Ústecká městská akciovka Metropolnet, která funguje jako servisní organizace pro město v oblasti IT, překonala letitou personální krizi. Od loňského léta má řádného ředitele, a od konce roku dokonce k němu rovnou i čtyři náměstky. V organizaci, která má dohromady pouze osmnáct zaměstnanců. Včetně zmíněné pětice manažerů.

„Každý tady máme svého náměstka,“ glosuje situaci s nadsázkou zdroj zevnitř Metropolnetu, jehož jméno se redakce rozhodla s ohledem na jeho soukromí nezveřejňovat.

Při bližším zkoumání se jeho slova tak úplně nadsazená nezdají. Pětice manažerů řídí dalších třináct lidí. Město jako stoprocentní vlastník společnosti v tom problém nevidí. „Změna je vnitřní věc společnosti,“ říká primátor Ústí nad Labem Petr Nedvědický (ANO 2011).

Šlo to i bez náměstků

Do loňského léta vedl společnost pověřený ředitel Petr Kučera. A vedl ji sám, koneckonců na řízení 17 lidí speciální „náměstkovské“ patro nepotřeboval.

V létě převzal společnost nový ředitel David Vejsada. A na přelomu roku si další čtyři pracovníci rozdali vizitky, na nichž mají uveden titul náměstka. Mezi nimi třeba i jeden ze dvou původních zaměstnanců z oblasti GDPR – nový náměstek pro ochranu dat a projekty Martin Kolář, který vede svou bývalou kolegyni – specialistku GDPR Kateřinu Slivovou.

I bývalý ředitel Petr Kučera je nyní náměstkem – provozně-technickým. Náměstkyní pro IT je Petra Jouklová a čtveřici uzavírá ekonomická náměstkyně Petra Mistolerová. Právě ona má ve svém referátu nejméně podřízených, konkrétně dva. Ekonomické služby si navíc Metropolnet externě objednává u teplické účetní společnosti, přímo v Metropolnetu jen připravují podklady.

Náměstci, kam se podíváš. Screenshot webové stránky společnosti Metropolnet, a.s.

Ředitel společnosti David Vejsada změnu hájí. Přinese podle něho „větší pružnost řízení a zastupitelnost klíčových rolí“.

„Hlavní motivací změny je pružnější model řízení a přenesení určitých pravomocí na nižší úroveň managementu. Metropolnet se tak částečně vrací k modelu řízení před rokem 2009, kdy vedle výkonného ředitele měl i technického a ekonomického ředitele,“ říká.

Pro srovnání – model se čtyřmi náměstky má například samotné město Ústí nad Labem, kde se primátor Nedvědický opírá o čtveřici uvolněných zástupců.

Ještě přiléhavější příměr pak nabízejí Městské služby – které jsou příspěvkovou organizací a starají se třeba o bazény, koupaliště, stadiony a městské hřbitovy. Organizaci vede ředitel, který má k ruce jednu zástupkyni na úrovni vedoucí provozně-ekonomického oddělení. Víc manažerů organizace nepotřebuje – přitom je v ní zaměstnáno přes sto lidí.

Metropolnet jako městskou akciovkou vede ředitel a představenstvo. Akcionářská práva na úrovni valné hromady pak vykonává městská rada.

Město jen platí, zisky chybějí

Město každoročně fungování společnosti stojí přes 40 milionů korun, vyplácených na základě provozní smlouvy. Změna z konce roku přitom není konečná.

Pod ředitele má přibýt ještě další přímo podřízený pro oblast kybernetické bezpečnosti. Podle plánů by celkový počet zaměstnanců společnosti měl narůst na 23. Tomu odpovídá i budoucí organizační struktura, kterou redakci poskytl ředitel David Vejsada.

Zatím se změna nepromítla do mzdových nákladů, k tomu dojde až s přijetím nových zaměstnanců. „Tato místa bohužel jsou zatím neobsazena z důvodu špatného stavu na trhu práce,“ říká ředitel Metropolnetu.

Město Ústí nad Labem do Metropolnetu každý rok nalévá přes 40 milionů korun. V roce 2019 a shodně letos to má být přesně 40 milionů a 784 tisíc. Dalších zhruba pět milionů město prostřednictvím své akciovky vydá za obnovu softwarových licencí a další služby.

Výměnou za to by město rádo, aby samotný Metropolnet vykazoval zisky, které by provozní výdaje zmenšily. To se ale dosud neděje, což ostatně před dvěma lety konstatovala i kontrola finančního výboru, o níž HlídacíPes.org informoval.

Kontroloři tehdy konstatovali, že společnost zcela rezignovala na jakékoli možnosti využít svého postavení na lokálním ústeckém trhu a zisky generovat. Vedlejší činnosti tehdy vedení společnosti odmítalo se zdůvodněním, že by z toho potom muselo platit daně.