Tibeťané. Foto: Profimedia

V Číně „už je líp“, tvrdí tamní propaganda. Příběh o šťastných Tibeťanech má ale trhliny

Napsal/a Sinopsis 10. března 2021
FacebookTwitterPocketE-mail

Svět si 10. března opět připomíná Den Tibetu. Tento rok je to už šedesát dva let od tibetského povstání ve Lhase a dalajlamova odchodu do exilu. Čína se snaží vytvořit dojem, že Tibet si oproti starým „otrokářským“ časům výrazně polepšil a tamní obyvatelé žijí v blahobytu. To ale vyvracejí zprávy některých nevládních organizací a také vysoký počet Tibeťanů, kteří volí zvlášť drastickou formu sebevraždy – sebeupálení.

Nyní je hnacím motorem čínské propagandy zejména vládní kampaň na zmírnění chudoby uplatňovaná v Tibetu a dalších méně rozvinutých oblastech Číny. Její součástí je důraz na zvýšení vzdělanosti a zlepšení pracovních příležitostí, v Tibetu však v praxi hrají stěžejní roli programy zaměřené na přesidlování venkovského obyvatelstva, hlavně pastevců, do nově vystavěných čtvrtí na okrajích okresních měst a městysů. To s sebou nese celou řadu často negativních důsledků a nové společenské problémy.

O tom, že se Tibeťanům nevede vždy tak dobře, jak se to snaží prezentovat oficiální zdroje, svědčí křiklavě i počet sebeupálení. Ten neustále roste, a to i přes stále přísnější ostrahu a kontrolu obyvatelstva. Podle exilových zdrojů je od roku 2009 do současnosti známo 156 takovýchto případů sebeupálení.

Odstřihnout dalajlamu

Časopis The Economist v nedávném článku srovnával situaci v Tibetu s o něco medializovanější a politicky průraznější situací v Sin-ťiangu – oba regiony totiž dlouhodobě vzdorují čínským centralizačním a asimilačním snahám.

Dříve si čínská vláda občas pohrávala s myšlenkami na větší reálnou autonomii pro obě „autonomní“ oblasti a doufala přitom, že zvýšení životní úrovně a srovnání sociální nerovnosti všechny problémy včetně separatismu vyřeší. Nyní však v rámci tzv. etnické politiky druhé generace usiluje naopak o co největší asimilaci, tedy „počínštění“ těchto národností, jazykově i kulturně značně odlišných od etnických Číňanů (Chanů).

Zmiňovaná „sinizace“ se primárně týká náboženství, její dopady jsou však nejpatrnější v oblasti vzdělávání. Nově zaváděná opatření pak jednoznačně vedou k oslabování kulturní, náboženské a etnické identity Tibeťanů, Ujgurů a dalších menšin, které dlouhodobě vzdorují čínské asimilační politice.

Týdeník Economist píše: „I přes odlišné metody se tento proces podobá kampani probíhající v sousedním Sin-ťiangu, kde se to samé děje s islámem, vírou většiny z tamních dvanácti milionů Ujgurů. Cílem je eliminace náboženského vlivu ze zahraničí, zejména ze strany dalajlamy (v případě Tibetu) a radikálních islamistických skupin (v Sin-ťiangu). V obou oblastech stranické úsilí představuje nejen útok na náboženství, ale i na celou kulturní tradici.“

Sinizační programy v Tibetu – podobně jako v Sin-ťiangu – mají přesvědčit obyvatele z řad etnických menšin, aby pocítili svou přináležitost k Číně, popisuje Economist:

„Ve školách je kladen důraz na ‚vlasteneckou výchovu‘. Spisovná čínština z velké části nahradila ve vyučování tibetštinu. Zvýšil se dohled nad obyvatelstvem. Stát využívá sítě informátorů i data ze smartphonů. Tak jako Ujguři už nemohou podnikat pouti do Mekky, je pro Tibeťany v posledních letech prakticky nemožné cestovat do Indie za účelem účasti na náboženských učeních dalajlamy, jak to bylo běžné před nástupem Si Ťin-pchinga v roce 2012.“

Blahobyt jen před kamerou

Stále se stupňují i represe. Týdeník The Economist zmiňuje například nedávnou rozsáhlou akci proti desítkám tisíc Tibeťanů převážně z okolí městečka Sia-che v provincii Kan-su. Ti v rámci uzavřených skupin v aplikaci WeChat diskutovali o politicky citlivých tématech, jako je třeba dalajlamova reinkarnace.

Krátce předtím zase v oblasti Seršul v provincii S‘-čchuan proběhl soudní proces s šesti mladíky ve věku od 16 do 23 let, kteří byli odsouzeni za „vyvolávání nepokojů a snahu o rozdělení vlasti“. Chlapci byli zatčeni v listopadu 2019 za rozdávání letáků a provolávání hesel za nezávislost Tibetu před místním úřadem v městysu Wonpo a souzeni byli po roce vazby.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


Organizace Human Rights Watch poté 21. ledna 2021 informovala, že jeden ze zadržených, devatenáctiletý Tänzin Ňima, zemřel poté, co od loňského října bojoval o život. Podle zdrojů HRW mladý mnich zemřel na následky týrání ve vazbě a kvůli svému stavu byl z vězení propuštěn ještě před tím, než se konal soud s dalšími šesti obžalovanými.

HRW ve své zprávě uvádí, že protesty ve Wonpu vyvolal nátlak úřadů na místní pastevce, kteří byli nuceni se přestěhovat ze svých tradičních pastvin do nově vystavěných bytovek ve městě. Úředníci na ně údajně naléhali, aby veřejně propagovali vládní program na zmírnění chudoby. Kvůli tomu po nich prý například žádali, aby si navzájem půjčovali vybavení a dobytek. Záběry tohoto „blahobytu“ byly určeny pro propagandu na sociálních sítích a v médiích a měly sloužit jako důkaz, že se jim díky straně a jejím vůdcům žije v bytovkách lépe než dříve tradičním způsobem na pastvinách.

