Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Tibeťané. Foto: Profimedia
,

V Číně „už je líp“, tvrdí tamní propaganda. Příběh o šťastných Tibeťanech má ale trhliny

Svět si 10. března opět připomíná Den Tibetu. Tento rok je to už šedesát dva let od tibetského povstání ve Lhase a dalajlamova odchodu do exilu. Čína se snaží vytvořit dojem, že Tibet si oproti starým „otrokářským“ časům výrazně polepšil a tamní obyvatelé žijí v blahobytu. To ale vyvracejí zprávy některých nevládních organizací a také vysoký počet Tibeťanů, kteří volí zvlášť drastickou formu sebevraždy – sebeupálení.

Nyní je hnacím motorem čínské propagandy zejména vládní kampaň na zmírnění chudoby uplatňovaná v Tibetu a dalších méně rozvinutých oblastech Číny. Její součástí je důraz na zvýšení vzdělanosti a zlepšení pracovních příležitostí, v Tibetu však v praxi hrají stěžejní roli programy zaměřené na přesidlování venkovského obyvatelstva, hlavně pastevců, do nově vystavěných čtvrtí na okrajích okresních měst a městysů. To s sebou nese celou řadu často negativních důsledků a nové společenské problémy.

O tom, že se Tibeťanům nevede vždy tak dobře, jak se to snaží prezentovat oficiální zdroje, svědčí křiklavě i počet sebeupálení. Ten neustále roste, a to i přes stále přísnější ostrahu a kontrolu obyvatelstva. Podle exilových zdrojů je od roku 2009 do současnosti známo 156 takovýchto případů sebeupálení.

Odstřihnout dalajlamu

Časopis The Economist v nedávném článku srovnával situaci v Tibetu s o něco medializovanější a politicky průraznější situací v Sin-ťiangu – oba regiony totiž dlouhodobě vzdorují čínským centralizačním a asimilačním snahám.

Dříve si čínská vláda občas pohrávala s myšlenkami na větší reálnou autonomii pro obě „autonomní“ oblasti a doufala přitom, že zvýšení životní úrovně a srovnání sociální nerovnosti všechny problémy včetně separatismu vyřeší. Nyní však v rámci tzv. etnické politiky druhé generace usiluje naopak o co největší asimilaci, tedy „počínštění“ těchto národností, jazykově i kulturně značně odlišných od etnických Číňanů (Chanů).

Zmiňovaná „sinizace“ se primárně týká náboženství, její dopady jsou však nejpatrnější v oblasti vzdělávání. Nově zaváděná opatření pak jednoznačně vedou k oslabování kulturní, náboženské a etnické identity Tibeťanů, Ujgurů a dalších menšin, které dlouhodobě vzdorují čínské asimilační politice.

Týdeník Economist píše: „I přes odlišné metody se tento proces podobá kampani probíhající v sousedním Sin-ťiangu, kde se to samé děje s islámem, vírou většiny z tamních dvanácti milionů Ujgurů. Cílem je eliminace náboženského vlivu ze zahraničí, zejména ze strany dalajlamy (v případě Tibetu) a radikálních islamistických skupin (v Sin-ťiangu). V obou oblastech stranické úsilí představuje nejen útok na náboženství, ale i na celou kulturní tradici.“

Sinizační programy v Tibetu – podobně jako v Sin-ťiangu – mají přesvědčit obyvatele z řad etnických menšin, aby pocítili svou přináležitost k Číně, popisuje Economist:

„Ve školách je kladen důraz na ‚vlasteneckou výchovu‘. Spisovná čínština z velké části nahradila ve vyučování tibetštinu. Zvýšil se dohled nad obyvatelstvem. Stát využívá sítě informátorů i data ze smartphonů. Tak jako Ujguři už nemohou podnikat pouti do Mekky, je pro Tibeťany v posledních letech prakticky nemožné cestovat do Indie za účelem účasti na náboženských učeních dalajlamy, jak to bylo běžné před nástupem Si Ťin-pchinga v roce 2012.“

Blahobyt jen před kamerou

Stále se stupňují i represe. Týdeník The Economist zmiňuje například nedávnou rozsáhlou akci proti desítkám tisíc Tibeťanů převážně z okolí městečka Sia-che v provincii Kan-su. Ti v rámci uzavřených skupin v aplikaci WeChat diskutovali o politicky citlivých tématech, jako je třeba dalajlamova reinkarnace.

