Umělec dovedl spor se Škoda Auto až k Ústavnímu soudu. Neuspěl
Pokud by chtěl umělec Vladislav Vovkanič ve svém sporu se společností Škoda Auto pokračovat, musel by jej přenést na evropskou půdu. V Česku už své možnosti vyčerpal. Posledním tuzemským právním krokem byla stížnost k Ústavnímu soudu. Ani u něj ale ve sporu, kde tvrdil, že automobilka zneužila jeho duševní vlastnictví, neuspěl.
Tuzemská tečka za ojedinělým sporem o duševní vlastnictví, konkrétně o podobu automobilů Škoda Kodiaq a Karoq a design kol s názvy Triglav a Vega, má datum 13. února 2024.
Toto datum nese rozhodnutí Ústavní soudu, z jeho písemného vyhotovení plyne, že nároky umělce Vladislava Vovkaniče soud odmítl jako neodůvodněné a postavil se za výroky předchozích soudů nižších instancí.
Související články
Designér se soudí se Škodovkou: Vzalo mi to elán, ale už jsem tak hluboko, že nemůžu přestat
Umělec versus Škoda Auto: Nevzdám to, chci odškodnění. Škodovácké SUV jsem nakreslil já
Vovkanič tvrdil, že jeho kresby se staly inspirací pro reálnou podobu mladoboleslavských vozů SUV a designu některých kol.
Vyhlášená válka
Ve stížnosti k Ústavnímu soudu namítal, že předchozí soudy dostatečně neřešily to, zda jsou jeho kresby autorskými díly, nevyslechly jej a jen „mechanicky převzaly teze znalce bez toho, aby z nich učinily vlastní závěry“.
Svůj základ měl spor už v roce 2009, v době, kdy se v Mladé Boleslavi ještě žádná SUV nevyráběla. Vladislav Vovkanič tehdy rozpracoval několik návrhů na jejich možnou podobu, přidal i některé detaily jako byly dynamicky vyhlížející ráfky kol; své skici a kresby pak v lednu 2010 přímo v továrně v Mladé Boleslavi osobně ukázal tehdejším členům designérského týmu Škodovky a nechal jim je k prostudování.
Když později Škoda Auto představila své vozy Kodiaq a Karoq a také kola Triglav a Vega, Vovkanič byl přesvědčen, že vycházejí z jeho nápadů.
Možnost mimosoudního řešení sporu rychle padla poté, co žalující strana přišla s požadavkem na stažení škodováckých SUV z prodeje. „Škodovka to pochopila tak, že jsme jí tím vyhlásili válku,“ komentoval to později Vovkanič.
Mají páky, tlaky…
Škoda Auto ve všech fázích soudního sporu trvala na tom, že v právu je ona. Jak už dříve napsala v reakci na verdikty nižších soudů, který Vovkaničovy nároky odmítly: „Potvrdilo se, že design obou modelů je prokazatelně dílem společnosti Škoda Auto a.s., které bylo vytvořeno zcela nezávisle a samostatně v jejím designovém oddělení.“
Nyní dal Škodě Auto za pravdu i Ústavní soud. „Jedinec ve sporu s korporátem u soudu prakticky nikdy nemá šanci. Oni mají celou divizi právníků, prostředky, páky, tlaky, kontakty,“ řekl Vovkanič pro HlídacíPes.org ještě před finálním podáním ústavní stížnosti.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Ivan Pilip: Oklepat se z neúspěchu, smát se s Patrikem Hartlem a doufat v lepší Česko
Jak Národní muzeum neuctilo Karla Kryla a ten pak skončil ve sklepení
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
2 komentáře
Svého času Chrysler žaloval čínského prodejce, že prodává jeho kopii. U amerického soudu!!! Dokonce vymontovali dveře z jednoho auta a namontovali je do druhého. Údajně ty dveře sedly jak prdel na hrnec. A Chysler to prohrál. Tehdy ale byly USA s Čínou zadobře. Na druhou stranu Kalousek svýho času vyhádal na Support Lesbiens docela balík za shodný úvod refrénu. V brně zas týpek dostane podmínku za znásilnění sedmi kluků… Spravedlnost není slepá, ale úplně blbá. Nebo zkorumpovaná. Nebo nevím… 🙂 Nebo simply clever. 😀
Mimochodem, ono už je špatné, že to musel projednávat
Ústavní soud. Ten by měl řešit pouze skutečně porušení ústavních práv a svobod.
Jestli si všichni zvyklí že US je prostě další stupeň soudu kam se každý ve svém právním sporu odvolá, tak i ten US je přetížen a nemá čas (a ani nemůže) všechny ty případ spravedlive do hloubky řešit.
A i kdyby se odvolali až k soudům EU, tak to dopadne stejně, i tam jsou stovky podobných přïpadů kde přetížení soudci pročítaji tisíce stran právních spisů které se odolávají na stovky různých zakonů, že ani oni nemohou vždy vydat ‚ten po spravny? rozsudek.
Ten justiční systém se chytil do pasti vlastní presumpce o nezávislosti soudců. Protože – a řekněme že jeden soudce vydá nespravedlivy rozsudek. Ovsem jestli stát nemá právní prostředky aby tu jeho chybu ihned napravil, tak ale potom řešení že ten samý případ po něm budou projednávat další desítky soudců na různých soudech (ovšem i tam s možností chyby) a přehazovat si ten případ mezi sebou i desítky, let, tak, žádnou spravedlnost ani přinést nemůže..