Vláda tureckého prezidenta Erdoğana se vyznačuje otevřenou islamizací Turecka. Tento týden ve svém snažení dosáhla dalšího významného milníku. Jednu z nejvýznamnějších byzantských památek Istanbulu – klášter Chora – definitivně přeměnili na mešitu. Od roku 1945 klášter sloužil jako muzeum a patří na seznam světového dědictví UNESCO. Konverzi významné byzantské památky na mešitu Turci dokonali jen pár dní před návštěvou řeckého premiéra, který akci považuje za „urážku historie Istanbulu“.

V Istanbulu mu lidé domácky občas přezdívali „malá Hagia Sofia“. Velikostí se kostel Chora (známý též jako kostel Svatého Spasitele v Chóře) se slavnější byzantskou památkou srovnávat nemohl, krásou svých mozaik ale ano. V posledních letech patřil mezi jednu z nejoblíbenějších istanbulských památek.

Od tohoto týdne budou moct návštěvníci pozdně byzantské mozaiky a fresky Chory obdivovat už jen ve vymezených časech. V době muslimských bohoslužeb, které se konají pětkrát denně, totiž křesťanské ikony zakrývají speciálně vyrobené panely.

Kariye Camii ibadete açıldı

İstanbul’da eski bir Ortodoks kilisesi olan Kariye Müzesi, Cumhurbaşkanı Recep Tayyip Erdoğan’ın camiye dönüştürülmesi talimatını vermesinden dört yıl sonra ibadet için kapılarını açtı. pic.twitter.com/u4TVBM6Iny

— VOA Türkçe (@VOATurkce) May 7, 2024

Turecko-řecký spor

Navzdory protestům mezinárodní křesťanské komunity požehnal konverzi muzea Chora na mešitu „Kariye“ sám turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan, který se zahajovací bohoslužby účastnil online. Přenášela ji i státní televize.

„Ať je to příznivé,“ vzkázal Erdoğan věřícím a v kulturní památce UNESCO po téměř osmdesáti letech zaznělo sborové „Alláhu Akbar“.

Jako mešita už totiž Chora, podobně jako Hagia Sofia, sloužila po dobytí Istanbulu, tedy od poloviny 15. století do 30. let století minulého, kdy byly významné byzantské kostely v rámci reforem Kemala Atatürka sekularizovány a postupně přeměněny na muzea.

Toto nařízení ale v roce 2019 zrušil soud a o rok později ho nahradil Erdoganův dekret, jenž změnil muzeum opět na mešitu. Proměna byla dokonáva v tomto týdnu.

Nápad s konverzí muzea na mešitu vítají turečtí konzervativní muslimové a voliči vládní strany Spravedlnosti a rozvoje. Méně už ale imponuje tureckým památkářům a ortodoxním věřícím mimo Turecko.

Podobně jako v případě Hagia Sofia před čtyřmi lety se proměna významné byzantské památky a zakrytí fresek Ježíše i Panny Marie dotkla především Řeků. Ti navíc v načasování konverze několik dní před státní návštěvou řeckého premiéra Kyriakose Mitsotakise v Turecku a den po oslavách pravoslavných Velikonoc vidí téměř provokaci.

„Chci veřejně vyjádřit svůj silný nesouhlas se zcela zbytečnou přeměnou kláštera Chora na mešitu. Je to akce, která uráží bohatou historii samotného Istanbulu. Přednesu tuto záležitost prezidentu Erdoğanovi,“ citovala řecká média Mitsotakise, který má do Istanbulu přicestovat 13. května.

Řekové incident považují za „velmi nepříjemný“ i vzhledem ke snahám o vylepšení vzájemných vztahů o něž se obě země snaží od konce minulého roku, kdy proběhla první návštěva tureckého prezidenta v Řecku po dlouhých 65 letech.

Turci vedou s Řeky letitý spor o námořní hranice, vzdušný prostor, rozdělený ostrov Kypr a také o průzkumná práva na dno Středozemního moře.

V roce 1996 se spojenecké země NATO dokonce ocitly na pokraji ozbrojeného konfliktu a diplomatickým jazykem by se vztahy mezi Turky a Řeky daly popsat i dnes jako „velmi křehké“.

Respektive „mírně se zlepšující“ poté, co Ankara po intervenci ze strany Spojených států zastavila koncem minulého roku vojenské přelety nad řeckými ostrovy v Egejském moři.

I z tohoto důvodu považují Athény konverzi významné ortodoxní památky za zbytečně provokativní politické gesto.

„Rozhodnutí tureckých úřadů začít provozovat klášter Chora jako muslimskou mešitu představuje provokaci vůči mezinárodnímu společenství, protože narušuje a uráží jeho charakter jako památky světového dědictví UNESCO, která patří lidstvu,“ uvedlo k incidentu řecké ministerstvo zahraničí.

Spadne Hagia Sofia?

O osud kostela Chora ale vyjadřují obavy také památkáři, a to na základě zkušeností, které již mají s konverzí známější Hagia Sofii na mešitu. K té došlo před čtyřmi lety a za tu dobu se v nejznámější světové byzantské památce stalo několik incidentů, které památkáři považují za alarmující.

Mediálně nejznámější bylo poničení 1400 let staré císařské brány, jednoho z devíti vstupů do hlavního sálu mešity, ke kterému došlo před dvěma lety. Dubové dveře nazývané také jako „Dveře pokání“ poničil vandal, který z nich odštípal několik kusů.

Na základě záběrů z kamer viníka později dopadla policie. Když po roce ale případ řešil soud, muž identifikovaný jako Atıf Kasar uvedl, že se šel pomodlit do mešity, po bohoslužbě nemohl najít východ a na chvíli usnul.