Krátce předtím zase v oblasti Seršul v provincii S‘-čchuan proběhl soudní proces s šesti mladíky ve věku od 16 do 23 let, kteří byli odsouzeni za „vyvolávání nepokojů a snahu o rozdělení vlasti“. Chlapci byli zatčeni v listopadu 2019 za rozdávání letáků a provolávání hesel za nezávislost Tibetu před místním úřadem v městysu Wonpo a souzeni byli po roce vazby.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


Organizace Human Rights Watch poté 21. ledna 2021 informovala, že jeden ze zadržených, devatenáctiletý Tänzin Ňima, zemřel poté, co od loňského října bojoval o život. Podle zdrojů HRW mladý mnich zemřel na následky týrání ve vazbě a kvůli svému stavu byl z vězení propuštěn ještě před tím, než se konal soud s dalšími šesti obžalovanými.

HRW ve své zprávě uvádí, že protesty ve Wonpu vyvolal nátlak úřadů na místní pastevce, kteří byli nuceni se přestěhovat ze svých tradičních pastvin do nově vystavěných bytovek ve městě. Úředníci na ně údajně naléhali, aby veřejně propagovali vládní program na zmírnění chudoby. Kvůli tomu po nich prý například žádali, aby si navzájem půjčovali vybavení a dobytek. Záběry tohoto „blahobytu“ byly určeny pro propagandu na sociálních sítích a v médiích a měly sloužit jako důkaz, že se jim díky straně a jejím vůdcům žije v bytovkách lépe než dříve tradičním způsobem na pastvinách.

Šťastný příběh na export

Čínská propaganda takto ráda využívá „obyčejné lidi“ z řad venkovského obyvatelstva pro vyzdvižení svých úspěchů. Nedávno například čínské sociální sítě okouzlil mladík z městečka Li-tchang, které se, stejně jako Seršul, nachází v Tibetské autonomní prefektuře Kardze v S‘-čchuanu. Chlapec, známý pod čínským jménem Ting-čen, se stal protagonistou velkého příběhu o „vymanění z chudoby“, přičemž jeho oči laně a plachý úsměv mu na čínských sociálních sítích vysloužily virální popularitu a přezdívku „sladký divoch“.

Ve skutečnosti šlo znovu o propagandu, jak ukazuje způsob, kterým Ting-čenův příběh popsala čínská média:

„Mnozí uživatelé internetu věří, že Ting-čenova fenomenální popularita má větší význam, který přesahuje pouhou internetovou senzaci. Upozorňuje totiž na úsilí čínské vlády a lokálních úředníků, kterým se podařilo nastartovat místní rozvoj a pustit se do boje s chudobou. Ting-čenova rychlá sláva změnila nejen jeho vlastní život, ale přinesla také příležitosti pro rozvoj kultury a cestovního ruchu v jeho rodném městě.“

Ting-čen se také stal ambasadorem propagujícím cestovní ruch v rodném Li-tchangu a místní hotely prý od té doby praskají ve švech. Snadno se také může stát tváří jakéhokoli komerčního produktu od kosmetiky přes módu až po lokální potravinářské produkty. Čína tak Ting-čenův příběh může dobře prodat do zahraničí jako důkaz šťastného života Tibeťanů vzkvétajících pod taktovkou strany.

Kráčejte ve šlépějích strany

Ještě mnohem otevřeněji (z podstaty věci tentokrát s mnohem menší mediální propagací v zahraničí) o tom svědčí příběh jiného Tibeťana, jemuž místní vláda a prezident Si Ťin-pching pomohli z chudoby. Rolník z vesnice poblíž Lhasy jménem Sonam Cchering byl poctěn návštěvou delegace nejvyššího vedení komunistické strany Tibetské autonomní oblasti. Aby vyjádřil svůj vděk za dobrodiní, kterého se jemu a jeho krajanům dostalo, napsal dopis samotnému předsedovi výboru TAO Wu Jing-ťiemu.

Ten mu obratem odpověděl a v dopise ho povzbudil, aby on i jeho blízcí „dál neochvějně vyjadřovali vděk straně za její dobrodiní, poslouchali instrukce strany, kráčeli ve šlépějích strany, pod vedením strany a vlády se aktivně zapojili do revitalizace venkova, aktivně se podíleli na změnách týkajících se starých obyčejů a zvyků, vyprávěli příběhy o proměnách a novém životě, který kolem sebe vidí, a jako jeden muž bránili posvátnou půdu vlasti a budovali šťastný domov“.

