Řadoví vojáci i důstojníci, ti v polních uniformách, i v nažehlených z týlu. Vojáci s medailemi za odvahu, i bez řádů na hrudi. I dlouho po skončení druhé světové války se objevují dosud neznámé dokumenty a fotografie (nejen) z května 1945.
Některé z nich publikoval HlídacíPes.org již vloni. Najdete je ZDE. Níže jsou nové fotografie. Poprvé je zveřejnila facebooková stránka Ořechovka.
Sovětské vojáky ve dnech po konci války, v květnu 1945 před svým domem na Praze 6 v Dělostřelecké ulici číslo 40 portrétoval Antonín Hanousek (ročník 1907). Jeho potomci snímky našli teprve nedávno v jeho pozůstalosti.
Nové fotografie stručně okomentovala (viz popisky) historička Ústavu pro studium totalitních režimů Anna Chlebina.
O dalším osudu vojáků na fotografiích rodina již nic neví, neznámá jsou i jejich jména. Nešlo však o takzvané vlasovce, ale o vojáky Rudé armády.
- Starší seržant (četař) kavalérie, kozák, na náramenících chybí malý odznak kavalérie, ten má ale na prsou.
- Stejný voják v detailu. Na hlavě má kozáckou čepici „papachu“. Dvě medaile Za odvahu, vzor 1938 (s menší stužkou) a vzor 1943.
- Seržant pěchoty.
- Stejný seržant v detailu.
- Poručík pěchoty Rudé armády. Na prsou Řád Rudé hvězdy a Řád Vlastenecké války.
- Stejný muž. „Jeho uniforma je na konec války až moc nová a vyžehlená. Klidně mohl být štábní důstojník,“ říká historička ÚSTR.
- Zleva: svobodník, řádový voják (na prsou Řád Slávy), staršina pěchoty (rotmistr), řádový voják.
- Medaile rotmistra (druhý zprava) sice nejsou moc dobře vidět, ale s velkou věrohodností jsou Za odvahu a Za vojenské zásluhy.
- Řadový voják pěchoty v polní uniformě, zřejmě Ázerbájdžánec, medaile Za vojenské zásluhy.
Líbil se vám tento text?
Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu
Moc děkujeme za podporu!
Platbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Voják na frontě nemohl mít nažehlený plášť? Na vlastní oči jsem viděl důstojníka sovětské armády, který mně udivil proti druhým spolubojovníkům ,jak měl plášt krásně vyžehlený, Bylo to v závěrečném útoku na Brno. Při tom dirigovat dva mladé prosté vojáky, kteří s kulometem vyháněli z okolí naší ulice ustupující Němce. Utkvělo mně to v paměti. Odnesl si také moje náramkové hodinky.
Samozřejmě že když se lidé takto organizovaně fotí, zpravidla se předtím zkontrolují, jestli vypadají dobře, umyjí si obličej, vykartáčují a vyžehlí oblečení atd.; s vyznamenáním se člověk obvykle fotí hned poté, co ho slavnostním obřadem dostal, nebo při jiných význačných událostech, kdy platí totéž. Pokud by se jednalo o fotky z fronty během útoku, bylo by to méně pravděpodobné, na druhou stranu ne úplně nemožné, ale tohle jsou všechno fotky určené do rodinných archivů foceného, dnešním slangem selfíčka.