Hlídač státu spouští pro veřejnost projekt K-index – Index korupčního rizika. Mapuje a porovnává míru rizikových faktorů u jednotlivých státních i samosprávných institucí. Index využívá veřejně dostupná data z registru smluv, která Hlídač státu shromažďuje a analyzuje.

Do projektu je zařazena každá dostatečně velká státní instituce – tedy taková, která má v registru smluv alespoň 60 smluv se soukromými firmami nebo je obrat těchto smluv vyšší než 48 milionů korun za kalendářní rok. Výsledné hodnocení připomíná energetický štítek, instituce jsou na základě analýz a výpočtů hodnoceny na škále A (nejlepší) až F (nejhorší).

Index korupčního rizika – zkráceně K–Index, je ukazatel míry rizikových faktorů. Tyto faktory jsou spojovány s rizikem korupce a nehospodárným nakládáním veřejných peněz a je jich dohromady deset.

„K-index vychází z hodnocení deseti parametrů, na základě kterých je možné odhalit rizikové chování instituce. Patří mezi ně například podíl smluv se skrytou cenou, podíl smluv se zásadním nedostatkem či koncentrace dodavatelů u velkých zakázek. Čím je koncentrace dodavatelů nižší, tím pro organizaci lépe. Znamená to totiž, že žádný z dodavatelů nedostává podezřele mnoho zakázek,“ říká zakladatel Hlídače státu Michal Bláha.

Mezi další sledovaná kritéria patří také podíl smluv uzavřených o víkendu, smluv s nově založenými firmami, podíl smluv obcházejících limit pro veřejné zakázky nebo podíl smluv uzavřených s firmami sponzorující politické strany.

Zdroj: https://www.hlidacstatu.cz/kindex

Cílem projektu je jednak snazší přístup veřejnosti k datům v registrech a první porovnání, na co se při vyhledávání dat zaměřit. Jde ale také o to, aby samy úřady a organizace dostaly zpětnou vazbu, jak se při nakládání s veřejnými penězi chovají jinde. Sama o sobě výsledná hodnota neznamená, že ke korupci došlo, může však upozornit na možná rizika. Ta je třeba následně detailně prozkoumat – k čemuž slouží množství dat shromážděných v registru smluv i dalších rejstřících, které Hlídač státu shromažďuje.

„To přece není soudní rozhodnutí, jestli se někdo se chová korupčně, nebo ne. Je to index, který porovnává úřady, které to dělají lépe a které hůře. K tomu potřebujete nějaká kritéria a my samozřejmě nebudeme zveřejňovat jen to jedno písmeno. Každý, kdo si na něj klikne, uvidí rozpad všech kritérií, přesně ten spočítaný vzoreček, přesně uvidí, jak jsme k tomu výsledku došli. Každý si tak může udělat názor, proč to vyšlo tak dobře, nebo tak špatně,“ řekl Bláha nedávno v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

Projekt K-index vznikl díky podpoře Norských fondů a byl testován ve spolupráci s nestátními neziskovými organizacemi, protikorupčními spolky a dalšími iniciativami v Karlovarském a Ústeckém kraji: Stop tunelům, Ústecké šrouby, PROTEBE live. Partnerem projeku je i ústecká redakce HlídacíPes.org.

„Ze strany státu dnes nedochází téměř k žádnému měření efektivity, zlepšování služeb či porovnání procesů jednotlivých úřadů. Náš index to mění. Přináší na první pohled jasné údaje o chování úřadů a umožňuje jejich porovnání. Dobře fungující úřady by měly být pro ostatní vzorem a inspirovat ty horší ke zlepšení,” říká Michal Bláha.

Jak dopadla Praha?

Hlavní město Praha nedopadlo na první pohled z hlediska K-indexu příliš dobře. Vyšlo za rok 2019 s celkovým hodnocením D a patří tak do třetiny nejhorších subjektů (751. místo z 1012). Může za to především skrývání cen u smluv (21 % ze všech uzavřených nemá uvedenou cenu) a nedostatky, kterými se smlouvy vyznačují. Hlavní město Praha rovněž uzavírá značné množství smluv s firmami sponzorující politické strany.

Městské části Prahy jsou rozloženy napříč celou hodnotící škálou. Nejlépe si vede Praha 3 s hodnocením A, která se díky celkovému počtu 2,44 bodu umístila mezi 5 % nejlepších subjektů. Na samém konci žebříčku, s hodnocením F, najdeme rovnou čtyři městské části: Praha 16, Praha 19, Praha 2 a Praha 4.

Kraje? Vede Olomoucký

U krajských úřadů se výsledné hodnocení pohybuje spíše v kladných hodnotách. Na přední příčce se drží Olomoucký kraj. Ve všech sledovaných kategoriích K-indexu získal nadprůměrné známky a jednání jeho institucí vykazuje pouze malou míru rizikových faktorů.

Zdroj: https://www.hlidacstatu.cz/kindex/zebricek/Kraje_Praha

Naopak nejhůře si za rok 2019 vedl Jihomoravský kraj, který se od roku 2017 propadl ze čtvrtého místa (za 2017 B, za 2018 C). Celkovou známku za minulý rok nejvýrazněji ovlivnilo zejména to, že největší sumu z rozpočtu kraje spolkl jediný dodavatel. Dále také značný podíl smluv bez uvedené hodnoty.

Poměrně překvapivé hodnocení si odnesly Karlovarský a Ústecký kraj se známkou C. Oba totiž v minulosti postihly skandály s rozkrádáním evropských dotací. Kladné hodnocení si oba kraje vysloužily například za to, že se zakázky se skrytou či podezřelou cenou nekoncentrují u monopolních dodavatelů. Naopak alarmující známka rizikového jednání se objevuje u obou krajů v oblasti koncentrace zakázek do rukou malého počtu dodavatelů u hlavních oborů činnosti.

Projekt HlídacíPes.org – Ústí nad Labem byl podpořen základním grantem Active Citizens Fund.