V Česku se brzy otevře druhý Konfuciův institut, po Olomouci přibude Praha. Západ přitom fungování těchto institucí pomalu omezuje – v Belgii zatkli a poté vyhostili čínského ředitele jednoho z institutů kvůli špionáži. Konfuciovy instituty jsou zřizovány na půdě univerzit, zapojují se do výuky a v různé míře i do výzkumu a mají bezprostřední vliv na obsah univerzitní výuky. To vše pod přímým dohledem čínského státu.

Pražský Konfuciův institut zaštiťuje soukromá Vysoká škola finanční a správní (VŠFS). Po loňské inauguraci a zahájení příprav na vznik institutu se na leden 2020 chystá jeho slavnostní otevření.

VŠFS se v minulosti několikrát dostala do pozornosti médií. Čelila například kritice kvůli takzvanému rychlostudiu některých pražských politiků ODS. Veřejně se probíraly i nájemní smlouvy školy s městskými částmi Prahy, ve kterých škola sídlí. Výukové programy školy zase dříve kritizovala například Federace židovských obcí v ČR:

„VŠFS vejde do dějin jako příklad šíření konspiračních teorií, prezentovaných jako vysokoškolský vzdělávací program. (…) Součástí předmětu [Tajné společnosti] jsou i „Protokoly sionských mudrců“, o nichž se v sylabu VŠFS píše: ‚Protokoly sionských mudrců jsou v hrubých rysech vyjádřením programu židovstva, který současně naznačuje plán a prostředky k ovládnutí a zničení všech nežidovských národů a států bez výjimky,‘“ psala FŽO.

Ministr problém nevidí

Vysoká škola odmítá sdělit, jestli se čínská strana na fungování Konfuciova institutu podílí finančně: „Jsme soukromý subjekt a vnímáme to jako obchodní tajemství,“ řekla mluvčí VŠFS Magdalena Straková Deníku N. Ten také upozornil na fakt, že otevření institutu napomohl prezident Miloš Zeman a že školu vede Bohuslava Šenkýřová, která současnou hlavu státu finančně podpořila ve volební kampani.

Bývalý děkan VŠFS Karel Havlíček se letos v dubnu stal ministrem průmyslu a obchodu po Martě Novákové. Dodnes ale působí v představenstvu školy a ve zřízení Konfuciova institutu nevidí žádný problém, dokonce se domnívá, že by mohl být nestrannou institucí.

Nový Konfuciův institut v Praze je o to zajímavější, že se honosí přídomkem „ekonomický“. V rámci svých ekonomických projektů škola nabízí studentům program trojího zahraničního studia – Triple degree. Získat bakalářský titul tak mohou studenti v Česku nebo Číně, a titul MBA v USA:

Jednou z čínských univerzit, se kterou VŠFS spolupracuje, je i Zhejiang Wanli University, státní škola v provincii Če-ťiang.

Čajovým obřadem k umlčení kritiky

Po centru při olomoucké Univerzitě Palackého (ÚP), kde výuku spolufinancovanou Pekingem zavedli před 12 lety, je pražská VŠFS druhou takovou vysokou školou v tuzemsku. Od září 2014 funguje v Praze pouze pobočka olomouckého KI, a to na Karlově náměstí v prostorách Diplomatické akademie (ex ministra zahraničí Cyrila Svobody).

Na Konfuciových institutech a třídách se vyučuje zdarma čínština, někde i tchaj-ťi, kaligrafie nebo umění čajového obřadu. Výuka jde ale mnohem dál a hlouběji, jak informovaly Hospodářské noviny:

Konfuciův institut podle nich pořádá také přednášky a semináře, kde se snaží předvést východní velmoc v pozitivním světle a propagovat její ekonomické a politické strategie, jako je třeba Nová hedvábná stezka.

Posluchači se ale nedozví, že Čína při prosazování svých plánů používá často agresivní postupy, které zejména ve třetím světě nebývalým tempem drancují tamní zdroje a ničí životní prostředí.

