Ukrajinští doktoři chtějí v Česku léčit. Brzdí to náročná aprobace i předsudky
VIDEO. Mají letité zkušenosti, často na Ukrajině provozovali vlastní kliniky a měli důvěru svých pacientů i prestiž, nakonec našli útočiště před válkou v Česku. To však odbornost ukrajinských lékařů nedokáže využít a v cestě jim stojí aprobační proces. Podle řady z nich je příliš zdlouhavý, netransparentní a náročný. Část z lékařů přišla do Česka již před ruským napadením Ukrajiny především za lepšími pracovními podmínkami.
„Jednou ráno mi zavolal manžel a řekl: ‚Sbal věci, dokumenty, vezmi dítě a jedeme.‘ Seděli jsme v bunkru a šli na procházku a za deset minut něco spadlo v docela malé vzdálenosti. Strašně jsme se lekli a já jsem pochopila, že to je konec, už to dal trvat nemůže,“ vzpomíná Olga Jurčenko, která s dítětem odešla před válkou z Ukrajiny a teď žije v Havlíčkově Brodě.
Je jednou z ukrajinských lékařek a lékařů, kteří do Česka přišli s uprchlickou vlnou v důsledku ruské invaze. Stejně jako mnozí další i ona doufala, že se zde bude moct věnovat lékařské profesi v některé z místních nemocnic. Narazila však na realitu českého aprobačního procesu, který má potvrdit znalosti a zkušenosti zahraničních lékařů.
Proces ale trvá minimálně rok a vyžaduje pečlivou přípravu na úrovni čerstvých absolventů vysokých škol. Olga ani další lékařky si to ale podle svých slov nemohou dovolit.
Ženy s dětmi a bez partnerů
„Ti lidé kolikrát přijdou a je jim třeba 45 nebo 50 let. Takže věnovat další třeba dva roky povinným zkouškám a specializaci je prostě hodně náročné. Na Ukrajině měli vlastní ordinace, někteří byli na pozici primáře či vedoucích lékařů. To je psychicky náročné začít takto úplně od nuly, navíc často s vidinou, že se vrátí po válce domů,“ říká lékařka Olga Žernosek, šéfka spolku zahraničních lékařů Doktor Čechov, která pomáhá ukrajinským lékařům s vykonáváním jejich profese v Česku.
„Většina uprchlíků jsou ženy s dětmi a bez partnerů. Nedá se kvalitně připravit na aprobační zkoušku, když máte dítě. Nebo dá, když dítě bude celou dobu sedět u kreslených filmů a bude bez maminky. Za to, že tady budu doktorka budu muset zaplatit psychickým zdravím dítě, které nechápe, proč najednou zmizel tatínek a proč najednou maminka sice tady je fyzicky, ale už ne psychicky,“ říká Olga Jurčenko.
„Paní, která u mě bydlí, pracuje na směny a nemůže chodit tak často na nějaké vzdělávání. To by si mohla dovolit, kdyby tady měla rodinu, ale ona tady má jenom chlapce, který studuje vysokou školu. Čili ona ho musí živit a musí se živit také sama. Není čas, aby se mohla připravovat na aprobační zkoušku,“ říká Zuzana Herčíková z Prahy, která u sebe ubytovává ukrajinskou lékařku Světlanu.
Lékařská komora: snažili jsme se to změnit
Česká lékařská komora v březnu loňského roku navrhla ministerstvu zdravotnictví, aby vytvořilo program pro co nejrychlejší a nejsnazší zapojení ukrajinských lékařek a lékařů prchajících z války. Návrh však neprošel.
„Plán spočíval v tom, že je třeba zbavit tyto lidi existenčních starostí, přiznat jim nějaké státní stipendium, podporu, postarat se jim o děti, aby nemuseli chodit do práce a mohli se učit česky. Poté by složili zkoušku z češtiny, aby měli možnost navštěvovat kurzy teoretické medicíny v českém jazyce, tak aby se připravili na aprobační zkoušky,“ vysvětluje Milan Kubek, prezident České lékařské komory.
