Ekologická katastrofa po zničení přehrady Nová Kachovka na jižní Ukrajině letos v červnu se s odstupem několika měsíců projevuje naplno. Povodeň způsobená destrukcí přehradní hráze zabila stovky lidí, desetitisíce vyhnala z domovů a prohloubila humanitární krizi v regionu způsobenou ruskou invazí. Důsledky zničení Kachovky však pocítily i další země po celém černomořském pobřeží.

Jaké dopady mělo zničení Kachovské přehrady na ekosystém, zemědělství i turistiku podél Černého moře, zmapovali ve společném projektu novináři z Ukrajiny (Novyny Donbasu), Rumunska (G4Media), Bulharska (Nauka) a Gruzie (Jam News) ve spolupráci s organizací Free Press for Eastern Europe. HlídacíPes.org přináší přehled jejich hlavních zjištění. 

Příliš sladká voda

V důsledku protržení přehrady došlo k záplavám, které do regionu přinesly řadu znečišťujících látek. Významně to ovlivnilo kvalitu vody, podmořský život i zdraví místních lidí. Hlavní obavu vzbuzovala od začátku kontaminace povodňovou vodou.

Válka ničí životní prostředí mnoha způsoby. Výbušné látky, paliva a další produkty spalování znečišťují vzduch a povrchové i podzemní vody

Ukrajinský ministr zdravotnictví Viktor Ljaško varoval před „výraznou kontaminací fekáliemi“ a doporučil zasažené vodní plochy nijak nevyužívat ani se v nich nekoupat, především kvůli riziku šíření infekčních onemocnění.

V důsledku zatopení několika chemických a petrochemických závodů došlo rovněž k průmyslovému znečištění vody. Kontaminovaná voda následně ústím řeky Dněpr vtekla do Černého moře, což vedlo k zákazům koupání a rybaření v Oděské oblasti. Testy odhalily přítomnost salmonely, rotavirů, Vibrio cholerae a nadměrného množství fekálních koliformních bakterií. 

Masivní příliv sladké vody navíc snížil slanost severní části Černého moře, což mělo negativní dopad na místní faunu a flóru. Zředěná voda byla pro mořské organismy smrtící a způsobila značný úhyn některých druhů, jako třeba škeblí.

Co není vidět

„Je potřeba zjistit, kolik škeblí a jejich kolonií u nás uhynulo. To, co je do vzdálenosti sto metrů od pobřeží, vidíme dobře, ale co se děje dál, to ještě nevíme. Já jsem se tam potápěl a v hloubce do pěti metrů jsem pozoroval úhyn kolem dvaceti procent. U Oděského zálivu se ale bavíme o hloubce až čtrnáct metrů. Co se dělo v jiných oblastech, to teprve musíme zjistit,“ poznamenává oděský ekologický aktivista a zástupce veřejné organizace Zelený list Vladislav Balinský.

Problém by nastal, kdyby se znečištění dostalo do hlavního proudu v Černém moři, který je velmi silný a pokrývá celou oblast moře

Podle něj nejvíce utrpěla kolonie na vlnolamu, kde uhynula asi polovina škeblí. Kombinace znečištění a snížené salinity vody může narušit křehký ekosystém Černého moře na mnoho let.

Nejvíce utrpěl úsek Černého moře od mysu Adžijask k Severooděskému mysu. Právě tam vědci zaznamenali největší množství odpadků a nejvýraznější míru odsolení moře. Vědci hovoří o úhynu jiker a mláďat ryb i celých drobných druhů, které nedosáhnou větších hloubek.

„Odsolená voda přišla právě v období líhnutí. Ryba sice dokáže od břehu odplout, ale potěr a jikry ne. Mnoho jiker uhynulo. Ryby se vrátí a budou se třít znova, ale struktura celého ekosystému se mezitím změnila,“ poznamenává mořský biolog Jurij Kvač, vedoucí výzkumný pracovník Ústavu mořské biologie ukrajinské Národní akademie věd. 