V dopise se dostalo zvláštní pozornosti také vítězství racionality nad náboženskými předsudky a zdravému životu v souladu s vědeckými poznatky. Sonam Cchering totiž poté, co se mu dostalo moderní lékařské péče, údajně pochopil, že „v chrámu mu s jeho problémy nepomohou“.

Podle oficiální zprávy tak „kdysi chudí vesničané nyní žijí život sladký jako med, a ještě hlouběji tak pochopili, že kdyby nebylo komunistické strany, kdyby nebylo předsedy Si Ťin-pchinga a jeho stranického vedení, kdyby nebylo nezměrného úsilí městského výboru strany a místní vlády TAO, nemohli by vést současný šťastný život“.

V Číně už je líp

Do Tibetu už od konce 80. let nejsou vpouštěni novináři a dostalo se tam jen minimum badatelů, zpravidla těch, kteří se zajímali o starou kulturu (často nebuddhistickou tradici), například archeologové, případně lingvisté. Ti, kteří se zajímají o současnou společnost nebo nedávnou minulost, v Tibetu bádat už celá desetiletí nemohou.

Poté, co Čína znemožnila práci na svém území většině západních novinářů, množství dostupných informací ještě ubylo. Příběhů, které se propagandě nehodí, se tak ven dostane čím dál méně, také kvůli přísné cenzuře a brutálním zásahům proti lidem publikujícím informace na internetu. Pro obyčejné lidi, nejen pro Tibeťany a Ujgury, je tak prakticky nemožné sdílet jakékoli negativní zkušenosti nebo společenské problémy ze současné Číny.

Jednou z mála výjimek, která vyvolala veliký ohlas na čínských sociálních sítích, byl v loňském roce tragický příběh ženy jménem Lhamo oficiálně patřící k tibetské národnosti původem z Tibetské a čchiangské autonomní prefektury Ngawa. Na čínském TikToku populární živé přenosy této influencerky sledovalo přes 700 tisíc followerů. Sama však zemřela v přímém přenosu poté, co ji bývalý manžel polil hořlavinou a při živém vysílání upálil.

Až po tragédii vyšlo najevo, že muž tuto ženu dlouhodobě týral a ona se od něj opakovaně pokoušela utéct. Její příběh tak ukázal jinou tvář života „chudoby zbavených“ venkovanů, mezi nimiž domácí násilí není ničím výjimečným. Negativní společenské jevy jsou však obecně v Číně tabuizovány a médiím i sociálním sítím čím dál silněji dominuje zářivě barevný obraz šťastných zítřků, které podle stranického vedení už nastaly, a to i v Tibetu.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

22 komentářů

  1. A. S. Pergill napsal:

    Čína má Tibet, Španělsko Katalánsko.
    O genocidě ze strany Francouzů by mohli své vyprávět i původní obyvatelé Normandie, Bretaně, Gasgoňska, Languedocu a další departmentů (vč. Korsiky).
    Kousek od našich hranic probíhá genocida Lužických Srbů.

    Čímž nechci problematický vztah Číny k Tibetu (a jiným oblastem s národnostními menšinami) bagatelizovat, jen mi to připomíná ono biblické podobenství o třísce a trámu v oku.

    • Pavel napsal:

      To jsem netušil, že Francouzi nebo Němci okupovali Bretaň a Lužické Srbsko ve 40. letech 20. století, a pak v rámci povstání masakrovali původní obyvatelstvo po dle wikipedie po desetitisících (a v reálu po mnohem větších počtech), taky jsem netušil, že Francouzi a Němci bourají původní architekturu a zakazují používat domorodcům jejich jazyk, ve snaze zlikvidovat místní kulturu. O degradaci místních žen na úroveň bílého masa nemluvě.
      Ad národnostní menšiny. Ty „národnostní menšiny“ do nedávna tvořily ve svých zemích tvořily naprosto převažující etnikum. Tedy do té doby než se komunističtí zločinci panující v číně rozhodli vystěhovat miliony vlastních obyvatel do těchto okupovaných území, tedy Tibetu a Sin-ťiangu.

      • josef napsal:

        No nemusí se chodit daleko a ani hluboko do minulosti. Stačí se podívat do „bratrského“ Kosova co nám tam naši „spojenci“ pod dohledem UNMIK, UNPROFOR a dalších UN- „udělali“ s místními Srby, že je musí chránit ti co je původně bombardovali a některé památky jsou už rozmetány na padrť…

        • Pavel napsal:

          Tak, tak třeba takový Starý Most v Mostaru … ale ten vlastně zničili chorvati a žádná UN-. Tak co vlastně ta UN zničila? Aha, už vím. Neudělala nic když srbové masakrovali nevinné lidi.