Komora pod jeho vedením zároveň navrhovala zrušit odborné praxe, které jsou dnes součástí aprobační zkoušky a trvají šest měsíců. Ani to se ale prosadit nepodařilo.
„Ministerstvo zdravotnictví od začátku zaujalo pozici, že jsou tady pouze krátkodobě, že se budou rychle vracet zpátky na Ukrajinu. My jsme tomu nevěřili a ukazuje se, že jsme měli pravdu. Jednak proto, že ten konflikt bude dlouhý a jednak proto, že ze zkušenosti z jiných dalších humanitárních krizí se prostě velká část uprchlíků do mateřských zemí už nikdy nevrátí,“ dodává Kubek.
HlídacíPes.org se ministerstva zdravotnictví dotázal, zda se chystá nějaké usnadnění aprobačního procesu. Resort odpověděl pouze zasláním aktuálních pravidel pro uznání odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře.
Netransparentní testy a falešné diplomy
Zatímco Česká lékařská komora řešila především praxe, ukrajinští lékaři si stěžují hlavně na teoretickou část. Problematická je podle nich netransparentnost testů a jejich vyhodnocování.
„Když uchazeč udělá test a třeba neuspěje a má tam nějaké chyby, tak vůbec nemá možnost se podívat, kde ty chyby udělal. Nikdo mu to neukáže. Takže zaplatí za to peníze, připravuje se a pak odchází z testu, ale není vůbec o nic chytřejší,“ popisuje aktuální nastavení Olga Žernosek ze spolku Doktor Čechov.
Podle ní by měl být postup jasnější a transparentnější. „Bylo by dobré, kdyby se lékař, který třeba u testu neuspěl, mohl podívat, kde chyby udělal a v čem se musí zlepšit. Taky medicína není jen černá a bílá, ale je tam obrovská šedá zóna, kde se dá polemizovat, diskutovat,“ dodává s tím, že by měli uchazeči dostat možnost odvolání a obhajobu takových případů.
Aprobačním zkouškám předchází takzvané nostrifikace, neboli uznávání zahraničních diplomů českými vysokými školami, kde jsou lékařské fakulty. To spolu s následujícími aprobacemi má předejít možným rozdílům v kvalitě vzdělávání, ale i podvodům s falešnými diplomy.
„Když přichází člověk ze země mimo Evropskou unii, musí mít nejprve nostrifikovaný diplom. Pokud žadatel neuspěje na jedné univerzitě, může kontaktovat univerzitu jinou. A byly zaznamenány případy, kdy se ta rozhodnutí lišila. Stejně tak byly zaznamenány případy falešných diplomů,“ upozorňuje Kubek.
A dodává: „Nechci říct, že jde o nějaké specifikum zrovna pro Ukrajinu, ale věrohodnost některých dokumentů pocházejících z Ukrajiny byla a je sporná.“
Podle Olgy Žernosek ale zkušený lékař snadno pozná, zda někdo skutečně prošel lékařským vzděláním či nikoli. Větší problém než falešné diplomy je podle ní vysoká míra korupce na Ukrajině, kdy si někteří lidé mají možnost zaplatit za „splněnou zkoušku“, a tak se dostat k pravému diplomu. Proto nepodporuje ani tak zlehčování aprobací, jako spíš jejich lepší srozumitelnost a transparentnost.
Video v článku bylo vytvořeno ve spolupráci s mezinárodní novinářskou organizací Free Press for Eastern Europe v rámci projektu Science+
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Babiš se chlubil, že dal Ukrajincům „62 tisíc eur v keši“. Porušil tím zákon
Jan Urban: Buďme na politiky nároční. Tak jako kdysi v Listopadu
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
32 komentářů
To se netýká jen lékařů ale hlavně zdravotních sester, které přišly určitě ve větším množství. Hlavní problém s aprobačními zkouškami pro cizince, je závěrečná zkouška, která probíhá v češtině.