Mluvit v širších souvislostech se na této „akademické půdě“ ale nesmí také o Tibetu, Sin-ťiangu, hnutí Fa-lun kung nebo jiných citlivých tématech. Jde prostě o propagaci harmonického multikulturního světového řádu implicitně pod vedením ČLR, jak popisuje Inside Higher Ed. Už před devíti lety důležitost center a jejich výuku vyzdvihl bývalý čínský šéf propagandy Liou Jün-šan:

„Pokud jde o klíčové body, které ovlivňují naši svrchovanost a bezpečnost, měli bychom aktivně pokračovat v mezinárodní propagandě – a bojovat proti problémům, jako jsou Tibet, Sin-ťiang, Tchaj-wan, lidská práva nebo Fa-lun kung … Musíme proto dál zakládat a provozovat zahraniční kulturní centra a Konfuciovy instituty.“

Pro šíření „čínštiny“

Důležitou informaci o zřizovateli Konfuciových institutů poskytuje samotný web olomouckého KI:

Konfuciův institut při Palackého univerzitě je podle něj vzdělávací instituce, která poskytuje výuku čínštiny a propaguje čínskou kulturu. Byl založen v roce 2007 v rámci dohody mezi Palackého univerzitou a Ústředím Konfuciových institutů v Pekingu (Chan-pan) – zvláštním úřadem přímo podřízeným čínskému ministerstvu školství.

Zvláštním rysem organizace KI, kterým se liší od zdánlivě podobných kulturních center, je dvojí vedení: čínský ředitel dosazený Chan-panem, a ředitel zastupující hostitelskou instituci. Bilaterální smlouvy, které upravují pravomoci obou vedení, jsou však neveřejné. V minulosti bylo běžné, že smlouvy obsahovaly článek o „jedné Číně“ podobný tomu, proti kterému se ohradila pražská radnice pod vedením primátora Hřiba.

Chan-pan také zaštiťuje nabírání zaměstnanců a jejich trénink. Nejde ale o univerzitní zaměstnance, jak je chápeme na Západě, byť tito učitelé tak navenek vystupují. Na univerzitách tak působí lidé, které najímá čínská vláda. Ta má nad jejich výukou i jinou činností pevnou kontrolu. Jednou z ředitelek KI v Olomouci byla v letech 2008 až 2011 i paní Sü Wej-ču, kterou prezident Zeman letos 28. října vyznamenal státním oceněním. Šlo podle něj o gesto utužující přátelství mezi Prahou a Pekingem.

Chan-pan platí nejen fungování institutů, ale je zodpovědný i za nákup a výběr učebnic a studijních materiálů, a zabývá se i dalšími aktivitami, například překladem literatury, která by měla být pro tamní studenty dostupná.

Spisy tajemníka Si

V Česku stojí olomoucká Univerzita Palackého a pravděpodobně i její KI za překladem spisů generálního tajemníka Si Ťin-pchinga s názvem O správě státu. Prodejci píší o dílu jako o knize, která přispívá k lepšímu pochopení principů čínské správy a pozice komunistické strany.

Navenek sice vzniká dojem, že kniha poskytuje souhrn osobních názorů konkrétního politika a zároveň podává obecné informace o Číně. Ve skutečnosti se jedná o ryze propagandistickou literaturu, shrnutí nového dogmatu Komunistické strany Číny, jímž je dnes Si Ťin-pchingovo myšlení o socialismu s čínskými rysy v nové éře, které bývá přirovnáváno svým významem a svou úlohou k někdejší „rudé knížce“ předsedy Maa.

Proto byl, podle informace čínských bohemistů, český překlad připravený v Olomouci vydán teprve poté, co prošel revizí v Číně. Ta měla za úkol zajistit, aby se v textu neobjevily formulace odchylující se od podoby standardizované stranickými ideology. Standardizace jako rys propagandistické úlohy této knihy se projevuje také v tom, že kniha se objevuje v různých jazykových mutacích zásadně se stejnou obálkou jako čínský originál.

