ROZHOVOR. Ústí nad Labem má v rukou strategický dokument rozvoje města, který v mnoha ohledech není příliš optimistický. Jak už HlídacíPes.org psal, město stárne, odcházejí z něho mladí a vzdělaní lidé a hrozí, že do dvaceti let významně poklesne počet zdejších obyvatel. Situaci má pomoci zachránit třeba experimentální bytová čtvrť, výstavba městských bytů nebo nová ekonomická zóna. „Je to naprostá utopie, socialistický experiment,“ komentuje to v rozhovoru opoziční zastupitel Radim Bzura (ODS).

Jak v obecné rovině komentujete potřebu takových dokumentů a pořízení tohoto nejnovějšího?

Vedle územního plánování považuji strategické plánování za jeden z nejdůležitějších dokumentů a procesů, které by měly následovat po vytvoření dokumentu. Pro správná politická rozhodnutí je třeba odborná analýza a doporučení, „kam směřovat“, pocházející mimo samosprávu a politiku. To, že jsou to v Ústí dokumenty do šuplíku, kterými se v podstatě nikdo neřídí a vedení města k nim při svých rozhodnutích vůbec nepřihlíží, považuji za velmi smutný obrázek nejen o mrhání penězi daňových poplatníků.

Je naprosto tristní, že se další zásadní dokument, naprosto klíčový pro rozvoj města, a to územní plán, připravuje déle než deset a let a další roky se připravovat bude. Nedělají se dílčí změny a je řada majitelů nemovitostí, kteří čekají mnoho let a další roky čekat budou. Mnoho lidí si například stěžuje, proč není opravený hotel Palace, vytopený po povodních nedaleko vlakového nádraží. Majitel by ho rád přestavěl na malometrážní byty, ale několik let čeká na změnu územního plánu a užívaní nemovitosti.

Politici a úředníci zde mají být pro občany. V Ústí jsou občané rukojmími úředníků a politiků.

Zachraň se, kdo můžeš. Z měst na severu Čech prchají mladí a vzdělaní lidé

Co konkrétně v tomto dokumentu považujete za bod, který byste vypíchl nebo vás zaujal?

Naprosto souhlasím s tím, že v Ústí chybí aktéři lokálního či regionálního rozvoje, tzv. hlavní hybatelé, kteří v jiných městech prostě jsou a pozitivně ovlivňují rozvoj města.

Chybí lídři v politice, chybí silné veřejnoprávní instituce, a to včetně UJEP, která v životě města nehraje žádnou zásadní roli a žije si v podstatě život uzavřený za zdmi kampusu. Chybí významní hráči z oblasti byznysu i přesto, že je v Ústí mnoho firem s obratem v řádu stovek milionů či miliard anebo významní patrioti, kteří mají schopnosti, prostředky a vůli zasadit se o rozvoj města. Sice máme Ples patriotů, ale není mnoho lidí, kteří by byli zapojení do veřejného života, přispívali na sport, kulturu nebo svým aktivním přístupem v občanské společnosti měli snahu jakkoliv rozvoj města formovat a ovlivňovat. Těch jmen je skutečně jen pár. Není synergie mezi městem – UJEP – významnými podnikatelskými subjekty a dalšími významnými hráči. Inovační centrum Ústeckého kraje je spíše PR agentura než instituce, která by měřitelně ovlivňovala podnikatelské prostředí a znalostní ekonomiku v Ústeckém kraji.

Naopak „nová rezidenční čtvrť“, ústecké Silicon Valley, ve mně budí spíše rozpaky a úsměv. Naprostá utopie. Uzemní plán se připravuje deset let. Dalších několik let se připravovat bude. Kolik desetiletí by trvala výstavba nové čtvrti, když se justiční palác na Bukově „staví“ již 10 let a oprava paneláku Čelakovského od CPI trvala 9 let?

To je fakt, který je všeobecně známý několik let i bez této nové studie. Stačí se podívat na demografický vývoj do roku 2065 dle okresů na portál Českého statistického úřadu. Probíhá rozsáhlá suburbanizace. Některé okolní obce znásobily počet obyvatel. Samotné Ústí se vylidňuje. Proč být v Ústí? Co Ústí nabízí? Hodně cestuji po ČR. Jen v Ústí máme v ulicích stále podzimní listí, které se postupně mění v kaši. Jen v Ústí máme centrum plné narkomanů, bezdomovců, sociálně vyloučených… Město, kde nejsou v neděli otevřené kavárny, kde je možnost vyžití spíše malá než velká. I ten vysmívaný Most se neskutečně posunul. Ústí má překrásné okolí. U toho bych asi skončil. Bruslit lidé jezdí do Povrlů a Geisingu v Sasku. Plavat s dětmi do Děčína nebo Mostu. Nové multifunkční centrum ve Všebořicích nevzniklo, druhá ledová plocha také ne.