„Nepamatuji si, zda jsem dveře poškodil, nebo ne,“ uvedl u soudu Kasar a není jasné, s jakým trestem od něj nakonec odešel. Ačkoliv vláda tvrdí, že poškozování památek se trestá odnětím svobody od dvou do pěti let, památkáři to nepovažují za dostatečnou ochranu.

Podle nich množství lidí, které do Hagia Sofia kvůli přeměně na mešitu proudí, může bývalý největší křesťanský kostel východořímské říše nenávratně zničit.

Šéf Turecké unie pro dějiny umění Serif Yasar už před dvěma lety například uvedl pro portál Al Monitor, že do roku 2050 hrozí zřícení hlavní kupole Hagia Sofia, pokud „nebudou přijata řádná opatření“.

Podle dalších odborníků je správa světově chráněné památky UNESCO od přeměny na mešitu „komplikovaná,“ protože od roku 2020 se o ni místo ministerstva kultury stará ministerstvo pro náboženské záležitosti, a to ji spravuje jako jakoukoliv jinou mešitu, nikoliv jako kulturní památku.

Externí vědecký pracovník Institutu Blízkého východu Tugba Tanyeri-Erdemir k tomu reportérům Al Monitor už před dvěma lety řekl:

„Hagia Sofia byla přeměněna z muzea na funkční mešitu narychlo, během 14 dní, bez konzultace s odborníky, kteří by mohli prozkoumat, zhodnotit a vypracovat udržitelný dlouhodobý plán správy areálu. Když Hagia Sofia ztratila status muzea, byli odstraněni i odborně vyškolení zaměstnanci muzea, kteří denně sledovali, zda se na místě neobjevují známky chátrání. Nyní neexistují ani předpisy na ochranu lokality, ani odborníci, kteří by tento proces vedli,“ varoval Tanyeri-Erdemir.

Podle něj má zásadní dopad na stav památky zvýšený počet lidí, kteří do ní chodí po tisících na bohoslužby několikrát za den.

„Intenzivní a neregulovaný lidský provoz v Hagia Sofia vystavuje umění a artefakty na tomto místě každodennímu zvýšenému riziku. Dokonce i zvýšená vlhkost způsobená intenzivnějším provozem může ovlivnit křehká umělecká díla, jako jsou mozaiky.“

Zvýšených rizik si jsou si vědomi i zaměstnanci Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu, kteří si v roce 2021 vyžádali po turecké vládě zprávu, která by dokumentovala stav Hagia Sofia.

Turecko se ale tehdy proti žádosti ohradilo a označilo ji za neobjektivní a politickou. UNESCO poté uvedlo, že by mohlo Hagia Sofia odebrat status světového dědictví. Jenže podle odborníků by takový krok světově chráněnou památku ještě více ohrozil, a i to je zřejmě důvod, proč se kolem celé záležitosti od té doby mlčí.

Veřejnosti tak podle portálu Al Monitor unikly i další incidenty vandalismu, ke kterým v Hagia Sofia od té doby došlo. Liberální islámský intelektuál Tarik Celenk, kterého Al Monitor k tématu oslovil, vidí v pokusech o ničení křesťanských symbolů například na vstupních dveřích do mešity nejen vandalismus, ale i skrytou ideologii.

Podle něj takové incidenty „oslavují“ tzv. fetih, neboli dobyvatelský způsob myšlení oslavující osmanské sultány, zejména Mehmeda II., který v roce 1453 vyrval Istanbul křesťanské Byzanci.

Fetih se podle Celenka stal ústředním tématem tureckých muslimů, kteří se snaží obnovit svou identitu v urbanizovaném a technologicky vyspělém světě. V čemž je svou tvorbou v posledních letech významně podporují turecká státní média. Například seriály oslavující toto dobyvatelské období jsou na obrazovkách všudypřítomné.

„Jde o nepřetržitý proud televizních seriálů zobrazujících muslimské Turky, jak v krvavých scénách mlátí své křesťanské nepřátele. Je to nová syntetická identita, která nemá žádný vztah k tradičním muslimským hodnotám,“ řekl popsal pro Al-Monitor Celenk.

Mezinárodní apel

Politický podtext vidí v současném trendu „návratu křesťanských památek do rukou muslimů“ také některé mezinárodní organizace.

Poté, co byl kostel Chora v pondělí oficiálně změněn na mešitu Karyie, ozvala se například Řecké pravoslavná arcidiecéze v Americe, která prostřednictvím veřejného prohlášení vyzvala tureckou vládu k přehodnocení svého rozhodnutí.

„Vyzýváme tureckou vládu, aby přehodnotila rozhodnutí o přeměně kláštera Chora a uvědomila si závažnost tohoto kroku a jeho důsledky, zejména proto, že světové centrum pravoslaví, ekumenický patriarchát, se nachází v Istanbulu a v zemi, kde mnoho občanů patří k jiným náboženstvím a denominacím. Toto rozhodnutí zaznívá jako nesouhlasná nota v symfonii vzájemného respektu a porozumění mezi lidmi všech vyznání,“ napsala ve své výzvě arcidiecéze.

Opatrně se k události vyjádřilo i americké ministerstvo zahraničí, které tureckou vládu vyzvalo, aby „respektovala různorodou historii památek, které hostily různé náboženské komunity.“

K tomu bude prezidenta Erdoğana s největší pravděpodobností vybízet při své nadcházející návštěvě také řecký premiér Mitsotakis.

„Zachování univerzálního charakteru památek a dodržování mezinárodních standardů ochrany náboženského a kulturního dědictví je jasným mezinárodním závazkem, který zavazuje všechny státy,“ uvedlo k věci několik dní před svou „tureckou cestou“ řecké ministerstvo zahraničí.