Jak zastavit odchody mladých a vzdělaných lidí z Ústí nad Labem? Město má v rukou plán, který počítá se třemi kroky. Pomoci má nově experimentální čtvrť vybudovaná na 30 hektarech, výstavba 3000 nových městských bytů a ekonomická zóna pro 7500 zaměstnanců v oborech s vysokou přidanou hodnotou. Plyne to ze strategického dokumentu o rozvoji města, kterou má HlídacíPes.org k dispozici.

V Ústí nad Labem by mělo podle oficiálních dat ze sčítání lidu žít aktuálně kolem 91 tisíc lidí. Realita je ale výrazně odlišná. Podle dat mobilních operátorů, která jsou přesnější a lépe odrážejí skutečný stav, je v Ústí nad Labem obyvatel jen asi 82 tisíc. Lidé se zde sice „sčítají“, žijí a pracují ale jinde. Týká se to hlavně mladých a vzdělanějších lidí, pro které jednoduše řečeno není v Ústí práce, společenské zázemí a odpovídající platy.

Prognóza dalšího vývoje je navíc pesimistická. Kdo bude moci, z města odejde. Jak už HlídacíPes.org psal, podle analýzy bude počet aktivních obyvatel dále klesat, město bude stárnout a kolem roku 2045 klesne počet jeho obyvatel k 70 tisícům.

Zachraň se, kdo můžeš. Z měst na severu Čech prchají mladí a vzdělaní lidé

Město se špatnou pověstí

Strategický dokument vyjmenovává problémy krajského města celkem nemilosrdně.

Počet obyvatel zde od roku 2000 setrvale klesá. Odcházejí hlavně mladí lidé, kteří zde nemají důvod zůstat po ukončení studia. Důsledkem je stav, kdy zde žije méně lidí, než je oficiálně vykazováno.

Je zde nedostatek dobře placených pracovních míst, málo firem a podnikatelů. Město má negativní image, je vnímáno jako místo s vyloučenými lokalitami a problémovými skupinami obyvatel. Je zde vysoký počet zanedbaných veřejných prostranství.

Existuje významný nepoměr mezi prodejní cenou nemovitostí a cenou nové výstavby. Přetrvává nedůvěra místních obyvatel v politickou reprezentaci. Město nemá charakter krajské metropole, což znamená, že neplní roli centra, do kterého přicházejí pracovat a žít lidé z dalších míst severozápadních Čech.

Zachránit to má, jak bylo řečeno, i nová experimentální čtvrť  pro 2 tisíce lidí, kde bude podle dokumentu od firmy AQE advisors „pulsovat život“ a odkud se bude přelévat do centra města, kulturního centra metropole. Tolik citace z představ projektantů.

Experimentální čtvrť má vzniknout na „kontroverzním a špatně využitém území“ mezi centrem města, areálem Spolchemie a univerzitním kampusem. Čtvrť má vzniknout na ploše cca 30 hektarů, což je pro představu plocha o straně zhruba 600 metrů. Měla by sloužit jako WORK AND LIVE lokalita, místo, kde lidé žijí i pracují.

„Místo pro život a práci pro minimálně 2000 lidí v produktivním věku, kteří budou pracovat (v dochozí vzdálenosti) na svém byznysu nebo jako zaměstnanci jak v navazujícím průmyslovém areálu, tak na univerzitě nebo v městských službách. Přestože experimentální čtvrť do značné míry ovlivní demografický a sociální mix v oblasti a bude znamenat příležitost pro nové obyvatele, zůstane místem pro všechny zájemce bez rozdílu,“ píše se o nové čtvrti v plánech.

Anglická škola a školka…

Městečko by mělo mít i vlastní služby – lékařskou péči, školy, školky, nemělo by prý ale jít o „město ve městě“. Zároveň plány dávají zdání jisté exkluzivity, což ani příliš nezastírají: chybět by neměla anglická škola a školka, bez toho prý nebude možné přilákat sem zahraniční manažery.

Na experimentální městečko má navázat výstavba městských bytů. Plán počítá se zhruba 3000 bytových jednotek od středně velkých až po velké rodinné. Dlouhodobý cíl je, aby město mělo minimálně 8 procent vlastních bytů z celkového bytového fondu.

Nemělo by ale jít o byty sociální, dokument přímo mluví o lidech, kteří představují přínos pro chod města, jeho správu, ale také jeho budoucí rozvoj směrem k živému městu podporujícímu výzkum a moderní technologické inovace: „Všeobecný model pro Ústí znamená dlouhodobý cíl vlastnictví vyčleněných 3000 bytových jednotek od středně velkých až po velké rodinné, pro potřeby zaměstnanců ve zdravotnictví, školství, bezpečnosti a požární ochraně, ve správě města.“

Průměrná velikost bytu má být 77 m², cena za výstavbu na úrovni 52 tisíc korun za m², 20 % hodnoty by měly pokrýt dotace a město by výstavbu splácelo 30 let.

Třetím projektem, který má zamezit odlivu mozků a mladých lidí, má být speciální ekonomická zóna, kde by lidé našli zaměstnání. Ne, že by Ústí ekonomické zóny nemělo, naopak. Obklopují ho zejména podél dálnice D8 a nové vznikají i přímo v docházkové vzdálenosti od samotného centra. Tato nová má být ale speciální tím, že se stane „katalyzátorem pozitivní změny“.

“Vytvoření ústecké opportunity zone jako regionální inovační centrum, které do 15ti let vytvoří přibližně 7500 kvalifikovaných pracovních míst ve vysoce hodnotných, mezinárodně konkurenceschopných odvětvích. Vysoká investiční atraktivita území trvale zlepší kvalitu života místních obyvatel,“ tvrdí dokument.

Kde na to vzít?

Strategická analýza se příliš nezabývá tím, jak velké investice budou třeba. Město navíc zatím dokument oficiálně neprezentovalo, a není tak jasné, jaké budou vazby na územní plán, jaká nad ním panuje politická shoda a hlavně, kde na plány město vezme peníze. Střízlivým odhadem zde mluvíme o desítkách miliard korun.

Pro srovnání: Město si aktuálně vzalo miliardový úvěr od Evropské investiční banky, u kterého rovněž mluví o udržitelném rozvoji a transformačním procesu.

Při bližším zkoumání ovšem zjistíme, že za uvedenou miliardu s dobou splácení 25 let město opraví jednu z mnoha rozbitých silnic, byť poměrně dlouhou. Investuje do zoo, kde opraví budovu ředitelství a některé zvířecí pavilony. A opraví budovu bývalého rektorátu UJEP, kterou před pěti lety koupilo za 61 milionů korun a od té doby na ni „nesáhlo“.

Rozvojovým projektem mohlo být třeba pořízení vodíkových autobusů pro MHD s dotací 850 milionů korun od Fondu spravedlivé transformace. Z toho projektu ale město odstoupilo, protože prý může být rizikový. Ve stejný den město oznámilo, že chce koupit městské policii auto, které pomůže lépe vymáhat pokuty za parkování.