Problém vzdělávání a jeho uznání ministerstvem se týká i našich studentů v souvislosti s atestacemi a je to jedna z motivací, proč naši studenti odcházejí atestovat do starých zemí EU. Ministerstvo před nějakou dobou atestace změnilo, přes odpor lékařských fakult, lékařských odborných společností i komory. Ze zavedeného a přehledného systému na naprostou džungli.
Někde tam patrně sedí nějaká „žába na prameni“, která v podstatě vyhání naše absolventy do ciziny a nyní něco, podobného dělá i s těmi ukrajinskými lékaři. Pokud půjdou např. do Německa, tak tam takové nesmysly po nich chtít nebudou.
S ukrajinskými lékaři je jediná potíž, že totiž naše populace neumí ukrajinsky. Starší lidé, co pamatují slovenštinu a ruštinu, si to nějak dohromady dají. Mladší generace nerozumí ani té slovenštině, natož ukrajinštině nebo ruštině.
No předpokládám, že lékař, skutečný lékař – ne s falešným diplomem, bude splňovat podmínku znalost češtiny.
Nesplňují ji ani absolventi našich lékařských fakult původem ze Slovenska. Nesplňují ji ani absolventi našich lékařských fakult, kteří studují v angličtině.
Dokonce i v jiných oborech, než je lékařství, kde se píšou bakalářské nebo magisterské diplomové práce, je možné tuto práci předložit
(a obhájit) kromě češtiny i ve slovenštině.
Já s tím problémy nemám, přestože odmítám hodnotit u slovenského textu pravopis, ale mladší kolegové a kolegyně (co už nepamatují federaci) ano.
No byla jsem na Ukrajině a v Gruzii dost dlouho abych poznala, jak to tam chodí.V bohaté Gruzii provádějí interrupce (abort) bez narkozy, v nemocnici jsou palandy z Osvětimi tam spí pacienti nekecám, léky snad mastičkářství na úrovni 2.světové války, kdybych to měla popisovat nikdo mi to věřit nebude. každá zdravotní sestra je tam PhD, na Ukrajině, člověk přišel o nohu v dole a na vesnici trhali prostěradla aby mu ovázali nohu, kabáty z II.světové války z kopřiv a to chcete , aby „tohle “ u nás léčilo? Já když přijdu do nemocnice a promluví na mě jen slovensky žádám českého lékaře a jiný ani černococh a mě nesmí položit ani stetoskop.Vím jakou mají úroveň z pralesa.A nepište jak na světových universitách studovali.Ti nepůjdou sem pracovat.Jsem po 8 operacích a prošla jsem dost nemocnic i v cizích zemích např.Singapuru, ale to sem nepíši, to je o něčem jiném.4x jsem se dívala smrti do tváře a přes všechny problémy jsou čeští doktoři nejlepší, tak to nějakými diletanty s falešnými diplomy neznehodnocujte. jednodenní chirurgií a ruskými pseudodoktory,. No ke mně by rusanda ani nevlezla.
Proc bych mela umet ukrajinsky? Nebo si myslite, ze v Nemecku nebudou muset mluvit nemecky? A ze tam hned muzou lecit? Chteji tu zit, musi se starat! Nikde se bez znalosti mistniho jazyka nechyti! Takze rok, dva uceni je nezabije! Jak se pise v textu…je jim cca.50let, zadny maly deti nemaji..takze zadny problem..
Ano..v ČR dominuje potichu „rasisticka“““
A nikdy tebe, vážená paní doktorko , ne pustí mezi sebe a ní tě lékaři, to.jiste vím.
I když máš zlato srdíčko a skvelou praxi nic ne bude platné,.neboť a nedej Bože..
A když budeš mít falešní diplom…:(?
Víš, tady v ČR. To stálo pár krat u českých doktorů, že byli vůbec bez…a přesto byli ‚doktoři ‚ tak že radši budou chráněni drazi pacienti, ..I když tim doktorum se ne vždy povede…
Ne vadí…prostě běžte mít nádobí do restaurací,.nebo i WC v této nemocnici.
A to Vám bude stačit…
.