          • josef napsal:

            Starý most v Mostaru byl tehdy „odbouchnut v rámci občanské války“- čili pro tento příspěvek je to naprosto mimo věc (to jen pro poučení)… Ale v Kosovu už „po válce“ po červnu 1999 (tehdy a stále dosud rezolucí RB OSN 1242 -možná 1244, je toto území stále součástí býv.Jugoslávie, poté Srbska) bylo určeno, že Kosovo je pod dočasnou správou OSN a vojska OSN (bylo to určeno pro NATO) měla chránit především civilní obyvatelstvo (Srby, Romy, Gorance) a památky pravoslavné. A co se stalo ? Pod touto knutou NATO bylo v lepším případě obyvatelstvo „nekosovské“ vyhnáno, ale i zabito, památky rozbity… I generál NATO MacKenzie (Kanaďan) prohlásil, že “ bombardovali jsme špatnou stranu…“ A na to se Sinopsis neozval…

          • A. S. Pergill napsal:

            A co bombardování civilního srbského obyvatelstva, včetně nemocnic, škol apod? Co asistování při ničení srbských / pravoslavných památek v Kosovu (od soch až po kostely a kláštery)? Co spolupráce s islámskými teroristy, vraždícími srbské vesničany – poskytli jim např. „bezpečnou zónu“ ve Srebrenici.

          • Pavel napsal:

            A to sis vycucal z kterýho prstu, josef, že válka v Bosně nebyla občanská. TO netušíš, že srbové, chorvati, muslimové a i slovinci se v bývalé jugoslávii masakrovali už od začátku 90. let. Mimochodem máš tam, chybu. Správně je to takto, pod srbskou knutou bylo vyhnáno albánské obyvatelstvo.

          • Pavel napsal:

            Jistě, srbové vybombardovali řadu nemocnic a škola a a ve Srebrenici zmasakrovali tisíce nevinných. Ale co to má společného se UN?

          • josef napsal:

            pro Pavel -13/3
            vždyť já uvádím, že most byl odbouchnut v rámci občanské války… a srbové nemohli bombardovat, protože tam byla bezletová zóna… A to UN tam bylo zejména z toho důvodu, aby bránilo střetům mezi všemi tam konfliktními stranami…

          • Pavel napsal:

            Tak znova, josef, co vlastně „UN“ v bývalé Jugoslávii zničila? Ironie je zřejmě pro tebe neznámý pojem.

          • A. S. Pergill napsal:

            UN bombardovala nemocnice a civilní čtvrti, grafitovými bombami ničila elektrárny a rozvodná zařízení apod.

          • Pavel napsal:

            Máte vůbec ponětí co to je „grafitová bomba“? Ta opravdu ale opravdu nic nezničí, ta způsobí jen výpadek elektrického proudu.

      • A. S. Pergill napsal:

        Francie dlouhodobě okupuje Normandii, Bretaň, Languedoc, Gasgoňsko a další území, prohlašuje místní jazyky za „nářečí“ francouzštiny (včetně neindoevropské baskičtiny v Gasgoňsku) a klade nejrůznější překážky pro používání mateřského jazyka místními obyvateli. Není moc daleko od postupů, které používají Turci vůči Kurdům.
        Německo provádí cílenou a systematickou genocidu Lužických Srbů minimálně od sjednocení za Bismarcka, s určitou pauzou za časů NDR. Po novém sjednocení Německa na začátku 90. let minulého století nabyly aktivity proti Lužickým Srbům opět vysloveně genocidní charakter. Mimo jiné byly zlikvidovány již v 90. letech všechny střední školy s vyučovacím jazykem lužickosrbština a je neustálý tlak i na rušení zbývajících základních škol.
        A, mimochodem, kdyby IRA v centru Londýna odpálila jadernou bombu hirošimského typu, tak by odhadem byla obětí jen asi desetina počtu obětí záměrně Brity vyvolaného „bramborového hladomoru“. Nevyzývám k něčemu takovému, jen používám toto srovnání jako názornou kvantifikaci výsledků okupace Irska Velkou Británií (prostě ta okupace je ve svém dopadu ekvivalentní systematickému jadernému bombardování).