Moře pod drobnohledem

Ve snaze zmírnit dopady protržení přehrady na obyvatelstvo Světová zdravotnická organizace (WHO) spustila rychlé dodávky zdravotnického materiálu do oblasti.

Bulharské a rumunské organizace pečlivě sledovaly kvalitu vody v Černém moři a prováděly rozsáhlý monitoring situace podél evropského pobřeží. Jejich výsledky ukázaly přijatelné hodnoty těžkých kovů, polycyklických aromatických uhlovodíků a dalších prvků stanovené Evropskou unií.

Ředitelství pro oblast povodí Černého moře ve Varně provádělo pravidelný monitoring a výsledky analýz sdílelo na svých internetových stránkách. Zatímco na některých místech byly zjištěny vyšší hodnoty dusíku a mědi, hladiny ostatních prvků a mikrobiologický monitoring zůstaly v normě.

Kromě monitorování zavedly příslušné orgány také opatření, která měla za cíl ochránit život v moři a životní prostředí. V Oděské oblasti byl vyhlášen zákaz koupání a rybolovu, aby se zabránilo konzumaci potenciálně kontaminovaných ryb.

Není důvod k panice…

Nikolaj Valčev z Ústavu oceánologie na Bulharské akademii věd v souvislosti se zničením přehrady upozorňuje na pomalý pohyb znečištění podél bulharského pobřeží způsobený silným větrem. Podle Valčeva silné větry vytlačují znečištění zpátky k pobřeží.

„Problém by nastal, kdyby se znečištění dostalo do hlavního proudu v Černém moři, který je velmi silný a pokrývá celou oblast moře,“ vysvětlil profesor Valčev pro Radio Free Europe/Radio Liberty. Aktuálně je však podle něj taková situace nepravděpodobná.

Adrian Stănică z rumunské organizace GeoEcoMar odhaduje, že největší ekologické dopady bude mít znečištění na oblast kolem Oděsy a ústí Dněpru a že s přibývající vzdáleností budou slábnout. 

Podle Violina Rajkova z Bulharské akademie věd rozsáhlý monitoring podél pobřeží Černého moře ukazuje, že hodnoty znečišťujících látek jsou v mezích norem EU a že Rumunsko před znečištěním chrání Dunaj jako přirozená bariéra.

Mořský ekolog Dimitar Berov veřejnost ujišťuje, že není důvod k panice, protože koncentrace znečišťujících látek směrem k jihu klesá a riziko pro lidské zdraví je minimální. 

Gruzínské ministerstvo pro ochranu životního prostředí na základě oficiálních studií tvrdí, že vody Černého moře u gruzínského pobřeží jsou bezpečné. To však ani zdaleka neznamená, že v Černém moři je všechno v pořádku.

Miny a vraky ve vlnách

Ráno 14. srpna došlo poblíž rumunského letoviska Costinesti k explozi, kterou pravděpodobně způsobila námořní mina. Byla to další připomínka, jaké důsledky má Ruskem rozpoutaná válka na Ukrajině pro celý černomořský region. 

„Historickým neštěstím jsme dnes svědky ekocidy vyvolané ruskou invazí v sousední zemi. Dopad války na lidi je samozřejmě katastrofální, na což nesmíme nikdy zapomínat. Ale mnoha způsoby ovlivňuje také životní prostředí,“ uvedl  Adrian Stănică, ředitel rumunského Národního institutu mořské geologie a geoekologie ‒ GeoEcoMar.

Válka podle něj ničí životní prostředí mnoha způsoby. Výbušné látky, paliva a další produkty spalování znečišťují vzduch a povrchové i podzemní vody. Černé moře kromě zmíněných důsledků zničení Kachovské přehrady trpí i potápěním lodí nebo explozemi, které mají dopad na mořské živočichy.

Text vznikl za podpory organizace Science+