Jasně, že ano, nikdy se nenechám vyšetřit od jiného než na české univerzitě vystudovaného lékaře.
Ve Svedsku plati stejne normy jak v Cesku. Abych mohla pracovat ve Svedsku musela jsem udelat zkousku ze svedstiny, paragrafy a normy Ministerstva zdravotnictvi, absolvovat 6-ti tydenni kurz a delat zkousku na legitimaci svedske porodni asistentky. Dodelat 1.5 roku zdravotni skoly na svedskou legitimaci zdravotni sestry. Opravdu nelituji toho, bylo to nutne. Ceska zdravotni skola nesaha ani po kolena svedske, byl to pro me kruty sok.
Když už sem píšete naučte se pravopis jako mít nádobí není operace.
I jinde v zemích sledují úroveň vzdělání a praxe. Nostrifikace dokonce trvá 2 roky.
Není to absurdní? Ukrajina je východní částí ve válce. Tisíce raněných, přeplněné nemocnice a ukrajinští lékaři chtějí do ČR! Jak se asi budou chovat k českým pacientům, když je nejajímají jejich vlastní ? ? ?
Zajímají je pouze peníze.
Přesně! Místo aby pomáhali doma, utíkají sem. Co to je za etiku „lékaře“?
Zajímalo by mě,proč nejdou třeba do Běloruska/Moldávie/Rumunska,nebo do jiných měst na UA,kde by byli POTŘEBNĚJŠÍ a měli by to blíž než cestovat takovou dálku do ČR !!
O jaké etice píšete ? I u těchto „lékařů“ jde vždy jen o peníze. Copak to nevidíte u nás ? Stát jim 10 let financuje školy-praxi a takoví „lékaři“ hned zmizí za lepšími podmínkami, hlavně finančními … Stát utře hubu, což předpučový režim měl pojištěno .. když tak museli doplatit školné .. Dnes by takovým … 2. mil. kč nestačily
Jinde mají:
1. Jednodušší a přehlednější systém atestací
2. Kvalitnější péči o postgraduálního studenta
To je obojí možná důležitější než peníze.
Pevně věřím,že Česká lékařská komora nedovolí aby nikdo z českých pacientů nebyl léčen pod úrovní českých standartů.Proto pokud někdo z ciziny má takové schopnosti,nebude mu zatěžko složit zkoušky tak jak je skládá každý český student a nemá-li je,ať mu není umožněno ohrožovat naše lidi ,kteří za jejich války atd. nemůžou.
Bohužel jenom další průšvih Fialovo vlády, provádějící dosti primitivní vlastní propagandu, aniž by byla schopna cokoliv složitějšího ve svými centrálními úřady zařídit.
Všimněme si jedné věty „. Ministerstvo zdravotnictví od začátku zaujalo pozici, že jsou tady pouze krátkodobě, že se budou rychle vracet zpátky na Ukrajinu.“
Ale i toto už bylo v rozporu s tehdejší hlásanou propagandou vlády, že přichozí Ukrajinci si tu mají hledat práci a začleňovat se , už tehdy vloni v létě se odhadovalo v desítkách procent, kolik jich tu zůstane natrvalo, a že je přece náš pracovní trh využije (sláváááa´).
Tudíž – z tohoto pohledu, co vlastně bránilo, nikoliv vládě, ale příslušným úředním a univerzitním institucím, aby právě pro Ukrajinu zavedly stejný systém nostrifikací, jaký tu platí pro státy EU?? Asi nic, tedy přesněji, kdo by se s tím na těch úřadech obtěžoval, když si na to vláda nevzpomene..
Tedy, prava, on už Zelenskyj v médiích tvrdil, že prej by tu Ukrajinu mohli do EU přijmout hned, na co čekat. Ale zrovna tohle je jedna z tisíců drobnosti, u kterejch se na české (ale aj eu) úředníky nedá pospíchat..
