Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Čínský prezident Si Ťin-pching na Valném shromáždění Interpolu v Pekingu (2017). Foto: Profimedia
,

V totalitní Číně existuje mlčící většina. Řada lidí chce svobodu, ne stabilitu, naznačují data

V čínské společnosti existuje „mlčící většina“ relativně nakloněná ekonomickým reformám a politické liberalizaci. Ukazují to nezávislé průzkumy veřejného mínění provedené zahraničními analytiky v Číně. Významná část respondentů si cení možnosti se svobodně vyjadřovat více než vládou proklamované společenské stability. Od režimní linie se také řada Číňanů odklání v otázkách soukromého vlastnictví půdy nebo nadstandardní zdravotní péče.

V Číně se mezi městskou střední vrstvou formuje poměrně pestré veřejné mínění, ukazuje výzkum projektu „Big Data China“. Číňané jsou také ochotni své názory, byť anonymně, vyjadřovat, včetně těch, které nejsou zrovna v souladu s oficiální vládní politikou.

Studie vychází z dotazníkových šetření na poměrně malém vzorku čínské populace (v řádu tisíců) s vyšším zastoupením mladších lidí (do padesáti let) a s vyšším vzděláním, než je celostátní průměr. Na tomto vzorku se však spolehlivě ukázalo, že zejména městská střední třída zastává ohledně mnoha témat poměrně liberální názory, které zdaleka jen nekopírují oficiální stranickou linii.

Oficiální výzkumy fandí vládě

Výzkum zpracoval přední washingtonský think-tank Center for Strategic and International Studies (CSIS) ve spolupráci s Centrem pro čínskou ekonomiku a instituce při Stanfordské univerzitě. Jde o závěry dlouhodobé studie stanfordských politologů Jennifer Pan a Sü I-čchinga o veřejném mínění v Číně.

Autoři nezávislého výzkumu použili propracovanou metodologii, která měla zajistit platné a spolehlivé výsledky navzdory předpokládané autocenzuře respondentů. Vytyčili si šest politických oblastí – politický liberalismus, tržní ekonomika, nacionalismus, tradicionalismus, společenská rovnost a asimilace menšin.

V rámci každé z nich položili respondentům několik set relevantních, ale odlišně formulovaných otázek, aby ověřili spolehlivost odpovědí. Svá šetření navíc s měsíčním odstupem zopakovali.

Průzkumy opakované v letech 2012, 2014, 2018 a 2019 poskytují poněkud odlišný obraz čínské veřejnosti než studie založené na oficiálních průzkumech. Oficiální data ukazují na velkou míru podpory režimu zejména mezi střední třídou a podnikateli, a studie proto zpravidla vedou k závěrům potvrzujícím stabilitu režimu.

Elity versus venkov

Naproti tomu například studie prováděná Ashovým centrem pro demokratickou vládu a inovace při harvardském Kennedyho institutu v závěru uvádí: „Občané hodnotí výkony vlády na základě reálných a měřitelných změn v materiálním zabezpečení jednotlivců. Spokojenost a podpora musí být nepřetržitě posilovány. Pro čínské vedení to představuje dvousečnou zbraň.“

Jinými slovy, průzkumy naznačují, že legitimita vlády je v současnosti vystavěna primárně na zlepšování materiálních podmínek a zvyšování životní úrovně obyvatel země. I proto čínská vláda momentálně usiluje o trvalý růst a rozvoj zejména ve venkovských oblastech pomocí řady projektů zaměřených na „pozvednutí z chudoby“ a rozsáhlé kampaně za „společnou prosperitu“.

Odlišná je však situace elit a střední městské třídy, které již určitého standardu životní úrovně dosáhly a nyní čelí spíše tlakům silně kompetitivního vzdělávacího a pracovního prostředí nebo řeší environmentální otázky. Výsledky nezávislých šetření potvrzují, že lépe postavení lidé s vyšším vzděláním častěji zastávají politicky liberálnější názory, jsou protržně orientovaní a nepodporují vypjatý nacionalismus.