        • Pavel napsal:

          Tak, znova, kolik (obdobně jako číňani činili a činí s ujgury a tibeťany) francouzi zabili bretoňců a gaskoňců, kolik němci zabili lužických srbů, kolik jich zotročili, kolik jim zničili historických památek, z kolik žen udělali bílé maso? Jste schopen toto doložit nebo trpíte nějakým druhem psychické choroby.
          Vlastně nemusíte odpovídat. Bláboly na téma záměrně vyvolané bramborové plísně vás jasně usvědčují z mentální choroby.

          • A. S. Pergill napsal:

            Departmenty s nefrancouzským obyvatelstvem byly dobyty ohněm a mečem a místní elity byly nevybíravými způsoby zmasakrovány.
            Němci Lužické Srby násilně poněmčují, což už dnes spadá pod definici genocidy.
            Britové vyvezli z Irska velké množství obilí a dalších plodin, které mohly v situaci, kdy brambory napadla plíseň Phytophtora infestans, zajistit výživu obyvatel, protože jich byl dostatek. Na tom se shoduje naprostá většina historiků, dokonce to přiznávají i někteří historikové britští., MMCH, naprosto stejně si počínal stalinský režim při vyvolání hladomoru na Ukrajině.
            A k britským „zásluhám“ můžete připočíst i Búrské války a genocidu původního obyvatelstva na jihu Afriky.

          • Pavel napsal:

            Ještě jste zapomněl zmínit vyvraždění Vítkovců a Slavníkovců. Pro info, SinTiang byl číňany ohněm a mečem dobyt a bestiálně vyvražděn teprve až v 18. století, o dalších masakrech a v krvi a hladu utopených povstáních nemluvě (Jun-nan, povstání Tchaj-pingů, atd.) Veškeré evropské masakry musíte násobit deseti, abyste se přiblížil čínské realitě. Takže se znovu ptám kolik němci zabili lužických srbů, kolik jich zotročili, kolik jim zničili historických památek, z kolik žen udělali bílé maso, řekněme v posledních alespoň 100 letech? Kolik mají němci TEĎ koncentračních táborů pro lužické srby? Protože číňani jich TEĎ mají pro ujgury cca 380.
            PRo info, stalin způsobil neúrodu a tedy totální hladomor svým rozhodnutím o kolektivizaci, nkvd zabavovala obilí které si ukrajinští rolníci sami vypěstovali. Takže se ptám, jakým způsobem britové rozhodli o rozšíření plísně v Irsku a jak mohli stejně jako totalitní režim v rusku zabavovat obilí, když si drobní zemědělci v Irsku sami pěstovali jen brambory a které jim navíc shnily? JSte schopen odpovědět, nebo se budete trapně a upoconě vymlouvat? Mimochodem, můžete si podat ruku s josefem. Ten se tady „Bůrskými válkami“ oháněl před nedávnem. Jaksi jemu i vám nedochází, že ďáběl je skryt v detailu. Tím detailem je to, že Bůrské války stály život cca 30 000 lidí, tedy cca tolik, kolik car, stalin, čínský císař nebo mao zvládli za 24 hodin. Na to, kam zmizelo domorodé obyvatelstvo jižní Afriky se ptejte zulských válečníků.

          • A. S. Pergill napsal:

            To Pavel
            1. V Irsku bylo potravin dost, i přes neúrodu brambor, danou rozšířením plísně Phytophtora infestans. K tomuto jevu dochází +- periodicky, ve vlhkém klimatu Irska častěji než třeba u nás. Takže stačilo při vhodné příležitosti (budoucí neúrodu brambor lze poznat už někdy začátkem léta) vyvézt z Irska obilí a další potraviny a nechat věcem „volný průběh“ (a hlavně zamezit tomu, aby se tam nějaké potraviny dovážely). Pochopitelně, kdyby Irsku nevládla tlupa britských zločinců, snažících se celou tuto zemi učinit „ir free“, jak se to podařilo na jejím severu, tak by tam byly potraviny ponechány, případně dovezeny (bylo odkud).
            MMCH, jedním z důsledků britské okupace je i to, že naprostá většina Irů není s to komunikovat v irštině a domlouvá se podřadnou hatmatilkou bývalých okupantů.

            2. Hladomor na Ukrajině byl vyvolán záměrně, úroda byla zabavována a vyvážena ze země. Do oblastí, kde vymřelo ukrajinské obyvatelstvo pak byli stěhováni Rusové (což je jeden z důvodů i současného nepřátelství mezi ruskojazyčným a ukrajinskojazyčným obyvatelstvem Ukrajiny).