Bohužel jen další petříkova primitivní fantasmagorie a snaha nakydat vylhanou špínu. Že někdo něco „zaujal“ je dojem autora článku. Realita je taková, že tento systém tak jak funguje dnes, tady funguje minimálně deset let. A i před těmi deseti lety a následně za za celou vládu diletanta bureše sem přicházeli nejen doktoři ale i zdravotní sestry a nejen z Ukrajiny ale i z jiných postsovětských zemí a Slovenka.
Problém aprobačních zkoušek je v tom, což autor v článku většinou ignoruje, a petřík to netuší vůbec, že na závěr je nutno vykonat zkoušku v českém jazyce, a to vyžaduje znalost odborné terminologie v češtině. Ukrajinský lékař nebo sestra samozřejmě může být kvalifikovaný odborník ale lékařskou terminologii v češtině nezná, i když se po pár měsících zde lámanou češtinou domluví. Protože se zároveň předpokládá, že zdravotníci budou s pacienty komunikovat česky, se takto dostáváme do začarovaného kruhu. Řešení existuje byť polovičaté, tedy klasická salámová metoda. V rámci aprobačních zkoušek je třeba absolvovat relativně dlouhou praxi. Takže zdravotníci z Ukrajiny, kteří nezvládli závěrečnou aprobační zkoušku v čj tady stále pracují takříkajíc na praxi. Autorovi doporučuji, aby nepsal polovičaté nekompetentní články a místo za Kubkem, který ani netuší, že přípravné kurzy samozřejmě existují, šel raději ke zdroji, tedy na https://www.nconzo.cz/cs/aprobacni-zkouska nebo na https://www.mzcr.cz/aprobacni-zkousky/
Pavle, lékařskou terminologii v češtině neznají ani čeští studenti. Oni se totiž učí latinskou nebo z latiny odvozenou (případně něco málo je ze starořečtiny). Paradoxně ji spíš zná střední zdravotnický personál (sestry, ošetřovatelé apod.), protože na zdravkách se latina neučí.
Ta terminologie navíc není o domluvě s pacientem, ale o domluvě zdravotnického personálu mezi sebou.
Tvoje dojmy jsou jako obvykle pro smích. Zkus si zjistit z čeho se skládá aprobační zkouška než se znovu ztrapníš.
Mě stačí můj červený diplom ze studia všeobecného lékařství. Českou terminologii lékaři neznají, protože se v pregraduálu neučí.
Tvůj namalovaný diplom zřejmě nepřispěl nijak ke kvalitě tvých čtenářský kompetencí.
Jen předvádíte svou nevzdělanost.
Veškerá odborná terminologie v medicíně je cizojazyčná, nejčastěji latinská, méně často i starořecká, psychiatrie má spoustu termínů z francouzštiny a němčiny, jiné obory zase z dalších cizích jazyků. Česká terminologie, pokud vůbec existuje, se učí na středních zdravotních školách, maximálně ji ještě najdete v učebnicích první pomoci pro laiky.
Domluvíte se tak s lékaři znalých jazyků. které cizí pojmy nepřekládají; ne moc dobře s německy a anglicky mluvícími, protože ti spoustu věcí překládají nebo komolí. Paradoxně spíš než s nimi se domluvíte s těmi Ukrajinci nebo Rusy.
Tvoje neschopnost přečíst a pochopit odkazovaný text ministerstva zdravotnictví a národního centra ošetřovatelstvi a nelékařských zdravotnických oborů, kde jsou uvedeny veškeré informace k aprobačním zkouškám, jistě je ostentativním předváděním neznalosti. U tebe s tím tvým namalovaným diplomem to není nic překvapivého.
Lékař nemusí vůbec mluvit, lékař léčí, příroda uzdravuje
Jak vidno vůbec jste nepochopil o čem píšu. Jasně že platí to co popisujete pro ukrajinské lékaře.