To podle autorů poskytuje určitou naději na „postupnou liberalizaci veřejného mínění spolu s tím, jak se země bude modernizovat a dostávat do hlubšího kontaktu se zbytkem světa“. Podle vývoje v posledních letech se tyto naděje ovšem dlouhodobě spíše nenaplňují.

Komu prospívá „společná prosperita“?

Veřejné mínění bylo v průzkumu analyzováno na základě sady otázek zaměřených na konkrétní politická opatření, například na regulaci porodnosti, kde se velká část respondentů vyslovila proti vládní intervenci v této oblasti. Tvrzení, že vláda má právo do těchto věcí zasahovat, podpořila jen necelá čtvrtina dotazovaných.

Téměř 60 % naopak souhlasilo s výrokem, že by vláda měla občanům umožnit veřejně vyjadřovat politické názory. Významná část respondentů si navíc cení možnosti se svobodně vyjadřovat více než vládou proklamované společenské stability. To naznačuje, že „zaváděná (represivní) vládní opatření se mohou těšit menší podpoře veřejnosti, než se předpokládalo, a naopak zde existuje nevyslovená podpora případných protestů“.

Rovněž v ekonomických otázkách průzkumy odhalily, že se čínská veřejnost nestaví zcela pozitivně ani ke státní regulaci různých oblastí čínského hospodářství, k zásahům do řízení soukromých společností a k podpoře státních podniků na úkor soukromého sektoru. Ve výzkumech z let 2018 a 2019 se například kolem 50 % respondentů vyjádřilo kladně k možnosti zřizování soukromé zdravotní péče, kde by za příplatek byly poskytovány lepší služby než ve veřejných zařízeních.

Jedná se o zajímavé zjištění v době, kdy Si Ťin-pchingova vláda politizuje společenskou nerovnost v kampani za „společnou prosperitu“ zahájené během loňského podzimu. Program se přitom nemusí těšit plné podpoře mezi městskou střední třídou a podnikateli, tedy vrstvami, které mají být režimu největší oporou.

Zajímavá jsou i zjištění týkající se možného soukromého vlastnictví půdy: pro tuto možnost se vyslovila kladně zhruba třetina respondentů. Veškerá půda je v Číně ve vlastnictví státu a pro Komunistickou stranu Číny, jež svou legitimitu vystavěla mimo jiné právě na příslibu spravedlivého přerozdělení půdy mezi chudé obyvatele venkova, se i v současnosti jedná o velmi citlivou otázku, kolem níž se vede řada občanských sporů.

Zatímco relativně velké procento respondentů projevovalo náklonnost k liberálnější ekonomice s rovnými podmínkami pro státní a soukromé podniky, kde by společnosti byly posuzovány podle tržních principů a nikoli na základě jejich vlastnictví, většina přitom zároveň podporuje zavedení přísnějších tarifů na zahraniční zboží kvůli ochraně domácího průmyslu.

Nacionalismus ano, ale beze zbraní

Pokud jde o čínský nacionalismus, dlouhodobě se vede debata, zda je vyprovokován spíše shora, tedy zahraniční politikou vlády a její propagandou, nebo zda je naopak tato asertivní a v některých aspektech agresivní politika spoluutvářena veřejným míněním. Průzkumy ukazují, že vzdělaná městská střední třída je sice oddaná oficiální linii „obrany národní suverenity a územní integrity“, nicméně raději by tohoto cíle dosahovala pouze diplomatickou a ekonomickou cestou, nikoli vojenskou silou.

Většina respondentů například podpořila posilování čínské vojenské přítomnosti v Jihočínském moři, nicméně ne za cenu otevřeného vojenského konfliktu. Naopak se snížením vojenské přítomnosti v Jihočínském moři v zájmu udržení přátelských vztahů se zeměmi, které mají v oblasti své zájmy, drtivá většina nesouhlasí. Oslovená skupina rovněž podporuje zákaz vstupu do země pro zahraniční novináře, kteří píší o Číně negativně, a odmítá možnost dvojího občanství pro občany Číny. Tyto výsledky svědčí o nacionalistickém smýšlení, které je spíše v souladu s oficiální zahraniční politikou současné vlády.