Město zatím nijak nereaguje na pokles porodnosti a počty dětí ve strategii páteřních ZŠ a MŠ, které zřizuje, a to přesto, že v některých ZŠ jsou třídy poloprázdné již nyní. Město nereaguje ani v přípravě zázemí pro seniory. Dětí bude ubývat. Seniorů naopak přibývat. To nejsou nové skutečnosti, to je trend, který popisovaly i všechny předchozí studie a jsou to veřejně dostupná data. Ústí je téměř ve všech sociodemografických a ekonomických parametrech na chvostu ze všech krajských měst.

Pokles počtu obyvatel bude mít dopad i do finančních příjmů města dle rozpočtového určení daní a je třeba s tímto faktem počítat i ve středně- a dlouhodobém finančním plánování a úvěrovaní.

Udržet mladé lidi po studiu SŠ nebo VŠ – to znamená zajímavé pracovní uplatnění. Řekněme si to na rovinu, největší zaměstnavatel je Krajská zdravotní, UJEP, Ústecký kraj, pak magistrát, nikde žádná firma. Není zde znalostní ekonomika. Pokud není zajímavé uplatnění přímo v Ústí, tak je třeba promovat lokalitu Ústí jako perspektivní pro bydlení a pro práci v Drážďanech, Pirně nebo v Praze. To však v Ústí musí být kvalitní bydlení a vyžití – kultura, sport, kavárny – místo příjemné po život, čisté a bezpečné. Rozvojové plochy pro individuální zástavbu v podstatě nejsou. Bytová výstavba při aktuální paritě kupní síly a nejnižší ceně nájemního bydlení ze všech krajských měst nedává pro investory úplně smysl. Stavět dle územního plánu není navíc v podstatě kde. Některé části města jsou nebo se stávají vyloučenými lokalitami, kde se kvalita života nadále propadá. Jasné je, že budu považován za škarohlída. Ale každý by si měl udělat výlet do Hradce Králové, Pardubic, Plzně, ale i Litoměřic nebo do Mostu, kde někteří budou v šoku, kam se za pár let Most posunul.

To je naprostá utopie. Ty rozvojové plochy nepatří ani městu. Částečně do toho zasahuje ochranné pásmo Spolchemie. Je to takový socialistický experiment, litvínovský Koldům ve velkém. Nebo čínská města duchů. Podobně nesmyslně vznikl za obrovské peníze státu vědecko-technický park Nupharo – naprosto mimo realitu. Elektrotechnika v regionu, kde nemá žádnou historii. Taková bublina. Podobně jako splaskla bublina dálnice D8 – „až bude dálnice do Drážďan a Prahy, Ústí bude rájem na zemi“ – tak se stejně nenaplní očekávání ve spojení s VRT nebo touto čtvrtí. Růst musí jít odspodu. Může přijít nějaký zásadní průmyslový investor, který bude významným hráčem. To může mít pozitivní vliv. Kdo by byl u této čtvrti investor? Město? Z čeho?

Město stále kupuje další a další nemovitosti, a to včetně bytových domů, které ale rozvoji vůbec nepřispívají, ba ho naopak brzdí. Bývalá politická škola a pozdější Rektorát UJEP koupený městem za 60 milionů a opravený za půl miliardy nevytvoří žádnou novou hodnotu. Bude to pořád jen ošklivý panelák uprostřed ničeho. Takto bych mohl pokračovat. Jeden kamarád si ze mě dělá občas srandu. „Radime, víš jaký je rozdíl mezi Libercem a Ústím? No nevím… No je to 14 jeřábů. Vy máte v Ústí jeden jeřáb v Krajské zdravotní a my jich máme v Liberci 15.“ Připomínám, že v Liberci staví zejména privátní subjekty. V Ústí je třeba velká poptávka po parkování na sídlištích. Určitě zajímavá příležitost i pro privátní sektor s jistou návratností. Ale zase narážíme na územní plán a minimální aktivitu města tyto investory hledat a oslovit.

Jak již jsem zmínil, doporučení ze strategického dokumentu a aktivity města spojené s úvěrem EIB a plánovanými investicemi se naprosto míjí. Stamiliony za rektorát, který bude pořád stejným panelákem jako dosud. Oprava Drážďanské ulice je jistě nutná, ale i po investici 250 milionů to bude pořád jen komunikace s jediným rozdílem, že snad nebude vypadat jako tankodrom. Neříkám, že to není třeba, ale brát si úvěr na něco, co nemultiplikuje žádnou další hodnotu, je za mě úplný nesmysl.

Jak byste postupoval vy, pokud byste byl nyní ve vedení města a měl podobný dokument k dispozici?