Pokud se vydává český překlad tohoto typu literatury, pak by měl být podle expertů opatřen kritickou předmluvou analyzující roli podobných spisů a především poskytující kritickou interpretaci obsahu.

Univerzita Palackého se překladem a vydáním tohoto textu, který podle osobních sdělení měl sloužit jako studijní materiál, nechlubí. Zato čínská ambasáda v ČR knihu propaguje a využívá jako častý dárek pro své české přátele. Knihu asi týden před návštěvou generálního tajemníka Si v Praze prezentoval zastupitelský úřad ČLR i českým poslancům na semináři v Poslanecké sněmovně.

Ostravská Konfuciova třída

Kromě samotných Konfuciových institutů po světě i v Česku působí také tzv. Konfuciovy třídy. Jedna z nich funguje už rok při Ostravské univerzitě, či spíše nedaleké Vysoké škole báňské (VŠB). Jak se píše na webu Ostravské univerzity:

„Dne 20. 3. 2018 otevřela naše partnerská univerzita VŠB – Technická univerzita Ostrava Konfuciovu třídu navazující na mezinárodní síť poboček Konfuciova institutu, který úspěšně funguje také v Olomouci a Praze.“

Před aktivitami „Konfuciů“ varovaly české zpravodajské služby, BIS i Vojenské zpravodajství: (Stejně tak jsou vůči KI stále obezřetnější služby v západních zemích a upozorňují i na projevy zřizovatele Chan-panu.)

„Velmi nebezpečné podle našeho názoru je, když jsou tito lidé od nás zváni na výlety do Čínské lidové republiky, tam jsou hoštěni, všechno je to čínskou stranou placeno a potom na konci přijde nabídka na spolupráci. My se snažíme nejen vědeckou obec, ale také univerzity a politiky varovat před tím, že toto nebezpečí hrozí,“ uvedl pro Českou televizi mluvčí Bezpečnostní informační služby (BIS) Ladislav Šticha.

Západ pomalu otáčí

Podle slov ministra Liou Jün-šana jsou KI místa, odkud lze skvěle koordinovat domácí a zahraniční propagandu. Objevují se ve 146 zemích a vznikly během posledních patnácti let. V západních zemích ale vůči jejich působení narůstá kritika a některé univerzity, jako například chicagská, stockholmská či lyonská, se instituty rozhodly zavřít.

Americké sdružení konzervativních akademiků National Association of Scholars (NAS) i další iniciativy upozorňují mimo jiné na to, že Konfuciovy instituty zasahují do toho, co se bude na univerzitách vyučovat o Číně. Američtí senátoři Portman a Carper publikovali v reakci na to zprávu o stavu Konfuciových institutů a tříd ve Spojených státech.

Podle ní od roku 2006 čínská vláda investovala do více než stovky Konfuciových institutů ve Spojených státech přes 158 milionů dolarů. Čína kontroluje skoro všechny aspekty fungování KI na amerických školách, včetně jejich financování, zaměstnanců a veškerého programu. Má dokonce i právo zakázat plánované akce či řečníky, tvrdí senátoři.

Čínská vláda začala zakládat Konfuciovy instituty (Kchung-c‘ süe-jüan) roku 2004 a podle dostupných údajů jich v roce 2017 po celém světě bylo 516. Vedle toho bylo založeno více než tisíc „Konfuciových tříd“.

Konfuciovy instituty si za cíl kladou šíření čínského jazyka a čínské kultury a zprostředkování kulturní výměny. Hlásí se k příkladu jiných národních institucí s podobným posláním, jako je Goethe Institut nebo Alliance Francaise. Na rozdíl od těchto evropských institucí je však projekt Konfuciových institutů netransparentní a plně podřízený stranickým a státním orgánům.

