8 komentářů

1. petrph napsal:

   11.5.2016 (7:14)

   Jestli bych si dovolil malou polemiku k závěrečnému prohlášení, „..že i když víme, že důkazy byly pořízeny nelegálně, přesto je možno je použít. Pro koncept právního státu to není dobrá zpráva.“.
   To je totiž dost základní otázka, ke které by se měli mít možnost vyjádřit i občané ve volbách (pokud by politici tuto otázku nadnesli jako svůj politický program). O jaký koncept právního státu mají občané vlastně zájem.
   Za a) Pachatel trestného činu bude odsouzen i pokud důkazy byly proti němu pořízeny nelegálně
   za b) Pachatel trestného činu bude osvobozen pokud důkazy byly proti němu pořízeny nelegálně
   V obou případech předpokládám že tyto důkazy jednoznačně potvrzují jeho vinu – a navíc jde o nějaké formální nelegální pochybení (nemůže být třeba fyzicky týrán,obviněn neprávem, policií dodané falešné důkazy apod.)
   Tudíž,který z těchto konceptů má mít přednost? Chceme právní stát poctivých lidí, nebo právní stát zlodějů a podvodníků?
   Abych tedy předešel případným námitkám, že právní stát musí bezpodmínečně chránit i tato práva obviněných, jinak přestane být právní. Tady je potíž v tom – a události poslední doby to ukazují poměrně jasně, že v tomto konceptu tedy stát „pevně brání a uznává právě a hlavně tato práva pachatelů (tedy pokud mají na dobré právníky) v závěru alespoň u soudů, zatímco základní práva „obyčejných občanů povětšinou svými institucemi tak vážně nebere…Nakonec, k tomu aby stát občanům jejich právo „sebral“ stačí pár hlasování 101čky v parlamentu. Nebo tedy telefonát libovolného veřejného funkcionáře policejnímu komandu..

   • NA napsal:

     13.5.2016 (19:05)

     Předpokládejme, že budeš v televizi a někomu se tím znelíbíš. Státní zástupce tedy usoudí, že si se pokusil o znásilnění a díky nevědomosti zrovna v době, kdy tě sledovaly tisíce diváků živě i v televizi. K povolení prohlídky mu vždy stačí stejný spolupracující soudce pro celý stát a nemusí se obávat odmítnutí, nebo dokonce nějakého podezírání. Podle US byla prohlídka povolena nezákonně. Leč vpadlo ti do bytu komando a i když se důkazy ke znásilnění nenašly(SZ se dozvěděl že máš alibi), Našel se důkaz, že jsi někdy jel na červenou. Místo aby ses mohl bránit proti nezákonnému postupu jsi jat a souzen. Nebo se do odposlouchaného telefonu zeptáš kámoš, jestli chce koupit švestky za dvacku(20Kč/Kg). To pak bude aférka. A ještě jsi v marketu potkal kriminálníka. Určitě se tam scházíte.
     Jsou dobré důvody proč se v právním státě nedovolují orgánům prohlídky a odposlechy pod falešnou záminkou, krádeže, vloupání, zastrašování svědků a podobně s cílem, že když se nic nenajde…
     V zákoně je stanoveno za jakých podmínek mohou být omezena tvá práva a pokud se tak stane nezákonně nesmí z toho mít pachatel prospěch.

     • petrph napsal:

       15.5.2016 (8:10)

       Já Vám rozumím, Jenže když o Vašich příkladech začnu uvažovat, tak právě současný takzvaně -právní- systém je nezákonný ještě víc než si myslíte. Totiž nyní sice platí že takto jak popisujete nezákonně získaný důkaz je z hlediska soudu nepoužitelný. Ale současně je tím legalizovaná nezákonná činnost policie při jeho získání. Za to že policie bez zákonného povolení, do Vašeho bytu, za nezákonný odposlech,a další aktivity pochopitelně nikdo není u policie postižen.
       Tudíž, i to by byl dobrý začátek – uzákonit že pokud soud rozhodne že důkaz byl získán nelegálně – musí být příslušní činitelé policie za tuto nezákonnou činnost při jeho získání obviněni a potrestáni. Dá se pak předpokládat že potom by si dali policajti sakra pozor aby to povolení bylo v pořádku,kdyby jim za to hrozila třeba i jen podmínka, nebo vyhození od policie se ztrátou všech výhod.
       Ale současně by se stalo i to že potom by státní zástupci více bojovali za uznání těch důkazů u soudu. A kdyby soud ten důkaz odmítl jako nelegální čistě formálně a bezdůvodně,tak v zájmu těch policajtů by státní zástupce podal odvolání a hnal to až k Ústavnímu soudu .
       Tím by se situace za pár let vyčistila – podotýkám jak u policie tak i u soudů. A lidi by se pak nemuseli bát toho co popisujete. To by se policajtům hrubě nevyplatilo..