Jenomže jde přece o to, že lékaři ze států EU tuto aprobační zkoušku skládat nemusí. Opravu nemusí, jak se dočtete třeba zde
https://www.ipvz.cz/lekari-zubni-lekari-farmaceuti/aprobacni-zkousky/zakladni-informace-o-aprobacnich-zkouskach
—
Tudíž a že jsem si dovolil poznamenat, vzhledem k tomu že Ukrajina se na vstup do EU přípravuje, (a naši politici jí naprosto podporují), nebyl by snad takový problém, aby se i toto povolilo pro ukrajinské lékaře?
Válka na tam trvá už rok a půl, to už by se snad úředně zvládnout dalo, nemyslíte???
Jak vidno se petřík zmohl leda na trapné výmluvy. Zřejmě netuší jaký je rozdíl mezi tím být členskou zemí eu, být v procesu přistoupení, nemluvě o tom že žádný proces přistoupení zahájen nebyl.
Pracovníky, o které mělo Česko zájem, mělo zařídit intenzivní půlroční kurs češtiny, 8 hodin češtiny denně. Tento půlrok jim mělo platit ubytování a stravu. Vše podmíněno tím, že zde budou např. 5 let pracovat, nebo si zpětně zaplatí studijní půlrok. Válka v Ukrajině trvá skoro 2 roky!
Nedostupnost kvalifikované práce pro pracující migraci za časů války
https://a2larm.cz/2023/07/nedostupnost-kvalifikovane-prace-pro-pracujici-migraci-za-casu-valky/
Český stát mrhá potenciálem ukrajinských uprchlíků a vhání je do šedé ekonomiky
https://a2larm.cz/2023/07/cesky-stat-mrha-potencialem-ukrajinskych-uprchliku-a-vhani-je-do-sede-ekonomiky/
Dojmy levičáckých žvanilů z alarmu nebrat. V případě, že se ze dne na den někde ocitne 300 000 uprchlíků, tak to VŽDY bude generovat šedou zónu. Ukrajinci chtějí pracovat, a co jim na to řekne alarm? Seďte rok a půl v lavici a učte se češtinu. Většina z těch Ukrajinců by si zaťukala na čelo. Povinná čeština pro 300 000 lidí je zcestný blábol. I když pomineme to, že by to bylo nerealizovatelné z personálních a finančních důvodů, tak většina z těch Ukrajinců by se na něco takového vykašlala povinnost nepovinnost. Vymahatelné by to nebylo a naopak víc Ukrajinců by to do šedé zóny dostalo. Vietnamci, kteří tady jsou celá desetiletí, taky vytvářejí šedou zónu. Slovan nepotřebuje sedět v lavici, aby se naučil česky. Ten potřebuje být mezi česky mluvícími lidmi, třeba v práci. To je nejefektivnější. Samozřejmě, že existuje možnost jak dostat víc lidí z Ukrajiny do legální práce třeba ve zdravotnictví, nebo jinde. Tou možností je hluboká DEREGULACE dané oblasti. Pro začátek by stačilo, aby živnostenské úřady nedělaly cavyky při vydávání živnostenských listů pro cizince (což dělají), nebo aby úřady práce nevyžadovaly při kontrolách po zaměstnavatelích nesmyslné papíry za každého cizince, kterého mají ve stavu (což dělají). Jenže jakmile se začne deregulovat právě tito alarmističtí levičáci začnou hystericky ječet, jak je možné, že si stát dovoluje oslabovat pracovní právo, a přijímat cizince, když by měl víc platit českým doktorům a sestrám, a jiným zaměstnancům atd. To je důvod proč se tady vždy postupuje salámovou metodou. Ti doktoři a sestry samozřejmě ve zdravotnictví pracují, i když ještě nezvládli aprobační zkoušky. Dělají tam v rámci „praxe“.
Jestli chce nějaký pošahaný levičák zrušit veškeré šedé zóny, tak k tomu vede jediná cesta, a to zrušit veškerou legislativu. Ale z toho by toho levičáka trefil šlak.
To jako fakt?Ukrajina s mnoha raněnými jim nevoní ??
Ve SRN ukrajinští lékaři nastupují hned do nemocnic za stejných podmínek, jako němečtí lékaři – zatím mohou léčit jen ukrajinské uprchlíky.