            3. Na jihu Afriky žili původně S’anové („křováci“) a pak se tam přistěhovali Búrové. Zuluové a další přicestovali do již zkulturněné země. A, mimochodem, genocidu původních obyvatel prováděli právě Zuluové (a další pastevecké kmeny), zatímco Búrové neměli se S’any prakticky žádné třecí plochy.
            A ty počty povražděných Búrů musíte vztáhnout k celkovému počtu tohoto etnika v době búrských válek. Pak vynikne, že to bylo +- srovnatelné s holokaustem.

            4. Dolní Lužici (+ další slovanské populace v polabí) Němci dílem vyvraždili dílem násilně poněmčili v období od roku cca 1000 n.l. po začátek 19. století. V Horní Lužici (patrně pro blízkost Česka a Polska, kde se mluví také slovanským jazykem) se udržely ostrůvky původních obyvatel až do současnosti.
            Jistěže v souvislosti s poněmčováním byly likvidovány i historické památky. A jistěže tyto tlaky byli nuceni v 19. a 20. století omezit.
            Nicméně, Němci v současné době likvidují školy s lužickosrbským vyučovacím jazykem, což už samo o sobě spadá pod současnou definici genocidy.

            5. A k té Číně obecně: Prakticky celá Čína byla sjednocena, jazykově i mocensky, krajním násilím, včetně vyvražďování celých oblastí a náhrady původních obyvatel dobyvateli. Původní Čína byla jen okolo Pekingu, vše ostatní bylo dobyto a násilně počínštěno. Akorát v té době ještě nebyla televize.
            Navíc současný konflikt je nikoli národnostní, ale nábožensko ideologický.

          • Pavel napsal:

            ad 1) fantasmagorie o tom, jak britové „poznali“ blížící se neúrodu a je vyloženě úchylná. Jste schopen něco takového doložit nebo si zas jen cucáte z prstu.
            ad 2) oceňuji, že jste uznal, že ukrajinský hladomor byl na rozdíl od toho irského vyvolán zcela záměrně a se zločinným úmyslem.
            ad 3) proč opakujete to o čem jsem vás již poučil? To, co se kam „musí vztáhnout“ je vaše další fantasmagorie.
            ad 4) bláboly o tom, že se školy likvidují, byste opět musel doložit a vašich vlhkých dojmech na téma významu pojmu „genocida“ nemluvě. Zajímalo by mne proč jste nebyl sto odpovět na jednoduchou otázku, kolik koncentračních táborů mají němci pro lužické srby. Číňani jich mají pro Ujgury přibližně 380.
            ad 5) oceňuji, že uznáváte bestialitu čínského režimu. Čínská bestialita v Tibetu a SinTiangu má samozřejmě etnickou příčinu – snahu asimilovat a v krajním případě eliminovat původní obyvatelstvo dříve samostatných států.

          • Pavel napsal:

            Mimochodem v  pohraničí se likvidují polské školy. Chcete snad říct, že češi provádějí genocidu polského obyvatelstva?

  2. jantom napsal:

    no, nevím jak reagovat, asi nijak, vždyť připomínat vpád Britů do Tibetu je asi proti národním mantrám – Tibet svobodný – a tak bych se projevil jako zarytý oportunista – Britové postříleli kulomety a polními děly cca 26 000 Tibeťanů ….. tuším major Hausband byl posléze povýšen a dekorován ….. o drastických trestech a mučení samotných obyvatel, kteří spadali pod jurisdikci Potaly darmo mlčet, jenom se to v dnešní době nehodí – a tak vymývání mozků slavně pokračuje i když Pravda + Láska !

    • Honza napsal:

      Ještě jste zapomněl, že si Británie za to nechala zaplatit a její vojsko tam bylo až do 40, let.

  3. Petr napsal:

    Zajímavá dějepisná cvičení jsem si početl, jen se v tom defilé znalostí skoro ztratili ti nešťastní Tibeťané. Myslím, že se soudní lidé nemusí přesvědčovat, který národ v posledních pár stech letech udělal více „faulů“ – mnohé z nich byly v dané době běžnou součástí (mezinárodní) politiky.
    Spíše bych se soustředil na daný článek. Na počátku třetího tisíciletí používá jedna z nejsilnějších zemí světa prastaré metody bílého muže na „divokém západě“, jen v sofistikovanější podobě. Tibeťanům hrozí osud Indiánů a tím nechci vyvolat polemiku o historii USA. Možná se jednou bude čínská vláda (po pádu kvazikomunismu) omlouvat Tibeťanům za historii, ale to už bude pozdě. Pokud není pozdě už nyní.

Přidávání komentářů není povoleno