2. J: Nemec napsal:

   11.5.2016 (7:40)

   Tak se mi zdá, že se soudit bude tam, kam dosahují dlouhé prsty Kremlu. Moravě nezávidím.

3. Taoiseach napsal:

   11.5.2016 (11:07)

   Je velmi potěšitelné, že justiční mafii vadí nejen vrchní státní zástupci a NSZ, ale už i Ústavní soud.

   Argumentace JUDr. Rozehnala je velmi roztomilá:
   „Vzhledem k tomu, že se k této otázce Ústavní soud nevyjádřil, zůstává obava, že státní zastupitelství budou v takových případech pokračovat ve své protiústavní praxi.“
   Tedy ÚS se nevyjádřil, takže holt posouzení protiústavnosti praxe zůstává na JUDr. Rozehnalovi. Ještěže ho máme!

   Autor si v závěru stěžuje „naděje jsou liché“. Jenže v případě, že je někdo přesvědčen, že nějaké řízení bylo stiženo vadou nebo „že důkazy byly pořízeny nelegálně“, má se obrátit právě na ÚS. Jedině ten může rozhodnout, a nikoli JUDr. Rozehnal nebo nějaké diskusní fórum…

4. sony napsal:

   11.5.2016 (13:09)

   Státní zastupitelství jsou nepochybně nejslabším článkem české justice. Na jednu stranu často maří svým rozhodnutím pečlivou práci policejních vyšetřovacích orgánů, na druhou stranu si sami určují soud, u něhož má jednání probíhat. I tak soudy často vracejí spis nazpátek k přepracování z rozličných důvodů. Pokud má mít někdo nárok na
   přidělení k soudu, pak to není státní zástupce, nýbrž obžalovaný. To, že Ústavní soud připouští současnou praxi, je docela smutné.

   • petrph napsal:

     11.5.2016 (18:35)

     Chtělo by to nějakou hlubší analýzu než úvahy advokátů kteří jsou většinou v roli obhájců obviněných. Třeba by se zjistilo že tím nejslabším článkem justice jsou právě soudy. I v tomto porovnání. Musíme si totiž uvědomit že právo na „přidělení k místnímu soudu“, není vůbec atributem objektivity a nezávislosti, naopak právě v místě mohou existovat silné osobní vazby jak mezi obviněným, tak státním zástupcem, policií – ale pozor i se soudci.. O řadě „nečekaných výroků soudů“ (jak se kdysi decentně vyjádřila předsedkyně Nejvyššího soudu paní Brožová – i o práci samotného Nejvyššího soudu-ani nemluvě.. Jen taková vsuvka na závěr. Jak jsem teď náhodu zjistil na Googlu, Ústavní soud vydal v červnu 2015 v případě imunity poslanců rozdílný rozsudek než ten Nejvyššího soudu v roce 2013. Imunita poslanců se na tyto a podobné případy nevztahuje
     http://zpravy.aktualne.cz/domaci/us-beztrestnost-poslancu-pokryva-jen-projevy-kuloary-ne/r~d6fc85d21a5011e5a43f002590604f2e/
     Takže Ištván měl pravdu.

5. Bohumil Holubec napsal:

   15.5.2016 (9:27)

   Nález Ústavního soudu podrobil kritice šéf odboru závažné hospodářské kriminality olomouckého vrchního státního zastupitelství, Petr Šereda. Uvedl, že „pokud je například kauza dozorována Vrchním státním zastupitelstvím v Olomouci, i když se trestný čin stal dejme tomu v Ústí nad Labem, bude muset státní zástupce s návrhem na povolení třeba sledování cestovat několik hodin.“
   Pozoruhodné od Petra Šeredy.
   Ale jak by zhodnotil situaci, kdy se trestní čin stal v Praze, osoba, která s uvedenou trestnou činností neměla navíc vůbec nic společného,na níž byl nasazen odposlech bydlí v Praze a povolení k umístění prostorového odposlechu vydala soudkyně Okresního soudu v Chebu. Toto na rozdíl od „například“ pana Šeredy je naprosto konkrétní případ. Případ „okořeněný“ navíc, že ani po třech letech neví dotčený, jaké byly důvody pro umístění odposlechu – v jednom šiku tvrdošíjně odmítají právo nahlédnout do rozhodnutí soudy, VSZ i ministerstvo spravedlnosti.
   Plně se ztotožňuji se závěrem článku, a to že pro koncept právního státu to není dobrá zpráva.