Pokud bych já byl ve vedení města, úplně nejdříve bych finančně a kompetenčně posílil to, co v Ústí dobře funguje. To je nyní Kulturní středisko pod vedením pana Kvasničky, který dělá zásadní rekonstrukci svěřených objektů a má i skvěle propracovanou dramaturgii. Druhá dobře fungující příspěvková organizace jsou Městské služby pod ředitelem panem Vohryzkou. Dát jim prostředky a kompetence, tak bychom ještě koukali, co jsou schopní doručit. Město má dnes přes 1,5 miliardy nevyužitých prostředků z předchozích let. Není to o penězích.

Ústí má zachránit experimentální čtvrť. Nebudete ji muset vůbec opustit

Dalším nezbytným krokem je vymáhání toho, za co město platí stamiliony. To je letní a zimní údržba komunikací, úklid města a svoz komunálního odpadu. Na to si lidé stěžují nejvíce. Proč se zametají chodníky a silnice v září a říjnu, když je listí ještě na stromech? To jsou naprosto banální věci, které nic nestojí. Proč máme na sídlištích plné kontejnery, ze kterých padá na zem odpad? Centrální obvod jako jeden z prvních začíná s kontejnerovými stáními v nějakém standardu. Jezero Milada – město si ho mohlo opakovaně převzít. To se nestalo. Pokud o něj nestojí město, rozprodal bych pozemky privátu. Cokoliv je lepší než ta současná hrůza a parodie na rekreační zónu se stánky stlučenými z kde čeho a parkováním v bahně.

Jsou prostě věci, které moc nestojí a dají se udělat v podstatě hned. Možná bych opustil roztříštěný koncept údržby zeleně přes městské obvody, protože to nefunguje dobře a vrátil se k Technickým službám. Na peníze by to vyšlo možná i levněji. Je třeba zapojit občany do toho, aby hlásili nedostatky a město musí na odstranění pracovat nebo je vymáhat po dodavatelích, kterým platíme. To se v podstatě neděje. Občan je nepřítel a otrava. Aplikace Munipolis je jednosměrná město–občan. Město na nahlášené podněty nereaguje. Dnes není možné jednoduše hlásit na Městskou policii ani přestupky v dopravě nebo jednoduše uhradit parkovné tam, kde je placené stání pro rezidenty…

„Český Karibik“ z Wishe. Jak na Jezeře Most utekli Ústí o parník a pár desítek let

Město nemá žádnou ucelenou koncepci základních škol, které zřizuje. Kvalitní vzdělávací instituce je další faktor, který zde může udržet mladé rodiče. Na některých ZŠ nelze otevřít okna, protože by vypadla z rámu, je vyhořelá elektroinstalace. Prostě děs a hrůza v těch infrastrukturních, ale i měkkých faktorech. Přitom město prostředky má.

Určitě bych započal výstavbu multifunkčního sportovního centra Všebořice, postavil za prostředky města druhou ledovou plochu. Nekonečné čekání na dotace, i když město má prostředky na účtech, může znamenat to, že se nedočkáme nikdy a z Ústí bude ghetto. Určitě bych se vrátil k vybudování přepážkového centra pro kontakt s občany. Některé domy je možná lepší zbořit než opravovat za nesmysl. To, že je v Ústí nedostatek bytů, je mýtus. Je nedostatek kvalitního bydlení v kvalitním zázemí, kde je infrastruktura. Severní terasa je velké sídliště a zázemí občanské vybavenosti se naprosto rozpadá a Neštěmice a Krásné Březno škoda mluvit.

Je třeba dořešit objekt Máj. O tom všichni píší, ale skutek utek. Psalo se, že až bude Kancelář architekta města, že vše bude jinak. Několik let KAM funguje – výsledek? Nula. Sám pracuji v korporaci, kde je velmi tržní prostředí a ukázaná platí. Řeči nemají žádnou cenu. Cenu má jen výsledek.

Je třeba připravit nový koncept Městské policie a obecně zajištění vymáhání obecně závazných vyhlášek, které máme na kde co, ale nevymáhá to v podstatě nikdo, možná není jak. Pak je třeba hledat jiné cesty. Bezdomovci a jiní lidé vesele popíjejí v zónách, kde je zakázaná konzumace alkoholu a neděje se nic. Rodiče se bojí pustit děti samotné přes centrum města. Jako přínosné nevidím ani rozdávání potravin zdarma některými charitami, zejména kolem Karla Kariky. Všude jinde je i nějaký edukativní model a zásluhovost. Nocleženka a stravenka za veřejně prospěšné práce, ne jídlo a vše ostatní zdarma.

Určitě je třeba hledat strategické partnery a investory. Bez privátního sektoru se město neposune nikam. Město má být pro podnikatele partner a ne nepřítel. Je třeba najít společnou řeč s UJEP. Kde jsou ty tisíce studentů? Kde tráví čas? Proč nejsou ve veřejném prostoru instalace, když máme v Ústí fakultu umění a designu? Je zde i fakulta regionálního rozvoje, proč se tedy nerozvíjíme a nevyužijeme odborný potenciál?