Srovnání výsledků průzkumů od roku 2012 naznačuje, že vzdělaná střední třída a ekonomické elity nejsou příliš nakloněny posilování autoritářství a militantnímu nacionalismu, které charakterizují současnou čínskou vládu. Na základě dřívějších výzkumů se předpokládalo, že právě tato vrstva obyvatelstva, která je v současném režimu relativně úspěšná a dokázala se prosadit v silně kompetitivním prostředí, má zároveň vazby na stranickou elitu a politika strany jí přináší nejvíce výhod, a bude proto režimu nejvíce loajální.

Jedná se však o část čínské společnosti, která je více vystavena vnějším vlivům díky cestování do zahraničí a schopnosti získávat informace z jiných než oficiálních zdrojů. V neposlední řadě se právě z této vrstvy rekrutují řady čínských studentů proudící na studia do zahraničí včetně Ameriky a Evropy.

„Mlčící liberální většina“

Tým badatelů Pan a Sü v posledních letech provedl také tři průzkumy mezi čínskými studenty na 60 amerických univerzitách, které potvrdily, že mladí Číňané studující v Americe jsou liberálněji nastavení než jejich kolegové na univerzitách v Číně.

Situace se radikálně nezměnila ani na začátku roku 2020, kdy se v USA spolu s počínající pandemií začaly projevovat společenské problémy a sílit rasistické postoje zejména vůči lidem asijského původu. Podle autorů nemá většina čínských studentů v USA sklony k agresivnímu nacionalismu a nacionalisticky motivované excesy jsou spíše výjimkou než pravidlem.

Poslední průzkum prováděný v prvních měsících pandemie nicméně potvrdil, že nárůst diskriminace vůči Číňanům v USA za Trumpovy administrativy mohl posílit čínskou vládu tím, že jí získal podporu mladé generace čínských studentů, kteří původně inklinovali k demokratickým hodnotám.

I tak z výzkumu pro Big Data China vyplývá, že část čínské populace je ve svých názorech mnohem méně ovlivněna propagandou, než se předpokládalo. Podle autorů výzkumu je to pro komunistický Si Ťin-pchingův režim vážná výzva: „‚Mlčící liberální většina‘ může zkomplikovat některé jeho politické tahy, protože je více nakloněná integraci do mezinárodního společenství, než mnozí v USA i jinde věřili.“

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

1 komentář

  1. P. Radosta napsal:

    Mlčení = souhlas!

    Prý „mlčící většina“, v Čínské lidové republice …
    Pche! Pouhé přání – otec myšlenky, v prožluklém jazyce imperialismu „wishful thinking“.
    Ve skutečnosti ona mlčící většina pilně pracuje, iniciativně plní úkoly 14. pětiletého plánu, jako jeden soudruh volí KSČ.
    Viz např. http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C4%9Btilet%C3%A9_pl%C3%A1ny_%C4%8C%C3%ADny#%C4%8Ctrn%C3%A1ct%C3%BD_pl%C3%A1n_(2021-2025)

    A pokud přijde ona dějinná chvíle, mlčící většina bez řečí oblékne uniformy a půjde osvobozovat Tchaj-wan, Japonsko, Jižní Koreu, Austrálii atd. apod. od kapitalismu a demokracie.
    Tehdy už mlčet nebude, při zteči vojáci nepřemožitelné Čínské lidové armády volají HURÁÁÁÁ!

    Prostě: Kdyby nás Čechy náhodou nemohli osvobodit naši starší ruští bratři, pomohou čínští soudruzi.
    Však taky proto s nimi má upřímné soudružské vztahy náš Národní Vůdce Miloš, aby osvobození proběhlo hladce a radostně, že.

    Na shledanou v lepších časech!

    P. Radosta

Přidávání komentářů není povoleno
ReklamaMediální Gramotnost