. Podle serveru Globaledge.edu je Amerika po Číně druhým největším importérem zboží do Egypta a vůbec největším exportním partnerem. Když dal vloni Washington najevo, že se zavedením ruského platebního systému má problém a v ohrožení by se tím ocitla i půjčka od Mezinárodního měnového fondu, kterou Egypt nutně potřeboval, Egypťané své vstřícné plány vůči Moskvě pozastavili.

Dovoz obilí z Ruska Egypt nicméně obnovili a podle serveru Al-Ahram nově podepsal také dohodu s ruskou železniční společností o vybudování zařízení na údržbu vlaků v průmyslové oblasti Abu Zabal severně od Káhiry. Podle agentury TASS se také jedná o platbách ve vlastních měnách obou zemí, což by jim ušetřilo jejich dolarové zásoby.

Zda podobnému záměru budou nakloněni i Američané, je ale otázkou. Blinken také nezapomněl během své návštěvy Káhiry zmínit americkou pomoc egyptským drobným farmářům ve výši 50 milionů dolarů a také plány na projekt ve výši 600 milionů dolarů v jehož rámci by měl být položen podmořský telekomunikační kabel spojující Singapur s Francií přes Egypt a Africký roh. Američané mají podle Blinkena enormní zájem o egyptský trh s obnovitelnými energiemi. Egypt má mít obrovský potenciál v rámci výroby solární a větrné energie.

Kuřecí nožky jako barometr společnosti

Egyptská ekonomická realita současnosti je ale mnohem méně růžová. Jak upozorňuje Atlantic Council, inflace v zemi dosáhla koncem roku 22%. Významně vzrostly ceny potravin, nájmů i poplatků za lékařskou péči. Podle analytiků se situace v tomto roce ještě zhorší, protože navzdory zahraničním půjčkám nemá Egypt dostatek valut. Podle Atlantic Council už teď žije kolem 30% Egypťanů pod hranicí chudoby a zhoršující se trend může v dlouhodobém výhledu vést k sociálním nepokojům.

Že je velká část veřejnosti nespokojená, ukázala i „kauza kuřecích nožek“, která v prosinci rezonovala především na egyptských sociálních sítích. Národní institut výživy na svém oficiálním facebookovém profilu propagoval „kuřecí nožky“ jako alternativní „na bílkoviny bohaté“ a „nenákladné“ jídlo, které má pomoci občanům vyrovnat se poslední vlnou zdražování. Na sociálních sítích to vyvolalo pozdvižení.

Egypt’s Government is asking Egyptians to eat chicken feet, as the country’s economic situation is tough.

Egypt is suffering a record currency depreciation and the worst inflation in 5 years, making food so expensive and many people can no longer afford chicken, a dietary staple pic.twitter.com/leHvS1jQvU

— Africa Facts Zone (@AfricaFactsZone) January 22, 2023

Lidé jsou zároveň frustrovaní mocí armády, která se dotýká i ekonomického sektoru. Egyptské ozbrojené síly mají oproti soukromým podnikům konkurenční výhodu, protože nemusí odvádět daně. Armáda tak vlastní obrovské množství podniků, od hotelů, čerpacích stanic, výrobců automobilů, léčiv a infrastrukturních projektů až po poskytování zboží a služeb. Příjmy z těchto podniků jdou armádě ale i jejím důstojníkům. Soukromý sektor a soukromé podnikatele to připravuje o významné příjmy. Právě posílení tohoto sektoru bylo jednou z podmínek půjčky ve výši tří miliard dolarů od Mezinárodního měnového fondu.

Jestli ale bude egyptská vláda schopná závazek dodržet, je nejisté. Navíc je otázkou, zda k tomu bude následně ještě vůbec někým tlačena, pokud by dokázala zlepšit svou pozici na mezinárodní scéně jako potenciální partner ve vyjednávání míru na Ukrajině.