Přes 90 tisíc Turků se stalo obětí zneužití aplikace ByLock. Turecké úřady je zatkly po neúspěšném pokusu o státní převrat v červenci 2016 a využily při tom právě aplikaci pro chytré telefony. Uvádí to zpráva mezinárodní organizace Iniciativa pro zatčené právníky. ByLock uživatelům umožňoval komunikovat prostřednictvím soukromého, šifrovaného připojení. Podle tureckých úřadů však ti, kdo si ho stáhli, byli potenciální „teroristé“.

Zatímco se Turecko zmítá v ekonomických problémech, od kterých se prezident Erdogan snaží odvést pozornost například změnou mezinárodního názvu země z Turkey na Türkiye, na veřejnost se dostávají nové informace vinící vládu z markantního porušování lidských práv.

Mezinárodní Iniciativa pro zatčené právníky zveřejnila studii, kterou sepsala skupina renomovaných odborníků na právo z Itálie, Německa, Velké Británie, Španělska a Spojených států.

Upozorňuje na zneužití aplikace ByLock, která byla v letech 2014 až 2016 populární především v Turecku, Íránu a v Saudské Arábii, tedy zemích, kde měli lidé zvýšenou potřebu používat pro komunikaci šifrované kanály. Pak byla její činnost ukončena.

Aplikaci ByLock si po jejím spuštění stáhlo přes 600 tisíc uživatelů. Jak ale vyplývá ze studie Iniciativy pro zatčené právníky, hned dva roky nato byla zneužita tureckými tajnými službami MIT k masovému zatýkání odpůrců režimu.

Záminka k zatčení

Turecká justice označila uživatele aplikace za teroristy napojené na takzvané Gülenovo hnutí. Jeho příznivce prezident Erdogan označil za strůjce puče proti němu.

„Turecké úřady tvrdí, že ByLock je komunikační nástroj používaný výhradně členy hnutí Gülen a že každý, kdo si jej mohl stáhnout, je ve skutečnosti ‚terorista‘,“ napsala ve zprávě Iniciativy pro zatčené právníky Eleonora Mongelli, viceprezidentka Italské federace pro lidská práva.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

Aplikace pro zasílání zpráv posloužila Erdoganovu režimu jako záminka ke stíhání nebo zatčení politických oponentů. Podle Iniciativy bylo dosud za její údajné použití stíháno 92 769 osob. Stažená aplikace v mobilu byla často jediným důkazem údajného zapojení dotyčné osoby do „teroristického hnutí“.

„Obžalovaní popřeli, že by justice prověřovala důkazy proti nim vznesené. To, jak turecké úřady manipulovaly s digitálními daty, je porušením právního státu,“ řekl k celému případu prezident Světové právnické asociace Javier Cremades, který se podílel na odborném posudku mezinárodní studie. Podle ní je skandální, jakým způsobem data uživatelů aplikace zneužily turecké tajné služby.

Zlomyslná tajná služba

„Údaje o používání aplikace ByLock byly přinejmenším nezákonně získané a vrhají stíny pochybností ve vztahu k integritě, pravosti, spolehlivosti a přesnosti důkazů, které se nedají kvalifikovat jako legální,“ uvádí se ve zprávě.

Podle ní navíc obhájci obžalovaných nemají možnost ani přístup k prostudování „důkazů“ použitých žalobci proti jejich mandantům. „Informace o tom, jak byla získána a zpracována data zákazníků ByLocku, se neustále mění, stejně jako počty lidí, kteří měli aplikaci podle turecké justice používat,“ píše se ve zprávě.

To podle jejích tvůrců vytváří zásadní pochybnosti o pravosti dat používaných tureckými žalobci a také vyvolává otázky ohledně případného pozměňování či manipulaci s daty aplikace.

„Tato zpráva ukazuje, že aplikace ByLock nepředstavuje zákonný a přípustný důkaz proti obžalovaným, ale je pouhým nástrojem zlomyslného stíhání Národní zpravodajskou agenturou, která důkazy mohla zmanipulovat. Obžalovaným nebylo poskytnuto právo na spravedlivý proces,“ řekla ke kauze viceprezidentka Italské federace pro lidská práva Eleonora Mongelli. Federace také celou kauzu kolem ByLock předložila Evropskému soudu pro lidská práva.

Téma zneužitelnosti dat, která o svých uživatelích shromažďují nejen aplikace na mobilních zařízeních, ale digitální společnosti obecně, je ve světě čím dál více diskutované. Podle výzkumného pracovníka Hertie School v Berlíně Emre Turkuta je kauza ByLock výmluvným příkladem:

„Zpráva vydaná Iniciativou pro zatčené právníky slouží jako mrazivá připomínka toho, že se jednoho dne můžete probudit a zjistit, že pouhá aplikace pro zasílání zpráv, kterou používáte, se může stát zásadním důkazem pro zásah státu proti určité skupině obyvatel.“

Data zneužívá Facebook i Google

Zatím nejznámějším případem zneužití dat uživatelů sociálních sítí je kauza firmy Cambridge Analytica. Ta získala data 87 milionů uživatelů sociální sítě Facebook a využila je v rámci volebních kampaní v několika zemích.

Facebook také v minulém roce čelil opakovaným vyšetřováním o únicích dat klientů. V dubnu zahájila vyšetřování provozovatele sociální sítě irská Komise pro ochranu dat. Podle ní se na internetu objevila volně přístupná databáze obsahující osobní údaje 533 milionů uživatelů Facebooku včetně jejich mobilních čísel, facebookových ID, jmen, adres bydliště, povolání, dat narození nebo e-mailových adres. Databázi objevil izraelský bezpečnostní expert Alon Gal. Z jeho pozorování vyplynulo, že se s údaji uživatelů Facebooku obchodovalo v hackerských komunitách.

Společnost Google vloni propustila 80 zaměstnanců za to, že zneužívali uživatelská data a špehovali lidi. Někteří dokonce sdíleli osobní data uživatelů Googlu mimo společnost.

Platformy jako Google, Facebook, YouTube a další shromažďují informace o svých uživatelích ve velkém a zároveň jim čím dál rafinovaněji znemožňují se poskytnutí dat vyhnout.

Vysoké pokuty za to právě Facebooku a Googlu udělila začátkem tohoto roku Francie. Podle úřadu CNIL, který v zemi dohlíží na ochranu osobních údajů, komplikovaly společnosti svým uživatelům odmítnutí souborů cookie, které sledují chování na internetu. Neumožňovaly totiž uživatelům odmítnout soubory cookies tak snadno jako je přijmout. Google má zaplatit 150 milionů eur a Facebook 60 milionů eur. Zároveň jim CNIL uložil dodatečnou pokutu 100 tisíc eur za každý den prodlení.