Jen další kulturní instituce?

Podle statutu Ústředí Konfuciových institutů řídí nezávislá správní rada. Na stránkách Chan-panu ani Ústředí o této radě ale nenajdeme žádné bližší informace. Z veřejných zdrojů vyplývá, že v čele 5. nezávislé správní rady roku 2017 stála vicepremiérka Liou Jen-tung, v letech 2007 až 2018 členka Politbyra ÚV KS Číny.

V roce 2018 Liou Jen-tung, která mezitím ukončila své působení v Politbyru, vystřídala v čele správní rady Konfuciových institutů Sun Čchun-lan, od roku 2017 členka Politbyra (a zároveň již od roku 2014 vedoucí Oddělení práce na Jednotné frontě Komunistické strany Číny).

Liou Jen-tung navštívila v červnu 2015 Karlovu univerzitu, kde jednala s rektorem Zimou o možné spolupráci, zatímco Sun Čchun-lan loni osobně inaugurovala Konfuciův institut při Vysoké škole finanční a správní zmiňovaný v úvodu článku.

Konfuciovy instituty zřizované na vysokých školách v zahraničí nominálně finančně podporuje čínské ministerstvo školství, výzkum zahraničních odborníků však ukazuje na Oddělení propagandy ÚV KS Číny jako na zdroj financování.

Pro srovnání – například v čele německého Goethe Institutu, který je také financován ze státního rozpočtu, stojí významný knihovník, který celý život působil v institucích nezávislých na německé vládě. Německý stát je ve správní radě GI zastoupen úředníky na nižších pozicích ministerstva zahraničí a ministerstva financí.

Dalším zásadním rozdílem oproti standardním institucím podporovaným evropskými státy s cílem šířit jazyk a kulturu vlastní země v zahraničí je institucionální propojení Konfuciových institutů se zahraničními vysokými školami.

„Akademický malware“

Konfuciovy instituty jsou zřizovány na půdě univerzit, zapojují se do výuky a v různé míře i do výzkumu a mají bezprostřední vliv na obsah univerzitní výuky. Podle statutu Konfuciových institutů se jejich působení na zahraničních školách má řídit jak místními, tak i čínskými zákony (čl. 6: „nesmí být v konfliktu s příslušnými čínskými zákony“). Toto ustanovení explicitně vylučuje možnost otevřené debaty o čínském politickém systému a politice Komunistické strany Číny.

Konfuciovy instituty ukotvené v akademických institucích podkopávají jejich základní poslání: rozvíjet kritické myšlení a zaručovat akademickou svobodu bádání. Spojení se sinologickými pracovišti zároveň znamená kontrolu čínských partnerů nad centry, která potenciálně mohou nejlépe informovat o čínské kultuře a čínských dějinách a také klást nepříjemné otázky týkající se politického systému a poměrů v Číně.

Přímou kontrolu nad způsobem prezentace Číny zaručují předepsané výukové materiály a prověření čínští lektoři. Kulturní aktivity Konfuciových institutů staví na stereotypním (a jednostranně pozitivním) obrazu Číny a efektivně brání k proniknutí k reálnému světu dnešní Číny. Spolupráce s Konfuciovým institutem přirozeně vytváří prostředí kompromisů, zamlčování „citlivých otázek“ a autocenzury.

Nejkřiklavějším a obecně známým případem vměšování představitelů Konfuciových institutů do akademických svobod byl zásah tehdejší ředitelky Ústředí Konfuciových institutů Sü Lin během konference Evropské asociace čínských studií v portugalské Braze v roce 2014, která nechala z konferenčních programů odstranit stránky s „nevhodnými“ informacemi a také kritizovala témata některých konferenčních příspěvků.

S ohledem na tyto skutečnosti významný americký antropolog Marshall Sahlins označil v roce 2015 Konfuciovy instituty za „akademický malware“ ohrožující základní poslání univerzit.