Šťastný příběh na export

Čínská propaganda takto ráda využívá „obyčejné lidi“ z řad venkovského obyvatelstva pro vyzdvižení svých úspěchů. Nedávno například čínské sociální sítě okouzlil mladík z městečka Li-tchang, které se, stejně jako Seršul, nachází v Tibetské autonomní prefektuře Kardze v S‘-čchuanu. Chlapec, známý pod čínským jménem Ting-čen, se stal protagonistou velkého příběhu o „vymanění z chudoby“, přičemž jeho oči laně a plachý úsměv mu na čínských sociálních sítích vysloužily virální popularitu a přezdívku „sladký divoch“.

Ve skutečnosti šlo znovu o propagandu, jak ukazuje způsob, kterým Ting-čenův příběh popsala čínská média:

„Mnozí uživatelé internetu věří, že Ting-čenova fenomenální popularita má větší význam, který přesahuje pouhou internetovou senzaci. Upozorňuje totiž na úsilí čínské vlády a lokálních úředníků, kterým se podařilo nastartovat místní rozvoj a pustit se do boje s chudobou. Ting-čenova rychlá sláva změnila nejen jeho vlastní život, ale přinesla také příležitosti pro rozvoj kultury a cestovního ruchu v jeho rodném městě.“

Ting-čen se také stal ambasadorem propagujícím cestovní ruch v rodném Li-tchangu a místní hotely prý od té doby praskají ve švech. Snadno se také může stát tváří jakéhokoli komerčního produktu od kosmetiky přes módu až po lokální potravinářské produkty. Čína tak Ting-čenův příběh může dobře prodat do zahraničí jako důkaz šťastného života Tibeťanů vzkvétajících pod taktovkou strany.

Kráčejte ve šlépějích strany

Ještě mnohem otevřeněji (z podstaty věci tentokrát s mnohem menší mediální propagací v zahraničí) o tom svědčí příběh jiného Tibeťana, jemuž místní vláda a prezident Si Ťin-pching pomohli z chudoby. Rolník z vesnice poblíž Lhasy jménem Sonam Cchering byl poctěn návštěvou delegace nejvyššího vedení komunistické strany Tibetské autonomní oblasti. Aby vyjádřil svůj vděk za dobrodiní, kterého se jemu a jeho krajanům dostalo, napsal dopis samotnému předsedovi výboru TAO Wu Jing-ťiemu.

Ten mu obratem odpověděl a v dopise ho povzbudil, aby on i jeho blízcí „dál neochvějně vyjadřovali vděk straně za její dobrodiní, poslouchali instrukce strany, kráčeli ve šlépějích strany, pod vedením strany a vlády se aktivně zapojili do revitalizace venkova, aktivně se podíleli na změnách týkajících se starých obyčejů a zvyků, vyprávěli příběhy o proměnách a novém životě, který kolem sebe vidí, a jako jeden muž bránili posvátnou půdu vlasti a budovali šťastný domov“.

V dopise se dostalo zvláštní pozornosti také vítězství racionality nad náboženskými předsudky a zdravému životu v souladu s vědeckými poznatky. Sonam Cchering totiž poté, co se mu dostalo moderní lékařské péče, údajně pochopil, že „v chrámu mu s jeho problémy nepomohou“.

Podle oficiální zprávy tak „kdysi chudí vesničané nyní žijí život sladký jako med, a ještě hlouběji tak pochopili, že kdyby nebylo komunistické strany, kdyby nebylo předsedy Si Ťin-pchinga a jeho stranického vedení, kdyby nebylo nezměrného úsilí městského výboru strany a místní vlády TAO, nemohli by vést současný šťastný život“.

V Číně už je líp

Do Tibetu už od konce 80. let nejsou vpouštěni novináři a dostalo se tam jen minimum badatelů, zpravidla těch, kteří se zajímali o starou kulturu (často nebuddhistickou tradici), například archeologové, případně lingvisté. Ti, kteří se zajímají o současnou společnost nebo nedávnou minulost, v Tibetu bádat už celá desetiletí nemohou.

Poté, co Čína znemožnila práci na svém území většině západních novinářů, množství dostupných informací ještě ubylo. Příběhů, které se propagandě nehodí, se tak ven dostane čím dál méně, také kvůli přísné cenzuře a brutálním zásahům proti lidem publikujícím informace na internetu. Pro obyčejné lidi, nejen pro Tibeťany a Ujgury, je tak prakticky nemožné sdílet jakékoli negativní zkušenosti nebo společenské problémy ze současné Číny.

Jednou z mála výjimek, která vyvolala veliký ohlas na čínských sociálních sítích, byl v loňském roce tragický příběh ženy jménem Lhamo oficiálně patřící k tibetské národnosti původem z Tibetské a čchiangské autonomní prefektury Ngawa. Na čínském TikToku populární živé přenosy této influencerky sledovalo přes 700 tisíc followerů. Sama však zemřela v přímém přenosu poté, co ji bývalý manžel polil hořlavinou a při živém vysílání upálil.

Až po tragédii vyšlo najevo, že muž tuto ženu dlouhodobě týral a ona se od něj opakovaně pokoušela utéct. Její příběh tak ukázal jinou tvář života „chudoby zbavených“ venkovanů, mezi nimiž domácí násilí není ničím výjimečným. Negativní společenské jevy jsou však obecně v Číně tabuizovány a médiím i sociálním sítím čím dál silněji dominuje zářivě barevný obraz šťastných zítřků, které podle stranického vedení už nastaly, a to i v Tibetu.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)